DALE DE LA REY / AFP / Profimedia,

Koronavirus mezi řádky. Co všechno říká nákaza o Číně a jejím vlivu na světovou politiku

Napsal/a Sinopsis 29. ledna 2020

Šíření nákazy koronavirem z Číny do dalších zemí ukazuje i sílící vliv čínské komunistické strany a vlády v mezinárodních organizacích. Týká se to zejména OSN a jejích přidružených institucí. V případě krizí, jako je například současná epidemie, totiž Čína může ovlivnit, zda a jakým způsobem bude světová odborná i laická veřejnost o situaci informována.

Ukazuje to například kauza kolem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), mezivládní organizace přidružené k OSN, jež nedávno, stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO), kvůli čínskému tlaku vyloučila ze svých řad Tchaj-wan.

Z politických důvodů tak byl vyřazen ze systému jeden z nejdůležitějších leteckých uzlů v oblasti. Čína Tchaj-wan označuje za součást vlastního území, a ostrov proto podle Pekingu nemá právo mít v mezinárodních organizacích vlastní zastoupení, stejně jako je oficiálně nemá v diplomacii.

V posledních hodinách tato organizace na Twitteru zablokovala účty, které její krok kritizovaly, a to včetně účtů předních odborníků a analytiků. ICAO zároveň na svém Twitteru zveřejnila varování ohledně publikování „irelevantního, kompromitujícího a urážlivého materiálu“ v evidentní narážce na právě probíhající bouřlivé debaty.

Později vyšlo najevo, že správcem účtu ICAO je bývalý čínský úředník. Blokování účtů na Twitteru dokládá zvyšující se neprůhlednost mezinárodních organizací, v nichž přebírají důležité funkce čínští úředníci.

Tyto skutečnosti, ale i samotné kroky mezinárodních organizací jsou alarmující nejen kvůli udržení stávajícího statu quo de facto nezávislého Tchaj-wanu, ale mají i přímý praktický dopad – nyní rovněž s ohledem na šíření nového koronaviru. Pokud bude Tchaj-wan vyloučen z podobných mezinárodních organizací včetně WHO, nebudou jeho zástupci moci být přítomni na důležitých jednáních a podílet se na plánování a rozhodování: Tchaj-wan tudíž nemusí být schopen rychle a efektivně reagovat na aktuální situaci.

Prezident to zařídí

Kritické hlasy zaznívají i na adresu samotné WHO. Ta ještě koncem minulého týdne označovala nový koronavirus v celosvětovém měřítku pouze za „střední ohrožení“ a teprve v pondělí hodnocení změnila na „velmi vysoké riziko v rámci Číny a vysoké riziko celosvětově“.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který je momentálně na jednání v Pekingu, podle úterního prohlášení plně důvěřuje čínské vládě, že bude schopná epidemii zvládnout. Čínský prezident Si Ťin-pching ho během úterního setkání ujistil, že sám osobně řídí veškerá opatření.

Obecná důvěra v mezinárodní organizace však klesá spolu s posilováním čínské pozice v OSN, kde si ČLR zajišťuje podporu spřízněných nedemokratických režimů, či na základě ekonomicko-politických tlaků, jak upozorňují někteří badatelé (viz též články na anglickém webu Sinopsis, zejména analýzy Andrèy Worden).

Podobně jako WHO totiž s otevřeným informováním o epidemii váhala i pekingská vláda, a podle kritiků tak nechala situaci dojít příliš daleko. Ve chvíli, kdy byl dva dny před čínským Novým rokem uzavřen jedenáctimilionový Wu-chan, ohnisko prvotní nákazy, město už mezitím podle slov jeho starosty opustilo na pět milionů lidí, kteří v rámci „největší světové migrace“ kolem hlavních čínských svátků zamířili za svými rodinami po celé Číně i v zahraničí nebo se vydali během svátečního volna cestovat po světě.

Všechno je pod kontrolou – hlavně informace

Na sociálních sítích i v médiích rezonuje i otázka, jak čínský totalitní režim a jeho přísná kontrola médií a internetu ovlivňují informovanost či neinformovanost nejen samotných obyvatel Číny, ale i světové odborné i laické veřejnosti. Snahu čínských úřadů tajit informace kritizoval už minulý týden i významný čínský novinář Čchen Ťi-ping, jehož článek byl později na čínském internetu cenzurován.

Podle Čchena před 20. lednem o viru neinformovala prakticky žádná celostátní média, což mělo za následek rychlé rozšíření neznámé mutace viru po celé Číně. Zprávy o epidemii údajně nesměly být zveřejňovány, protože ve Wu-chanu probíhalo zasedání provinčního shromáždění lidových zástupců a jednání Čínského politického poradního shromáždění.

