Lubomír Vejražka: Ta báječná normalizace. Ten sladký komunistický režim
Lidé v Československu podle děkana FFUK Michala Pullmanna souzněli s vládnoucím režimem, čímž mu poskytli značnou legitimitu. Ne každý se tu dle pana děkana cítil nesvobodný. Jenže pokud nad někým visí meč a ten člověk mlčí, nedává tím meči legitimitu. Mlčí kvůli meči.
Nedá mi to, abych na slova děkana Pullmanna z 14. července na téma normalizace nereagoval, ale je dobré vědět, že v téhle veřejné debatě jde o mnohem více.
Škoda, že už není Havel
Jistě, lidé si dokázali v dějinách najít kousek štěstí i v hrůzách války a despotických režimech. Co jiného jim také zbývalo. To však ani válkám ani despociím nedává žádné ospravedlnění. Nejde o žádné souznění, jde jen a jenom o vynucený stav, v němž jedinec nemá jinou možnost.
I ten, kdo se snad „necítil nesvobodný“, se jistě nesvobodným začal cítit v okamžiku, kdy chtěl něco víc, než mu komunisté byli ochotni dopřát.
Ne každý člověk chtěl podle Pullmanna cestovat, tudíž uzavřené hranice většině nevadily. Skutečně? Proč se tedy tolik lidí dralo o devizový příslib, o místo v zájezdech s Čedokem či Sportturistem a CKM? O možnost aspoň vyjet do NDR, Polska atd.?
Má pan děkan v ruce výsledky nějakého průzkumu, například z roku 1979, který by se zaměřil na zájem o vycestování? Nebo své tvrzení, že uzavřené hranice většině nevadily, nemá opřené o nic?
Pullmann dává prostor myšlenkám o „demokratickém“ prvku stalinismu, který umožnil dělníkům posílat na smrt inteligenci. Možnost horovat za něčí smrt v totalitním systému jako doklad demokratického prvku? To patří na prkna vyloženě absurdního divadla. Škoda, že už nežije Václav Havel, jistě by motiv uchopil. Kromě toho jde o neskutečné znevažování justičních vražd.
Jde mi ale o víc než komentování myšlenek popleteného děkana. Jeho výroky vnímám bez nadsázky jako pokus o zlehčení nesvobody, která objektivně za normalizace panovala, jako pokus vtisknout do podvědomí české duše tezi, že velká část společnosti s KSČ uzavřela konsensus. Což nebyla pravda.
Tehdy to bylo fajn
Jde o otevřenou obhajobu a ospravedlnění normalizace a tehdejšího komunistického režimu, a tudíž i jako zpochybnění dnešní (byť jistě stále nedokonalé) demokracie.
Text vnímám jako otevřené zpochybnění významu svobody, protože kdo se staví blahosklonně a chápavě k nesvobodě, ten svobodu upozaďuje.
Text vnímám jako Pullmannovu podporu KSČM. On se stejně jako KSČM snaží ukotvit v myslích lidí, že „tehdy“,
- kdy byly zavřené hranice a střílelo se na nich,
- kdy probíhaly čistky,
- kdy říci veřejně svůj názor na režim znamenalo výslech na StB,
- kdy leckdo nesměl vykonávat svou práci a jeho děti nesměly studovat,
- kdy se všude potloukala spousta udavačů a StB měla uši všude,
- kdy bylo rušeno zahraniční vysílání,
- kdy se na školy přednostně dostávaly děti komunistů,
- kdy možnost zastávat střední a vyšší postavení obvykle byla vázána na členství v KSČ,
- kdy režim otravoval s povinnými školeními, povinnými referáty, povinnými prvomájovými průvody, povinnými spartakiádami, stupidními nástěnkami a brigádami,
- kdy komunisté vynucovali podpis anticharty,
- kdy vyhazovali ze škol za kazetu s Krylem,
- kdy byly sdělovací prostředky plné propagandy a slov „prohnilý kapitalismus“, „se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, „váleční štváči z USA“, „KSČ předvoj dělnické třídy“, „zostřování třídního boje“, „němečtí revanšisté“,
- (kolik „kdy“ zde ještě mohlo zaznít),
…,že tehdy bylo vše docela OK.
Pullmann se ani nesnaží zahalit svou snahu o rehabilitaci tehdejšího režimu pod nějakou zástěrku ušitou z kluzkých slov, ve své obhajobě komunistů jde tentokrát již skutečně na přímo.
Podsouvat lidem tezi, že tehdy o nic nešlo, že jsme souhlasili atd. atd, oslabuje povědomí, co je špatně a co dobře. Takový postup umetá cestičku k nastolení nového autoritářského režimu.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Vstřícná vyjádření k normalizaci přesně zapadají do dnešní doby, v níž se nesvoboda v době komunismu plánovaně rozostřuje a zamlžuje, v níž se do vlády fakticky vrátila KSČ, v níž posilují autoritářské prvky probublávající z dílny Babiš & ANO, prvky, které se nebezpečně začínají podobat normalizaci.
Komunisté, obratní diskutéři
Osobně se však pana Pullmanna snažím chápat. Aspoň trochu. Coby syn z prominentní komunistické rodiny, která díky svému postavení a díky nesvobodě v Československu kvetla, se možná musí podvědomě i vědomě postavit na obranu komunistického režimu.
Obranou toho zločinného systému brání i svou rodinu, která z toho náhle, pokud se režim bagatelizuje a vykreslí v přijatelných barvách, vůbec nevyjde špatně. Jak by mohla být špatná, když byl tehdejší režim, slovy pana děkana, značně legitimní?
Aby nebyla mýlka, panu Pullmannovi nevyčítám jeho rodiče, nevybral si je. Což však neznamená, že nesmím zmínit jejich prominentní postavení v KSČ a domněnku, že syn omluvami režimu usiluje mj. o jejich vyvinění.
Před léty jsem ve své knize Nezhojené rány národa napsal tuto pasáž: „Komunisté jsou obratní diskutéři a své hlavní selhání z dob svého panování úspěšně zkreslují, překrucují a zlehčují, matou pojmy a zaplétají lidi do houštiny slov, rozmělňují své velké viny v nesčetné záplavě vin menších a v přehršli různých témat, podtémat a detailů. Někdy sto argumentů, byť jde jen o hromadu balastu, opticky převáží nad jedním zásadním argumentem, který, sic osamocený, je však mnohem mocnější.“
A dále: „Na tuto kartu straníci hrají. A vycházejí ze staré pravdy: Kdo obhajuje sebevětší nesmysl razantně a suverénně, s vnitřním přesvědčením a patřičným stupněm emocí a drzosti, kdo stále zpochybňuje a změlčuje i jasné protiargumenty a donekonečna opakuje jednoduché, i hloupé myšlenky, z nichž nic nesleví, a popírá i nepochybná fakta, může si svou neústupností lidi nepříliš znalé a nepříliš uvažující o jeho slovech postupně podmanit. Uvěří mu. Naletí navzdory do očí bijící lži. Do svého podvědomí přijmou, že pravda je někde mezi, nebo se dokonce ztotožní s názorem mága.“
Pan Pullmann není komunista, nicméně uvedená citace do jisté míry sedí i na něj.
Věděl jsem svoje
V roce 1968 mně bylo sedm let. Od toho roku jsem věděl, aniž mě k tomu kdokoli vedl, co je to komunismus. Zažil jsem tanky na pár metrů, poznal jsem štiplavý slzný plyn v očích, slyšel jsem střelbu, pamatuji si vystrašené a zhroucené lidi, fronty u potravin, svůj strach.
Od té doby jsem byl odpůrcem zvráceného režimu, v němž vnější svoboda neexistovala a (jak jsem postupně pochopil) prominentní straníci vzkvétali.
Od svých deseti jsem věděl o zavírání našich vojáků, kteří bojovali za války ve východní i západní armádě – dočetl jsem se to v knihách o letcích. Prvního Solženicyna jsem četl ve třinácti, našel jsem ho doma v knihovně, nikdo mi jej nepodsouval. Od patnácti jsem poslouchal Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC.
Do strany jsem mohl vstoupit dvakrát. Poprvé mi to důrazně nabídli na ČVUT. Odmítl jsem a bál se, že si to se mnou soudruzi vyřídí při zkouškách. Podruhé mě vybídli k vstupu, abych mohl dělat svou vysněnou práci. Radši jsem se té práce vzdal a soudružskou nabídku odmítl, než abych se zaprodal.
Nebyl jsem sám, kdo byl vyprofilován protirežimně. Co jsem jen slyšel nadávek na komunisty na stavbách od obyčejných dělníků…
Podtrženo a sečteno: můj život vůbec nezapadá do ztvárnění normalizace, jak nám ji nabízí silně nepravdivě (či rovnou lživě) pan Pullmann. A naštěstí nejen můj.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
58 komentářů
Hrůzné je, že takový člověk vykonává funkci děkana na Filozofické fakultě. Kdyby byl děkanem na nějaké technice, tak prosím. Ale zrovna filozofická !
Hrozné je, že Vejražka věděl od sedmi let, co je to komunismus. Soudruzi rodiče museli být opravdu pedagogicky zvlášť talentovaní. A když odmítl vstup do KSČ a bál se, že proto nedostuduje a dostudoval, to hop muselo ranit na celý život. Teď kádruje rodiče nějakého Pullmanna a upírá mu právo na svobodu názoru, smutné. Myslím si svobodně já.
Já si pro změnu svobodně myslím, že tady píšeš lži a demagogii.
Pan Vejražka oprávněnou kritikou blábolů pana Pullmanna danému pánovi žádné právo na jeho svobodu názoru rozhodně neupírá. A vojenská okupace, tanky v ulicích, tehdejší strach lidí co bude a následující normalizace skutečně otevřela oči i tehdejším dětem!…
Buď rád, že už tady totalitní režim není a že se tady můžeš pokoušet i svobodně myslet. I když se ti to evidentně moc nedaří.
Dobry den pane Radomire, svoboda slova je vzacna vec, ktere je treba si vazit. Pokud vsak nekdo evidentne lze à prekrucuje fakta, tak povinnosti nasi je na toto upozornit. Jestlize budu chvalit komunisticky rezim jakobych tedy souhlasil i s rezimem nacistickym, protoze tyto dve idéologie jsou az n’a mâle niance identicke. Jestlize nekdo adoruje nacismus je po pravu potresta, pokud vsak nekdo adoruje zlocince komunisty je mu naslouchano. To je pane zvracenost. Pekny den preju vsem.
