Čínský technologický gigant ZTE čelí před soudem ve Spojených státech obvinění z korupce. Americká společnost Universal Telephone Exchange (UTE) ve sporu viní čínskou telekomunikační firmu, že uplácela úředníky v Africe, kde se oba konkurenti ucházejí o zakázky. Kromě toho je navíc ZTE, stejně jako další čínský gigant Huawei, dlouhodobě podezřelá z toho, že kryje špionážní aktivity Číny v zahraničí.

Zprávu o soudním sporu v texaském Dallasu přinesl australský list Sydney Morning Herald. Součástí obžaloby je podle něj místopřísežné prohlášení dvou zaměstnanců liberijské telekomunikační společnosti (Liberia Telecommunications Corporation, LTC), že jim ZTE slíbila 5 % hodnoty kontraktu, pokud se jim podaří zvrátit výběrové řízení, v němž zvítězila konkurenční UTE.

Zástupce ředitele LTC dosvědčil, že navíc obdržel 30 tisíc dolarů „v hnědém papírovém pytlíku“ jako úplatek. Ředitel LTC Amara M. Krumah rovněž potvrdil převzetí blíže neurčené sumy, taktéž v hnědém papírovém pytli.

Společnost ZTE v emailu na dotaz Sydney Morning Herald obvinění popřela: „ZTE zavedla, udržuje a neustále vylepšuje svůj protikorupční systém podle příslušných zákonů a nařízení a v souladu s nejlepšími praktikami v oboru.“

Zpátky na černou listinu

Firma ZTE je v poslední době středem pozornosti médií a také ohniskem hrozící technologické války mezi USA a Čínou. Společnost, která v Česku prodává například internetové modemy, dostala nedávno zákaz obchodovat s americkými a britskými firmami.

Čelí také obviněním ze systematické korupce v několika zemích světa. Podle Sydney Morning Herald mají dokumenty předložené obžalobou mimo jiné prokazovat, že ZTE byla alespoň částečně založená pro účely krytí špionážních aktivit čínské vojenské rozvědky.

Ještě vloni přitom ZTE slavila. Podařilo se jí po roce dostat z černé listiny firem, s nimiž americké společnosti nesmí obchodovat. Na seznam se dostala kvůli porušování sankcí vůči Íránu, KLDR, Kubě, Sýrii a Súdánu. Vyvázla s pokutou 900 milionů dolarů a slibem, že potrestá odpovědné manažery.

Letos v dubnu ale americké ministerstvo obchodu znovu na firmu uvalilo sankce s tím, že ZTE zodpovědné osoby v managementu nejen nepotrestala, ale naopak jim vyplatila prémie. Zákaz obchodu s americkými dodavateli klíčových technologií se ukazuje být likvidační a ZTE ve velkém zavírá továrny.

Proto se také čínská diplomacie snaží toto rozhodnutí Trumpovy administrativy zvrátit. Ačkoliv se Trump zdá být ochotný k ústupkům, čelí silnému odporu v Kongresu jak u demokratů, tak u své vlastní republikánské strany.

Výrobci modemů nebo špioni?

Nové dokumenty předložené u soudu v Texasu navíc podle obžaloby potvrzují dlouhodobé podezření ze špionáže prostřednictvím ZTE.

Píše se v nich například, že „čínské ministerstvo kosmonautiky založilo ZTE jako krytí pro vysílání důstojníků do zahraničí pod nediplomatickými identitami jako jsou vědci, byznysmeni a ředitelé za účelem sběru informací“.

Svědectví liberijských manažerů přitom není první korupční skandál ZTE.  Již 14. května informoval Sydney Morning Herald, že v další západoafrické zemi – Beninu – měla ZTE vynaložit na uplácení tamních úředníků na 12,8 milionů dolarů.

Americký právník Richard Faulkner, který má případ na starosti, k tomu podotýká: „Využívali uplácení, aby znevýhodnili evropské, americké a australské firmy; nesoutěží férově, pouze si kupují zakázky.“

V roce 2015 vydala Etická rada norského vládního Globálního penzijního fondu následující zprávu, rovněž citovanou obžalobou v Dallasu: „Etická rada považuje za nepřijatelné riziko, že se ZTE dopustila v minulosti obrovské korupce, jakož i skutečnost, že by se podobných praktik mohla dopouštět i v budoucnosti.

Zatímco v Americe, Velké Británii a v Austrálii čínská společnost naráží na jeden problém za druhým, v ČR si zatím vysloužila pouze varování BIS. Její telefony pod značkou Nubia, tablety a modemy najdete v balíčcích připojení k internetu od největších českých mobilních operátorů.