Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: MARTIN VESELÝ / MAFRA / Profimedia
,

Za vibrátor, za pět housek… Stížností na vysoké tresty z doby nouzového stavu přibývá

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová neplánuje podat plošnou stížnost pro porušení zákona za nepřiměřeně vysoké tresty za krádeže z doby nouzového stavu. Ve dvou konkrétních případech však už tuto stížnost podala. Oporu pro přezkum vysokých trestů  za krádeže dává verdikt Nejvyššího soudu, změna názoru Nejvyššího státního zastupitelství i čerstvá studie expertů Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Krádež vibrátoru či pěti housek není nic, co by za normálních okolností nějak zvlášť zaujalo širokou veřejnost. Jenže nouzový stav v době sílící pandemie koronaviru leccos změnil. Například i výši trestů, které začali soudci i za malé krádeže (byť pachatelé byli v řadě případů recidivisté) udělovat.

Třeba ve známé „kauze vibrátor“ dva roky nepodmíněně, u housek rok a půl. A podobných případů jsou za celý loňský rok stovky; bezmála pět set, jak plyne z čerstvé studie expertů Právnické fakulty Univerzity Karlovy Libora Duška a Jakuba Drápala.

Tak pravil Nejvyšší soud

V březnu 2021 velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu nastolenou praxi plošných tvrdších trestů udělovaných jen kvůli nouzovému stavu odmítl.

Nouzový stav není podle soudu sám o sobě důvodem „pro použití kvalifikované skutkové podstaty a aplikaci přísnějších trestních sazeb“. Vyšší tresty by měly smysl jen tehdy, pokud by přímo nějak souvisely s pandemií covid-19, například pokud se spáchaný trestný čin týkal zdravotnických potřeb.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Přesto ostřejší trest stihlo jen do konce roku 2020 dostat nejméně 466 lidí, především zlodějů z doby jarního nouzového stavu. Celkový počet (zahrnuje i další trestné činy a skutky z podzimního a zimního nouzového stavu) se pohybuje pravděpodobně mezi 1 000 a 1 500 odsouzenými.

Naprostá většina těchto odsouzených již propásla možnost podat odvolání či dovolání proti vyšším trestům. „Pokud odsouzení dovolání nepodali před přelomovým rozsudkem velkého senátu, pak náprava stavu u naprosté většiny z nich leží mimo jejich možnosti,“ zdůrazňuje studie z právnické fakulty.

„Jediným nástrojem, jak docílit spravedlivých trestů, je proto podat stížnost pro porušení zákona, kterou může Nejvyššímu soudu podat ministryně spravedlnosti,“ říkají pro HlídacíPes.org její autoři Libor Dušek a Jakub Drápal.

Své argumenty i možná řešení odborníkům ministerstva spravedlnosti představili osobně. „Zaujaly je. Rozhodnutí je nicméně jen na ministryni,“ říká Jakub Drápal. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se ale k plošnému řešení problému nemá.

„Pokud jde o dosavadní postup, paní ministryně již podala dvě stížnosti pro porušení zákona a pravděpodobně podá i některé další. Neděje se tak automaticky a plošně, jak navrhují autoři studie, ale na základě podnětů, tedy obvyklou cestou. Podnětů je momentálně přes dvacet,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrea Šlechtová.

Takovéto řešení ve formě individuálních stížností ale podle autorů studie „povede k selektivní spravedlnosti, tedy k nespravedlnostem“.

Krádež v sazbě dva až osm let

„Proces bude zdlouhavý, příliš komplikovaný a dostupný pouze pro některé. Doporučovali bychom, aby Ministerstvo spravedlnosti (případně Unie obhájců ČR) vypracovalo vzorovou stížnost pro porušení zákona, která by byla volně dostupná pro kohokoli, aby odsouzení mohli doplnit pouze několik konkrétních údajů a zaslali ji přímo Ministerstvu spravedlnosti, byť i následně by bylo potřeba vyřešit otázku zastoupení obhájcem,“ navrhují autoři studie.

V každém případě by všechna obnovená řízení musela být vyřízena jednotlivě. „Plošné snížení trestů není představitelné,“ říká Libor Dušek.

Podle něj byla při udělování vysokých trestů patrná „úzce formalistická interpretace práva“. „Soudy nižších instancí mohly odvážnější interpretací dojít k závěru, že přísná kvalifikace se uplatní jen u krádeží, které věcně souvisí s nouzovým stavem. Nicméně až na vzácné výjimky tak neučinily, to udělal až Nejvyšší soud,“ říkají Dušek s Drápalem.

Na naprostou většinu krádeží spáchaných během nouzového stavu soudy aplikovaly vyšší trestní sazbu 2 – 8 let vězení.

Pode autorů studie je situace, kdy stovky lidí dostaly vysoké tresty za bagatelní krádeže například housky, čokolády, či vibrátoru, v novodobé české historii unikátní.

„Tato situace byla mimořádná. Z našeho pohledu jsou nicméně neadekvátně vysoké tresty za bagatelní krádeže ukládané i mimo nouzový stav, což je způsobeno tím, že zákon nevyžaduje žádnou minimální škodu u zlodějů-recidivistů,“ konstatují.

To potvrzuje i zkušenost advokáta Lukáše Seiberta, který zastupoval hned několik lidí odsouzených za nouzového stavu k vyšším trestům.

„Od počátku jsem byl skálopevně přesvědčen, že to, jak je to právně kvalifikováno, je špatně. Byť jde ve většině případů o recidivisty, přesvědčoval jsem je, aby podávali opravné prostředky. Policie zamítla všechno, protože prý měli pokyn Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) to takto stíhat. Po vyhlášení sjednocujícího rozsudku Nejvyššího soudu se už ale NSZ přiklání k dovoláním, pokud je to možné, nebo k podání stížnost pro porušení zákona,“ říká advokát Lukáš Seibert, který obhajoval i muže, který se „proslavil“ výše zmíněnou krádeží vibrátoru.

Opravdu se mi nelíbilo, že se z recidivy dělá rozvracení republiky. Klient byl z vazby převeden do výkonu trestu, přičemž mu reálně hrozí ještě přeměna dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací na nepodmíněný trest, který bude také muset vykonat,“ podotýká Seibert.

Ve dvou podobných případech bagatelních krádeží v době nouzového stavu již opravný prostředek využil. „Podali jsme dovolání asi 14 před tím sjednocujícím rozsudkem Nejvyššího soudu, v tuto chvíli je tomu přidělena spisová značka. Klient i NSZ navrhují zrušení rozsudku a jeho vrácení ke Krajskému soudu v Ostravě v neveřejném zasedání,“ dodává k dalšímu z případů Seibert.

Ušetříme čtvrt miliardy?

Argumentem pro plošné řešení vzniklého problému jsou i peníze, respektive náklady na péči o vězně, kteří kvůli vyšším trestům z doby nouzového stavu stráví v nápravných zařízeních v součtu stovky let navíc.

„Stovky lidí budou sedět ve vězeních mnohem déle, než sedět měli. Z našich odhadů jen za krádeže v jarní vlně uložily soudy celkem 315 člověko-roků nepodmíněných trestů „navíc“. Což si lze představit tak, že tyto tresty navíc zaplní kapacitu střední věznice po jeden rok,“ upozorňuje Dušek.

Jak dodává, vězení je velmi nákladným trestem a daňové poplatníky vychází zhruba na 400 tisíc na jednoho vězně a rok. „Tyto náklady jsou v naprostém nepoměru vůči škodě způsobené bagatelními krádežemi i vůči – kvantitativně malému – odstrašujícímu účinku přísnějších trestů,“ je přesvědčen Dušek.

Možnou úsporu nákladů státu spojenou s vyřízením stížností a uložením mírnějších trestů odhadují autoři studie v řádu 200 – 250 milionů korun.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

10 komentářů

  1. Vašek napsal:

    Toto je důkaz, že nežijeme v právním státě. Vyšší tresty v nouzovém stavu jsou prostě fakt. Kde věta „Spáchá-li čin v nouzuvém stavu, bude potrestán trestem od. sv. na 2 až 8 let“ umožňuje neudělit 2 až 8 let? Soud může potom přihlédnout k jiným okolnostem, které sníží trest, ale ignorovat zákon, protože soudci nelíbí, je přes čáru. Co bude soudce ignorovat příště? Odmítne dodržet vyšší sazbu za „škodu velkého rozsahu“ (nad 5000000,-), a dá trest jako u škod do 25000,- ?

    • petrph napsal:

      No on ten důvod je, že ta citovaná, a asi i v médiích často citovaná věta „Spáchá-li čin v nouzovém stavu, bude potrestán…“, nikde v právních předpisech nestojí. V tr. zákoníku stojí věta „..za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek…“
      A Nejvyšší soud – jak odkázáno v článku, došel ke zjištění, že se tímto nemyslí obecně celostátně formálně vyhlášený nouzový stav, ale muselo by jít o místní konkrétní závažnou „..událost vážně ohrožující …“, které by takto ten zloděj využíl a během ní páchal svou krádež..(dejme tomu kdyby ta prodejna spadla a ten zloděj tam raboval zboží

  2. martin napsal:

    za 5 housek 1.5 roku natvrdo
    za 100mega neopravneny dotace na chleba babisoj bojuje cela vlada
    za 30tis mrtvejch na cinskej virus, z nichz polovina zemrela zbytecne, se babis jeste pochvali
    jeste 4.5 mesice …

  3. petrph napsal:

    Ono je to jistě tak – ovšem ta systémová chyba je předem daná a opakuje se pokaždé, když se vyskytne větší počet podobných případů.
    Totiž, že neexistuje předem daný, jednotný výklad zákona. Ten vzniká – obvykle až pak, když se některý z těch případů „prosoudí“ až k Nejvyššímu nebo i Ústavnímu soudu, a až ten pak vynese nějaký sjednocující výklad – což už je špatně, když jsou/mohou být v průběhu stovky vyšetřovaných příkladů, řada lidí ve vazbě..

  4. A. S. Pergill napsal:

    Tohle je prostě problém: Za výjimečného stavu a podobných situací je prostě normální, že trestní zákon přitvrzuje. Prostě pro zločin v takové situaci je to příliš přitěžující okolnost.

  5. vladimir feres napsal:

    babiš může krást miliony a nic se neděje,ale bezdomovec ukradne tři rohlíky a jde na dva roky do basy, ideální demokracie. za tohle jsme v 89 roce bojovali.vládne nám stbák a ještě chce kandidovat na prezidenta.táhni na slovensko odkud jsi přišel.

    • Tondach napsal:

      Jeden a půl milionu hlavou nemyslících „lidí“ ho nadšeně volilo! Proto vládne!

    • A. S. Pergill napsal:

      Jenže to tomu Babišovi nikdo nebyl s to dokázat, zatímco toho bezďáka s těmi rohlíky v ruce chytili.

  6. Tondach napsal:

    Bylo vyhlášeno, že budou vyšší tresty? Bylo!
    Vůbec bych se nějakými stížnostmi nebabral….
    Za stanného práva by při krádeži pěti housek byli zastřeleni ….

    • A. S. Pergill napsal:

      Za protektorátu při bombardování musely zůstat domy a byty odemčené (kvůli přístupu hasičů v případě zásahu). Po ulicích chodily hlídky a koho přistihly při krádeži nebo rabování, toho zastřelily na místě. Jedna z opravdu mála pozitivních věcí, které tu Němci zavedli (pokud ne jediná).

Přidávání komentářů není povoleno