Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Jan Žabka, HlídacíPes.org
,

Na Sněžku v teplákách. Horská služba má i kvůli covidu dražší sezónu

Na výlet do hor si nezapomeňte sbalit i zdravý rozum, vyzvala před nedávnem české turisty Horská služba – poté, co řešila hned několik případů, kdy lidé vyrazili na horskou túru v teplákách a v teniskách, zabloudili, málem umrzli a záchranáři je museli komplikovaně hledat. Výjimkou letos nejsou ani vážná zranění bobistů a sáňkařů na sjezdovkách.

„Je tady lidí jako na Václaváku,“ říká muž, který zrovna vyšel na Lysou horu. Nejvyšší vrchol moravskoslezských Beskyd to zažívá pravidelně – desítky lidí se postupně fotí u ikonického kamenného sloupu, diví se, že tu nejsou sami a pak stojí v řadě u okénka na polévku či pivo.

Podobný přetlak turistů je dnes v podstatě na všech vrcholech, zejména tam, kde i nadále funguje stravovací zařízení. Někteří výletníci se ovšem brodí sněhem i v plátěných teniskách nebo cestou na hřebeny hor mrznou v teplákách a mikině. Právě za nimi často vyjíždějí záchranáři z Horské služby. Jen za poslední dva měsíce museli podniknout přes 700 záchranných akcí.

„Je to sice méně, než v předchozích letech, ale jsou to zásahy u horších poranění. Nebo jde o pátrání v nepřístupném terénu a o záchranu osob, které se vypravily do zimních hor s výstrojí k návštěvě leda tak hypermarketu,“ glosuje chování některých turistů mluvčí Horské služby Radek Zeman.

Těžká zima, více peněz

Výjezdy Horské služby jsou také poměrně drahé. Do ceny zásahů se započítává mzda záchranářů, nasazení potřebné techniky a režijní náklady. Nejobtížnější zásahy tak vyjdou i na desítky tisíc korun.

Pro všechny, kdo mají standardní zdravotní pojištění, je však pomoc Horské služby zdarma. A to i v případě, že si zranění zavinili sami nevhodným chováním v horách: „Není v naší pravomoci šetřit, zda k zásahu došlo zaviněním dotyčné osoby,“ vysvětluje mluvčí Zeman. Fakturu podle schváleného ceníku můžou ale očekávat například zachránění cizinci bez pojistky.

Horská služba ČR je nezisková organizace, financovaná je hlavně z dotací Ministerstva pro místní rozvoj a také krajů, ve kterých působí. Zásahy a výjezdy tak zprostředkovaně platí stát.

S ohledem na koronavirus a zvýšený zájem turistů o tuzemské hory dostala Horská služba více peněz. „Na letošní rok máme s ohledem na tuto skutečnost rozpočet navýšen,“ potvrzuje náčelník Horské služby René Mašín.

Zatímco v minulém roce od ministerstva získala Horská služba celkovou dotaci 190 milionů korun, letos to je 260 milionů.

„Kvůli vysoké návštěvnosti hor stoupl počet zásahů v letní sezóně meziročně skoro o deset procent. Podobný trend se očekává i v zimě. Mění se i struktura zásahů a my musíme reagovat jak rozpočtově, tak přesunem kompetencí více do hor,“ zdůvodnila loni v prosinci navýšení ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Ze zmíněné částky jde na provoz organizace zhruba 200 milionů. Zbytek tvoří peníze na investice, především do modernizace vybavení a oprav záchranných stanic.

Nebezpečné boby

Tuzemské hory sice nejsou Alpy, i tak se ale nedostatečná příprava může jejich návštěvníkům vymstít. „Je potřeba dodržovat základní zásady bezpečného pohybu v horách: znát a nepodceňovat počasí, mít odpovídající oblečení a vybavení, znát terén a svou fyzickou kondici,“ shrnuje Božena Valentová z Českého horolezeckého svazu.

Tato pravidla se týkají i provozovatelů zimních sportů, včetně populárního bobování. Horská služba sice vzhledem k uzavřeným sjezdovkám během letošní zimy zatím eviduje nižší počet zásahů k lyžařům a snowboardistům než loni, i v letošní sezóně se ale objevují zranění a úmrtí. V polovině ledna dokonce skialpinistu v Jeseníkách, v místě, kde správně neměl co dělat, zabila lavina.

Záchranáři zasahují i v případech, kde to v minulých letech nebylo obvyklé. „Na boby a sáně nasedli dospělí, a co je ještě horší – sjíždějí i uzavřené černé sjezdové tratě. Úrazy tak jsou těžší a jeden z nich už skončil i smrtí,“ říká mluvčí Horské služby Radek Zeman.

Nejnebezpečnější jsou Krkonoše a Jeseníky. Každoročně tam Horská služba řeší výrazně více případů než v jiných horách. Jen za rok 2020 tam došlo k více než čtyřem tisícům nehod, což je téměř polovina všech případů z České republiky.

Důvodem je mimo jiné to, že obě pohoří mají poměrně rozsáhlé lavinové lokality, které jinde nejsou. V Jeseníkách a Krkonoších jsou také výrazně delší a náročnější sjezdovky než jinde.

Zásahy Horské služby v roce 2020
(údaje od 1. prosince 2019 do 30. listopadu 2020)

ZDROJ: Horská služba ČR

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

1 komentář

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Úrazy neúrazy, když ten pohyb na horách a na sjezdovkách tak posiluje tudlenc tu imunitu. Však on ty zásahy Horské služby, náklady na léčení i nemocenskou, nakonec stát zaplatí z vybraných daní a pojistného (od ostatních občanů samozřejmě). Přece nenechá Horskou službu a nemocnice v horských oblastech padnout.

Přidávání komentářů není povoleno