Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Facebook Miloše Zemana
Facebook Miloš Zeman, zdroj

Jan Urban: O čem jednat s Ruskem

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že souhlasí s českým návrhem konzultací o „nejnaléhavějších otázkách vzájemných vztahů“ podle příslušné smlouvy z roku 1993. A aby bylo jasné, jak si Moskva takové konzultace představuje, předem poněkud nediplomaticky připsalo, že k nim „momentálně patří především plnění mezinárodněprávních závazků ve věci udržování historických a vojenských pomníků“.

Mohlo by to být mimořádně zajímavé jednání – a zároveň obrovská příležitost k narovnání vztahů. Ty jsou na mezinárodní scéně totiž tradičně postaveny na snadno měřitelné zásadě rovnoprávnosti a reciprocity.

Ty česko-ruské, bohužel, na sobě dodnes nesou zátěž koloniálních poměrů ze sovětské doby. Neexistuje třeba jediný důvod, aby ještě třicet let po skončení sovětského panství ve střední Evropě ambasáda Ruské federace v nezávislé České republice měla sto čtyřicet diplomatů, zatímco těch českých v Rusku je necelá polovina.

Čtyřicetimilionové Polsko mělo přitom ve stejné době na svém území o čtvrtinu méně ruských diplomatů než desetimilionové Česko. Takže radikální omezení počtu ruského diplomatického a pomocného personálu v Praze by mělo být prvním bodem na českém seznamu „nejnaléhavějších otázek vzájemných vztahů“.

A to i za předvídatelnou cenu nedůtklivé ruské reakce a třeba i dočasného zmražení nefungujících diplomatických vztahů.

Gulagy, NKVD a ruské archivy

Je určitě třeba vítat nově projevenou vůli ruské diplomacie konzultovat – a tedy jednat s tím, že bude slyšen a brán v potaz i názor české strany. Obzvláště, pokud by to naznačovalo celkovou změnu přístupu ruské státní moci k minulosti a svobodě jejího zkoumání.

To je ovšem ve světle současné ruské politiky jen těžko představitelné. Práce specializované česko-ruské komise historiků a archivářů je už několik let paralyzována a na otevřený dopis ředitelů českých historických ústavů, přečtený v červnu 2019 na zasedání česko-ruského diskusního fóra v Moskvě, dodnes nikdo neodpověděl.

Čeští historici v něm pouze žádali o zpřístupnění archivních pramenů k osudu československých občanů, uprchlíků před nacismem. Tisíce z nich zmizely v sovětském gulagu, a ne všem se z něj po letech podařilo dostat vstupem do Svobodovy vojenské jednotky.

Tážeme se, jaký má smysl i nadále utajovat například vyšetřovací spis Karla Goliatha,“ stálo v otevřeném dopise českých historiků, „jednoho z prvních členů KSČ a obhájce práv dělníků, který prchl před gestapem a byl jako člen Československého legionu 3. 11. 1939 na území východního Polska zatčen NKVD a vězněn v táborech až do roku 1955?“

„Proč není možné studovat spisy stovek Čechoslováků zemřelých v průběhu druhé světové války v gulagu, mezi nimi například Gábora Edelsteina odsouzeného 23. 12. 1942 k patnácti letům nucených prací pro údajnou špionáž, který zemřel v gulagu 12. 5. 1945, čtyři dny po skončení druhé světové války?“

„Ve všech případech se jedná o osoby rehabilitované již sovětskou justicí v 60. – 90. letech 20. století.“

Utajování zločinů stalinismu ještě po osmdesáti letech znamená jediné – jejich rehabilitaci. A ta je pro civilizovaný a demokratický svět jednadvacátého století nepřijatelná.

Přesně o tomhle by mělo smysl s ruskou stranou vážně jednat. Seriózní společná historická práce by jednou provždy znemožnila propagandistické lhaní a politické zneužívání dezinterpretací historických událostí. Prozatímní ředitel Ruského centra vědy a kultury v Praze Andrej Viktorovič Končakov by pak už jen stěží mohl pořádat tiskové konference s bombastickým názvem „Praha-Moskva: 75 let společného vítězství – 75 let společné historie“.

O otevřeně koloniálních choutkách Moskvy trestně stíhat občany cizích států, kteří mají na vzájemnou historii a její dobové symboly jiný názor, nemluvě.

Učit se volnosti a demokracii

Pokud se Rusko bude dál snažit ignorovat historická fakta a vnucovat světu adoraci stalinské éry a jejích představitelů, bude, opět bohužel, pokračovat i jeho izolace.

Dnešnímu Rusku by pomohlo, kdyby si uvědomilo, že stalinsko-brežněvovská agrese nikdy a nikde nepodporovala v podrobených společnostech ty nejlepší, ale ty nejméně kvalifikované a mravné. Je tragickým faktem, že Rusko ještě nikdy v historii neovlivňovalo Evropu, ani nikoho jiného ze svých sousedů, příkladem rozvoje otevřené společnosti, či lidských a občanských práv.

Třicet let bez sovětské koloniální nadvlády nad střední Evropou ukazuje, jak obtížné je i pro osvobozené společnosti učit se volnosti a demokracii právního státu. Kéž by jednou Rusko dostalo stejnou šanci.

Jednání s ruskou diplomacií by měly podpořit a zároveň kontrolovat obě komory českého parlamentu. Měly by společně navrhnout, aby v dalším kroku na rozhovory česko-ruské navázaly kolektivní konzultace všech bývalých sovětských kolonií ve střední Evropě s Ruskem k hledání a pochopení pravdy o tomto neblahém období.

