V loňském roce pak firmu zasáhly nové regulace finančního trhu. Šlo o součást dlouhodobých snah čínské vlády o oddlužení čínské ekonomiky; zadlužení firem i domácností se považuje za systémové riziko pro stabilitu celého finančního sektoru.

Home Credit tak v prvním čtvrtletí 2018 po dlouhé době rekordních úspěchů v Číně nahlásil ztrátu 2,3 miliardy korun. Firma i tak podle výroční zprávy za rok 2018 mezi lety 2017 a 2018 navýšila svůj celkový zisk.

Paní Ku Chuan-chuan versus PPF

Veřejně publikovaná kritika ze strany části klientů pokračuje i v letošním roce. O Home Creditu se na čínském internetu mluvilo především ve dvou obdobích: nejprve na jaře a nyní podruhé v posledních týdnech.

Jarní vlnu způsobil – podle čínských komentátorů nebývalý – únorový úspěch klientky Ku Chuan-chuan v soudním sporu s Home Credit Consumer Finance China Ltd. (dále jen Home Credit China) a Shenzhen Home Credit Xinchi Consulting Co., Ltd. (dále jen Home Credit Xinchi). V obou firmách má PPF dlouhodobě více než 90% hlasovacích práv.

Právě tento spor (a některé další) figuruje v navazujících článcích publikovaných na sociálních sítích i v zavedených čínských médiích, které mluví o aktivitách Home Creditu jako o „lichvě“, či dokonce firmu titulují jako „krále lichvářů”.

Většina článků však mylně, či spíše zkratkovitě, uvádí, že česká strana soud prohrála. Ve skutečnosti česká firma podle rozsudku ve většině bodů žaloby vůči Ku Chuan-chuan vyhrála. Klientka musela zaplatit zbytek půjčené částky, drobné penále a větší část soudních výloh.

Soud ovšem zamítl požadavek Home Creditu, aby Ku zaplatila i původně účtovaný správní poplatek. Rozhodnutí učinil na základě výroku Nejvyššího lidového soudu k několika problémům týkajícím se soudního procesu v případech soukromých úvěrů z roku 2015, v němž stojí:

„V případě, že se obě strany dohodnou na roční úrokové sazbě přesahující 36 %, je ta část úroku, která přesahuje výše uvedenou sazbu, neplatná. Pokud bude dlužník po věřiteli požadovat vrácení částky, která překročila úrokovou sazbu 36 %, lidový soud by mu měl vyhovět.“

Skryté správní poplatky

Správní poplatek vybírá firma Home Credit Xinchi (proto také v žalobě figuruje ona), nikoliv Home Credit China. Podle článku pekingského finančního blogu Chua-tuo cchaj-ťing (na čínské sociální síti Weibo podobné Twitteru má přes 100 tisíc sledujících), přetisknutém na populárním portálu Phoenix News je to jen proto, aby se „poplatek lépe ukryl“.

Podle článku na zpravodajské službě čínské firmy Yunge Information Technology Co., Ltd. zabývající se informačními technologiemi a financemi (jako zdroj zprávy je uveden finanční blog I-kuan chcaj-ťing) na informace o poplatku klient při vyřizování online žádosti nenarazí.

Home Credit avizuje úroky 1,75 % měsíčně (21 % ročně), až při dalším pátrání je možné zjistit, že účtuje i měsíční servisní poplatek 1,25 % (15 % ročně). Celkem 36 % ročně, tedy maximální možnou výši ročních poplatků. Tyto částky nakonec musela zaplatit i paní Ku, jelikož na ně měl Home Credit nárok.

Žádost Home Creditu, aby klientka zaplatila i správní poplatek, který v jejím případě činil 1,34 % měsíčně (16,08 % ročně), ale soud odmítl. Přesáhlo by se tím totiž zmíněné zákonné maximum.

Právě vysoké skryté poplatky údajně vedly paní Ku k tomu, že přestala svůj úvěr v roce 2016 splácet, za což ji Home Credit v roce 2018 zažaloval.

Podobně jako v případě Ku Chuan-chuan rozhodl čínský soud provincie Che-nan sídlící ve městě Čeng-čou v květnu 2018. Home Credit China a Home Credit Xinchi tu žalovaly dlužníka Wang Leje kvůli neplacení úvěru a pokut.