I po 20. lednu se však zpravodajství v oficiálních čínských médiích zaměřuje především na mírnění paniky a vyzdvihování heroických činů zdravotnického personálu, bezpečnostních složek a dalších bojovníků proti epidemii. Rétorika čínského vedení má čím dál bojovnější revoluční charakter, ale zatímco „všichni, kteří nepřiznají horečku, jsou nepřátelé lidu“, jak hlásá jeden z bannerů v uzavřeném Wu-chanu, na sociálních sítích se šíří nejrůznější zvěsti.

Politika strany nad veřejným zájmem

Lze tedy hovořit o četných pochybeních, kterých se čínské úřady v prvních týdnech po objevení nákazy dopustily, zejména když bránily médiím i zdravotníkům zveřejňovat relevantní informace. V zájmu utajení také až do 20. ledna neměly wuchanské nemocnice testovací sady a vzorky se údajně posílaly do laboratoře v Pekingu, což zabralo až pět dnů.

Mezi 10. a 20. lednem tak nebyly hlášeny žádné nové případy nákazy, situace však byla ve skutečnosti jen informačním vakuem a v posledním týdnu počty rostou téměř geometricky. Na vině je v tomto případě nepochybně čínský totalitní systém, v němž se drobní úředníci a personál bojí udělat samostatná rozhodnutí a musejí čekat, až se vše schválí na těch nejvyšších místech, jak potvrdil ve svém televizním vystoupení wuchanský starosta Čou Sien-wang a jak ve svém komentáři pro Deník Referendum popsala sinoložka Olga Lomová.

Pekingská vláda je pod enormním tlakem, jelikož doslova celý svět napjatě sleduje, jak se země sedmnáct let po rozsáhlé epidemii SARSu, jež Čínu ochromila na dlouhé měsíce, s novou epidemií nebezpečného koronaviru vypořádá. Jak upozorňují mnozí pozorovatelé, svět se od roku 2003 rapidně proměnil a samotná Čína je v mnoha ohledech zcela jinou zemí, než byla na počátku milénia. Epidemie bude také nepochybně mít mnohem horší ekonomické důsledky.

Netopýři na talíři

Obecná nedůvěra mezi vládou, institucemi a občany, stejně jako masivní cenzura médií a internetu mimo jiné nahrávají šíření hoaxů a fám, zatímco úřady postihují lidi, kteří šíří relevantní informace, a jejich příspěvky mažou.

Internetem i médii například proběhla informace, že zdrojem nákazy je specifický druh netopýrů, které Číňané pojídají. Toto tvrzení bylo ilustrováno virálním videem mladé ženy pojídající celého netopýra – video ovšem pocházelo z kulinářského cestovatelského pořadu a bylo natočeno již před epidemií na tichomořském ostrově Palau.

Odborníci potvrzují, že původním nositelem viru zřejmě (podobně jako u SARSu) skutečně byl čínský druh netopýrů, není však zřejmé, jak došlo k přenosu na další nositele a dále na člověka. Je nicméně málo pravděpodobné, že by k nakažení mohlo dojít pojídáním tepelně upraveného zvířete.

Podobné hoaxy ve výbušném prostředí sociálních sítí v posledních dnech podněcují protičínské nálady, které jsou v mnoha částech světa tradičně silné a narůstají vždy ve vypjatých situacích. V posledních dnech na ně upozorňují média zejména v zemích s větší čínskou komunitou, například ve Velké Británii či Kanadě.

Silnou nedůvěru k čínské vládě doma i v zahraničí navíc Peking opakovaně sám prohlubuje svými kroky.

Falešná nemocnice a americké spiknutí

Když například čínská stranická média zveřejnila fotografii údajně první budovy chuošenšanské nemocnice, kterou se vláda rozhodla během několika dní vystavět v postiženém Wu-chanu, byla fotografie rychle zpochybněna. Uživatelé internetu budovu našli na identických obrázcích kolujících již delší dobu po síti.

Mnohem závažnější jsou však dosud neprokázané spekulace, které naznačují, že nový koronavirus mohl být uměle vytvořen a mohl uniknout z jedné z wuchanských vojenských laboratoří. Tuto možnost naznačilo např. Rádio svobodná Asie, které minulý týden zveřejnilo videoreportáž čínské státní televize CCTV z roku 2018 informující o „objevení nového typu koronaviru“ čínskými vědci.

