Prezidentské volby na Tchaj-wanu proběhnou až 13. ledna 2024, ale již nyní je jasné, co bude jejich hlavním tématem – budoucnost komplikovaných vztahů s Čínou. Hlavní kandidáti prezidentského klání jsou známí, otázkou zůstává, jak Čína zareaguje na výsledek voleb a jaké důsledky to bude mít pro zachování současného statu quo v Tchajwanské úžině.

Současná prezidentka Cchaj Jing-wen se stále, i po sedmi letech v úřadě, těší slušné popularitě a 45 % Tchajwanců její počínání schvaluje. Ústava jí však zakazuje kandidovat potřetí. Z její popularity by mohl těžit viceprezident a oficiální kandidát Demokratické progresivní strany (DPP, „zelený“ tábor) William Laj.

DPP je stranou, jež postavila svou identitu na pohrávání si s myšlenkou tchajwanské nezávislosti, prezidentka Cchaj se však od svého nástupu do funkce v květnu 2016 chovala v tomto směru velmi uměřeně. Ve světě si získala respekt, samotnou Čínu tak spíše dráždily spontánní podpůrné akce západních zemí vůči Tchaj-wanu, včetně významných návštěv například z USA nebo z České republiky.

William Laj se nedávno nechal slyšet, že jeho cílem je zachování stability a míru v Tchajwanské úžině při udržení současného statu quo, je však podle něj třeba podívat se novýma očima na princip „jedné Číny“. Ten naopak představuje důležitý aspekt vztahů mezi Čínou a tchajwanskou stranou Kuomintang (KMT), která je v současnosti v opozici.

„Modří“ už také vědí

V táboře KMT („modrých“) nebylo dlouho o kandidátech jasno. Ambice měl předseda strany Eric Ču, nakonec ale primárková volba padla na populárního starostu Nové Tchaj-peje Chou Jou-iho. Někteří straníci mu vyčítají, že jeho předci jsou rodilí Tchajwanci a nepřišli na ostrov z Číny v roce 1949 jako téměř celá elita Kuomintangu. Dnes, po desítkách let svébytného tchajwanského vývoje, je však tento fakt i pro většinu podporovatelů Kuomintangu irelevantní.

Autorem textu je Lukáš Pachta. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Chou Jou-i, držící se linie KMT, bude pravděpodobně trvat na zachování oficiálního názvu země „Čínská republika“ a bude se stavět proti snahám o vyhlášení nezávislosti. To mohou mnozí voliči pociťovat jako záruku toho, že v případě vlády KMT nebude Čína podnikat další agresivní kroky. Kuomintang ale zároveň odmítá čínský koncept „jedna země, dva systémy“ s poukazem na to, kam tato politika vedla v Hongkongu.

Do klání zasáhnou i další strany. Hlavní souboj se však očekává mezi kandidáty DPP a KMT, přestože kandidát Tchajwanské lidové strany získává také určitou pozornost. Kuomintang v předvolebních průzkumech dlouho mírně vedl, především díky tomu, že Demokratická progresivní strana je u vlády již sedm let.

DPP za sebou sice nemá z poslední doby žádné velké skandály, ale u voličů si stejně pohoršila, především kvůli způsobu řízení covidové krize a kontroverzím kolem tchajwanské vakcíny Medigen. V listopadu 2022 strana drtivě prohrála v komunálních volbách. Jednalo se o nejhorší historický volební výsledek DPP, což vedlo k odstoupení prezidentky z vedení strany. Nyní má ale kandidát DPP opět v průzkumech navrch.

Eskalace napětí ve vztazích s Čínou nicméně může preferencemi ještě dost zamíchat. Tchajwanci si jsou vědomi toho, že Peking preferuje Kuomintang a bude se v tomto smyslu snažit voliče ovlivňovat. Čínské agresivní akce by však paradoxně mohly pomoci kandidátovi Demokratické progresivní strany, za jejíž stávající vládou by se voliči v krizi spíše semkli. William Laj sice reprezentuje kontinuitu, zároveň však patří – více než prezidentka – do tábora zastánců nezávislosti, byť by ji asi jako prezident neuskutečnil.

Strach z války jako předvolební karta

Tchajwanci tak budou volit mezi dvěma cestami, jež by měly obě v zásadě zajistit pokračování statu quo. Oba recepty mají svou logiku a bude hodně záležet na tom, co se odehraje v lednu 2024 (i když vůči čínskému zastrašování v podobě vojenských manévrů jsou Tchajwanci dost odolní).

Demokratická progresivní strana tvrdí, že čím více bude Tchaj-wan vystupovat jako svébytný a celosvětově uznávaný, tím bude pro Čínu obtížnější jej pohltit. V tomto duchu William Laj prohlašuje, že jedině vláda DPP zajistí trvání demokracie na Tchaj-wanu.

Kuomintang zase sází na strach z války a tvrdí, že „prezident z DPP by mohl vyvolat konflikt s Čínou“. KMT také doufá ve zlepšení vztahů s Pekingem, mimo jiné potvrzením „historických skutečností“, jako je „jedna Čína“. Přeje si také dále rozvíjet vztahy mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny jako dvěma stranami v rámci jedné země, hlásícími se k odkazu duchovního otce Čínské republiky, Sunjatsena.

Výsledek voleb je tak velmi nejistý a očekává se těsný souboj. Dopady hlasování budou v současném kontextu vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem, potažmo USA, velmi významné pro celý svět.

Tchajwanský ministr zahraničí nedávno mluvil o riziku napadení Tchaj-wanu ze strany Číny v roce 2027. Tchajwanci tak teoreticky v lednu 2024 budou volit člověka, který buď dojedná mír s Čínou, nebo bude vrchním velitelem obrany ostrova. Obě dvě varianty svým významem předčí výzvy, kterým tchajwanští prezidenti čelili v minulosti.