Soud v druhé instanci (Home Credit se odvolal) potvrdil rozhodnutí nižšího soudu, že „podle článku dva Několika návrhů Nejvyššího lidového soudu na posílení práce na zkoumání finančnictví, číslo dvacet dva sborníku za rok 2017, striktně podle zákona reguluje lichvu a efektivně snižuje náklady finančnictví reálné ekonomiky…“

Soud dále konstatoval, že pokud „jsou úroky, složené úročení, zpozdné, smluvní penále či jiné poplatky velmi vysoké a jsou očividně vzdálené reálné ekonomické ztrátě, měl by soud vyhovět požadavku na ponížení té části z celkové sumy, která přesahuje výši 24% ročního úroku“.

Právě to byl případ Wang Leje. Soud tudíž Home Creditu celou částku nepřiznal. Znovu také zamítl požadavek na splacení vysokého správního poplatku, který si nárokoval Home Credit Xinchi.

V témže měsíci chenanský soud rozhodl stejně i v dalším téměř identickém případě. U dlužníka Čchen Ťien-mina byl na základě „Několika návrhů Nejvyššího lidového soudu na posílení práce na zkoumání finančnictví“ zamítnut nárok Home Creditu na správní poplatek, jelikož částka také přesahovala zmíněných 24 %.

Tisíce soudních sporů

Neplatičů má Home Credit v ČLR podle čínských médií mnoho a firma vede několik tisíc soudních sporů. Na webu Qichacha, služby agregující na základě otevřených zdrojů informace o firmách působících v Číně, zaznamenaly Home Credit China i Home Credit Xinchi v roce 2018 skokový nárůst soudních sporů a stížností.

U obou firem jde přibližně o tisíc rozsudků a tisíc nových případů. Tento trend, zdá se, pokračuje i letos. V přibližně 90% případů je ale žalující stranou Home Credit; obvykle jde o požadavek na splacení dlužné částky.

Ve zbývajících případech firma čelí – podle čínských zdrojů – naopak žalobám kvůli nekalým obchodním praktikám, násilnému vynucování splátek nebo přímo lichvě.

Druhá vlna kritiky Home Creditu přišla ke konci července, kdy firma požádala o vstup na hongkongský trh.

Komentátoři z mainstreamových médií, ale třeba také na populárním účtu Čchüan-ťing wang (téměř 1,5 milionu sledujících na sociální síti Sina Weibo) v této souvislosti připomínali zmíněné množství soudních pří, v nichž Home Credit figuruje.

Prakticky ve všech článcích se objevuje nelichotivé slovní spojení Home Credit a lichva. Většina analyzovaných článků se také shoduje, že Home Credit cílí na chudší a méně finančně gramotné spotřebitele z menších měst.

„Problém Home Credit spočívá přesně v tom, že jeho vysoké úroky přilákají zákazníky s nízkou schopností splácet,“ píší na Phoenix News s tím, že vysoké riziko těchto úvěrů vede k vysokým úrokům, ale také k nutnosti držet vysoké finanční rezervy pro případ problémů.

Byznys model Home Creditu v Číně je tak vysoce rizikový a podle komentátorů těžko udržitelný, firma podle nich „pije jed, aby zahnala žízeň“ a spoléhá na ty „klienty, kteří o ní ještě neslyšeli“.

Na čínských sociálních sítích je také patrná poptávka po zkušenostech, jak hájit svá práva před Home Creditem.

Damoklův meč státostrany

Na byznysový model Home Creditu v Číně tedy nahlíží řada čínských finančních komentátorů jako na silně rizikový. Vysokému objemu půjček v Číně odpovídá celkové úvěrové riziko. Podle údajů společnosti PPF představuje ČLR 35,8 % (12,2 miliardy EUR) úvěrového rizika v jejich celosvětovém portfoliu.

Je tedy zřejmé, že pro PPF je Home Credit v Číně klíčový nejen jako zdroj příjmů, ale také jako potenciálně riziková oblast, jež by mohla destabilizovat celou skupinu.

Úvěrové riziko přitom není jediným faktorem, který by mohl skupinu PPF v Číně ohrozit. Vzhledem ke specifickému politickému systému ČLR, kde je celý stát včetně soudní a výkonné moci pod kontrolou jednoho politického subjektu, Komunistické strany Číny, existuje v jejich podnikání i riziko politické.

Jak opakuje prezident a generální tajemník Si Ťin-pching, „strana řídí vše“, včetně regulace finančních trhů. Také soudy jsou plně pod kontrolou strany, která dohlíží na jejich výroky v případech, jež jsou pro ni tak či onak zajímavé.

Podle místních komentátorů je u velké finanční instituce neobvyklé, že u čínských soudů uspěla jen částečně. Podobně si všímají nejasností v regulaci finančního trhu, včetně spotřebitelských půjček.

O to důležitější jsou pro Home Credit a PPF politické záruky a nadstandardní česko-čínské vztahy na nejvyšší úrovni.