Jiří Král,

Národní divadlo vzkazuje Orbánovi: Společnost bez svobodné kultury je sen autoritářských vládců

Napsal/a Tereza Engelová 11. prosince 2019

Maďarský parlament ve zrychleném řízení projednává úpravu zákona o scénickém umění. Ten podle divadelníků výrazně naruší jejich nezávislost a uměleckou svobodu. Maďarská divadla mají obavu z normalizace. Podporu jim vyjadřují i čeští umělci, dopis do Maďarska poslalo i Národní divadlo. 

Kritici návrhu zákona upozorňují, že jde ze strany vládní strany Fidesz o další razantní zásah do demokratického vývoje země a občansky svobodné společnosti. Proti chystanému zákonu protestovaly v Budapešti v pondělí tisíce lidí, podporu maďarským umělcům vyjádřilo také české Národní divadlo a vedení hlavního města Prahy.

Vláda Viktora Orbána argumentuje, že změny v zákoně položí základy „jednotnému a strategickému řízení odvětví kultury“. Jeho kritici v něm ale vidí jasnou snahu vlády dostat po vzoru maďarských médií pod kontrolu i místní uměleckou scénu.

Národní kulturní rada

„Podle návrhu zákona by měl plnou rozhodovací pravomoc nad divadly ministr lidských zdrojů. Kromě přímého dohledu nad divadly podporovanými státem by také mohl rozhodovat o udílení grantů a jmenování i odvolávání ředitelů divadel,“ vypočítává pro HlídacíPes.org navrhované změny Vilmos Vajdai, člen souboru budapešťského Divadla Józsefa Katony a vedoucí nezávislého divadla TÁP Színház.

„Ministr a pár lidí kolem by tak kontrolovali rozdělování veškerých podpor v sektoru nezávislého divadla,” dodává.

Návrh zákona radikálně mění systém řízení a podpory celého kulturního sektoru. Zavádí pojem „kulturně-strategických institucí“ z jejichž vedoucích představitelů má být tvořena tzv. „Národní kulturní rada“. Ta bude určovat „směry a priority maďarské kultury“ a zajišťovat „základy řízení odvětví kultury podle jednotné vládní strategie“.

Původní návrh novely zákona šel ale podle Vilmose Vajdaihio ještě dál. Chtěl údajně přímo zrušit provozní podporu pro nezávislá divadla.

Proti novele zákona se ale zvedla široká vlna veřejného odporu, petici proti ní podepsalo přes deset tisíc lidí a pasáž o zrušení peněz nezávislým divadlům v návrhu předloženém toto pondělí nakonec nefigurovala.

Stejně jako záměr zrušit Národní kulturní fond (NKA), který od roku 1993 fungoval jako prakticky jediný zdroj podpory nezávislé kulturní a umělecké scény z veřejných prostředků. Nakonec bude NKA „pouze“ podléhat výše zmíněné Národní kulturní radě. Tři roky je už i tato instituce podřízena Ministerstvu lidských zdrojů.

Ministerstvo v reakci na veřejné pobouření vydalo prohlášení, kde popřelo plány na škrty v rozpočtech nebo právo veta ministra při jmenování ředitelů divadel. Chce prý pouze umožnit vznik divadel spolufinancovaných obecní samosprávou i státem dohromady a větší transparentnost.

Nový opoziční starosta Budapešti Gergely Karácsony s takovou interpretací změn zákona ale nesouhlasí. V reakci na něj uvedl, že „poškozuje uměleckou autonomii, stejně jako autonomii samospráv tím, že vydává uměleckou svobodu napospas politickým představitelům”.

Karácsony při pondělní demonstraci v Budapešti poděkoval veřejně za podporu také hlavnímu městu Praze a českému Národnímu divadlu, jehož činoherní soubor v prohlášení zaslaném do Maďarska vyjádřil obavu z chystaných škrtů ve financování maďarské nezávislé kulturní scény.

Národní divadlo Maďarům

„Svobodné umění a kultura jsou jedním z prostředků, jimiž společnost reflektuje svou historii, současnost i budoucnost. Společnost, která nedovolí, aby se její kultura rozvíjela svobodně se dusí, ztrácí schopnost kritického myšlení a upadá morálně i intelektuálně. Taková společnost je pak snadným terčem pro populisty všeho druhu, extremisty a spiklenecké teoretiky. Taková společnost může být snem autoritářských vládců, nikoliv však sebevědomých demokratických politiků,” píše se v prohlášení souboru činohry Národního divadla zaslaném na maďarské Ministerstvo lidských zdrojů a do Divadla Józsefa Katony.

