PSÍ UŠI. Červenec sežral půlku okurky a na následky otravy zemřel. S tou druhou se musí poprat srpen. A činí tak statečně, k čemuž mu dopomáhej 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Bylo z čeho vybírat, tak rychle ke strojům, než Piráti zavřou hranice a zašpérují je ostnatým drátem, aby nám z republiky neprchali uhlobaroni.
- Vznikly zde určité nejasnosti ohledně toho, kdo vlastně před 50 lety tehdejší Československo okupoval. Miloš Zeman dostal z Kremlu zákaz se k věci jakkoli vyjadřovat, aby se náhodou nepřišlo na to, že to byli Rusáci. Místo prezidenta ovšem vystoupil jeho zástupce pro věci politické poručík Troník, promiňte Filip alias Falmer. A pravil:
„Tehdy byl v politbyru Sovětského svazu pouze jeden čistokrevný Rus, a ten hlasoval proti invazi. Brežněv byl z Ukrajiny.“
(předseda komunistů Vojtěch Filip v rozhovoru pro The Guardian, 12. srpna)
My Filipova slova velmi vítáme. Nejde zde totiž o fakta, ale o očišťující terapeutickou metodu, která nám umožňuje prostřednictvím nastrčených osob jiné národnosti vyrovnat se s historickými traumaty. Tak například můžeme tvrdit, že za zbabělost s odmítáním uprchlíků v době migrační krize nemůžou Češi, protože předseda vlády je Slovák. A tak podobně, příkladů bychom jistě našli dostatek. A nemusí jít hned o ten ošklivý příměr s Němci, Rakušany a Hitlerem.
Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.
Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.
- Když už jsme u Andreje Babiše, kterého jsme tedy původně nechtěli zmiňovat, aby někde ve světě nezemřelo lemuří mláďátko, i on cítil potřebu se k věci vyjádřit. A učinil tak způsobem, který dal vzpomenout na jiného velikána rétoriky a Babišova předchůdce v čele Státostrany, Milouše Jakeše.
„Kdo to byl, nevím. Lidi říkali, že přišli Rusáci, to je všechno. (…) Vzpomínáme si potom, když nás okupovali, když jsme hráli hokej, a samozřejmě Palach a všechno.“
(Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání české vlády, 15. srpna)
Mohlo by se zdát, že Andrej Babiš přešel ve svých projevech do fáze, kdy jde buď o dadaistické umělecké dílo svého druhu, nebo nám Marek Prchal místo premiéra podstrčil Nývlta verze 2.0, vybaveného generátorem náhodných slovních obratů. V každém případě je to osvěžující, rozhodně lepší než kdyby předseda vlády například vyhrožoval v přímém přenosu novinářům nebo neziskovkám.
- Hejt na Piráty z úvodu článku se týká vystoupení jejich poslance a právního experta Jakuba Michálka, který se pustil do boje se strašidly 90. let s takovou vehemencí, až přitom úplně zapomněl na slušné vychování.
Ono je to samozřejmě výborné celé, ale nás speciálně zaujala pasáž, kde jsou vyjmenováni oni zlojedi, mezi nimi ovšem i bezúhonné osoby, které nebyly z ničeho ani obviněny, natož pak pravomocně odsouzeny. S takovým přístupem k právu by z pana poslance měli určitě na jeho alma mater na pražské Právnické fakultě radost. A pak je tu samozřejmě ta věc s hranicemi: Velice by nás zajímalo, jak chce Michálek zařídit, aby se před zákony nedalo odjíždět do zahraničí. Trochu tušíme a není nám z té představy úplně dobře.
- Národ má takovou politickou reprezentaci, jakou si zaslouží. A ve sněmovně potom sedí lidé, které si tam lid zvolil. Ti nejlepší z nás, dvousethlavý vzorek společnosti. Bojovníci proti chemtrails a mikrovlnkám a vůbec lidé spíše mdlého rozumu pak mají svého vzorného reprezentanta v poslanci Okamurovy SPD Jiřím Kobzovi.
