Uživatel

Lubomír Vejražka

Lubomír Vejražka: Babišismus – zemanismus si rozvracet nedáme

Státem placený úředník, toho času mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, si pravděpodobně pořídil křišťálovou kouli. Na svém Twitteru věští to, k čemu prý povedou akce Milionu chvilek (nenávisti, jak sám dodává): prý k pokusům o blokády vybraných ústavních institucí a vyvolání střetu s bezpečnostními složkami.

Babiš si plete pojmy. Politický proces není totéž, co proces s politikem

KOMENTÁŘ. Premiér Andrej Babiš na svou funkci nerezignuje, i kdyby byl v kauze Čapí hnízdo obžalován. V rozhovoru pro svou MF Dnes doslova řekl: „Nerezignoval bych, protože od začátku tvrdím, že je to politický proces. Kdybych nebyl v politice, tak nikdo o Čapím hnízdě neslyšel.“ Osvěžme tedy panu premiérovi paměť vysvětlením, co že je to ten politický proces, …

Nahnat lidi na otrockou práci, mučit je, ničit rodiny? Toho by se přeci člověk nedopustil

KOMENTÁŘ. Brouzdám chtě nechtě po levicově orientovaných webech a zjišťuji, že se tam v posledních letech popírá, že šlo tehdy v roce 1948 o puč. Milada Horáková prý byla vlastizrádkyně, a oběť nikoli zvůle KSČ, ale studené války. Zároveň se nám zde podsouvá, že 50. léta nebyla nelidská; skoro se zdá, jako by se tehdy nic špatného nedělo, či …

Proč pochybujeme o jasných záležitostech a kdo chce nechat spát komunistickou minulost

Poněkud banální moudrost „100x opakovaná lež se stává pravdou“ lze převést na myšlenku „100x do podvědomí podsouvané pochyby se v člověku mohou, aniž se dovtípí, natolik ujmout, až nakonec zapochybuje o něčem zcela jasném“, píše pro HlídacíPes.org Lubomír Vejražka, autor knihy Jizvy zůstávají o rodinách politických vězňů v éře komunismu.

Příště řekneš rukulíbám! Muklové po návratu domů doháněli ztracené roky ve výchově dětí

Političtí vězni za komunismu leckdy neviděli své potomky třeba i deset let. Mezitím z nich vyrostli mladíci, slečny. Jak s nimi po tak dlouhé době otec naváže vztah? Uspěje? Přinese domů jen to hezké? Uplatní právo vést je životem formou příkazů a zákazů, nebo jim dá pochopení? Budou potomci snášet tátovu autoritu? Byl to proces plný chyb …

Návraty politických vězňů jako zatěžkávací zkouška pro rodiny: kdo se měl ty celé ty roky hůř?

„Vězeň se v nejednom případě dovtípil, že do zaběhlých podmínek tak trochu nepatří. Anebo dokonce překáží a soužití nefunguje. Připadal si cizorodý. Nikoli však svou vinou ani kvůli blízkým, nikdo nic takového neplánoval. Byl prostě deset let pryč.“ Jak se rodiny politických vězňů za komunismu vyrovnávaly s návratem otce domů, popisuje kniha Lubomíra Vejražky Jizvy zůstávají.

„Váš syn je nepřítel lidu. Táhněte pryč!“ Komunisté uštvali i staré rodiče politických vězňů

Za protirežimní odboj svých dětí musí zaplatit i jejich rodiče. Tak komunisté rozhodli. „Je ti, matko, osmdesát let? Nejsi odpovědná za syna? Ale kdež! Jsi! Stáří neomlouvá! Špatně jsi, matko, potomka vychovala.“ Mnoho z rodičů vězňů zažilo vystěhování, výpověď z práce, výslechy na StB, šikanu, omezení sociální a zdravotní péče.

Rozpadlé vztahy, nejistota, úzkost. I když se táta vrátil z vězení, komunisté zničili dětem celý život

KSČ likvidovala a věznila přímé odpůrce, preventivně i osoby, které pro ni byly potencionálně nebezpečné svými názory a pevností, také ty, kteří prostě měli smůlu. Ale i to bylo komunistům málo. Jejich msta meze neznala a KSČ semlela i ženy muklů i jejich děti, nevynechala ani rodiče a sourozence, bičem šlehla po snoubenkách uvězněných.

Srdíčko v mapě tam, kde je Mírov. Jak rodiny politických vězňů prožívaly návštěvy v kriminále

Vedle dcery nervózně posedává máma. Babička je ustaraná, těžce dýchá. Táta? Naproti, za sítí; sklíčený, strhané rysy. Za ním se tyčí bachař. Děvče se udiveně dívá a říká si: „To je ten můj táta?“ Na to, čeho se stala svědkem, ji nikdo nemohl připravit. Návštěvy v komunistických kriminálech patřily v rodinách odsouzených k těm nejtěžším chvílím během mnohaletého …

„Proč není táta ještě doma?“ Jak vysvětlit malému dítěti, že mu komunisté zavřeli jednoho z rodičů

V rodinách, odkud zmizel zásahem KSČ táta a kde byly velmi malé děti, vyvstala otázka: Co říci čtyřletému prckovi. Pravdu? Nebo se nějak vymluvit? Třeba na služební cestu? A pokud tajit, kdy s pravdou ven? Autor knihy Jizvy zůstávají Lubomír Vejražka vybral pro HlídacíPes.org několik textů, které ukazují, jak těžké to kdysi měly rodiny politických vězňů.

Reklama