Miloš Zeman: Od Ódy na radost k referendu o vystoupení z Evropské unie
Český prezident Miloš Zeman ušel během svého prvního funkčního období kus cesty. Klopýtavě tak dospěl od okamžiku, kdy se na Hradě nadšeně vymezil proti odporu svého předchůdce Václava Klause k Evropské unii, až do fáze, kdy nyní už při každé příležitosti opakuje, že by byl pro referendum o vystoupení z EU. I když on by prý při „czexitu“ hlasoval proti.
Stojí za to si tento Zemanův obrat – z nějž mají nepochybně radost jeho četní ruští přátelé – důkladněji rozebrat a připomenout cestu, jak k němu dospěl.
To byly časy
Byl 3. duben 2013 a po stožáru na prvním nádvoří Pražského hradu se vzhůru sunula vlajka Evropské unie.
Tehdy na svého nového přímo zvoleného prezidenta lidé veřejně pískali a pokřikovali v jeho nové roli asi poprvé. Nikoli však pro jeho přátelský vztah k Číně, k Putinovi či kavkazským diktátorům; demonstranti před Bránou Gigantů ho plísnili za to, že je „lokajem Barossa“.
Související články
Zeman u Putina. Přijetí v Moskvě je plánované na 21. listopadu
Proč se Hrad zlobí kvůli audienci Miloše Zemana u britské královny
Byly to časy, kdy se Zeman na Hradě teprve rozkoukával, Vratislav Mynář byl kancléřem sotva dva týdny, poradce Martin Nejedlý si zatím jen vyhlížel svou hradní kancelář, mluvčím ještě nebyl Jiří Ovčáček a do areálu Pražského hradu se dalo vejít bez dlouhého čekání na bezpečnostní prohlídku.
Veřejné přihlášení se k evropské integraci, vytažení modré unijní vlajky o rozměru šest krát čtyři metry vysoko nad pražské střechy a podpis Václavem Klausem odmítané novely Lisabonské smlouvy byly první viditelné zahraničně-politické počiny nového prezidenta.
Odpůrci EU, a v tu chvíli i Miloše Zemana, drželi transparenty s nápisy „Byli jsme před EU, budeme i po ní“ či „Chceme referendum o vystoupení z EU“. Neuplynuly ani tři roky a Zeman se mohl na nádvoří procházet s podobným heslem nad hlavou.
Už v červenci 2016, krátce po britském hlasování o vystoupení z EU, prohlásil, že by podpořil jak referendum o vystoupení Česka z EU, tak ze Severoatlantické aliance. S dodatkem, že on by samozřejmě „z tisíce různých důvodů“ hlasoval proti.
„Řeknu vám ten tisící druhý. Česká republika dostává každoročně z EU o 200 miliard korun více, než do Bruselu vrací. Dvě stě miliard je pětina českého státního rozpočtu. Jen blázen se vzdává tak velkého množství peněz,” řekl na jednom ze svých setkání s občany.
Jinými slovy – až tento penězovod vyschne (a to se dříve nebo později stane; z České republiky se stane čistý plátce a nikoli čistý příjemce) tento primitivní důvod pro setrvání v EU podle prezidenta pomine.
Brexit, grexit, chceme euro
Miloš Zeman sám sebe konzistentně označuje za eurofederalistu, k EU a jejím představitelům je zároveň velmi kritický (což se samozřejmě nijak nevylučuje).
Odpovědnost za brexit proto nesvaluje na samotnou Velkou Británii, ale na všechny vedoucí představitele EU: předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, šéfa Evropské rady Donalda Tuska či evropskou ministryni zahraničí Federicu Mogheriniovou.
Brity podle něj odradila od členství hlavně politika EU „zásobující členské země naprosto nesmyslnými předpisy“.
„Nedivte se, že když byrokratičtí šílenci vydávají takové směrnice, a přitom nejsou schopni například ochránit vnější hranice EU před migrační vlnou, že se vám toto vedení jinak skvělého projektu zhnusí a že ho opustíte. To je podle mého názoru skutečně základní příčina brexitu,“ řekl Zeman krátce po brexitu Rádiu Impuls.
Jinak prý ale v budoucnost Evropské unie věří a jako bývalý prognostik dokonce odhaduje, že „se za těch dvacet let možná Británie do Evropské unie znovu vrátí“. I když by to měla být jiná unie; taková, která se „nebude plést do záležitostí suverénních národních států a bude směřovat jako celek k nejúspěšnějšímu modelu své části, skandinávskému modelu sociálního státu.“
Navzdory tomu, že ze skandinávských států je členem eurozóny pouze Finsko, Zeman patří mezi zastánce společné evropské měny a toho, aby euro výhledově přijalo i Česko.
Jakkoli jde primárně o politické rozhodnutí vlády, přizpůsobuje tomu prezident i své nominace do bankovní rady ČNB – ať už jde o guvernéra Jiřího Rusnoka či dva nové členy bankovní rady Oldřicha Dědka (od roku 2007 byl Národním koordinátorem zavedení eura) a Marka Moru (naposledy byl ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na generálním sekretariátu Rady Evropské unie).
Zeman euro považuje za stabilní měnu a Česko by podle něj mělo přijmout společnou evropskou měnu „pokud možno první den poté, co z eurozóny odejde Řecko“, nechal se slyšet v kupříkladu v prosinci 2015.
„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo,“ řekl Zeman.
Od Haidera k Hoferovi
Schopnost nebrat si servítky nejen vůči lidem, ale i státům, je už Zemanův „trademark“. Z roku 2000 si to pamatuje Rakousko; Zeman byl českým premiérem a v čele Svobodné strany Rakouska (FPÖ) stál korutanský hejtman Jörg Haider.
Tehdy byl Zeman hlasitým zastáncem toho, aby Evropská unie zmrazila vztahy s Rakouskem, právě kvůli účasti Svobodných ve vládě a varoval, že Praha se k unijním sankcím připojí.
„Čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe,“ prohlásil Zeman i o dva roky později a nastartoval tak sérii diplomatických nót a protestů. Střih. Je září roku 2016 a Zeman na Pražském hradě oficiálně přijímá Norberta Hofera, kandidáta na rakouského prezidenta za kdysi tak odmítané FPÖ .
„Máme podobné pochybnosti ve věci migrace. Lidskost vůči uprchlíkům ano, ale ne přetížení vlastní země,“ pochvaloval si Hofer před setkáním se Zemanem podobný světonázor.
Český prezident Hoferovi nepokrytě fandil nejen kvůli společné protiuprchlické rétorice. Prý i kvůli tomu, že nemá rád zelené, za něž kandidoval Hoferův protivník a nový rakouský prezident Alexander Van der Bellen.
Letos na konci června se přeci jen se svým rakouským protějškem sešel na Pražském hradě. A tam – prý žertem – prohodil: „Když už jednou byla Praha centrem Evropy, nebyl by tak špatný nápad přestěhovat sídlo EU z Bruselu do Prahy a vrátit se k efektivní tradici císařů.“
Jenže na Zemanovy nápady, tzv. bonmoty či jiné projevy, už ale mnoho západních státníků není zvědavo. Český prezident na oficiální cesty směrem k vyspělým demokraciím vyráží jen sporadicky.
Nedávná soukromá audience u královny byla výjimkou, symptomatické však bylo, že na českého prezidenta si neudělala čas britská premiérka, ale jen ministr zahraničí.
I to je důvod (jeden z důvodů), proč se Zeman a jeho suita tak často a ráda obrací na Východ – do Ruska, do Číny a kavkazských republik.
Nesmazatelnou ukázkou toho, jak se Zemanova osa zahraniční politiky na ose západ–východ vychýlila, jsou manévry spojené s návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v březnu 2016.
A není náhodou, že po zrušené (či snad nikdy řádně nedojednané) schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě má Zemanův zahraničně-politický itinerář už jen jednu velkou cestu – podzimní setkání s Vladimirem Putinem v Kremlu.
Rudá vlajka Číny spolu s ruskou trikolorou zkrátka na Pražském hradě zcela zastínily tu modrou unijní. Tu, co už před více než čtyřmi lety tak slavnostně stoupala k nebi za zvuků Ódy na radost.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
14 komentářů
A nemyslící a neustále víc a víc hloupnoucí národ ho nadšeně obdivuje a znovu si ho zvolí …. a k tomu Babiše! To jsou vyhlídky!
Bohužel se Trollům z Moskvy daří a náš národ je tupé stádo .Je pravdou,že z EU vychází čím dál víc nesmyslů a nařízení která prostě není pro česká. Nechci aby mi někdo nařizoval jak velká jablka smím jíst-čím svítit-odevzdat legálně získanou zbraň-nařizovat že si do vlastního baráku musím vzít nelegálního přivandrovalce -vyhrožovat,že za neuposlechnutí nedostane ČR tolik dotací z EU.. Prostě si to ta EU dělá sama proč je nálada taková,jaká je a rudý zemák toho jen využívá…..
Necítím se být ovlivněn „Trollům z Moskvy“, leč budu Zemana volit. Ne z nějaké lásky, či jiné bohulibé pohnutky. Přijde mi například nepřijatelné, aby se o můj hlas ucházel pro své zvolení pan Drahoš, ale můj hlas považoval pro jekékoli případné referendum za nezpůsobilý. Pan akademik byl příliš dlouho mimo realitu. No a tak by se dalo pokračovat s dalšími uchazeči. Mlhavě, a o to plameněji řečnící textařský uchazeč.
Drahoš neříká, že odmítá jakékoliv referendum. Ale chápu, je to intelektuál, vy jste určitě naopak praktický člověk a realitu máte v malíku. Podle mě Zemana budete volit hlavně kvůli svému zraněnému egu a nespokojenosti s vlastními neúspěchy.
Mimo realitu je již dlouho pan Zeman a myslím, že lepší už to nikdy nebude. Nebyl jste pane náhodou na oslavě 50. narozenin našeho skvělého kancléře???
Vážený pane, dýchejte zhluboka; přímá demokracie „po česku“ vynesla na Hrad českých králů to co tam teď je (celá ta skvadra), rozdělila nás na dvě poloviny, stejně to dopadne vždycky. Neumějí to nikde, jen ve Švýcarsku, A Švýcarsko je jen jedno, nenapodobitelné.
Rozlučte se s představou moudrého „lidu“, kterému předložíme závažná rozhodnutí (spolu s ideologickou masáží) a necháme jej rozhodovat – podle toho, jakou blbost uslyší od demagogů jako poslední ? Nemylte se, lid není moudrý, je většinově hloupý a k tomu ještě vyčůraný a náladový. A bez jakékoli odpovědnosti, to především. Prof. Drahoš má samozřejmě pravdu.
Naprostý souhlas !!!
Výstižný postřeh. Zcela zásadní věci nelze vložit do rukou jedinců, byt ve svem oboru úspěšným ,v politice nula.To plati i pro vexlaky a podobného hochstaplery
Smutný a vypadá to tak.
Jak se v Česku říká, máme takového prezidenta, jakého si asi zasloužíme a Zeman vše, proč si ho proletariát zvolil, splňuje.
Velmi mírný článek na to, do jakého morálního hnusu nás prezident Zeman zase vrátil. Znovu vylézají kolaboranti s okupantem , kteří neradi snášeli pravdu o svém nakažení našim zločinným režimem a dnes zakládají různé spolky , často dobře vyzbrojené a trénující jako by se připravovali na občanskou válku. Zatím útočí jen na EU a NATO a využívají rozpadající se USA, kde vládne člověk chovající se jako mediální šašek. Se kterým se Zeman toužil nechat vyfotit .
Pana prez.Zemana znám z doby, kdy se vplížil jako bývalý člen rozpadlého OF do ČSSD za prof. Horáka a začal udivovat svoji rasancí .Povedlo se mu do vrcholné politiky dostat ČSSD. .Zároveň odstartoval mnohé handly s ODS. V dalším volebním období zvítězil a pokračoval s velice nesystémovými prodeji bank atd.Doslova vytvořil několik politiků Škromacha ,Sobotku a Dostála a další.Volba prez. Sněmovnou mu nevyšla byl potupen a odešel zadním vchodem,když zvítězil V.Klaus.Po tom trousil výplody z Nového Veselí.Po skončení mandátu V.Klause se postavil čelem proti kand.Schwarzenbergovi a těžce jej porazil,můj hlas však nedostal.Bylo by záhodno, aby skončil jako poražený v prez. volbě v r. 2018.A pokud se tak nestane , bude to určitá obdoba první volby prez.Beneše v r.1935 .Zatím přímá volba prezidenta změnou naší ústavy nesedí a občané jsou silně ovlivńováni v kampani.Tvrdá a nekompromisní kampań se v naši zemi nenosí a z tohoto faktu dovedou těžit lidé jakým je M.Zeman.
za chybajucu zemanovu kinderstube nie je nikto iny zodpovedny, len on sam! zdrzim sa radsej dalsieho komentaru k osobe ceskeho prezidenta.
Také je ale třeba vidět, že se třeba i jenom od toho roku 2013 řada vnějších okolností dost změnila (a to, že například situace obecně v Evropě došla jaksi k „horšímu“, to před časem uznával zrovna i Zemanův protikandidát z r. 2013 Schwarzenberg) – a jen podotýkám, nemám zrovna na mysli otázku Ruska.
Nechci tu rozebírat nějaké zbytečné dlouhé úvahy, ale může se zdát, že se nad blízkou budoucností vznáší otazníky, v nichž může jít dost i o EU, ale v nichž role Zemana a možná i vůbec ČR může být leda marginální.