Největší česká stavební firma Metrostav s obavami vyhlíží začátek dubna. Na 6. až 8. dubna je u Vrchního soudu nařízené odvolací řízení v dosud neukončené větvi případu korupce spojené s exhejtmanem Davidem Rathem a očekává se pravomocný rozsudek. Metrostav může přijít o možnost ucházet se o veřejné zakázky a tak i o miliardy korun.

Metrostav zvažuje možnost, že by využil institut o dohodě o vině a trestu, který lze po novele z roku 2020 využít i v případech závažných trestných činů. Institut umožňuje zjednodušit soudní řízení například jen na uložení finančního trestu výměnou za doznání pachatele.

„O tom, zda v této věci navrhneme dohodu o vině a trestu, ještě nebylo z naší strany rozhodnuto, podmínky tedy nelze předjímat a nemůžeme je komentovat,“ říká mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Vrchní státní zastupitelství však s touto možností, podle vyjádření pro HlídacíPes.org, nepočítá. „Vzhledem k tomu, že trestní řízení již dospělo do fáze řízení před odvolacím soudem, tedy ve věci již byl vynesen – byť nepravomocný – rozsudek, je podle názoru VSZ v Praze uzavření dohody o vině a trestu vyloučeno,“ říká Zdeněk Matula, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Ze statistik Nejvyššího státního zastupitelství ke konci roku 2020 plyne, že od roku 2012 bylo ve více než dvou tisících zahájených trestních řízení obžalováno v Česku 1 340 právnických osob (ve většině případů šlo o hospodářskou a majetkovou trestnou činnost). Dohodu o vině a trestu za celou tuto dobu uzavřeli státní zástupci jen s 28 právnickými osobami. Činnost byla zakázána 232 firmám, peněžitý trest postihl 193 společností. Zrušeno bylo z rozhodnutí soudu 115 právnických osob.

Ještě tvrdší trest

Prvoinstanční verdikt v kauze Rath (kde byl souzen i Metrostav) padl už na konci ledna 2020. Tehdy Krajský soud v Praze rozhodl, že firma má zaplatit deset milionů korun a po tři roky se nesmí účastnit veřejných zakázek.

Ty přitom tvoří významnou část jeho byznysu – firma například vloni dokončila pět úseků dálnice D1, letos podepsala s ŘSD nové smlouvy na výstavbu dálnice D7 u Chlumčan a D3 v úseku Třebonín–Kaplice. Hlavní město Praha v lednu podepsalo smlouvu na opravu Libeňského mostu s konsorciem vedeným právě jednou z firem Metrostavu.

„Naše akciová společnost trvá na své nevině, ale pokud jí bude vina u soudu prokázána a společnost bude pravomocně odsouzena, bude pro ni zásadní si moci trest odpracovat. Pokud bude trest ve formě zákazu účasti na veřejných zakázkách, bude muset dojít u společnosti Metrostav a.s. k úpravě obchodní strategie,“ říká bez dalších detailů mluvčí Kostiha.

V kauze nelegální organizace veřejných zakázek v několika středočeských nemocnicích je u soudu celkem osm firem. Účast ve veřejných zakázkách zakázal soud například i společnostem Hospimed, Jipe a Puro Klima, Konstruktivě Branko má podle nepravomocného rozsudku propadnout veškerý majetek.

Někdejší generální ředitel Metrostavu Pavel Palát si vyslechl trest tří let podmíněně plus tři miliony pokuty, obchodní náměstek firmy Jiří Anděl dostal pět let „natvrdo“. Davidu Rathovi pak soud o rok prodloužil už dříve pravomocně uložený sedmiletý trest, jehož polovinu si bývalý politik ČSSD již odseděl. Proti rozsudku se tehdy odvolali všichni odsouzení, ale i státní zástupce – ten by si představoval výrazně vyšší tresty.

Speciálně u Metrostavu žalobce Zdeněk Matula v textu odvolání namítá, že „celková hodnota obou dotčených veřejných zakázek byla 325 993 153 Kč bez DPH a výše poskytnutých a slíbených úplatků byla nejméně 32,3 milionu Kč a škoda, která měla být způsobena nesprávným použitím prostředků z rozpočtu Evropské unie, by byla nejméně 90 452 716 korun“, a proto mu výše trestu přijde nepřiměřeně nízká.

Dodal, že firma by měla zaplatit nejméně 25 milionů Kč a délka trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži by podle něj měla být alespoň deset let.

Pokuta až 1,5 miliardy

V zahraničí se do podobných problémů jako Metrostav dostaly konkurenční stavební firmy Strabag a Porr. Podle rakouského Spolkového úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (BWB) se mezi sebou po dobu patnácti let domlouvaly na výsledcích veřejných zakázek na výstavbu silnic, mostů, či kancelářských a obytných budov. Firmy již byly v Rakousku odsouzeny, odešly ale „jen“ s pokutami, i když citelnými: 45 milionů eur u Strabagu (roční obrat firmy je 14,5 miliard eur), respektive 62 milionů eur u firmy Porr (obrat 4,65 miliardy eur).

Pokud by měl Metrostav teoreticky skončit jako tyto koncerny, čekala by ho pokuta odvozená zhruba od procenta obratu, který nyní dosahuje zhruba 20 miliard korun – šlo by tedy o pokutu ve výši přibližně 200 milionů korun. Nejvyšší možný trest je však ze zákona 1,5 miliardy Kč.

Metrostav si nechal zpracovat interní analýzu, jejíž část má HlídacíPes.org k dispozici. Podle ní lze ve světě pozorovat jasný trend: „U velkých hráčů, kteří mají zásadní význam pro fungování ekonomiky, dominují tvrdé peněžité tresty, zatímco zákazy činnosti různého typu se prakticky nevyskytují.“

Potvrzují to prý nejen velké korupční kauzy ze světa spojené s firmami jako Pfizer, Airbus nebo Boeing, ale i výše zmíněný trest za největší stavební kartel v historii Rakouska u firem Strabag a Porr.

Trest zákazu účasti v tendrech pro Metrostav by byl prvním svého druhu v Česku u tak velké a známé firmy; podle poslední výroční zprávy za rok 2020 měla čistý zisk přes 600 milionů korun, zaměstnává 5200 lidí. Zástupci firmy v mediálních vystoupeních opakují, že potvrzení tohoto trestu by mohlo být likvidační.

Naopak případný peněžitý trest by Metrostavu umožnil se rychle očistit. Podle novely trestního zákoníku z roku 2020 u peněžitého trestu „zanikají účinky odsouzení“ už okamžikem úhrady pokuty.

Případ soudce Sováka

V mezičase se na povrch dostala další kauza: soudce pražského vrchního soudu Zdeněk Sovák byl obviněný z úplatkářství za to, že Metrostavu přes zprostředkovatele údajně nabídl, že ovlivní odvolací rozsudek v jeho prospěch – za částku 50 milionů korun. „S nabídkou byla firma skutečně několikrát kontaktována. Odpovědné orgány jsme o tom sami uvědomili,“ říká mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Firma by podle svého vyjádření pro HlídacíPes.org „uvítala, pokud by soud přihlédl ke skutečnosti, že jsme v případě pana soudce Sováka spolupracovali s policií“.

„V případu pana soudce Sováka je Metrostav a.s. na straně poškozených. Náš postup v uvedeném případě svědčí o fungujícím systému trestně-právní prevence, který účinně indikoval neetické a protiprávní jednání. Jednání bylo následně nahlášeno příslušným orgánům,“ dodává Kostiha.

Podle policie si soudce Sovák dopředu obstaral rozsudek Krajského soudu a podle policejních odposlechů, které popsal server iRozhlas, měl poté prohlásit, že vidí možnost, „jak věc buď vrátit k novému projednání, nebo výrok trestu úplně zrušit“. Metrostav kvůli možné podjatosti požadoval, aby se odvolání neřešilo v Praze, ale u Vrchního soudu v Olomouci, ale neuspěl.

Firma zdůrazňuje, že má a dodržuje vnitřní protikorupční systém a že všechny zaměstnance školí „na trestněprávní compliance“. To, co zní jako nudná úředničina, by mohlo hrát svou roli při jednání před Vrchním soudem. Právě funkční systém vnitropodnikových směrnic a organizačních opatření, může být i důvodem vyvinění z trestní odpovědnosti právnické osoby.

„Věříme, že pokud nedojde k úplnému vyvinění, budou mít opatření v oblasti trestně-právní prevence vliv na případný trest a jeho výši,“ říká mluvčí Kostiha.

Metrostav také zdůrazňuje, že činy, kvůli nimž nyní stojí před soudem, se staly před deseti lety a za tu dobu se firma výrazně proměnila: na postu prezidenta koncernu, generálního ředitele i všech výkonných ředitelů a šéfů divizí. „Dnešní Metrostav a.s. tedy řídí jiní lidé než před deseti lety a řídí se jinými vnitřními pravidly než před deseti lety,“ říká Kostiha.

Stará a nová firma

Metrostav je nicméně stále souzen celkem ve čtyřech případech korupce. Server Seznam Zprávy vloni upozornil na to, že v jedné z kauz (týká se podezření na zmanipulovanou soutěž na rekonstrukci hřebčína v Kladrubech za 300 milionů Kč) státní zástupce Adam Borgula navrhl soudu, aby do procesu zahrnul i společnost Metrostav Infrastructure, která vznikla až v roce 2020.

To je pro budoucí vyhlídky celého Metrostavu podstatné. Právě na tuto firmu totiž už v září 2020 přešly všechny práce na tehdy rozestavěných dálnicích a právě tato firma se i uchází o nové státní zakázky.

„Pokud jde o dotaz, komu a zda bude státní zástupce u nařízeného veřejného zasedání navrhovat uložení trestu zákazu účasti na veřejných zakázkách, pak mohu pouze v obecnosti uvést, že uložení tohoto trestu bude navrhovat těm obžalovaným právnickým osobám, u nichž budou splněny podmínky pro jeho uložení,“ vyhnul se státní zástupce Zdeněk Matula přímé odpovědi na dotaz, zda i on chce do případného trestu zahrnout Metrostav Infrastructure.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zakazuje firmám uniknout trestu tím, že se přemění na jinou, případně zanikne, převod části závodu však zakázán není. „V daném případě se podle dostupných informací opravdu nejedná o přeměnu, ale vlastně převedení majetku, obsahu společnosti na někoho jiného,“ konstatoval už v roce 2020 právník protikorupční organizace Transparency International Petr Leyer s tím, že v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob „je jistá mezera“.

Metrostav ujišťuje, že s rizikem soudního zákazu účasti v tendrech tento krok nijak nesouvisel a že „úvahy o přeměně divize 4 na samostatnou společnost se objevily už na přelomu roku 2008 a 2009 a sešlo z toho prý jen kvůli tehdejší ekonomické krizi.

Nového dodavatele akceptovalo i Ředitelství silnic a dálnic. V registru smluv je dostupná smlouva mezi Metrostavem, Metrostav Infrastructure a ŘSD, kde všechny strany potvrzují, že na novou firmu přešlo „výrobní a personální zázemí, zdroje a s tím související know-how a zkušenosti spojené s realizací smluvních vztahů s ŘSD”.

Metrostav podle mluvčího Vojtěcha Kostihy věří, že nové firmy se případný trest zákazu účasti ve veřejných zakázkách týkat nebude: „Dle našich právních analýz i dosavadních nálezů jsme přesvědčeni, že řízení proti Metrostav a.s. se jeho dceřiných společností netýká. Měl-li bych to říci laicky, pak skutečnost, že je obviněna či dokonce odsouzena matka, ještě neznamená, že dcera nemůže jít do práce.“

Poznámka redakce – firma Metrostav podporuje projekt HlídacíPes.org částkou 5000 Kč měsíčně