Inu, řekl bych, že na technice mají lidi víc rozumu než na FFUK…
1) Vystizne, diky! 2) Stejnou optikou by slo tvrdit, ze si Zide v koncentracich nasli zpusob, jak prezit a vlastne pristoupili na nejakou formu nepsane dohody s esesaky. A pokud k tomu navic budeme deni hodnotit pouze z tehdejsich oficialnich informaci (nacisticke propagandy), logicky dojdeme k zaveru, ze zadny holocaust nebyl. 3) Pullmann je komunista telem i dusi. Nikdo normalni by neplacal takove propagandisticke hovadiny. Nechapu, co takovy clovek dela ve vedeni FF UK. Kdybych tam ted studoval, zvedam kufry. 4) Pamatuji se, jak jsem tehdy na prihlasku na VS mohl uvest „delnicky puvod“. Pro lidi, kteri tak nemohli ucinit, to predstavovalo zasadni barieru. 5) Cela tahle revizionisticka kampan cili predevsim na starsi generaci, ktera v sociku prozila mladi a umoznuje jim snadneji zapomenout na zbabelost a oportunismus.
Ono je to o něčem naprosto jiném. O neschopnosti jakéhokoliv – i vědeckého dialogu, kde by si obě (všechny) strany dokázaly uznávat své názory a diskutovat o nich.
A o co jde v tomto případě – přece na tom, že komunistický systém byl zločinný a totalitní, a že měl mnoho obětí jsme se všichni shodli, a toto nikdo nepopírá A i tato, v článku zmíněná omezení patří pod toto celkové souhrnné opatření. Jistě.. A to že je většina lidí přijímala bez odporu, pokud se nechtěla dát zavřít nebo zastřelit, to je taky pravda. O víc nejde.
Mimochodem, ale proč si nepřiznat , že i dnešním politikům se hodí, že Češi taková omezující opatření přijímají bez násilných, protestních akcí a že to tu nevypadá jako na Ukrajíně – nebo už jako v USA?
„Lidé v Československu podle děkana FFUK Michala Pullmanna souzněli s vládnoucím režimem“. Pouze pokud byl vliv oficiální propagandy dostatečný. V padesátých letec bylo ještě dost „věřících“ komunistů. Po 68 už šlo jen o materiální výhodnost toho souznění.
Dnes zafungoval sentiment lidí, kteří pamatují jen 80′ léta. Proto je zrovna nyní tento postoj pana děkana snadno zneužitelný, pro svojí podporu těchto nálad.
Když to je dosti zjednodušené vysvětlení že „po roce 1968 šlo jen o materiální výhodnost toho souznění.“. Takto to formulováno by si totiž každý mohl říct, že to je naprosto jako dneska, kdy politická příslušnost znamená dost často materiální zvýhodnění :))))))
Jenomže, ten rozdíl byl v tom, že tehdy za a) Všechno bylo státní. soukromé subjekty (podniky, školy, a další,..) prakticky neexistovaly. A za b) všechny tyto státní organizace byly pod podrobnou kontrolou místních komunistů. Čili, nikoliv že „komunisté byli materiálně zvýhodněni (to už se většině těch na základní úrovni netýkalo a dřeli stejně jako ti ostatní),
ale bohužel, na straně druhé, kdo se otevřeně projevil proti komunistům, toho pak i s jeho rodinou pronásledovali a .šikanovali už trvale. Na nějakou kariéru mohl zapomenout…
Což se ale vědělo všeobecně, na každého se vedly kádrové materiály, a ani naděje na změnu (jako snad za války) nebyla.. Takže zase příliš mnoho hrdinů – právě že po roce 1969 nezůstalo.. Jak se tuším jmenoval jeden sci*fi román Nothing for heroes…
Děkan FF UK jen ukazuje v jakém srabu je současné vysoké školství a bohužel nutná (státem) honba za tituly.
Pan Pullmann asi žil v jinym světě než většina národa lidi byli otrávený z politiky politiku Rusáku a hlavně z komunistu ,Husákova normalizace hrubý porušení Helsinský konference a výsměch demokracii,.Že se nechtělo do světa?Někomu stačila zaplivaná putyka 4 kategorie.Do žádosti o devizák se vkládalo min.50 marek tvrdejch a nebyla jistota ,že ho dostane tak 10procent žadatelu .Takhle to vidím já Pullmanne pro mě jste trouba ne profesor
Pane Vejražko – to, co jste napsal, soudruh Pullman samozřejmě moc dobře ví. Jenže s tím bolševismem v palici už asi nic neudělá. Problém je, že jej posílá dál do světa a ještě větším problémem je, že tak činí ze svého pedagogického postu. Je to ostuda jeho zaměstnavatele.
čím více komunismu, tím více nacismu
komunismus plodí závist, nenávist, beznaděj, pomstu a nacismus je jeho završením.
Nacismus byl poražen odmítnutím a vojensky, komunismus byl poražen odmítnutím a ekonomicky.
Komunismus i nacismus přetrvávají ve formě pohádek.
A demokratická společnost pohádky nezakazuje
Ale ne každý je dokáže vypravovat
Naučme se vypravovat pohádky a budeme klidně spát
Samochvála pane Lubomíre Vejražko smrdí a od ta Vaše zvlášť ohavně. Samozřejmě, že děkan FFUK Michal Pullmann má pravdu. To je vše, co tak dá v Vašemu článku napsat. Jen si ještě dovolím upozornit, že :
1) nebyl jsem člen KSČ ani nikdo z rodiny,
2) byl jsem jako kapitalistický synek postihován komunisty od svých 15 let, mám písemné
doklady o mém sledování StB,
3) přesto nemůžu s Vaším nenávistným článkem téměř ani v jedné větě souhlasit, protože jsem na
rozdíl od Vás, prožil skutečnou okupaci, německou a skutečnou diktaturu moci, německé moci,
včetně snahy o likvidaci českého národa.
Takže, nařčení o komunistovi si „nechte od cesty“.
