V dopise historiků zmíněný Karel Goliath (zdroj: Národní muzeum) - československý komunista, zatčen NKVD a vězněn v sovětských táborech až do roku 1955.

Nové kolo česko-ruského fóra probíhá v Moskvě. Čeští historici opět žádají přístup do archivů

Napsal/a Robert Břešťan 19. června 2019
FacebookTwitterPocketE-mail

V areálu proslulé moskevské školy pro diplomaty MGIMO se koná druhý ročník Česko-ruského fóra. Pravidelná setkávání akademiků, historiků a dalších expertů dojednal v listopadu 2017 prezident Miloš Zeman s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

V pořadí druhé setkání se nyní po roce koná v Moskvě, tématem je spolupráce v oblasti kultury a historie.

Podobně jako vloni Ústav pro studium totalitních režimů na fóru reprezentuje historik Adam Hradilek, vedoucí projektu Dokumentace politických represí v Sovětském svazu.

Ten na závěr svého příspěvku nazvaného Českoslovenští uprchlíci před nacismem jako oběti stalinských represí v letech 1939-45. Cíle a problematika výzkumu archivních pramenů přečetl Adam Hradilek otevřený dopis ředitelů českých historických ústavů, jímž žádají o zpřístupnění archivních pramenů k československým uprchlíkům před nacismem.

Setkání s Memorialem

„Obracíme se na vás jako na představitele institucí, v jejichž moci je zasadit se o zpřístupnění archivních dokumentů k československým uprchlíkům před nacismem, které se nacházejí v Ruských státních archivech,“ píše skupina českých historiků ruské straně. Celé znění včetně adresátů a signatářů dopisu níže pod článkem.

„Využili jsme fórum to jako platformu pro tento apel. Dopis byl ale ze strany ruských historiků přijat velice vřele s tím, že se Rusko nehlásí k odkazu stalinismu a represí,” říká historik Adam Hradilek.

V Moskvě se sešel například i se zástupci ruské nevládní organizace Memorial, která v polovině června získala od českého ministra zahraničří Tomáše Petříčka cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.

„Pomáhá odkrývat minulost sovětského režimu, osudy Čechoslováků za sovětského režimu, pomáhala například při natáčení dokumentů o jejich osudech. A také nám pomáhá nalézt pravdu o roce 1968 a podobných událostech, které v naší minulosti stále jsou živé,“ řekl při předání ceny ministr Petříček.

Fond šéfa ruské rozvědky

„Fórum má být platformou umožňující široký, otevřený a konstruktivní dialog a rozsáhlé mezilidské kontakty v oblasti dvoustranných vztahů a také aktuálních otázek zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, jež jsou předmětem společného zájmu,“ stojí mimo jiné v memorandu ke vzniku fóra z roku 2017.

Loňské první Česko-ruské fórum se konalo v červnu Praze a mělo velmi rozporuplné reakce.

Ruská strana kupříkladu po akci obvinila český Ústav pro studium totalitních režimů, že diskusi zpolitizoval. Českým historikům zase vadila malá přínosnost debat i fakt, že ruská strana jim navrhovala spolupráci s Fondem Istorija Otěčestva, v jehož čele stojí šéf ruské rozvědky Sergej Naryškin.


DOKUMENT

Žádost českých historických ústavů o zpřístupnění archivních pramenů k československým uprchlíkům před nacismem

Vážení pánové,

obracíme se na Vás jako na představitele institucí, v jejichž moci je zasadit se o zpřístupnění archivních dokumentů k československým uprchlíkům před nacismem, které se nacházejí v Ruských státních archivech.

V důsledku nacistické okupace Československa v březnu 1939 a následné uprchlické vlny se ocitlo na sovětském území okolo 10 tisíc československých občanů. Významnou část tvořili českoslovenští Židé prchající před nacistickou perzekucí, mezi nimi i stovky běženců z koncentračních táborů.

V dalším období, až do útoku nacistického Německa na Sovětský svaz v roce 1941, byla naprostá většina z nich pozatýkána sovětskými bezpečnostními orgány. Kromě „nelegálního přechodu hranice“ či „pobytu na sovětském území bez potřebných dokladů“ byla jejich nejčastějším přečinem údajná „špionáž“ či „protisovětská činnost“. Následně byli nespravedlivě odsouzeni k mnohaletým trestům nucených prací v táborech Gulagu, kde jich několik set zahynulo.

Většina z těch, kteří přežili útrapy táborů, byla na základě amnestie pro československé občany propuštěna do československé vojenské jednotky a zúčastnila se po boku Rudé armády bojů proti nacismu. Mnozí za svoji statečnost získali sovětská i československá vyznamenání, řada z nich v boji padla.

Vyšetřovací a vězeňské spisy, které se k uprchlíkům dochovaly zejména v archivech bezpečnostních složek, a v nich obsažené výslechové protokoly či zabavené dokumenty, osobní doklady, fotografie a dopisy jsou unikátním zdrojem informací k jejich pohnutým osudům. Mimo jiné přibližují i každodenní život židovských rodin a komunit na konci 30. let, jejich perzekuci v rané fázi nacistické okupace, snahy o oficiální vycestování, způsob útěku a pobyt na sovětském území.

Vězeňské spisy stovek čs. občanů zemřelých v sovětských věznicích a táborech se na rozdíl od těch propuštěných dochovaly, a představují tak mimo jiné i jedinečný doklad o okolnostech a místě jejich úmrtí i pohřbení.

Dosavadní snahy o výzkum těchto archivních pramenů naráží v ruských archivech na restrikce, které vzhledem k časovému odstupu považujeme za neopodstatněné. Tážeme se, jaký má smysl i nadále utajovat například vyšetřovací spis Karla Goliatha, jednoho z prvních členů KSČ a obhájce práv dělníků, který prchl před Gestapem a byl jako člen Československého legionu 3. 11. 1939 na území východního Polska zatčen NKVD a vězněn v táborech až do roku 1955? Proč není možné studovat spisy stovek Čechoslováků zemřelých v průběhu druhé světové války v Gulagu, mezi nimi například Gábora Edelsteina odsouzeného 23. 12. 1942 k patnácti letům nucených prací pro údajnou špionáž, který zemřel v Gulagu 12. 5. 1945, čtyři dny po skončení druhé světové války? Ve všech případech se jedná o osoby rehabilitované již sovětskou justicí v 60. – 90. letech 20. století.

Vážení pánové, zasaďte se prosím v době osmdesátého výročí okupace Československa a následné uprchlické vlny o zpřístupnění dokumentů k československým občanům, kteří se stali obětí jak nacistického, tak sovětského režimu, a umožněte českým historikům jejich výzkum i důstojnou připomínku.

V Praze dne 19. 6. 2019

Zdeněk Hazdra, ředitel, Ústav pro studium totalitních režimů

Martin Holý, ředitel, Historický ústav Akademie věd ČR

Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa

Jan Němeček, předseda Česko-ruské komise historiků a archivářů, Historický ústav Akademie věd ČR

Leo Pavlát, ředitel, Židovské muzeum v Praze

Jan Roubínek, ředitel, Památník Terezín

Miroslav Vaněk, ředitel, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR

Adresáti dopisu:

Michail Fedotov, předseda, Výbor prezidenta Ruské federace pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv

Alexandr Bortnikov, ředitel, Federální služba bezpečnosti Ruské federace

Andrej Artizov, vedoucí, Archivní agentura Ruské Federace

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)