Nechtěný státní tajemník, pro vládu záminka k návratu politizace státní správy
KOMENTÁŘ. Kvůli zpolitizované české státní správě před několika lety reálně hrozilo, že se zastaví dotační pěnezovod z Bruselu do Česka. Nepřekročitelnou podmínkou bylo, aby Česká republika konečně – jako poslední stát EU – přijala zákon o státní službě. Stalo se tak v roce 2014, tedy za předchozí vlády ČSSD a ANO. Ovšem nyní chtějí de facto stejní politici plnou moc nad úřady získat zpět.
Rozdíl je v tom, že dnes se premiér nejmenuje Sobotka, ale Babiš. A vláda Andreje Babiše, která je první, na niž se služební zákon plně vztahuje, navrhla, schválila a s podporou komunistů a SPD prosadila v Poslanecké sněmovně to, že právo odvolávat ministerské státní tajemníky bude mít vláda už jen na základě podnětu příslušných ministrů.
Pod nově navržené důvody pro dovolání „narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování” se dá kreativně schovat prakticky cokoli.
Novelu na konci loňského roku poslali senátoři poslancům zpět s úpravami a s argumentem, že vládní návrh vrací Česko k politizaci státní správy. Tedy do stavu, kdy každá nově zvolená vláda udělá ve státní správě velký třesk a na klíčová místa si dosadí svoje lidi.
Dnes by měli poslanci o novele vrácené Senátem znovu hlasovat.
Ti, co si umí poradit
Podle původní představy, i dle zahraničních vzorů, měli být státní tajemníci zárukou kontinuity úřadů bez ohledu na to, která partaj zrovna vládne. Kýženým důsledkem měla být i profesionalizace státní správy a její lepší fungování. O tom, že se tohle všechno povedlo, lze s úspěchem pochybovat. Vládní novela to ovšem nezlepší.
Naopak, vypadne aspoň formální pocit jistoty, že zbavit se státních tajemníků, kteří jsou klíčoví pro výběr a jmenování dalších vysokých úředníků, jako jsou ředitelé odborů, a dosadit své, nebude tak snadné.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), která změnu navrhla, ji hájí s tím, že se aspoň sjednotí režim a odvolání bude přezkoumatelné soudem. Jenže víme, jak to s rychlostí soudů vypadá. Důsledkem může být to, že po letech soudů budou náhle tajemníci dva, tedy schizma, jaké jsme zažili třeba s policejním prezidentem.
Tato vláda si přitom umí poradit i se stávajícím zněním služebního zákona. Prostřednictvím systemizace (úprava pracovních míst, reorganizace, rušení sekcí a vytváření nových apod.) se dokázala zbavit zhruba čtvrtiny všech odborných náměstků, další odešli dobrovolně.
Se státem se kvůli svému odvolání i ukončení státní služby někteří z nich soudí, například exnáměstek z ministerstva financí Ondřej Závodský nebo exnáměstek resortu zdravotnictví Tom Philipp.
Ani státní tajemník není podle současného zákona nedotknutelná figura, která má funkci jistou nadosmrti. Funkční období je pětileté, odvolat ho lze i nyní, i když komplikovaně, prostřednictvím kárného řízení, jsou-li k němu jasné důvody.
Mít své věrné
Vládní novele se začalo přezdívat „Lex Beneda“, protože hlavním argumentem je údajně negativní zkušenost s jediným státním tajemníkem – Ivo Benedou z ministerstva zdravotnictví.
Už sama představa, že se změní klíčová pasáž zákona o státní službě jen kvůli jedné nepovedené zkušenosti s konkrétní osobou (aniž se vyčerpaly zákonné možnosti odvolání), je poněkud absurdní.
Tím spíše, že informace o Benedově působení jsou protichůdné. Podle jedněch úřad dlouhodobě paralyzoval a odmítal plnit zadané úkoly, podle jiných se jen bránil tlaku na nezákonné jmenování konkrétních lidi do konkrétních funkcí. Sám Beneda o tom hovořit nechce, žádosti redakce HlídacíPes.org o rozhovor nebyly úspěšné.
Jisté je, že trojnásobný magistr Beneda k 30. listopadu 2018 sám podal rezignaci. Co přesně k tomu Benedu dovedlo, se neví. Vládní tlak na změnu služebního zákona ale zůstal.
Mění se mimochodem i jména dalších státních tajemníků. Noví, po rezignaci těch původních, přišli například na ministerstvo zemědělství, financí, průmyslu i práce a sociálních věcí.
Mít své věrné, loajální, zavázané a vděčné pracovníky rozstrkané po ministerstvech na klíčových postech je snem každé vlády. Snem, který si politici vždy rádi a rychle plnili. Bylo to tak, ať se premiér jmenoval Paroubek, Topolánek, Nečas nebo Sobotka.
Úvaha Andreje Babiše je tedy vlastně logická – proč bych se zrovna já měl nechat svazovat nějakým zákonem? O tom, jak moc se hodí mít ty správné lidi na správných místech, ví leccos ostatně už z dob aktivního budování svého byznysu. A potvrzuje si to i jako politik a obmyšlená osoba svých svěřenských fondů.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Levné a pohodlné bydlení? Hledejte oblasti, které ožijí za deset let
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Hezký dobře zpracovaný článek, ale silně frustrující.
Stav společnosti v ČR, lze vnímat jako bezvýchodnou situaci, nevidím žádné řešení.
Slušný politik bez psychopatické poruchy vůdcovského typu, je pro mnoho voličů naprosto nepřijatelný. Zeman kolaborující s autoritářskými vůdci, se jezdí učit do Číny jak řídit ČR. BIS a NUKIB jsou podle Zemana „čučkaři“, kterým bude nutné přiškrtit rozpočet.
Trestně stíhanému estébákovi ve funkci premiéra stačí, když rozdrolí koblihy a nasype drobečky do korýtek čau lidí. A už nikdo neřeší střet zájmů, který je přímo učebnicovým příkladem. ANO dokud se ekonomice takhle skvěle daří, tak je snadné, získávat další voliče drobením koblih. Máme tu konečně vůdce, který se zloději zatočí. Jen ho nechte v klidu makat. Babiš je dokonce vzorem úspěchu, stačí, že je bohatý a tím pádem nekrade, pro mne je to nepochopitelná velmi zvláštní logika jeho voličského elektorátu.
Lež, NE! Alternativní pravda, pro mnohé spoluobčany je už vážně těžké srovnat si myšlenky. Co je to estébák nebo dokonce trestně stíhaný premiér, to je přece kampaň, účelovka.
Nechci se stále vracet v čase, ale tohle kdyby mi někdo před 30-ti lety říkal, tak ho pošlu k psychiatrovy. Nevím, jak tohle dopadne a co já mám jako jednotlivec dělat, je to opravdu zoufalé.
Řval bych, byl bych i sprostý, ale nechci, nikam to nevede, stále chci věřit, že pravda a slušnost se opět navrátí. Je to ale opravdu na nás na voličích, tedy zatím, dokud to nějaký velký vůdce nezařídí natvrdo, jako v Číně nebo Rusku.
K psychiatrovi…ne k psychiatrovy, ale jinak naprostý souhlas.
Mám s pravopisem trochu problém. Vím, že je to špatně a stejně jsem schopen to napsat a přehlédnout. Nevím co to je, dnes tomu říkají dyslexie, ale i tak díky. Asi nebudu psát, hrozně se pak stydím i když je to anonymní.
:-).
Princip státních tajemníků je v podstatě dobrý institut. Ano, pane ministře ….. !
Problém nastává, když v dnešní době ostře polarizované společnosti se na ministerstvech místo práce a věcných řešení problémů začne politikařit a lidi si házejí klacky pod nohy. Na to jsme v ČR majstři . Viz boj zmíněného pana Závodského, který udával vlastní nadřízenou (ministryni), kvůli pronájmu služebního bytu , protože proti němu zase šel Mistr AB, kvůli žalobám na čerpání dotací na pozemky, které možná nebyly jeho , atd. atd. … Holt české reálie …
A práce stojí.
Výsledek ? Třeba 3.780m dálnic za rok …. 157. místo ( nebo tak nějak, tuším za Burkinou Faso a Nigérií ) v délce stavebního řízení … atd., atd. ….
Řečeno s klasikem : „chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale … dopadlo to jako vždycky.“
Tak hlavně, že je o čem psát, že ….
Jak se koukám poměrně klasický způsob, jedna vláda zákon schválí , druhá, protože se jí nelíbí, tak ho zruší nebo změní. A tak pořád dokola..¨
Pořád se vracíme k té zásadní otázce co je a co není demokratické. Je toto nebo není? A jak se tomu dá bránit?
Nejsme v tom sami, připomeňme slavný britský seriál, Jistě pane ministře (premiére). který poměrně jasně ukázal reálné chyby a limity britské demokracie..Lidi se zasmáli, řekli si „jó je to tak“, vyhrál nějaké filmové ceny,..prej se líbil i Thatcherové.. A změnilo se tím v britské politice něco?
No asi ne, jak zjištují teď Angličané v případě politiky zmršeného brexitu
Mít své lidi na všech důležitých postech je snem každé vlády, ale teprve estébábovi Babišovi se podařilo obsadit jak post ředitele GIBS, tak post policejního prezidenta svými lidmi. Už se to projevuje – vyšetřovatel Čapího hnízda je sám vyšetřován GIBS. Hodné pozoru je, že na inspekci se obrátili kriminalistovi nadřízení z pražské policie, jejíhož ředitele se Babišovi podařilo už dříve, jako prvního v řadě, vyměnit („Jan Ptáček střídá bývalého ředitele policie hlavního města Prahy Miloše Trojánka, který v lednu letošního roku zastal vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila“. Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/jan-ptacek-policejni-reditel-praha-trojanek.A180531_145813_praha-zpravy_nuc.
To je cena za zvýšení důchodů, kterou ovšem neplatí estébák Babiš ze svých miliard, ale z daní a poplatků vybraných od ostatních obyvatel Česka. Ano, milí zlatí, zaplatíte si to všechno sami, ale zásluhu připočtete estébákovi Babišovi, jako úplní hlupáci.
Pozn.: Babiš se k placenému agentování pro StB přiznal, když „stáhl žalobu na bývalého příslušníka československé Státní bezpečnosti (StB) Jána Sarkocyho. Prý se o tom dozvěděl z médií. Sarkocy v minulosti veřejně tvrdil, že Babiš donášel komunistické tajné službě a bral za to peníze“.
Zdroj: https://www.denik.cz/ze_sveta/babis-stahl-zalobu-na-byvaleho-clena-stb-komentovat-to-nechce-20190118.html
Prezident T. G. Masaryk řekl: Tomuto národu je třeba 50 let demokratického vývoje. A 30 let už máme skoro zasebou. Zbývá ještě 20 let. Přichází další etapa vývoje. Soudruzi se nevzdavají, to je očividné. Především bojují o udržení penězovodu k sobě samým. Západní provázanost s naším státem nám všem ostatním dává naději.
Rozděl a panuj!
Všechno souvisí se Zemanem! Nebýt jeho na Hradě, nebyl by nikdy Babiš ve vládě, natož aby byl premiérem….
A Zeman společnost rozdělil naprosto skvěle….bohužel!