Reklama
Uživatel

Lubomír Vejražka

„Proč není táta ještě doma?“ Jak vysvětlit malému dítěti, že mu komunisté zavřeli jednoho z rodičů

V rodinách, odkud zmizel zásahem KSČ táta a kde byly velmi malé děti, vyvstala otázka: Co říci čtyřletému prckovi. Pravdu? Nebo se nějak vymluvit? Třeba na služební cestu? A pokud tajit, kdy s pravdou ven? Autor knihy Jizvy zůstávají Lubomír Vejražka vybral pro HlídacíPes.org několik textů, které ukazují, jak těžké to kdysi měly rodiny politických vězňů.

Jituško, jsem doma… Návrat politického vězně k rodině. Zápletka tím nekončí, ale začíná

Za války, při živelné pohromě anebo po příchodu totality se děti (a staří lidé) stávají nejbezbrannějším článkem společnosti. Vnitřní stav dětí, kterým komunisté ukradli otce nebo matky, lze jen těžko vypodobnit. Režim se plánovaně vydal cestou msty na těch nejmenších, a ještě z toho měl radost. Děti politických vězňů byly komunistickou zvůlí celoživotně a nesmazatelně poznamenány.

Lubomír Vejražka: Do paměti národa patří nejen „političtí“, ale i jejich rodiny

Komunistická totalita zasáhla v padesátých letech do života mnoha rodin. Zpřetrhávala pevné svazky, které by za jiných okolností vydržely. Umučené a popravené lze spočítat. I odseděná léta, věznice, lágry, vytěžené tuny uranu… Odhadnout lze také počet příbuzných, kterým uvěznění blízkého člověka dramaticky zasáhlo do života. Míru osobních tragédií i utrpení žen a dětí muklů, jejich matek, …

Co drželo vězně v komunistických lágrech nad vodou? Humor, přátelství a víra v zázrak

Jak mohli političtí vězni vydržet léta strádání, úmorné dřiny, psychického i fyzického teroru, nedostatku potravy i lékařské péče? Kde brali vnitřní sílu a energii nevzdat se? Co jim pomáhalo v nejtěžších chvílích? Lubomír Vejražka se na základě svědectví celé řady z nich pokusil vykreslit vnitřní svět „mukla“ neboli „muže určeného k likvidaci“, jak se sami političtí vězni označovali.

Návrat z komunistického lágru: vysněný život, ale také často konec nadějí

To, o čem snily desetitisíce politických vězňů, se po „amnestii“ v roce 1960 stalo skutečností. Tedy pro ty, kterým se podařilo přežít strádání v komunistických lágrech. Vysněný návrat ale ne vždy dopadl tak, jak si vězněný či jeho blízcí představovali. Po letech odloučení přicházel „jiný“ člověk. „Jiný“ muž se vracel k „jiné“ ženě, k dětem, které si na něj …

Nezhojené rány z 50. let: Manžela zavřeli komunisti, ona se rozhodla pro rozvod

Některé to prostě zlomilo. Manžely jim komunisti na dlouhá léta zavřeli, zůstaly samy s dětmi, často bez prostředků, šikanovány, vyhazovány z práce i domovů. Nejeden politický vězeň, který toužebně vyhlížel každý řádek od svých blízkých, tak dostal od manželky dopis, v němž stálo: Rozvádím se! Vzpomínky lidí, které v 50. letech těžce poznamenala komunistická perzekuce, shromáždil ve své knize Nezhojené …

Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies