Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Jonathan Kos-Read via Foter.com / CC BY-ND, zdroj

Mnoho mužů, málo žen. Důsledkem je obchod s bílým masem, otroctví a nucené sňatky

Do roku 2020 by mělo v Číně být o 30 milionů více mužů než žen, ale situace je dramatická již dnes. Nepoměr mezi muži a ženami vede k řadě negativních sociálních jevů: obchodu s bílým masem, otroctví, nuceným sňatkům. Někteří pozorovatelé kladou sexuální a sociální deprivaci mladých mužů do souvislosti s rostoucí kriminalitou.

Čínská politika jednoho dítěte má řadu dalších důsledků. Mimo jiné nahrává trhu s erotickými pomůckami. Téma by mohlo svádět k nejapným poznámkám, ale nedostatek žen zejména na čínském venkově je příznakem demografické krize způsobené politikou jednoho dítěte, zavedenou spolu s ekonomickými reformami v roce 1979. Jedním z nechtěných dopadů tohoto sociálního inženýrství se staly selektivní potraty nebo i zabíjení novorozených holčiček.

Vláda této plíživé krizi příliš nepomáhá kampaní proti všemu pornografickému či nemorálně erotickému. Být mladým chudým mužem není v Číně žádný med.  “Socialistická tržní ekonomika” a konzumní kultura na státní politiku reagují masovou produkcí nejrůznějších erotických pomůcek, z nichž některé velmi věrně napodobují ženy.

Jednou a dost

Čína na konci 70. let byla zemí zcela odlišnou od té současné. Po dekádách sociálních a ekonomických experimentů, jako byl Velký skok nebo Kulturní revoluce, se země potýkala s vysokou mírou chudoby. ČLR z této situace dostal balík reforem prosazený Teng Siao-pchingem v roce 1979.logo

Jednou z jeho základních reforem byla politika jednoho dítěte. Měla zpomalit růst populace, snížit nezaměstnanost a s ní související problémy. V praxi to znamenalo, že páry mohly mít pouze jedno dítě; každé další by znamenalo pokutu, kterou si ne každá rodina mohla dovolit. Existovala samozřejmě spousta výjimek – například pro venkovské či menšinové obyvatelstvo.

Můžeme spekulovat o tom, jestli politika skutečně zemi pomohla. Jistá a ověřitelná jsou spíš negativa. Politika jednoho dítěte před svým zrušením v loňském roce vedla k nuceným potratům (pokud rodina neměla na zaplacení pokuty), masivnímu upřednostňování chlapců (na 100 dívek se rodí přibližně 120 chlapců) a také k miliónům dětí, které oficiálně „neexistují“, a tak nemohou navštěvovat školy ani lékaře. Životy ničí tento sociální experiment dodnes.

Rodina se postará

Desítky miliónů mužů především na čínském venkově trpí depresemi, frustracemi a nízkým sebevědomím z nedostatku potenciálních partnerek. Dívek se rodí méně, a navíc mají tendenci v dospělosti migrovat do velkých měst. V nich mohou najít sociálně a majetkově zajištěnějšího partnera a usadit se tam. Čínský systém na omezení vnitřní migrace, tzv. chu-kchou, totiž mnohem více postihuje muže, kteří by se snad chtěli do měst přiženit.

Být na venkově „single“ přitom vůbec není „cool“. Čínský venkov je stále velmi tradiční a striktní v představách o tom, jak má vypadat život člověka. Nemluvě o tom, že zde mnohem více platí, že bez potomků nemáte zajištění na důchod. Penzijní systém totiž v Číně mimo velká města stále spoléhá na aktivní zapojení dalších generací do péče o starší členy společnosti.

Muži, ať už z vesnice či města, se ovšem naučili řešit svou samotu neotřelým způsobem.

Jako živá. Jenže z kovu a silikonu

Pro početnou skupinu osamělých mužů je určen prudce expandující trh s erotickými pomůckami (muži od 16 do 29 let tvoří v této branži 65 % zákazníků). Od umělých vagín přes nafukovací panny až po panny, které nejsou nafukovací a vypadají až děsivě realisticky.

Erotické panny (čeština zná jen ty nafukovací, novější modely jsou ale ze silikonu a kovu) začínají získávat na popularitě nejen v Číně. V Barceloně nedávno otevřeli nevěstinec, kde klienty místo prostitutky obslouží figurína.