Článek ve Washington Post dále cituje bývalého důstojníka izraelských tajných služeb Danyho Shohama, který označil Wuchanský virologický institut, jediné pracoviště v Číně, které má oprávnění nakládat se smrtícími viry, za laboratoř zapojenou do tajného programu čínské armády pro vývoj biologických zbraní.

O propojení civilní a vojenské sféry v Číně již byla publikována celá řada studií a není pochyb o tom, že biologické laboratoře, jako jsou ty ve Wu-chanu, podobné výzkumy mohou provádět. Je ovšem otázka, jak by došlo u úniku nebezpečného materiálu a jeví se to jako málo pravděpodobné.

Zajímavé je, že tyto spekulace šíří přes sociální sítě velmi často sami Číňané. Stejně tak se podle Washington Post už dříve na čínském internetu začaly šířit fámy, které pro změnu považovaly virus za konspiraci ze strany Spojených států. Američtí vědci ostatně také již dříve na koronavirech (právě ve spolupráci s čínskými specialisty) pracovali.

Bude hůř

V příštích dnech lze očekávat rapidní zhoršování situace. Podle dostupných informací jsou v současnosti v čínských nemocnicích desetitisíce osob, které prokazatelně přišly do kontaktu s infekcí a čekají na otestování. Reportáže přímo z Wu-chanu, jako například ta od agentury Reuters, ukazují, že čínské nemocnice nemají kapacity, aby lidi umisťovaly do karantény, nebo alespoň hospitalizovaly.

Týká se to hlavně nemocných v samotném Wu-chanu a přilehlé provincii Chu-pej, kde je nakažených nejvíce. Mnozí se dokonce ani po dvou i více týdnech symptomů nedostali ani k testování, které by u nich potvrdilo nákazu novým koronavirem.

Nemocnice jsou přitom neustále přeplněné a představují „ideální“ prostředí k nákaze, zatímco zdravotnický personál se mnohdy hroutí. Je zřejmé, že ani uzavření Wu-chanu a celé provincie Chu-pej – které tak jako tak přišlo pozdě – nemůže zabránit šíření epidemie do Číny a zbytku světa. Okolní země postupně omezují spojení s Čínou a mnohé vlády zajišťují zvláštní charterové lety, aby dostaly své občany zatím alespoň z Wu-chanu, který v tuto chvíli připomíná město z post-apokalyptických filmů.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

21 komentářů

  1. Dušan napsal:

    Tenhle ten případ, už jsme v komunismu mnohokrát zažili. Lež, lež a zase lež. Chtěli to Komouši ututlat, ale mezinárodní tlak byl silnější, že i výbuch atomové elektrárny v Černobylu nešel schovat. Jsem přesvědčen, že i tenhle ten případ Totalitní zvůle byl dlouhou dobu držen pod pokličkou. A nasledky? Uvidíme…

    • pepa napsal:

      rád bych věděl jaká? a co to je totální zvůle toho koronaviru

      • Dušan napsal:

        pepo? Netuším přesně na co se mě ptáte? Ale zkusím to.
        Jaká? Spíše jaké? Odpověděl jsem, že uvidíme…
        a co to je totální zvůle toho koronaviru
        Tak to vůbec netuším.

  2. Virus napsal:

    Je asi jedno, jak nákaza vznikla, ale v dnešním světě politické korektnosti je velký problém něco a někoho ihned odsoudit a přijmout opatření. Nenapadá mě nic, čím by mě, nebo někoho z mého okolí, obohatila jakákoliv autoritářská a nedemokratická společnost. Jedinou adekvátní reakcí je okamžité zrušení jakékoliv migrace čínských“turistů“ kamkoliv. Ať si to „velký“ Si vyřeší jak chce. A Milouš mu může přijet poradit….. kámoš.

  3. ČERT napsal:

    Tohle obviňování nebo hledání viníků v případě nějakých epidemií… Tak připomíná se třeba, jak se v době morových epidemií v Evropě pozdního středověku obracel hněv na Židy. Nebo třeba když na Slovensku (v Horních Uhrách) vypukla někdy ve 30.letech 19.století epidemie cholery, tak se mezi tehdy ještě poddanými rolníky šířilo, že „páni otrávili studně“… Tak myslím, že z takového čistě davově psychologického hlediska se to, v té naší vědecko-technologicky dost pokročilé době oproti uvedeným situacím, srovnat dá.

  4. pepa napsal:

    Koronavirus mezi řádky. Co všechno říká nákaza o Číně a jejím vlivu na světovou politiku

    co pak bude mezi řádky, když se něco podobného objeví v usa- rusku- a nedej bože v EU???
    pokaždé něco jiného? a nebo ?, že by to bylo to samé???