„Připadalo nám důležité podpořit maďarské kolegy, protože situace u nich je v mnoha ohledech horší než u nás. V Maďarsku je vážně ohrožena svoboda tisku, nezávislost médií a nyní i samotná existence nezávislé kultury. Zároveň víme, co se děje u nás, sdílíme společnou historii středoevropských postkomunistických zemí a trápí nás podobné problémy. Vzájemná podpora a informovanost je to nejmenší, co můžeme pro ochranu demokracie v našich zemích udělat,“ říká pro HlídacíPes.org  za činohru Národního divadla dramaturg Jan Tošovský.

Podporu maďarským kolegům vyjádřila také Asociace českých divadelních kritiků (AICT/IACT).

„Velmi nás znepokojují poslední kroky maďarských politiků, kteří pod falešnou záminkou slušného chování, plánují odříznout od finančních zdrojů maďarskou nezávislou divadelní scénu,” uvedla Asociace ve svém prohlášení. Podle předsedy AICT Karla Krále by dosazování managementu na politickou objednávku stáhlo maďarskou divadelní scénu zpět do “sféry komunistického teroru”.

Narážka Asociace českých kritiků na “slušné chování” souvisí s odstartováním celé kauzy zrychleného řízení ohledně novely zákona o scénickém umění. Provládní média totiž prezentovala celou věc jako boj za zprůhlednění systému financování divadel. Jako příklad špatného nakládání s veřejnými penězi uvedla skandál sexuálního obtěžování, ke kterému došlo v budapešťském Divadle Józsefa Katony.

Sex jako záminka

Známý filmový a divadelní režisér Péter Gothár se nedávno přiznal, že sexuálně obtěžoval jednu z hereček tohoto divadla. Ačkoliv k incidentu došlo téměř před rokem, vedení Divadla Józsefa Katony se k němu vyjádřilo až před několika dny.

Stáhlo z repertoáru Gothárovy inscenace a sám režisér z divadla odchází.  Provládní média ale sexuální aféru spojila právě s navrhovanými změnami financování kulturní scény, stejně jako politici z vládní strany Fidesz. Předseda jejího poslaneckého klubu Máté Kocsis na svém Facebooku uvedl:

„Divadla sexuálních obtěžovatelů typu Gothára žádají po vládě peníze a přitom nedovolují nahlédnout do svých záležitostí a klidně roky ututlávají trestné činy. Je bez diskuze, že stát takové fungování dále podporovat nemůže,“ zdůvodnil Maté Kocsis, proč chce vláda změnit zákon tak rychle, prakticky bez veřejné debaty. Podle Kocsise divadlo “krylo” trestný čin.

Divadlo Józsefa Katony se proti vyjádření předsedy poslaneckého klubu Fideszu ohradilo. Prokázalo, že postupovalo v souladu se šetřením nezávislých odborníků i úředním postupem, “kauza Gothár” už nicméně byla na světě:

„Myslím, že samotný návrh zákona byl připraven už dřív a je vlastně pomstou vlády za prohru v komunálních volbách, které se konaly v polovině října. Vláda teď pouze využila případ sexuálního obtěžování, ke kterému došlo v Divadle Józsefa Katony a provládní média s postarala o to, aby se z věci udělal náležitý skandál. Vláda tuto kauzu využila jako dokonalou záminku,” říká k vývoji Vilmos Vajdai, člen souboru Divadla Józsefa Katony a vedoucí nezávislého divadla TÁP Színház.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

2 komentáře

  1. Lectro napsal:

    Sám jsem nějakou dobu pracoval v  Národním divadle a ta neefektivnost hospodaření s penězi (samozřejmě veřejnými) byla do očí bijící. Investovalo se do zbytečných věcí, naopak na ty potřebné nebylo. Představení, na která lidé nechodili se reprizovala do haleluja a ta úspěšná se rušila po roce, dvou. A tak by se dalo pokračovat.
    Nicméně svoboda tvorby a vyjádření je základní kámen umění. A tady by rozhodně stát měl zasahovat co nejméně…

  2. petrph napsal:

    No to je snad naprosto v pořádku, ne? Taky je to v úvodu článku napsáno „..Kromě přímého dohledu nad ->divadly podporovanými státem<- by také mohl rozhodovat o udílení grantů a jmenování i odvolávání ředitelů divadel,“ a dále pak rozdělování veškerých podpor v sektoru nezávislého divadla,” dodává. A v posled,
    Návrh zákona radikálně mění systém řízení a podpory celého kulturního sektoru.

    Neboli, veškerá kultura podporovaná a dotovaná státem už tím pádem není a nemůže být svobodná. Ta už je podřízena státu a diskuze se může vést pouze o tom, komu konkrétně je v tom státě zodpovědna. Zda(ve volbách zodpovídajícím se) politikům, lhostejným úředníkům – a nebo snad nějakým elitám, které dokáží ve státní správě prosazovat svůj vliv – a tím i směřovat dotace do některých úseků kultury.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama