Kolik stojí máslo, je libo pařátek a separátek a jak se francouzsky řekne Bohnice
PSÍ UŠI. Dva měsíce před volbami, které mají rozhodnout o znovupřipojení k Sovětskému svazu, se v Česku objevil zásadní problém: dodávky a cena másla. V ryze českém obchodě zvaném Penny Market ho měli za příznivých 43 korun za čtvrtku, jenže došlo. Jiný, méně český obchod zvaný Lidl ho sice v sortimentu měl, ale tam pravověrní čeští křesťané odmítají nakupovat, neboť řetězec zamaloval kříže na obalu od smažených brambůrek. A tak Češi musejí do dalšího českého krámu zvaného Kaufland, kde mají rakouské máslo za 54,90 a pro jistotu si na něj nalepují pípací čipy, aby jim ho Češi nekradli. A nyní k méně podstatným událostem.
- Když jsme u nakupování, lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka vyzval české spotřebitele, aby kvůli kauze vygumovaných křížů týden nechodili do Lidlu.
„Jednání Lídlu mi přijde neuvěřitelně pokrytecké. Pokud lákají zákazníka na řecký týden a používají pro tuto kampaň fotografie kostelů, ke kterým symbol kříže tisíce let patří, pak nechápu, proč takový symbol umazávají. Stydí se snad za to, že i náš stát má základy v křesťanství? Budou požadovat i po dalších výrobcích, aby důsledně z obalů byly odstraněny další symboly naši historie a kultury?“
(Marian Jurečka na facebooku, 1. září)
V zásadě tomu rozumíme. Úkolem vlády ve vyspělé tržní společnosti samozřejmě není nic jiného než regulace prostřednictvím nařízení nebo občanských výzev. Rozumíme taky tomu, proč k tomu vyzývá právě Jurečka z pozice místopředsedy křesťansky orientované strany. Méně už je nám jasné, proč podobné výzvy v obecném duchu z úst ministra zemědělství nezazněly, když potravináři umazávali z párků maso a nahrazovali ho namletými pařáty. Například. Že by to bylo způsobeno nějakou specifickou konstelací uvnitř kabinetu?
Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.
Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.
- Prezident republiky dokonale znectil svého nedávného chráněnce, státního zástupce Ivo Ištvana. Jedno oko nezůstalo suché, když se hlava státu omlouvala expremiéru Nečasovi za to, že před třemi lety svévolně rozbombardovala ústavní pořádek a prosadila si vládu svých kamarádů.
„To, že doktor Ištván tehdy opravdu vypouštěl zprávy, že je tady obrovská mafie – propojení politických a ekonomických struktur a že bylo zabaveno tolik a tolik zlata, tolik a tolik set milionů korun a tak dál – to je všechno pravda. Já jsem také veřejně sebekriticky přiznal, že jsem tomu uvěřil. Akce Ištvána a Šlachty byla provokací proti ODS. Považujte to za určitý druh omluvy, i když těch, kdo byli těmito dvěma lidmi dezinformováni, bylo příšerně mnoho.“
(Miloš Zeman v rozhovoru pro TV Blesk, 27. srpna)
Je zřejmé, že Zeman na státní zástupce neplive jen tak, pro nic za nic, a už vůbec ne proto, že by se skutečně toužil omluvit. Prostě jednoho chráněnce nahradil jiný, co mu nosí pravý ovárek a klobásky, žádné pařátky a separát, a který má teď sám s prokuraturou opletačky. Proto ten obrat. Nás ale v této souvislosti napadla tato provokativní myšlenka: Pokud tedy Zeman Ištvanovi naletěl, jsou všechny jeho následné kroky, jako bylo jmenování Rusnokova kabinetu a vyhlášení voleb na podzim 2013, právně nicotné? A premiérkou je tedy nadále Jana Nagyová?
- Ministr vnitra Milan Chovanec nevydýchal křivdu, kterou mu způsobil kariérní postup Lubomíra Zaorálka na úkor jeho vlastních ambicí, a vstoupil do hnutí ANO. Fakt, nekecáme.
„Slyším od lidí tzv. z ulice jejich názory, které jsou mnohdy zdravější než ty, co poslouchám v Poslanecké sněmovně.“
(Milan Chovanec ve videu na facebooku, 30. srpna)
Parlamentní žvanírna, kde jsme to už slyšeli? Chovanec bude dobrý žák velkého učitele.
- Existuje paní jménem Muriel Blaive a ve Francii je historičkou. U nás v Česku poradkyní ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Muriel Blaive nedávno rozzuřila část zdejší historické obce svými prohlášeními, že archivy nesvědčí o zlu komunistického režimu. A jala se vysvětlovat.
„Někteří lidé se také ptali, co jsem měla na mysli „neustálým procesem vyjednávání“ mezi režimem a občany a odsuzovali mou naivitu, pokud jsem si myslela, že se opravdu uskutečnilo jakési vyjednávání u kulatého stolu. Sociální vyjednávání či společenská smlouva, kterou jsem zmínila, je sociologický koncept. Neznamená, že si lidé a režim doslovně spolu sedli u stolu. Je odkazem na Havlův Dopis Dr. Gustávu Husákovi (1975) a mnoho dalších esejů.“
(Muriel Blaive pro a2alarm.cz, 1. září)
Aha. To je ale milé. Takže vyjednávání jako sociologický koncept lidé měli, když je komunisti stříleli na hranicích, bachaři je mučili a zabíjeli v kriminálech, nebo z nich prostě v denním útlaku režim vyráběl zraněné, porobené trosky. Nevíme, jak se francouzsky řekne Bohnice nebo Horní Beřkovice, ale předpokládáme, že nějaký příhodný ústav tam mít budou.
Tak bacha na falšování historie, bude toho teď přibývat. Klidnou mysl.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Levné a pohodlné bydlení? Hledejte oblasti, které ožijí za deset let
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
„Méně už je nám jasné, proč podobné výzvy v obecném duchu z úst ministra zemědělství nezazněly, když potravináři umazávali z párků maso a nahrazovali ho namletými pařáty. Například. Že by to bylo způsobeno nějakou specifickou konstelací uvnitř kabinetu“? Samozřejmě, Babiš, který byl tehdy ministrem financí by ho pěkně po babišovsku znectil a kdo o to stojí? Výrazy idola A.B. 30% roduvěrných Čehúnů, které dle ověřených svědeckých výpovědí používal k označení svých kolegů ve vládě a koalici, se nedají veřejně ani bez červenání se, napsat. Bylo to tedy, to nezaznění, opravdu „způsobeno nějakou specifickou konstelací uvnitř kabinetu“, prostě přítomností Andreje Babiše.
No to se taky naše propagandistické protikomunistické elity v ÚSTR (i jinde) nesmí divit, že je musí francouzská historička opravovat a poučovat o způsobu bádání v historických materiálech. Totiž, mezi dobou kdy “ komunisti lidi stříleli na hranicích, bachaři je mučili a zabíjeli v kriminálech “ a dobou normalizace, uplynulo přes 30 let. Metody komunistů se mezitím hodně změnily. Ono i to domlouvání fungovalo – stačilo aby dotyčný souhlasil formálně se vstupem sovětských vojsk a vedoucí úlohou KSČ a mohl zůstat ve svém postavení a nic mu nehrozilo. Stačilo aby si nějaký umělec vedle své tvorby přibral festival politické písně nebo roli ala major Zeman či tajemníka Pláteníka, a taky neměl s komunisty větší potíže. A takových lidí byla naprostá většina. A nemyslete si že právě tohle Muriel Blaive v těch archivech nevidí..
Takže, spíše než to propagandisticky popírat a tvářit se, že tu byli všichni gerojové které komunisti žrali, spíš popřemýšlet, jak by tomu naše demokracie mohla dnes zabránit, kdyby k tomu došlo znovu.
„… – stačilo aby dotyčný souhlasil formálně se vstupem sovětských vojsk a vedoucí úlohou KSČ …“.
Ani to nebylo potřeba, ono stačilo, aby člověk rozumněl své práci a pokud případně uměl víc než většina ostatních, bylo vystaráno. Byl prostě zařazen mezi „remcaly“ a měl pokoj; ani nemusel chodit na školení pro nestraníky, ani mu nehrozila funkce v ROH, ba ani nátlak, aby vstoupil do SČSP (Svaz československo-sovětského přátelství).
Hm. Vím nejméně o jednom případě a to potvrzeném oběma aktéry, kdy z funkce vedoucího dílny byl sesazen nekomunista a nahrazen komunistou s menší kvalifikací. Oba jsem dlouhodobě znal a to co rozhodovalo byla pouze stranická příslušnost.
Vím o více než 10 případech opačných. Nevím kde jste ten Váš „nejméně jeden případ“ viděl, ale já jsem těch nejméně deset případů opačných znal osobně a jeden z nich jsem byl já sám. To, že jsem se musel tři roky „sžívat“ pro svůj špatný původ (rodiče kapitalisté) tři roky s dělnickou třídou, než jsem mohl jít aspoň na průmyslovku, se ukázalo jako výhoda, když moje děti šly studovat – měli otce s původním povoláním dělník. Jako „trest“ za dotaz jestli v komunismu dostane každý zdarma třeba Rolls Royse, když budu mít toho potřebu, jsem byl vyloučen ze školení, protože jsem prý tím záměrně uváděl lektora do rozpaků, za to že jsem při prověrkách techniků nestraníků v roce 1970 přiznal, že jsem podepsal 2000 slov a že vstup vojsk považuji za okupaci (mám na to písemné doklady v materiálech o mé osobě z kádrového oddělení; ty si každý zaměstnanec u nás v podniku mohl vyzvednout po listopadu 1989), jsem byl prohlášen za politicky nevzdělaného a bylo mně doporučeno se politicky vzdělávat, k čemuž ovšem prakticky nedošlo , ale místo vedoucího technologa výroby jsem zastával prakticky až do roku 1991, kdy jsem „povýšil“ na vedení odbytu léčiv a na mé původní místo nastoupil bývalý straník. To je moje zkušenost jako asociálního živla za komunistické totality a následně za svobody po „sametové“ revoluci nerevoluci.
Ale no jasně, asi jsem to tam zapomněl napsat. ale myslel jsem že to lidé pochopí, ten požadavek na aspoň formální loajalitu s komunistickým režimem se týkal a to zejména řídících pracovníků, na všech stupních a ve všech oborech. Jinak, ten pracující ale tiše brblající staff dole potřebovali komunisté stejně, ten už většinou nebylo kam vyhazovat a socdávky se tenkrát nevyplácely–
Mimochodem,ono to zase nebylo o tom že nekomunistu vedoucího hned vyhodili a dali tam komunistu. Kádrový postup šel ruku v ruce s ideologickým. Takže, koho už povýšili, byl patřičně prověřen, takže mu kandidaturu do KSČ nabídli, strana potřebovala nové kádry. S tím souviselo studium VUMLu, psaní posudků na své podřízené, podřízení se pokynů místní buňky KSČ (byla v každém podniku) atd… Kdo na to neměl žaludek, odmítl a tím jeho kariéra skončila. Jiný, loajálnější a ideologicky „zdatnější“ ho rychle nahradil..¨
P.S. Pořád si ale musíme uvědomovat jednu věc, tehdy byly všechny instituce a všechny podniky státní – a vedoucí úloha KSČ ve státě byla uvedena v Ústavě. Tudíž, i když ta společnost byla totalitní (o tom není sporu), tak loajalita středního managementu s vedením se vyžaduje všude, i v demokracii.
Že člověk musel „souhlasit se vstupem“, odsoudit Chartu, chodit do průvodu, atd., aby mohl vykonávat svoji profesi, tak to je známka toho, že ten režim byl totalitní.
I v tom Orwellovi 1984, když se člověk formálně účastnil předepsaných rituálů a nehrál si na geroje, tak neměl větší potíže.
Nelžete! Zřejmě jste to někde četl, nebo slyšel, ale já jsem prožil opak.
Ale pan Vladimír nelže,jen zapomněl uvést, že to co píše, platilo pro členy KSČ při normalizační selekci. Ten kdo nebyl schopen se zapřít, tak tu rudou knížku zpět nedostal. Že někteří to schytali i profesně je nasnadě, vždy se najde někdo důležitý, který je přísný!
Ano, dnes je to zvláště patrné. Zkuste se nevraživě jen podívat na svého vedoucího a už jste na dlažbě. Ještě, že je ten nedostatek pracovníků a dá se jít jinam, skoro jako za komunistů – nejsou lidi! Ještě, že jsem důchodce.
Ale jistě že to tak bylo, ale na to nemusíte citovat Orwella. Václav Havel to v článku zmíněném Dopisu Dr. Gustávu Husákovi popisuje naprosto přesně, to je přímo dokonalý popis normalizační totalitní společnosti. Možná kdyby se jen toto dílo dalo jako povinná četba posametového školství, tak by byl i ÚSTR naprosto zbytečný, stejně by všichni věděli vo co go, a nebyly by ani žádné spory s neokomunisty..
Babiš přinesl Zemanovi pravý ovárek a klobásky, žádné pařátky a separát v dárkovém koši hned po povolebních Vánocích do Lán a Zemanovi poté přestala vadit případná absence lustračních osvědčení, přestože před tím ho po všech ministrech vyžadoval …..
To co tu napsal Robertek je opravdu úžasné. Vlastně v podstatě nenapsal nic. Starý Zeman si hraje na velkého politika v malé a zmatené zemi. Murier tu nežila a nic o bolševicích neví. A ne, že tady nežila Murier, ale asi mnoho těch z hora diskutujících. On francouzský socialismus a to co tady provozovali bolševici (a možná ještě provozují) je opravdu něco jiného než co tady tak nějak pořád funguje.