Vážený pane Vejražka, chtěl bych Vám poděkovat za velmi krásný článek. Mluvíte mi z duše. Žijeme s rodinou momentálně v Kanadě, nicméně sledujeme neustále situaci v Čechách. Kdykoliv přijedeme do staré vlasti a potkám se s lidmi, co režim z dob normalizace chválí a odpouští mu, otvírá se mi kudla v kapse.
Nynější situace demokracie s Babišem v čele není jistě ideální, ale věřte, že i zde věci také nejsou perfektní (a na jih od nás ve Spojených Státech už vůbec ne). Snažíme se vychovávat děti v pravdě a lásce k tradicím České Republiky. Jsem jen o jeden rok starší než vy a je mi trochu smutno z celé té tak zvláštní situace v celém světě.
Mnoho štěstí a zdraví.
Dan Houdek
Hlídací pse, nic na světě není černobílé. A z toho vychází Pullmann.
Ten jinou než rudou nezná.
Ano, nic na světě není černobílé. Ale to neznamená, že lež je pravdou
a že totalitní režim je částečně demokracii. A z toho vychází autor článku pan Vejražka. A napsal to skvěle.
Ivane, jeden citát z knihy Tyranie od Timothy Snidera:
Timothy Snyder, kniha Tyranie, kapitola 11 Hledej, pátrej, analyzuj, strana 35 elektronické verze knihy
Zveřejňováním lží ubližujeme druhým lidem, s nimiž se přímo nestýkáme. Postižené tedy nevidíme, ale způsobená škoda proto není o nic menší. Představte si, že řídíte auto. I když na druhého řidiče není vidět, je nám jasné, že do jeho auta nesmíme najet: víme, že škoda by byla vzájemná. Každodenně mnohokrát chráníme druhé lidi, aniž bychom je měli před očima. A právě tak neseme svůj díl zodpovědnosti i za to, co si lidé čtou na obrazovce počítače, i když u toho přímo nejsme.
Autor tu dobu prožil, ale nepochopil.
Nebo možná pochopil, dobu vlády komunistů je nutno co nejvíc očerňovat, aby si ti, co tu dobu nezažili, nevšimli, že je na obzoru nástup nové totality, zelené a multikulti.
Vzkaz redakci: Když budete nesouhlasné názory na Vaše články cenzurovat, tak nejspíš nebudete mít v diskuzi žádné příspěvky. Pokud si je sami nenapíšete.
S pozdravem R. P.
Platón: demagogové se domáhají tyranské moci zneužíváním svobody slova. Konec citátu. Jako kdyby vás Radomíre Platón znal. Ne, jistě vás neznal, jen znal lidi vašeho typu.
Já tu dobu prožil a proto si troufnu říct,že pravdu mají oba autoři-ten co píše i ten co je o něm psáno.Princip je asi ten,že když zlo trvá velmi dlouho a není naděje na změnu,pak se v tom lidi naučí žít a jsou pro (aktuálně)a současně i proti (obecně nadčasově).A pokud je to zlo obludných rozměrů,pak ho přijmou jako neměnnou realitu a z toho vychází při svém jednání.Komunismus nenáviděli úplně všichni včetně estébáků a úplně všichni se s ním sžili,včetně disidentů.Na tu dobu je třeba zapomenout.
Bylo to KRÁSNÝ..
V sedmi letech jste věděl, co je to komunismus? To snad ne. Jsem jen o 4 roky mladší ,tak že by já nebo mojí vrstevníci v sedmi letech řešili tehdejší politiku…. to rozhodně ne. Ještě jedna poznámka. Ano málokdo tady idealizuje období do roku 1989. Každý kdo tu dobu zažil si udělal svůj obrázek. Ale začíná doba, ptát se kdo tu dobu do dnešních dnů neustále vrací. A mě se zdá, žejí vrací stejní Pacholci, jako byli samotní komunističtí úderníci.
Trocchu mimo,tady žádný komunismus nebyl,to si zjistěte co je to komunismus.
Ale vládli tu komunisté a vládla tu komunistická ideologie. Je jasné, že komunismus tu nebyla a být ani nemohl: Jeho zřízení je naprosto nemožné. Pouze jeho zřizování slouží k obohacování nejrůznějších šmejdů.
Je to na zvracení – tedy to, co káže p. Pullmann. Vím, jak vypadá výslech podnapilym nadporucikem kontrarozvědky, v r.1988, v době mé ZVS, ohledně mého příbuzného, který emigroval v r.68.
To, co zde soudruzi předváděli, je třeba stále HLASITĚ připomínat!!!!
O. Schejbal
Stalin bol tyran a antikomunista, napriek tomu je
KOMUNIZMUS PRIRODZENOU BUDÚCNOSŤOU ĽUDSTVA.
K tomuto nesmyslu se hlásí každoročně menší a menší počet lidí.
Faktem je, že lidé moc nezmoudřeli,… jen si našli jiné nesmysly, kterým věří.
Ten komunistický nesmysl je už naprosto zkompromitován…
V roce 1968 mi bylo 17 let. To ale nemá vliv na to, jak vnímám svět.To vyplývá z mého osobního založení. A proto každého, kdo mne zkouší otrávit nějakou ideologií, pošlu … opakuji, každého.
Slova pana děkana jsem neslyšel, reaguji jen na reakci p. Vejražky. Takových Pullmannů je spousta. Neukotvených, žijících z relativizování jakýchkoli hodnot. Svým vystupováním přímo nebo nepřímo podporují tendence k návratu do Asie. Ale nejhorší je, že učí na universitách a tak zamořují myšlení dalších generací – ostatně nejen socialistickou nostalgií.
