Výrazně oteplené česko-čínské vztahy posledních let by měly dostat svůj symbol z nejčínštějších. Pokud vše půjde ideálně a podle plánu, pražská zoologická zahrada by mohla veřejnosti ukázat vzácnou Pandu velkou v roce 2020.

V té době by se měl dokončit speciální pavilón, jehož výstavbu schválil pražský magistrát ve střednědobé koncepci rozvoje ZOO (v pětiletém horizontu by se mělo v Tróji proinvestovat 838,6 milionu korun). „Máme potvrzeno, že můžeme začít připravovat výstavbu pavilonu pand,“ řekl pro HlídacíPes.org ředitel ZOO Miroslav Bobek.

Panda jako pět slonů

Praha by se tak měla v horizontu několika let zařadit mezi několik světových zoologických zahrad, které pandu z Číny na zápůjčku získaly. Vedle Číny samotné jsou pandy chovány jen v 14 zemích světa, mimo jiné ve Spojených státech, Velké Británii, Francii, Španělsku a na Tchaj-wanu. Nejblíže k Česku jsou zatím pandy k vidění ve vídeňské ZOO.

Panda je zvíře nejen vzácné, ale i drahé. Jen cena za zápůjčku se pohybuje kolem miliónu dolarů ročně. „Jsou ale na světě zoologické zahrady, které si dokázaly vyjednat výrazně lepší podmínky. Věřím, že bychom to dokázali také,“ řekl už dříve ředitel Bobek.

ČTĚTE TÉŽ: Zvířecí diplomacie: sloni, lvi, pandy a Babiš

Provozní výdaje na péči a krmení pak přirovnal zhruba „k pěti slonům“. Pro pandy bude muset vzniknout i speciální nový pavilón. V plánu je stavba v současném areálu ledních medvědů, který je obrácený směrem na jih.

I když se pražská ZOO řadí podle mezinárodních srovnání ke světové špičce, jen zoologické kvality k získání Pandy velké nestačí. Panda je nedílnou součástí čínské politiky. Vžil se díky ní i pojem pandí diplomacie. První pandy putovaly za hranice Číny v 70. letech – tehdy jako dar Japonsku a jako symbol počátku sbližování Číny se západním světem.

Přelomem byl rok 2008, kdy pár vzácných zvířat doputoval ZOO na Tchaj-wanu, jakkoli jej Čína stále považuje za své území.

Zásluhy z politiky

I když pandy dokázala pandy získat například i soukromá ZOO Pairi Daiza v Belgii, pro Českou republiku jde i o potvrzení pročínského přístupu v nejvyšších patrech politiky.

Je proto více než pravděpodobné, že o zásluhy na (budoucím) získání Pandy velké pro Prahu se bude v politice hlásit kde kdo.

Kupříkladu současný ministr financí, šéf hnutí ANO a majitel Agrofertu o kriticky ohrožených pandách vždy mluvil s nadšením a ochotně vyprávěl, že by je rád získal pro svou soukromou ZOO na farmě Čapí hnízdo. Později připustil, že v pražské ZOO by pandám bylo lépe.

Na druhé straně pražská ZOO ukazuje, že spolupráce s Čínou může fungovat i bez viditelné politické „tlačenky“. Příkladem je získání a chov vzácného velemloka čínského označovaného za „sladkovodního pandu“.

Follow @brestan