Největší trh pro tento artikl je však stále v ČLR; meziročně roste prodej  o 50 % a tvoří desítky milionů korun obratu ročně. Cena jedné „tiché společnice“ se pohybuje mezi 400-400 00 korun.

Jejich popularita je kromě demografických příčin způsobena i dalšími, spíše politickými faktory. V Číně jsou zakázány pornografické materiály. Zákaz se samozřejmě obchází, ale s postupně přitvrzující cenzurou internetu je to stále těžší. V roce 2014 na den sv. Valentýna zahájila komunistická strana velkou kampaň proti všemu „žlutému“, tedy pornografickému, či jen erotickému.

Došlo na nevěstince, noční kluby a „masážní“ salony. Zásah byl tak masivní, že jen v „Amsterdamu východu“, ve městě Tung-kuan, to znamenalo obchodní ztrátu 8 mld. dolarů. Úder se nicméně vyhnul erotickým pomůckám.

Rande na Ukrajině

Další řešení, ke kterému se Číňané uchylují, je koupě manželky. Nejčastěji se jedná o ženy z okolních zemí, například z Vietnamu. Ženy jsou odtud často unášeny pod příslibem dobře placené práce v Číně. Končí pak obvykle jako prostitutky, otrokyně nebo právě manželky pro čínské muže.

Do ČLR bylo jen z Vietnamu v letech 2011-2015 odhadem uneseno přes 3000 žen. Čína obecně patří mezi země, jež mají zásadní problém s obchodem s lidmi. Kromě unášení žen, nucené prostituce a manželství je Čína také podezřelá z využívání otrocké práce Severokorejců.

Pro movitější pány, kteří se nespokojí se silikonem, je tu Culove, „seznamovací klub“ pro Číňany a svobodné ukrajinské dívky. Zakladatel klubu Mej Aj-s‘ si v roce 2014 sám jednu Ukrajinku vzal, a díky tomu se stal slavným. Teď svou slávu nabytou díky mladé slovanské manželce zhodnocuje dohazováním. Mej zprostředkovává schůzky mezi mladými Ukrajinkami a čínskými klienty. Za každý výlet zaplatí čínští muži na 350 000 korun; do Evropy na námluvy obvykle létají v desetičlenných skupinách.

Být na ocet po čínsku

Čínská mládež složená z jedináčků to vůbec nemá  jednoduché. Jsou na ni kladeny nepředstavitelné nároky ze strany rodičů, při přijímačkách na školy, ale také na „trhu s manželstvím“. Muži to mají zvlášť těžké, ale ani dívky na tom nejsou nejlíp. Ostrakizaci jsou například vystaveny neprovdané ženy nad 27 let. V čínštině se jim říká šeng-nü, tedy „zbylé ženy“.

Takové ženy mají i při výrazném nadbytku mužů jen velmi nízké šance na vdávání. Ty, které to nestihnou, nebo by se snad vdávat nechtěly, se musí připravit na nespokojené a nahněvané rodiče, a také na nižší společenské postavení – bez manžela je totiž žena „nekompletní“.

Děti, které se kvůli demografické politice nenarodily, budou jednou Číně chybět. Zatím trpí především mladší generace nezadaných mužů i žen. Své frustrace si léčí sexuálními pomůckami, v horším případě kriminalitou. Znepokojivá realističnost erotických panen přitom již vede i k tomu, že si někdo takovou figurínu (případně dnes už i robota) vezme za ženu nebo dceru. Takové androidní vztahy ale negativní demografické trendy nezvrátí.

 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

2 komentáře

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Staří lidé za mého mládí říkávali, že když se rodí více chlapců, než děvčar, bude válka. Snad to pro Čínu a 21. století už neplatí.

    • mirek napsal:

      bohužel, myslím, že platí. každý třetí příspěvek ve státní televizi je vojenského a velmi militantního charakteru. Přelet amerických stíhaček, kolem nového umělého ostrova, kterým si Čína rozšiřuje své výsostné vody a potenciálně přĺležitost pro těžbu surovin a rybolov, nebo nový válečný film z války proti Japonsku, pak źabry na jedinou letadlovou loď, kde důstojník kouká směrem k filipínským imperialistickým nepřaltelům, … řinčí zbraněmi a vyrábí u obyvatelstvo nepřátele, co spojují a zároveň vytváří dojem, že je vláda a armáda ochraňuje. takže je vše ok.

Přidávání komentářů není povoleno