Nemohl se ztotožnit s totalitním Československem. Vytvořil si tak svůj stát: Stát Gebauer
Sochař a pedagog Kurt Gebauer provokoval svou kreativitou od dětství. V době normalizace odešel do vnitřní emigrace, jeho „Stát Gebauer“ měl vlastní hospodářství i hymnu.
„V době, kdy v umění vládl socialistický realismus, v Opavě zrekonstruovali vybombardované divadlo a postavili před něj dvě sousoší: jedno znázorňovalo rudoarmějce a jakousi dámu s kyticí, druhé dělníka a kolchoznici nebo zemědělku. Sochy vyrobili z hořického pískovce, což je nejměkčí a nejrychleji opracovatelný kámen,“ vzpomíná Kurt Gebauer na životní moment, který ho přivedl k rozhodnutí věnovat se sochařství.
„Celá ta práce na mě působila odbytě a říkal jsem si, že takhle to nejde, že bych se měl sochařinu naučit a předvést jim, jak se má dělat.“
Úžasný talent
Vyrůstal jako syn chudé vdovy a svého otce Franze Gebauera nikdy nepoznal: coby hlučínský Němec byl za války povolán do wehrmachtu a padl začátkem roku 1942, když Kurtovi nebylo ještě ani půl roku. Přesto na momenty z dětství vzpomíná s humorem, třeba když inspektor obvinil učitelku ve školce, že jeho dětské kresby údajně vytvořila ona:
„Moje dětské kresby byly trošku podrobnější, živější. Brali mě jako úžasný talent.“
Začal studovat střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně, ale odtud přešel na kamenickou školu do Hořic, aby ovládl naprosté základy sochařského řemesla. Jeho tehdejší učitelé byli dosti konzervativní, a tak neměli moc pochopení pro jeho četbu životopisu van Gogha nebo vánoční betlém inspirovaný tvorbou Henryho Moora.
Po maturitě se opakovaně hlásil na pražskou UMPRUM a AVU, ale několikrát nebyl přijat, protože se prý „nezúčastňoval kulturně-politického dění“. Neminula ho tedy vojenská služba v ženijní jednotce složené z Maďarů, Němců, Romů, duchovních a dalších režimu nepohodlných lidí.
Ani tady ho však nepřešel humor a tvořivost: obal na plynovou masku si upravil tak, aby se do něj vešel skicák, a na cvičeních stále kreslil.
Stát Gebauer
Na začátku sedmdesátých let pro něj bylo velkým zážitkem tříměsíční stipendium na pařížské Académie de beaux-arts, o emigraci přesto neuvažoval už proto, že v Čechách zůstala jeho rodina.
V době normalizace se uchýlili do vnitřní emigrace na venkově: „Založil jsem Stát Gebauer s vlastní kulturou a zemědělstvím. Byla to reakce na oficiální stát, se kterým jsem se nemohl ztotožnit.“
Zatímco jeho manželka chodila do zaměstnání, on se věnoval umělecké tvorbě a rodinnému hospodářství, pěstoval zeleninu, choval ovce a z jejich vlny pletl svetry. Jedna z mála oficiálních zakázek mu tehdy umožnila umělecky pojednat prostor dětského hřiště v Moravské Ostravě na sídlišti Fifejdy:
„Oni mysleli, že navrhnu klasické prolézačky. Já jsem místo toho zkusil modelovat krajinu.“
Jeho dílo, které hravě pracuje s přirozeně zvlněným terénem, je skvělou ukázkou praktického využití „land artu“.
Po roce 1989 jej oslovili studenti UMPRUM s nabídkou funkce rektora. To sice Kurt Gebauer odmítl, ale využil příležitosti stát se pedagogem a dvaadvacet let na UMPRUM pracoval jako vedoucí ateliéru.
Autorka textu Barbora Šťastná Paměť národa – jedinečné rozsáhlé sbírce vzpomínek pamětníků, kterou řadu let buduje nezisková organizace Post Bellum se svými partnery – Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů. Ve sbírce je shromážděno víc než pět tisíc výpovědí. Z Paměti národa vznikají každý týden rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století. Jde o subjektivní vzpomínky pamětníků, které nemusejí vždy zcela odpovídat skutečnému průběhu historických událostí.
ůsobí v projektuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Poslední přistání bombardéru v Napajedlech a úplně zbytečná vražda
Za okny domku padesátá léta a hraniční pásmo s ostnatým drátem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)