Jedině tak může skončit bláznovství stavu, ve kterém o vztazích mezi suverénními státy rozhodují smyšlenky o osmdesát či sto let starých událostech.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

9 komentářů

  1. liberal shark napsal:

    Začal bych otázkou hanobení válečných pomníků a hrobů českých legionářů ze strany ruských komunálních úřadů. Pak bych pokračoval osudy československých uprchlíků před Hitlerem a nakonec osudy našich občanů, unesených NKVD v roce 1945.

  2. petrph napsal:

    Ale o to přece jde ne? Jak je napsáno hned v první větě „..s českým návrhem konzultací o „nejnaléhavějších otázkách vzájemných vztahů“ .. Ergo, měla by to být právě česká strana, která ty otázky o kterých se bude jednat – už předem navrhne. A teprve k tomu se vyjádří ruská strana, zda o nich jednat chce, popř. navrhne další svoje..A jestli se předem nedohodnou ani na těch tématech, tak žádné konzultace nebudou…

    Ovšem, měla by to být témata věcná, s prokazatelnými fakty. ve kterých skutečně nebudou ani pro dnešek žádné smyšlenky. Například o tom neviditelném ricinu který nikdo nikdy neviděl (BIska o tom dostala jen anonymní zprávu) a co z toho udělal náš bulvár, asi chtít Rusové jednat nebudou :))

  3. Petr Kaminsky napsal:

    Par dokumentu/udalosti jako namet pro zverejneni – Katynsky masakr, zvaci dopis kolaborantu z roku 1968, smrt Jana Masaryka.

  4. Admirál napsal:

    Začal bych rozšířením vzájemné spolupráce v oblasti průmyslu a vědy. Možnosti vzájemných investic a rozšíření spolupráce v kultuře.
    Kachny vypouštěné bulvárem by neřešil.

    • Dan napsal:

      Myslite, abychom jim predali vysledky nasich vedcu … nejak nevim, co by nam z Ruska mohli predavat, kdyz vsichni pracuji ve zbrojnim prumyslu a to nam nedaji…
      Investice v Rusku je nesmysl, je tak rizikova, ze to muze udelat jen blazen nebo nekdo tak silny jako Siemens apod.
      Kultura… marne patram v pameti, co by nam v kulture mohli z Ruska nabidnout. A. Pugaceva jeste zije? 🙂 Alexandrovci… to ma nejakou uroven, ale hlavne jako propaganda Kremlu. Ruska kultura je dodnes patrna na fasade Narodniho musea v Praze. Opravdu nevim. Nase kultura je zapadni, Ruska je Sovetska. Nejak mam dojem, ze zajem by byl jednostranny. S nepritelem je treba bojovat, ne se s nim bratrickovat!

  5. Dušan napsal:

    Pokud bude v Rusku na Kremelské věži stále svítit Rudá hvězda, v prezidentském křesle bude sedět člověk vychovaný komunistickým KGB, v Dumě bude dřimat stará partaj a volič nebude mít potřebu něco změnit, tak se proměny v Rusku nedočkáme.
    A my Češi musíme mít ZDRAVĚ sebevědomé politické zástupce, aby nejen Rusko pochopilo, že jsme Silný Svrchovaný Svobodný Stát!

    • Dan napsal:

      Obavam se, ze Rusko bude muset dostat takouvou lekci jako Nemci. Mrazi me pri te predstave…

  6. frhk napsal:

    O čem jednat s Ruskem, když ruská politika je odedávna založena na lži, podvodu a velkém klacku? Přirovnáme-li koexistenci s Ruskem k šachu – pak Rus buď vyhraje anebo vám rozbije hlavu šachovnicí. Rusko odedávna uznává jedinou pravdu – tou je „Ruská pravda“, a jediným zákonem / právem, které akceptuje – to je právo silnějšího. Věřit v dodržování jakýchkoliv smluv a dohod Ruskem může pouze naivní neználek, který nemá šajnu o historii. Za posledních 100 let — od okamžiku platnosti Paktu Společnosti národů (resp. Versailleské mírové smlouvy) a navazující Charty Spojených národů — Rusové nedodrželi snad jedinou mezinárodní smlouvu, Atlantickou chartou počínaje a Helsinskými dohodami a Budapešťským memorandem konče.
    (Tento postoj jasně prezentoval sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov, když ve zprávě Nejvyššímu Sovětu uvedl: „Krátký společný úder Wehrmachtu a Rudé armády stačil na to, aby nezůstalo nic z té odporné kreatury, kterou byla Versailleská smlouva!“)
    „Ruská pravda“ je odedávna v příkrém rozporu s chápáním zbytku světa (ať již jde o události roku 1812, 1853, 1918, 1939, 1941, 1945, 1968 anebo 2014), není tedy divu, že se není Rusko schopno se Západem na ničem domluvit.
    Názornou ukázkou rozdílu mezi pravdou objektivní a tou ruskou je třeba vykreslování příčin a okolností II. světové války, spolupráce s nacistickou Třetí říší či okupace Polska oficiální sovětskou i postsovětskou (ruskou) historiografií jakožto střetu nevinné a mírumilovné Země Sovětů, zákeřně napadené krvelačnými nacistickými hordami.

    Viz třeba blog „RUSKÁ PRAVDA“ a skutečnost
    https://ferohrabal.blogspot.com/2019/01/ruska-pravda-skutecnost.html
    +
    „RUSKÁ OPRIČNICKÁ DEMOKRATURA V PRAXI“ aneb „Nové Rusko“ na cestě k fašismu:
    http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/05/rusky-antimajdan-navrat-opricniny.html

  7. Janek hari napsal:

    Zapomněl jste Maďarsko tam tene horsi masar byl jeste horší než v latino dodnes nejsou archivu otevření tam se nestříleli jenom z tanku ale taky bombardovalo z letadel !

Přidávání komentářů není povoleno