Pokud platí „poznáte je podle ovoce jejich“ jste novobolševik (neobolševik. Bolše – větší). Takových nenávistných Vejražků je dnes mnohem víc, než Pullmanů objektivně popisujících nedávnou minulost. Pan Vejražka zapomněl, že ještě žijí pamětníci. Ledacos bylo špatně, lidé nadávali, i dnes lidé nadávají a je kdeco špatně,mnohdy to, co jsme doufali, že bude po konci vlády komunistů napraveno a ono to napraveno nejen není, ale je to i horší. například svoboda názoru, myšlení a slova. Když jsem kritizoval něco před listopadem, nikdo mě vážně nenařkl, že jsem něčí agent a šiřitel nepřátelské propagandy, jako se to děje dnes. I komunisté uznávali, že mají-li se lidé něčeho vystříhat, musí vědět o co jde a vědět, že nic není černobílé. Ale to, že ani minulost nebyla jen špatná, to je pro vás černobíle vidící, příliš velká „makačka na bednu“
Miloš Zeman v době, když byl ještě „jen“ prognostikem“, řekl, že „budoucnost je krystalicky jasná, jen minulost se ustavičně mění“. Konec citátu. O Miloši Zemanovi si myslím své, ale když čtu Oskare (hanáku z Hané) váš příspěvek, musím uznat, že v tomto případě měl Miloš Zeman pravdu.
ano, je jich vice, ale pokud je nekdo takovy dekanem na FF, tak to znamena, ze ma stale podporu akademickeho senatu, a to je opravdu smutne. ono nejde o to, ze by treba nemel v necem pravdu, ale nektere jeho zavery jsou opravdu smesne a silne relativizujici. samozrejme, ze vetsina spolecnosti proste nemela koule na to, byt v disentu, to si tezko nekdo dovede predstavit, jaka to musela byt odvaha byt otevrene proti rezimu, takze se s tim ta vetsina nejak szila, nekdo kolaboroval vic, nekdo skoro vubec, nekdo byl u STB, coz uz bylo ale strasne a je to odsouzenihodne, naprosto bez debat. ale celkove ten rezim byl zrudny a byl drzen silou a perzekucemi, sikanou, vezenim, ochrannym dohledem, vyslechy apod. s timto pan Pullman nema ani naznak zkusenosti. at si klidne bada dal, ale urcite ne z pozice dekana FF, to je k zbliti..
Přesně na lidech vašeho typu stál minulý režim. Prospěch vlastní nad ideál demokracie a v listopadu 89 prozření. Plná ústa špatnosti komunistů a kdyby nebyl převrat většina bojovníků by vesele prisluhovala.Kolik poslanců a členů vlády,soudců a redaktorů tv,rádia,novin byly členy a kandidáty KSČ a Národní fronty a studovali za devizy a dnes pochvalují kapitalistický systém, který není o mnoho lepší a drancování země a konzum vedou lid do pekel a lemují to stejně diktátorské praktiky na udrzitelnost a ochranu systému. Můj názor vyplývá též že zkušenosti s oběma systémy.
Existují, samozřejmě, lidé různých názorů, ambicí atd. A z vlastní zkušenosti vím, že ti, kdo velké ambice neměli, mohli být v tehdejším režimu i spokojení. On toho po nich moc nechtěl, oni po něm nic nežádali. Důležitý byl „klid pro práci“ a nějaké to zajištění. Maximálně se jim zvedal z těch ambiciózních komančů kufr. Ale to si v současném režimu moc nepomohli, těchhle oportunistů spíš přibylo. A já mám dojem, že pan Pullman píše právě o nich. Proč je některými lidmi pro tento názor vyžadováno jeho zašlapání do země a vymazání z historie, tomu nerozumím. Anebo rozumím a nic pěknýho to o nich není.
… a to je právě ono. Místo aby ti různí „Vejražkové“ přemýšleli zda-li v těch Pullmannových názorech a odpovědích není alespoň trochu pravdy, že realita života tehdy nebyla jen každodenní boj s režimem (tj. že si to „nevycucal“ z prstu), tak ho odsoudí. A ten kdo tehdy každodenně „bojoval“ s režimem, tak si to dobrovolně vybral (takto to prohlásil kdysi disident z první řady Jan „Hus“ Ruml). Po roce 1989 se našlo bojovníků s minulým režimem až až, dokonce vyznamenání za III.odboj dostal i pán, který aktivně bojoval za apartheid v Africe…
… a to je právě ono. Místo aby ti různí „Vejražkové“ přemýšleli zda-li v těch Pullmannových názorech a odpovědích není alespoň trochu pravdy… Konec citátu. Ano josefe, když jsem byl před nějakým časem na odborném školení, na kterém jsme měli i přednášky s psychologem, zmínil se nám pan psycholog i o dezinformacích a řekl nám, že má-li být dezinformace úspěšná, musí obsahovat minimálně 62% pravdy a maximálně 38% lží. Vy i pan Pullmann patrně tuto poučku znáte.
Přiznám se, že jsem očekával Vaši odpověď, protože dlouho bylo po příspěvcích „Skeptik“ prázdno… Ale dosti ironie, píšete-li, že na dostaveníčku s psychologem se on zmínil, že každá úspěšná dezinformace musí mít alespoň 62% pravdy, tak je to sice dost, ale i těch 38 % to může zvrátit. Tady ale u Pullmanna nešlo o dezinformaci, protože to bylo vyjádření resp.diskuse s druhou stranou, která ale si dělá patent na rozum a to vykřikuje do světa,že by to pomalu chtělo opět „spacáky do televize“. Nějací protagonisté by se dozajista našli, protože kdo má právo nám ohrožovat či vyvracet naši (jedinou správnou) demokracii… Na to bych ale já nepotřeboval psychologa, protože se snažím přemýšlet jaksi samostatně…
Josefe, nemohu vysedávat u počítače tolik času, jako vy. Mám své povinnosti. To dostaveníčko s psychologem nebylo dostaveníčkem, ale odborným školení, kde přednášky psychologa byly jen jeho malou, ale zajímavou částí. Můžete si být jist, že toho kromě jiného i o dezinformacích pan psycholog věděl minimálně tolik, co vy. I když nepochybuji, že toho o dezinformacích vy víte jistě dost. Vyjádření pana Pullmana nese všechny znaky dezinformace a když něco vypadá jako dezinformace a chová se jako dezinformace, pak je to dezinformace, ať už to vy budete nazývat jakkoliv.
Víte, asi tedy zaměňujete pojmy svoboda (i třeba svoboda podnikání, bádání, atd) (které za komunistů nebyly), za pojem ambice. A to je něco trochu jiného – protože pokud někdo měl v nějakém oboru ambice, tak mohl dosáhnout úspěchu – ovšem za cenu určité kolaborace s komunisty, protože těm tehdy patřil celý stát.. Záleželo jen na něm, zda mu jde čistě o ty jeho ambice, doslova za každou cenu, a nebo chtěl mít čisté svědomí..
A na druhou stranu, i na Západě existují masy lidí kteří “ žádné ambice nemají, a chtějí mít od politiky klid!: Pro koho se asi píši soap opery, pro workholiky ani aktivisty určitě ne,,
Jak muze byt soudruh Pullman hkavou Filozoficke fakulty? Jak muze byt komunistucka mumie Zeman hlavou ceskeho statu? Jak muze byt mafian, konunista a estebak Bures-Babis premierem teto hloupe a tezce zkousene zeme? Proste. Protoze vetsina lidi s rozumem ponekud zdravejsim nez tretina volicu, kteri je skrze svou zaslepenost ci stareckou demenci drzi u moci je lina jako vsi jit k volbam a tento Augiasuv chliv vycistit. Takze name, co si skrze vlastni pitomost a lenost zaslouzime. Paul F. Cat
Mají snad voliči volit donekonečna ODS, KduČsl? A nebo snad Klaus,Dlouhý(člen Ksč do listopadu89,později ministr,dnes předseda hospodářské komory), Tlustý a další reformátoři nebyly kádrové rezervy minulého systému. Nebo vyznávate systém, že u někoho minulost vadí a u někoho ne,že se poučili. To uplatňoval i minulý režim.
Pokud si dobře pamatuji, Jiří, tak při posledních parlamentních volbách kandidovalo do poslanecké sněmovny asi okolo třiceti politických stran a hnutí. Pokud jste schopen z tohoto množství politických stran a hnutí si zapamatovat nebo vzít na vědomí pouze dvě nebo snad tři, pak jste na tom se svým politickým rozhledem hodně zle. Stačí, když je vás takových více a katastrofa je hotová. Podle výsledků voleb soudím, že vás bude dost. A pokud jste snad u voleb nebyl, pak si nemáte právo stěžovat. Dal jste pak totiž jiným možnost, aby rozhodli za vás.
Bohužel, dějiny jsou právě o tom, že apatická, nevzdělaná a manipulovaná většina si stále stěžuje na své představitele / vládce a politiky (a nepřízeň osudu) a stále dokola dává darebákům, šarlatánům a zlosynům možnost rozhodovat o vlastním osudu. Člověk je zřejmě jediný nepoučitelný tvor v přírodě.
Ještě v r. 1986 skončily volby „jednoznačným vítězstvím“ jednotné kandidátní listiny Národní fronty, která získala do Sněmovny lidu 99,94 % hlasů …. a již 3 roky nato opět „drtivá většina národa“ zvonila klíči anebo aspoň tiše přihlížela, jak jdou do háje komouši i se svou NF! Nyní všichni někdejší „budovatelé světlých zítřků“, svazáci, meloucháři, vyžírkové, chmatáci a latentní kolaboranti, kteří doufali, že si na poslední chvíli vyzvoní klíči jakýsi hybrid švýcarského komfortu a socialistické morálky, nadávají na Havla i Listopad, jenž zklamal jejich idiotské představy o kapitalismu. Teď opět skočili na špek ulhaného Ovara a užvaněného japonského Brouka Pytlíka s jeho utopickou vizí „kapitalismu s lidskou tváří“ (tj. okamurovské přímé demokracie, která může být nanejvýš přímou cestou do pekla), a rádoby polepšeným třešničkovým mesiášům zhlížejícím se z vrozené averze k parlamentní tradici v ruském opričnicko-kleptokratickém modelu.
Zůstává nad tím rozum stát, více viz můj článek: POCHOD PODLÝCH „REVOLUCIONÁŘŮ“:
http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html
resp. http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html
Takže když budu vzdělaný schvalím transformaci ekonomiky a budu nadšen,že vyvolení nejsou soudruzi z Ksč. Frustraci a nadávání nezpůsobil nedostatek vzdělání, ale to,že místo demokracie a růstu ekonomiky se objevila nová verze vyvolených se snahou ovládat společnost ve svůj prospěch.
