Praha po loňském zřícení lávky pro pěší v Troji horečně kontroluje stav „svých“ mostů a plánuje nejnutnější opravy. Podobnou debatu má už Vídeň dávno za sebou. I tam se kdysi zřítil jeden z mostů. O rakouském hlavním městě vedení Prahy tvrdí, že v něm dlouhodobě čerpá zkušenosti; Vídeň ostatně vévodí světovým žebříčkům kvality života. Před Prahou má však stále velký náskok, nejen v péči o mosty.

„Za posledních 40 let jsme nemuseli zavřít ani jeden most,“ říká Hermann Papouschek z vídeňského magistrátu. Pravidla údržby mostů ve Vídni naprosto změnilo zřícení mostu Reichsbrücke přes Dunaj v roce 1976. Neštěstí, při kterém plaval v řece i kloubový autobus, jakoby zázrakem stálo jen jeden lidský život. Důsledky ale byly jinak dalekosáhlé.

„V tomhle jsme čtyřicet let před Českem, z protiopatření, která se tehdy přijala, žije Vídeň dodnes,“ tvrdí šéf magistrátního odboru města Vídně pro stavbu mostů v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Město sází na důkladnou průběžnou kontrolu mostních staveb a nečeká jen na to, až most bude potřebovat generální opravu.

Mosty se „známkují“

V čem konkrétně je dnes ve Vídni péče o mosty jiná než před zřícením mostu v roce 1976?

Především jsme zřídili tohle magistrátní oddělení pro stavbu mostů. Do té doby fungovalo pod odborem vodních staveb a po neštěstí se osamostatnilo. To je organizační opatření, které samo o sobě nemusí s ničím pohnout. Ale vytvořily se tenkrát i normy na kontrolu a zkoušky mostů. Přesný návod, co dělat a v jakých intervalech. Ty se od té doby uplatňují při stavbě všech nových mostů i kontrole těch stávajících.

Hermann Papouschek, Foto: Magistrát města Vídně

Jak přesně se mosty ve Vídni kontrolují?

Čtyřikrát ročně je nařízená vizuální kontrola, každé dva roky pak větší kontrola a každá třetí z nich – tedy jednou za šest let – je pak ta skutečně nejdůkladnější kontrola. Po každé kontrole se udělá zápis a jednotlivé části mostu se „oznámkují“. Z toho vyplynou konkrétní kroky, které pak musí udělat firma, která se o údržbu mostu stará.

Vizuální kontrola – jak to probíhá?

Městem jezdí kontrolní jednotka – v ní jsou stavební inženýr a dva montéři nebo dělníci. Odškrtávají si mosty podle seznamu. Trochu to vypadá jako ty seznamy, co mají v hotelech a restauracích třeba v umývárnách a na toaletách, kam se píše, kdy byl provedený poslední úklid a kdo ho dělal.

A ta důkladná, dvouletá kontrola?

Kontroluje se struktura betonu, tloušťka ochranných a protikorozních vrstev materiálu. Kontroluje se i celé okolí mostu. Z protokolu, který při té kontrole vznikne, se pak dá odhadnout, jak dlouho ještě potrvá, než škody budou větší a most bude potřeba opravit.

Museli jste ve Vídni za těch posledních 40 let nějaký most kvůli havarijnímu stavu zavřít?

Malé opravy a zásahy děláme pořád. Ovšem díkybohu ne kvůli vadám na nosné konstrukci, ale kvůli povrchovým úpravám. Když voda most poškodí, třeba kvůli prasklině, musíme třeba uzavřít jízdní pruh. Ale celý most jsme ještě nikdy zavřít nemuseli.

Nečekat, ale pořád opravovat

Kolik celá průběžná kontrola mostů město stojí?

Hodně. Kontrola většinou znamená podnět k nějaké akci, protože se najde nějaký problém. Když uvážíme, jak se stavělo v 60. a 70. letech, tak po čtyřiceti letech provozu jsou stavby z té doby zralé na generální opravu. To samozřejmě neznamená, že čtyřicet let nebudu dělat nic a pak udělám pouze generální opravu.

Zřícení mostu Reichsbrücke 1. srpna 1976. (Foto Facebook: I love Vienna)

Předchází tomu spousta malých kroků. Některé části mostu se opotřebovávají pohybem, jako mostní ložisko. Je to podobné jako brzdové obložení u auta – prostě s časem přibývají „najeté kilometry“. Jinde dochází k únavě materiálu, třeba u těsnění nebo antikoroze. Tohle všechno se musí postupně obnovovat, aby se předešlo velkým škodám.

Tyhle rutinní kontroly nás ročně přijdou na 4,5 milionu eur (přes 120 milionů korun, pozn. red.). Ale to je jen na běžnou údržbu, žádný velký projekt. V blízké budoucnosti nás čeká generální oprava několika důležitých mostů, a to pak náklady vyskočí do desítek milionů eur.

Kolik je ve Vídni mostů?

Celkem na 1700. Ve správě města je zhruba polovina, jsou to mosty, které spojují jednu část veřejného prostoru s druhou. Město ale nespravuje železniční nebo tramvajové mosty. O ně se stará vídeňský dopravní podnik nebo rakouské dráhy. Dálniční mosty zase spravuje dálniční společnost Asfinag.

V Praze se po pádu lávky pro pěší zjistilo, že ve špatném stavu je i řada jiných, velkých mostů. Byly na tom někdy vídeňské mosty stejně zle?

K tomu bych potřeboval vědět, jak staré ty pražské mosty jsou.

To je různé, nejstarší z ohrožených mostů je z poloviny 19. století, nejmladšímu je 30 let.

Dvě třetiny mostů ve Vídni byly postavené v 60. až 80. letech, takže je jim někde kolem čtyřiceti a mají před generální opravou. Další velký boom přišel po válce, třeba všechny současné mosty přes Dunajský kanál (rameno Dunaje procházející centrem Vídně, pozn. red.) vznikly na konci 40. a začátku 50. let, protože ty původní vyhodili Němci těsně před koncem války do vzduchu.

I ve Vídni jsou „Trojské lávky“

Lávka pro pěší, která se loni zřítila v Praze, pocházela z 80. let…

Mosty přes Dunajský kanál ve Vídni

V té době byl hodně populární železobeton a zacházelo se s ním velmi odvážně, to u nás bylo stejné. Stavby se pyšnily tím, kolik ten materiál vydrží, a z železobetonu se stavěly velmi tenké konstrukce s malým objemem hmoty. Vlastně „levné stavění“, ale méně s cílem ušetřit, než s cílem ukázat umění konstruktérů.

Dnes jsou modely pro výpočty konstrukcí mostů úplně jiné. Navíc přibyla i zátěž, protože po mostech zkrátka jezdí těžší auta. Proto je třeba s těmito stavbami tohoto typu a z této doby zacházet velmi opatrně a kromě opravy případných očividných vad mostu stále přemýšlet i o tom, jestli ta stavba prostě stačí požadavkům dnešní doby.

Máte ve Vídni podobné stavby jako byla pražská lávka?

Ano, mostů podobného typu bychom tu určitě pár našli (listuje na stole fotkami zřícené lávky v Praze-Troji, pozn. red.). Mosty s tenkou vrstvou betonu pro nás znamenají dvě rizika, pokud se na nich objeví škody. Jednak statický problém, že porušený beton most zkrátka neudrží, a jednak riziko pádu uvolněných betonových částí na zem, kde můžou někoho zranit. I za to ručíme my jako magistrátní odbor. Proto tyhle malé škody hned opravujeme, „flikujeme“, jestli to tak můžu říct.