Příběh se má takto: Jirka Kobza se vydal v úterý na plovárnu. Před polednem už sluníčko trochu připalovalo, a tak Jirka ulehl na deku a zadíval se do nebe. A tu, co nevidí? Letadlo nevidí. Zmizelo mu. Rozumné technické vysvětlení samozřejmě existuje, ne ale pro poslance SPD. A tak nám Jirka po chvíli příspěvek zase smazal, a místo něho nám nabídl jiný. Snad ještě lepší.
Takže pěkně prosíme: Pokud byste někdo věděli, proč Češi jezdí v létě k moři, napište Jirkovi do parlamentu. Adresa je kobzaj@psp.cz, pan místopředseda zahraničního výboru bude rád.
Klidnou mysl, to je všechno.
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Když něco napíši já, tak se vystavuji nebezpečí, že budu za blba. Ale neškodného, protože jako představitel dělnické třídy nemám na nic vliv. Ale pokud je pan Michálek právník a má takové názory a vědomosti, tak blb je. Ale nebezpečný, protože je poslanec.
Docela mne překvapuje , že pan Babiš dá na lidské řeči, když má kolem sebe tolik estébáků a zpravodajců, kteří by ho jistě poučili kdo nás přepadl a zdegeneroval náš národ s následky dodnes.
Je to opravdu komické, to vyjadřování našeho současného Babiše, tedy pardon premiéra (oni jsou k nerozeznání), ale tak trefně to ještě nebylo komentováno. Upřímné velké bravo, pane Malecký.
Ta zmíněná tiskovka po jednání vlády přesvědčivě ukázala, že Babiš je za úplnýho blba, když má mluvit bez papíru, předem napsaného Prchalem … Jakeš v Červeném hrádku byl proti němu vynikající řečník! To je prostě tragedie….
K povedenému článku pana R. Maleckého chci dodat, že si nemyslím, že by se autor článku chtěl ironicky vymezovat ke jmenovaným v článku, jen inteligentně naznačuje, že k brzkému 50. výročí okupace kámoši z Východu, k brzkému 100. výročí vzniku ČSR a také brzkému kulatému výročí Sametové bychom si mohli spolu s ním uvědomit, že demokracie v naší vlasti nepochybně zvítězila, tedy názorně již jen ten ukazatel, že nejen v Americe, ale i u nás může být kdokoliv prezidentem, různé skupiny občanů mohou mít zastoupení v orgánech státu bez ohledu na to kdo jejich reprezentanti jsou ( mentálně, užitečností,morálkou, či etnicky) a to je skvělé. My se můžeme stále za pochodu učit jemným cizelováním chápání demokracie být také skvělými občany (jako v Americe).Již si můžeme dovolit se nechat občas dráždit bývalou kolonou totality, ale většina si nepochybně uvědomuje, že jsme zvítězili ruku v ruce se svobodou a nerozborným přátelstvím demokraticky stejně smýšlejících lidí a rudé kašpárky máme pro legraci. No, to si myslím, že z článku (vtipně) autor sděluje, tak se spolu s ním radujme!
Weber, zapomněl Jste na 80. výročí, které stojí na počátku všech průserů konce první a skoro celé druhé poloviny dvacátého století, které potkaly tuto zemi – „Mnichovská dohoda (neboli Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938)“. A direkt v září pojede prezident Zeman a premiér Babiš-Bureš na návštěvu pohrobka a dědice Třetí Říše (národa nemeckého). Co tam jedou dělat, nebylo zatím oznámeno …
Oskare, mohu vás potěšit faktem, že Mnichovskou dohodu alespoň nepodepsali žádní českoslovenští představitelé, zatím co Protokol o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa naši představitelé podepsali. Tento druhý podpis je více zarmucující, než podpis Mnichova. Za podpis Mnichova odpovědnost neneseme, za ten druhý podpis ano.