    • QEntity napsal:

      Všimněte si prosím, že nové infekce se pravidelně objevují nikoli v USA, ale v Číně.

      Je to kvůli tomu, že Čína stále ještě funguje v neskonale horších hygienických podmínkách a ty spolu s těsným soužitím mezi čínskými venkovany a zvířaty vedou k řádově četnější pravděpodobnosti životaschopných mutací původně živočišných baktérií a virů…

      • skeptik napsal:

        Princ Charles kdysi o Číňanech řekl, že snědí vše, co má čtyři nohy a není to židle, vše co plave a není to ponorka, vše co létá a není to tryskáč. Číňané se tehdy na prince Charlese velmi urazili, přestože nebyl daleko od pravdy.

    • aaa napsal:

      To bude záležet na tom jak se k problému daná země postaví. Pokud tím že bude zavírat ty kteří o ní budou informovat a bude tajit informace tak se o ní bude mluvit stejně jako o číně.

  5. Admirál napsal:

    „Koronavirus mezi řádky. Co všechno říká nákaza o Číně a jejím vlivu na světovou politiku?“

    Co si globalizační lordi vytvořili, to mají.

  6. Klasika napsal:

    Klasika: totalitní režim je buď přímo odpovědný za vývoj viru, kdy vlasní zemřelí jsou mu ukradení, důležité je škodit zbytku světa a ten ať se s tím porovná jak chce (ať to stojí cokoliv doma, nebo venku);
    nebo je přímo odpovědný za situaci obyvatelstva – nehygiena, pojídání čehokoliv z hladu – které opakované přenosy a mutace chorob z různých zvířat na lidi přímo implikuje.
    Na co sáhl bolševik to zmršil – a nic nevynechal – vždycky a kdekoliv na světě.
    [ Mimochodem s tímto přístupem u nás máme problém také – dnes v mutaci nazvané ANOismus.]

  7. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Místo hlubokomyslné úvahy, pár citátů : „Epidemie chřipky ve Francii a Německu vypukla naplno, zemřely desítky lidí
    30. ledna 2020, — Autor: ČTK
    Chřipková sezona je ve Francii i v Německu v plném proudu. Podle francouzského úřadu veřejného zdraví kvůli virové nemoci zemřelo již 22 lidí, informoval dnes list Le Monde. Epidemii hygienici vyhlásili téměř ve všech francouzských regionech. V Německu chřipkou onemocnělo jen za minulý týden 7000 lidí. Podle serveru Spiegel Online jich v této sezoně zemřelo již 32. V obou zemích se objevilo v minulých dnech i několik případů nového koronaviru, který se šíří z Číny. Tomu ale zatím v těchto zemích nikdo nepodlehl.
    Epidemii francouzští hygienici vyhlásili s výjimkou Normandie ve všech evropských regionech Francie. V Normandii platí nicméně stav „před epidemií“. Od poloviny listopadu do středy si sezonní chřipka vyžádala v zemi 22 životů. Závažný průběh mělo podle úřadu veřejného zdraví Santé publique France virové onemocnění u 244 lidí. Tři čtvrtiny těchto pacientů nebyly proti chřipce očkovány.
    Každoročně chřipkou ve Francii onemocní asi dva až šest milionů lidí. V průměru na sezonní chřipku 10.000 lidí zemře.
    V Německu se dá podle Institutu Roberta Kocha, který se specializuje na infekční nákazy, hovořit o chřipkové vlně od poloviny ledna. Ve třetím lednovém týdnu přibylo podle jeho statistik 4400 pacientů s chřipkou, minulý týden pak dalších zhruba 7000.
    V uplynulých letech byla ale situace ve spolkové republice výrazně horší. Podle odhadu Institutu Roberta Kocha si chřipka v zimní sezóně 2017 až 2018 vyžádala 25.000 lidských životů. O rok předtím jich bylo kolem 23.000″.

    • skeptik napsal:

      Jistě, Oskare (hanáku z Hané), oproti Číně však ve Francii a v Německu (ba ani u nás) informace o chřipce nikdo netajil a informace o chřipce ve sdělovacích prostředcích necenzuroval. Nižší úředníci nemuseli několik dní či týdnů čekat, co schválí ti nahoře. To je oproti Číně rozdíl velmi zásadní.

  8. Dušan napsal:

    Komouši si opět mysleli, že to sami zvládnou, ale přerostlo jim to přes hlavu. I z jiných ověřených zdrojů se postupně dozvídám, že první nákaza v Čínské lidové republice
    smrtelným koronavirem, byla zjištěna na začátku prosince. A informace byla veřejně přístupná všem, až ke konci ledna. To jsou necelé 2 MĚSÍCE! Komouši stále hazardují se zdravím svých občanů a tím pádem se zdravím lidí celé planety. A to je šílené zjištění!
    Prezidente Zemane! Teď chápu pravý důvod, proč jste nedávno odmítl letět do „Vaší spřátelené“ Číny, kde se chcete učit jak stabilizovat společnost.