Do té nové verze vyvolených patří i pan Babiš, kterého si čeští voliči svobodně zvolili, který je jedna ruka s komunisty, kteří jej drží u moci, kterého plně podporuje Miloš Zeman, taktéž svobodně zvolený českými voliči. Tentýž Miloš Zeman je jedna ruka i s komunisty i s panem Kellnerem, jehož letadlo použil pro let z Číny a který rovněž náleží do vámi zmiňované nové verze vyvolených. Pokud jste byl u voleb a volil jste buďto Babiše nebo Zemana nebo komunisty, pak si na onu novou verzi vyvolených nestěžujte. Máte co jste chtěl.
Když tak jen při cestě po ČR (anebo i během jízdy tramvají do centra), koukám, co všechno se už na první pohled změnilo k lepšímu jen za posledních pár let, je mi zároveň smutno při uvědomění, kolik debilů žije mezi námi. Tím nemyslím jen ony imbecily, kteří se realizují vandalským ničením společného majetku – rozbíjením skleněných zastávek MHD, osvětlení, laviček atd. … Mám tím na mysli i ony zapšklé škarohlídy, nihilistické a zlomyslné provokatéry, kryptokomunisty a obecně onu lůzu, jež se raduje z každého přešlapu, chyby či defektu demokratického systému, s radostí poukazuje na „zlotřilost“ kapitalismu a s pokryteckou nostalgií vzpomíná na pohodový „všivot“ v „reál-socialismu“ (vědomě či z hlouposti zamlčujíce všechny jeho nedostatky, jež ho přivedly až na smetiště dějin). Jen slepec, hlupák či kazisvět nevidí, že jsme se dopracovali z „frontového a melouchářského státu“ až do pozice evropského ekonomického tygra s nejnižší nezaměstnaností, nejvyšším růstem HDP a nejvyšší kupní silou za posledních 70 let. O prodloužení průměrného věku populace a zlepšení životního prostředí nemluvě.
Namísto toho, aby si tito socani, komančové a hlupáci uvědomili a přiznali, že náš národ si žije objektivně „jako prasata v žitě“, že naši životní úroveň a běžný standard komunálních služeb, dopravní a spojové infrastruktury, zdravotnictví, školství, životního prostředí nám může závidět 2/3 obyvatel zeměkoule, včetně oné euroasijské rádobyvelmoci (a to je možná ještě můj odhad příliš optimistický), což si já – poměrně zcestovalý člověk – dnes a denně uvědomuji, jakmile vytáhnu paty za Bospor, Ural či gibraltarskou úžinu a mám možnost dennodenně konfrontovat středoevropskou iluzorní představu nouze s bídou opravdovou. (Úmyslně zde ani nezmiňuji rozměr lidských práv, svobody slova a cestování, jelikož to pro onu pakáž nejsou žádné relevantní pojmy). Osobně si i po návratu z pouhého Ruska připadám v ČR či na Slovensku pomalu jako ve Švýcarsku.
Dokud budou na fórech hlupáci lajkovat kydy o „rohlících za 30 halířů“ a obědu za 12 kaček (pomíjejíc, že ani platy dnes nečiní tehdejších 1500 Kč) a snít o švýcarském standardu za bulharskou (českou) pracovní morálku doplněnou rozkrádáním soc. majetku, nebudou spokojeni nikdy.
Holt ještě asi dlouho budeme lavírovat na pomezí mezi demokracií a socialismem, přinejmenším do té doby, než vymře generace kolaborantů a naivních hlupáků nostalgicky vzpomínajících na rohlíky za 15 halířů a „báječná léta pod psa“, kdy se dalo proflákat život až do penze a ke kariéře stačilo vlastnit červenou knížku a držet hubu (viz třeba: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054.114553.100000902690635 )!
REAGOVAT NENÍ TŘEBA, své názory jsem dávno vyjádřil na blogu
POCHOD PODLÝCH „REVOLUCIONÁŘŮ“: http://ferohrabal.blogspot.com/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html
Faktem je, že potomci prominentních nacistů, na rozdíl od potomků prominentních komunistických rodin, dodnes chodí kanálama. A nekandidují na posty děkanů pochybných fakult, kde by hlásali, jak to v těch koncentrácích vlastně bylo fajn.
A aby bylo jasno, já dožil alespoň dozvuky dané doby: Veškerý ten „spontánní hněv dělníků“ byl řízený, shora nadiktovaný, a normální dělníci neměli ani právo se ozvat, že je někdo pod tu „petici“, nebo „prohlášení“ podepsal.
Takže to fungovalo úplně stejně, jako když měli nacisté pro Kříšťálovou noc naplánováno, kolik Židů bude v kterém městě ubito „spontánním hněvem německého lidu“ (jak se ukázalo při Norimberském procesu).
tak s temi potomky nacistu a komousu je to naprosta pravda, tam je nebetycny rozdil. jsem si jisty, ze kdyby se komousi nejakym zazrakem dostali k moci, tak by to zase zacali smerovat hezky zpet do nejake „softovejsi“ diktatury. ted drzej Burese, maji tam Mlhu, tak jsou odrzli, ale za rok a neco jim snad konecne sklapne. nejvyse postaveni komousi vcetne Jakese meli jit bez pardonu brucet, protoze to byli zlocinci.
k tomu spontannimu hnevu delniku – urcite byl rizeny, ale mnozi to delali i dobrovolne, byli jednoduse totalne zfanatizovani a zblbli komunustickou propagandou, ostatne proto taky v Cesku komanci vyhrali volbi v r. 46 – jednak se jim povedlo zakazat Agrarni stranu, coz bylo dost nefer, a lidem proste jednoduse nalhali, ze s nima bude lip..nedodali, ze jen nekomu..
Bylo to jinak, nebyl zájem, mimo určitý okruh Pražáků, aby Chartu podepsalo co nejvíce lidí, To se dělo třeba v Brně. Chtěl jsem ji podepsat, ještě s přítelem malířem, ke kterému ji přivezl sochař Preclík. Bylo nám řečeno : „podepsat to podepsali všichni kdo to podepsat měli a vaše popisy do Prahy nepovezu, text vám tu nechám k počtení, je váš a nic nebrání, abyste si s ním udělali co chcete, třeba ho podepsali“.
Proto nepochybuji o tom, kde, kým a proč byla naplánována a rozjeta sametová revoluce a proč má takové výsledky, jaké má.
Víte, bohužel, ono i ta informace „..že, že potomci prominentních nacistů chodí kanálama“ je poněkud nepřesná – a její doložení záleží jen na tom, s jakými zdroji historických informací pracujete. Dejme tomu, když si přečtete řadu vzpomínek na nacistický teror za války, v jiných státech (u nás, v Polsku, ale i ve Francii), tak zjistíte že ve většině případů žádost o vydání těchto zločinců z Německa byla odmítnuta – a potrestáni (ani jinak persekuováni nebyli) . Jen bych si dovolil kratičký citát v případu „Masakr uv Oradour-sur-Glane roku 1944 (francouzské Lidice), „.. velitel celé divize, generál Heinz Lammering, se stal po válce úspěšným podnikatelem ve stavebnictví. Ani britské a americké okupační úřady, ani německá spolková vláda jej do Francie nevydaly.“.
Stejně jako doufám víte o mimořádném (asi kulturním?) zájmu o takzvané Hitlerovy osobní deníky, o které se západoněmecké deníky doslova popraly, a zaplatily za ně 10 milionů DM, než zjistily že to je průhledný podvod…
No tak někdo skutečně raději bude žít ve výběhu v Zoo, než na svobodě. Jak je vidět i z komentářů…
Oskar (hanák z Hané) napsal:
Komentář čeká na schválení.
27.7.2020 (16:56)
„Kdyby celé lidstvo mělo stejný názor a jen jediný člověk by nesouhlasil, neměla by většina sebemenší právo jednotlivce umlčet, stejně jako onen jednotlivec by neměl právo umlčet většinu, i kdyby k tomu měl tu moc“. J. S. Mill (1806 – 1873) , O svobodě, kap. 2
Tímto článkem se autor, pan Vejražka, snaží umlčet všechny jednotlivce, kteří mají jiný názor než „společnost, která vnucuje svá pravidla těm, kdo se odchylují, …“ (J. S. Mill, O svobodě, kap.1) stejně, jako to činí celá současná mediální a poltická kampaň proti tak zvaným dezinformacím (jinak než tím zprofanovaným slovem „kampaň“, nelze to úsilí nazvat).
Je mi líto. Tento článek je o lživé adoraci komunistického režimu, jejíž součástí jsou tvrzení typu, že „vlastně nebyl špatný“, „lidem nevadil“ atd. A ta adorace pochází od synka komunistických prominentů, u nichž to tak mohlo být. Ale normálním lidem komunismus vadil (dokonce stále narůstajícímu procentu členů KSČ) a ti proto využili první reálnou možnost, aby ho svrhli.
A k tomu rodinnému zázemí pana Pullmana: Za socíku koloval vtip, jak se lidé dělí podle platu ve vztahu k socialismu: Do pěti tisíc „budovatelé socialismu“, od pěti do deseti tisíc „hlasatelé socialismu“ a od patnácti tisíc nahoru „uživatelé socialismu“. Obávám se, že jeho rodina patřila do té třetí kategorie a na základě známého vztahu „sytý hladovému nevěří“ si nedokázala představit, že by ten socialismus byl něco špatného.
Demokracie je diskuze. T.G.M.
Jen bych vás všechny rád upozornil, že komunismus ještě NIKDY a NIKDE na světě neexistoval ….
Jestli bych si dovolil jednu, asi vysvětlující poznámečku. Už jsem sice výše v komentáři napsal, že to že komunismus u nás byl totalitní a zločinný a že měl spoustu obětí, nikdo nezpochybňuje, lišíme se jen v potřebě „ještě vedle této definice“ masově publikovat další informace , že „prováděl toto a toto a toto….“, a trestal, persekuoval tyto a tyto osoby „pány A, B, C, E, F,G…):
Jenomže pak při sledování naší „veřejnoprávní TV“ jsem si uvědomil, že toto je současný trend zpravodajství.. Třeba tam publikovali informaci že celosvětově vzrostla cena zlata.. Což by i průměrnému člověku mělo stačit jako info že „všeho co je ze zlata“. Ovšem naše drahá vřp přidala ještě několik „reportáží z terénu“, aby tam obchodníčci potvrdili, že vzrostla cena i u zlatých šperků, další že i zlatých medailí, že i u výkupu zlatých předmětů , atd..“
Jenomže, tím se ukazuje, že vůbec nefunguje současný trend vzdělání, totiž přemýšlet a hledat vztahy – když je zpravodajství založeno naopak, na výčtu podrobných informací, které by si snad měl člověk (nebo neměl?) zapamatovat. A jak je vidno, dnešní mládežníci si stejně to co požadováno nepamatují – že by se báli zrovna totalitních systémů (stejně nechápou o co šlo) to těžko, naopak jim svým aktivistickým hnutím zametají cestičku