    • Pavel Liška napsal:

      Dušane, ano, místní samospráva se zřejmě zpočátku bála nahlásit problém výše. Taky možná čekala na pokyny shora a byla zpočátku paralyzovaná. To jsou jasné vady totalitních režimů. Ano, to vše je pravděpodobně fakt. Ale na druhou stranu nyní dělá velmi razantní opatření a snaží se spolupracovat se všemi kompetentními organizacemi. Není vše jen černé nebo bílé. Apropos, dokážete si představit totální blokádu třeba Paříže? Buďme rádi, že alespoň nyní dělá Čína co může.

      • skeptik napsal:

        Ale na druhou stranu nyní dělá velmi razantní opatření a snaží se spolupracovat se všemi kompetentními organizacemi. Konec citátu. Ano, Pavle Liško, snaží se. Jenže s křížkem po funuse.

        • Pavel Liška napsal:

          To nerozporuju. A v komentáři to přece přiznávám.

          • skeptik napsal:

            Sice přiznáváte, ale Číňanů se zastáváte, přestože to jejich snažení s křížkem po funuse je nyní velmi málo platné. (Napadá mě jiné přirovnání, na kolik je snažení Číňanů platné, ale toto přirovnání je nepublikovatelné)

  9. Weber napsal:

    SARS, MERS, kororonaviry, ptačí chřipky a jiné modifikované infekce ( či virové nákazy ) se šíří do světa v posledním čase z Asie ( převážně z Číny) a jeden dumá čím to asi je. Nemyslím, že je to reklamní tah tamějšího režimu, aby si lidé více všímali indrustiálních schopností této asijské velmoci, ale tím, že občané této veliké země sežerou kde co ( i miliony psů, koček a jiných živočichů), zřejmě nejen proto, že jejich tisíciletá tradiční kuchyně je vyhlášená, ale jsou tam širší faktory stravovací praxe. Zřejmě jsou za tím také překročené hranice odolnosti čínských žaludků a možná také biologická pomsta pojídaných živočichů ( ta je někdy zmiňována nejen ve scifi pramenech). Uvidí se, zda nynější nákaza je opravdu tak nebezpečná, jak se doteď jeví, nebo jen další hysterická reakce lidí na něco nového, nebezpečného a nebo jen se nabízí nové příležitosti zbohatnout nejen farmaceutickému průmyslu. Podle dnešních trendů lidí ( ne všech) je lidský život cenný , ztráta nenahraditená, lidé jsou citlivější ( ne všichni), dle mne je to zásluhou médií, sociálních sítí atd., ale někdo to uřitě vidí jinak, neboť lidí je dost ( obyčejných a chudých) a neví se co s tím. Někteří vědci stejně předpovídají nějakou zásadní pandemii kolem roku 2030, kdy se budou počty obyvatel Země korigovat, takže je čas, žádné hysterie netřeba.

  10. Dušan napsal:

    Poslední moje úvaha k článku a tečka. Vím, že na Kdyby se nehraje. Ale přesto.
    Kdyby Čína zdělila světu a vlastním občanům informaci okamžitě, při zjištění nebezpečného viru, dalo by se jistě s mezinárodní spolupráci docílit efektivnějšího postupu a nasadit nejvyspělejší léky, lékaře, vědce a týmy lidí, kteří už mají podobnou zkušenost za sebou a minimalizovat ohrožení života lidí.
    S otálením spustili světovou epidemii. A to žádné Totalitě neopustím! Snad je to začátek, konce diktatury v Čínské lidové republice?

  11. Cinan nikdy neprizna, ze udelal chybu napsal:

    Nejsem si jisty, zda lze celou vinu za snahu, zametat problemy pod koberec, svalovat na komunistickou totalitu. Ano, z jiste casti zrejme ano. Myslim si osvem, ze je to spise soucast cinske kultuty a to zrejme jiz velmi, velmi dlouho.

    Podle mych osobnich zkusenosti Cinan nikdy neprizna, ze udelal chybu. A je zhola jedno jak zavaznou chybu. Netusim, proc tomu tak je. Lec mam vlastni hypotezu, ze to nejak souvisi s prehnanou cinskou soutezivosti a mozna i se snahou zachovat si tvar za kazdych okolnosti.

    At je duvod jakykoliv, takto to dnes a denne zazivam.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama