Generální ředitel ČT Petr Dvořák.
DAN MATERNA / MFDNES + LN / Profimedia,

Jakákoli snaha ohrozit nezávislost České televize nás posune směrem na východ, říká radní ČT

Napsal/a Robert Břešťan 2. června 2020

Tomáš Samek je lingvistický antropolog, dlouhodobě se zabývá především sociální komunikací v českém a německém veřejném prostoru, ale i děním ve světě médií. Třetím rokem je členem Rady České televize, donedávna byl jejím místopředsedou.

„Nikdy jsem nezažil, že by mi volal nebo mě jinak kontaktoval nějaký politik a chtěl, abych něco v Radě prosazoval. Můžu ale mluvit jen sám za sebe – já osobně jsem ale nikdy takovým tlakům vystaven nebyl,“ říká Tomáš Samek. Ke konkrétním kandidátům, nominovaným i zvoleným do Rady ČT, se v rozhovoru pro HlídacíPes.org vyjadřovat nechtěl. „ČT dělá dobrou práci, jakkoli nechci říkat, že je Česká televize nekritizovatelná, a je tam i řada nedostatků,“ míní Samek.

Vyjdou podle vás z koronakrize česká veřejnoprávní média posílena, i díky té dočasně výrazně zvýšené sledovanosti, nebo ta vlna pomine a přijdou opět politické a jiné tlaky?

Jestli vyjdou posílena – ano i ne. Ano v tom smyslu, že se významná část veřejnosti upnula k veřejnoprávním médiím jako k relevantnímu zdroji zpráv, jako k někomu, kdo společnost informačně stmeluje. Jako člen Rady ČT budu mluvit spíše o České televizi – řekl bych, že je právem oceňována za to, jakým způsobem se k té věci postavila, s jakou flexibilitou byla schopna zavést nové pořady a dočasně i celý kanál ČT3.

Dokladem dobré práce je i to, že se veřejnoprávní média dočkala pochvaly z úst svých často nejostřejších kritiků: třeba premiér Babiš ve svém projevu veřejnoprávní média explicitně pochválil. V tomto smyslu je tu nějaký nově získaný či obnovený sociální kapitál, který pozici veřejnoprávních médií posiluje.

ČT je v regionu nejlepší

A co naopak pozici veřejnoprávních médií může oslabit? 

Hned v patách koronavirové krize kráčí krize ekonomická. Je zcela zřejmé, že stojíme na prahu situace, kdy společnost bude chudší, než byla vloni touto dobou, a v následujících měsících ještě více. A ve společnosti, kde je nouze o peníze, se mnohem hůře obhajují koncesionářské poplatky, a to ani nemluvím o úvahách o jejich případném navyšování. Jak známo, u nás nejsou poplatky ani indexovány inflací, to znamená, že těch peněz je a bude míň a míň.

Vy sám byste byl pro navýšení poplatků? Byť to rozhodnutí samozřejmě není v kompetenci Rady…

Tomáš Samek

To mi jako radnímu opravdu nepřísluší, to je svrchované rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Ale jako občan se domnívám, že momentálně, a ani v nejbližších letech, není pravděpodobné, že by se koncesionářské poplatky navyšovaly. Tím spíše, že začínají ekonomicky nesnadné časy. Nevíme, jak dlouho budou trvat, jaká ta krize bude, ale už víme, že to patrně nebude žádná legrace.

Mimochodem, jedna z věcí, kterou zplodila ekonomická krize roku 2008, je nástup populistických stran do českého parlamentu, a posílení opačných tendencí nemůžeme očekávat. V tomto smyslu to budou mít veřejnoprávní média těžší. Prostředků pro ně ubývá a ukazuje se, jak bylo rozumné, že Rada ČT nutila management ČT k tomu, aby přijal úspornější verzi rozpočtu, než jakou původně na tento rok plánoval.

Radním ČT jste od července 2017. Cítíte za ty tři roky na sobě nějaké politické tlaky?

Nikdy jsem nezažil, že by mi volal nebo mě jinak kontaktoval nějaký politik a chtěl, abych něco v Radě prosazoval. Můžu ale mluvit jen sám za sebe – já osobně jsem ale nikdy takovým tlakům vystaven nebyl.

Zaznamenal jste ale jistě materiál poslance Stanislava Berkovce, v němž před volbou nových členů televizní i rozhlasové Rady hodnotil jednotlivé kandidáty. Jak se vám to četlo, řekněme i z pohledu použitého slovníku, z pohledu lingvistického antropologa?

Volební výbor Poslanecké sněmovny je oficiálním partnerem příslušných mediálních rad, včetně Rady ČT. Proto jsem přesvědčen, že mi nepřísluší hodnotit ani volební výbor, ani projevy jeho jednotlivých členů a nechci to komentovat do médií.

Přijde vám současná forma volby radních důstojná?

Sám za sebe jsem přesvědčen, že mediální legislativa zdaleka není ideální. Druhou stranou mince ale je, zda současné rozložení politických sil je takové, že by garantovalo zlepšení této mediální legislativy v případě, že by Poslanecké sněmovna sáhla k nějakým jejím úpravám. Jsme sice daleko od ideálu, situace u nás není tak skvělá jako v zavedených demokraciích Západu, ale komparativně si tak špatně nevedeme.

Česká televize patří v regionu východní a střední Evropy ke zdaleka nejlepším. To není nějaký můj subjektivní dojem, ale daty podpořené výzkumy Reuters Institute Oxfordské univerzity i dalších prestižních mezinárodních institucí. Třeba důvěryhodnost ČT je tak vysoká, že ji Reuters Institute umisťuje těsně za druhý kanál německé veřejnoprávní televize ZDF a před rakouskou ORF.

A teď si s tím srovnejte jak délku demokratické tradice, tak finanční zázemí. Germanofonní komunita Evropy je zhruba desetkrát větší než ta česká, ale když porovnáte rozpočet německé veřejnoprávní ARD s rozpočtem České televize, tak není desetkrát větší, ale pětadvacetkrát větší. ČT dělá dobrou práci, jakkoli nechci říkat, že je Česká televize nekritizovatelná, a je tam i řada nedostatků.

Tak některé ty nedostatky pojmenujte.

Třeba ve spojení s koronakrizí se ČT sice zachovala velmi respektabilním způsobem, ale kdybychom to porovnávali právě třeba s německými veřejnoprávními kanály, je tam podstatný rozdíl. Německé zpravodajství o vývoji pandemie bylo neporovnatelně klidnější. Považuji za velikou škodu, že se ČT nesnaží více inspirovat právě v té německojazyčné oblasti. Je více než zjevné, že se inspiruje hlavně anglosaskými zdroji. Celá řada z nich je naprosto špičková, nicméně vyzdvihl bych tu přednost německých médií, že jsou mnohem důstojnější, klidnější, méně neurotizující diváka. Což je zrovna v časech krize zásadní.

Jak hlas německé politiky, tak hlas německých seriózních médií si uchoval klidný tón. Tím neříkám, že třeba moderátoři ČT se snažili tu situaci podávat bulvárně, ale ta atmosféra, která vyzařuje z obrazovky ČT24, byla taková nervní. Na jedné straně velmi chválím vznik dočasného kanálu ČT 3, který byl vytvořen mimo jiné proto, že někteří lidé důchodového věku byli vystresováni ze sledování zpravodajství; jenže v Německu takový provizorní kanál tvořit nemuseli. Z toho prostého důvodu, že to jejich zpravodajství je klidné kontinuálně. Před koronakrizí, za ní i po ní.

To bude asi širší potíž českého mediálního prostředí, které je i kvůli jazykové vybavenosti řady redaktorů spíše anglofilní. Vnímáte to jako chybu, že si takhle dost zužujeme pohled do světa?

Paradoxně je neznalost němčiny dokladem naší provinčnosti. Ať se nám to líbí nebo ne, Německo je ekonomicky, politicky, po všech stránkách nejdůležitější stát Evropy. Pro nás je to navíc sousední stát, naše německojazyčná hranice je nejdelší a my v drtivé většině nerozumíme tomu, co se děje u sousedů. Velmi se tím ochuzujeme.

Neříkám, že máme odvrhnout anglofonní vzory, ale měli bychom vyvažovat svoje zahraniční inspirace. Stačí se podívat na obrazovku ČT24 a vidíte, kolik tam bliká různých informací současně, jak je to celé neklidné… To je přesně pojetí anglosaských zpravodajských kanálů. Když se podíváte na ty německé, vypadají úplně jinak. Ani nemusíte umět německy a vidíte, jak třeba ta ARD vyzařuje takový klid a rozvahu.

Chtělo by to více klidu

Pokud byste tedy viděl nějaké selhání České televize, i když to je možná moc silné slovo, tak v tom, že mohla být ve zpravodajství, řekněme, klidnější?

Ano. Nejde o to, o čem to zpravodajství bylo, ale o to, jakým tónem je to podáváno, jaká atmosféra vyzařuje z toho kanálu. Opakuji pochvalu za to, jak to ČT zvládla, ale byl bych radši, aby to dělali tak klidně a důstojně, že by se ČT 3 ani nemusela zakládat. Jakkoli za daných okolností kanálu ČT 3 velmi tleskám.

Na jedné straně vidíme pozitivní vzory v Německu či v Británii, na straně druhé negativní v Polsku či v Maďarsku. Bojíte se „orbánizace“ České televize, pozvolné snahy natlačit ji od veřejnoprávního ke státnímu kanálu?

Tohle pokušení je ve všech zemích, nejen ve středovýchodní Evropě. Tlaky najdete i v tak zavedené demokracii, jako je Velká Británie – vidíme to v současném vztahu britské vlády k BBC. Vy se ale ptáte na to, nakolik nám hrozí, že se budeme obrazně řečeno posouvat dále na východ…

Už před minulými parlamentními volbami jsem si zahrál na prognostika a pro A2 napsal úvahu o dalším politickém vývoji a říkal jsem, že hlavní téma, o nějž po volbách půjde, je to, nakolik budeme Evropany a nakolik se posuneme právě na východ. Teď nemluvím o televizi, jde o celospolečenský rámec a politické prostředí. Jakákoli snaha ohrožovat nezávislost České televize by zákonitě byla širokou veřejností chápána jako projev takového nežádoucího posunu východním směrem. V Polsku a Maďarsku k tomu už došlo a vidíme, jak se tam z televize stává kanál státní propagandy a jak důvěra v ni mizí.

Když budete i teď prognostik a odhlédneme od televize k tištěným médiím – sdílíte předpoklad, že tato média v podstatě zaniknou, nebo se marginalizují a budou jen čtením pro fajnšmekry?

Když sledujeme vliv nástupu nových technologií na proměnu mediální a komunikační krajiny dané doby, většinou je to tak, že začnou znít silné hlasy, že ty dosavadní technologie komunikace zaniknou. Když se objevil film, spousta lidí se obávala, že zanikne divadlo, když přišla televize, báli se o film… Na druhé straně, jsou komunikační média, která nepřežila – telegram si dnes už nikdo neposílá. Takže je zásadní odhadnout, do kterého z těchto dvou typů změn tištěná média spadají; a na to si moc netroufám.

Nicméně k redukci tištěných médií určitě dojde. Nejsem si jist, zda mají šanci přežít ta, která stojí na tom, že dodávají aktuální každodenní informace. To by se musel relevantní segment mladé generace přesvědčit o tom, že má smysl si taková prastará média, jako jsou deníky, uchovat. Když ale jezdím po Praze tramvají, už několik let jsem nespatřil žádného mladého člověka, který by jel třeba s otevřenými Hospodářskými novinami. Na druhé straně vídám i velmi mladé lidi, kteří si čtou Respekt… Nechci být tedy mezi těmi proroky, kteří tvrdí, že tištěná média nemají žádnou jinou budoucnost než zánik.

Přesto, s přihlédnutím k vaší profesi lingvistického antropologa: přišla by společnost tím potenciálním zánikem „papíru“ o něco, nebo to všechno zvládnou nahradit internetová média?

Ztrátou jakékoli formy komunikace se samozřejmě o něco ochuzujeme. Ale zase získáváme něco nového nástupem nové formy komunikace. Je to něco za něco. I když z hlediska kognitivní psychologie je známo, že texty, které vnímáme z displejů počítačů a mobilních telefonů, si pamatujeme o něco hůře než úplně identické texty, které čteme v tištěné podobě.

Podoba sdělení se pak přizpůsobuje té krátkodobosti, menší pozornosti. Jsem ale trochu staromilec a kdyby měl nastat ten superčerný scénář a zanikla tištěná média jako taková, z toho bych skutečně radost neměl. Celá řada printových médií asi skutečně zmizí, ale uchovávám si naději, že mnohá s námi nadále zůstanou.


HlídacíPes.org v následujících dnech nabídne i druhou část rozhovoru s lingvistickým antropologem Tomášem Samkem. V něm se zaměříme především na proměny české společnosti, populismus i dopady koronavirové krize na mezilidské vztahy. 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

16 komentářů

  1. Martin23 napsal:

    Hlídací pes nezklamal.
    Demokratická volba nás žene na východ a na západě – v USA – zuří občanská válka a ani nic.

    • Tondach napsal:

      Demokraticky lze zvolit i naprostého hlupáka, hlasuje-li dostatečný počet hlupáků! Demokratické volby nejsou zárukou „kvality“ nikdy!

      • Pavel Liška napsal:

        Tondachu…. přečetl jste si co jste napsal, Vy „demokrate“ ? Že Vy chodíte poslouchat kázání Halíka ? Takže podle Vás , v zájmu zvolení „kvality“ ( dle Vašich měřítek ) znemožníte volby komu ?
        To mi nějak připomíná Pavla Wonku. Nevíte náhodou proč… ?

  2. Tondach napsal:

    Není divu, že na východ, tam nás táhne i pan prezident a mnozí se mu snaží pomáhat do roztrhání těla!
    A „prostý“ lid je nadšen …… tady to nemůže dopadnout dobře, dokud si národ nenabije hubu!

  3. Já osobně se na televizi 10 let a něco prakticky nedívám a pokud ano, tak ne na ČT. Z toho důvodu podpořím kohokoli, kdo poplatky na vydržování této pro mě zcela bezcenné stanice zruší.

    Stát má jistě potřebu informačního kanálu v případě mimořádných (povodně a jiné přírodní katastrofy, válka apod.), ale to by v podstatě mohly zajistit smluvní vstupy do všech stanic, kterým stát přiděluje pásma.

    • Tondach napsal:

      To jsou ti praví odborníci, kteří se nedívají, ale vědí, že je to bezcenná televize! A navíc nemají ani tušení PROČ A ZA CO se platí ty koncesionářské poplatky …. a tak jen plácáte nesmysly!

      • Jestliže se na ni nedívám, tak je pro mě bezcenná.

        Opravdu nevidím jiný důvod nějakého veřejnoprávního programu než ten, který jsem uvedl. A opravdu nevidím, proč se to musí řešit vydržováním socialistického molocha.

        A, je mi velice líto, i lidé, kteří mají k ČT podobný přístup jako já, chodí k volbám.

  4. ivan napsal:

    Jsem rád za tento článek a autorům onoho rozhovoru za to děkuji. Konečně někdo vystoupil s odborným hodnocením práce ČT. On totiž jediný důvod odporu proti ČT je fakt, že se nebojí kriticky vystoupit vůči Zemanovi a hradu vůbec. A jak známo, Zemanova pomstychtivost má obludné rozměry. To on dal do jednoho šiku své oblíbené a zavelel na zteč Kavčích Hor. Pevně věřím, že má smůlu.

    • Mnozí mají ještě v paměti, jak ČT informovala o vítězství Clintonové v době, kdy ta už prchla z volebního štábu, protože jí bylo jasné, že presidentské volby prohrála.

      Současná ČT je v podstatě televizí některých z opozičních stran a není ani ochotna názory a postoje těchto stran regulérně konfrontovat s většinovými. Proto má také minimální podporu veřejnosti (jinak by ty strany vyhrály volby). A veřejnost také negativně vnímá to, že má být „vychovávána“ v duchu extrémistických blábolů o stovkách pohlaví u člověka apod.

      • Tondach napsal:

        A. S. Pergill napsal:
        2.6.2020 (9:25)
        Já osobně se na televizi 10 let a něco prakticky nedívám a pokud ano, tak ne na ČT.

        TAK JI LASKAVĚ NESMYSLNĚ NEKRITIZUJTE!

        • Jenže to nedívání není nějaký kapric, ale reakce na „kvalitu“ toho, co ČT pouští do televizního přístroje.

    • petrph napsal:

      Tak to asi špatně sledujete situaci v médiích, ale dneska vůbec není odvaha kriticky vystoupit vůči Zemanovi a Hradu vůbec. Naopak, do Zemana šije už od jeho volby prezidentem z našich elit kdekdo a už se to pokládá za běžný standard, při jehož odmítnutí mohou přijít i kritika a sankce z jiných stran.
      V tom je právě riziko dnešní svobody. Za socíků to byo poměrně jednoduché, buď byl člověk proti KSČ nebo s  ní – a podle toho s ním celkově režim jednal. Kdežto dneska o člověku mohou rozhodovat různé instituce, které jsou na sobě nezávislé. Ovšem nezávislé neznamená že vždy objektivní…S tím musí halt člověk počítat, když chce dělat větší kariéru. Publish or die, jak říkají vědecké elity..

  5. Petr Kaminsky napsal:

    No, nevim, podle me CT spis zklamala. Podilela se na sireni strachu/emoci mezi lidmi. Kdyz uz zjistili, ze mame ve vlade hystericke jedince, nemeli proste vysilat ty tiskovky v primem prenosu – vybrat pro lidi dodatecne uzitecne informace. Takhle to delaji v Nemecku/Rakousku. Stezi se to da srovnavat – zatimco tam se snazi vzdelavat, tady jen tupe predavaji sdeleni. Zpravodajstvi (ne publicistika) je v podstate uz dnes bezzube – kolik skandalu/problemu se objevilo primo v Udalostech? A tleskat za vznik CT3? Vzdyt je to normalizacni propaganda! Nebo se to ma chapat jako demo, co nas ceka, az to tady AgroFert-i mafie prevezme uplne?

    • Tondach napsal:

      Takhle to NEDĚLAJÍ ani v Německu ani v Rakousku! Když má premiér (prezident) tiskovku, tak se to vysílá přímo, protože by se našli další hlupáci, kteří by hulákali, že to nejsou názory premiéra (prezidenta), ale někoho z televize …..
      P.S.: a ČT nevysílá „projevy“ prezidenta, protože hrozí, že by zase mohl mluvit o ku…ch, nebo zm…ch!
      Zajímavé, že v jiných televizích ho to ani nenapadlo …..

    • petrph napsal:

      Mimochodem, když už zmiňujete ty tiskovky. To byly v době nouzového stavu parodie samo o sobě. Od rána vyhlašované na určitou hodinu, takže tam postávaly fronty novinářů a komentátorů s nachystanou technikou,,stáli tam dlouhé hodiny, a hodiny, a čekali a čekali, vždy tak po hodině se z toho udělal šot do zpráv „vláda ještě jedná a co nám k tomu řekne náš komentátor z fronty, atd“..a takhle az do pozdního večera. To nejlepší co mohl člověk udělat, vypnout bednu jít si lehnout, vzbudit se ráno o půl hodiny dřív, přečíst si už vyčistěný seznam právě platných opatření – a až podle toho si naplánovat ten den, co může , nemůže, nebo potřebuje. Popřípadě – kam si má jít shánět pro ten den platné bumážky,,,
      Za to sice novináři nemohou, leč pro vedení médií to mohl být důvod vůbec svoje lidi na ty tiskovky neposílat, ale počkat si až ten souhrn opatření vlády zveřejní vláda sama,resp. ČTK. Jenže, pak by sice média informovala – všechna objektivně stejně, ale nemělo by to pro ně ten potřebný bulvarizační efekt, pro který by jim diváci dávali přednost. Což ale kupodivu třeba veřejnoprávní média nepotřebují, ty si přece lidé platí povinně

  6. Mimochodem, za bývalého režimu museli pracující (na které byl bič, třeba ve školství nebo vědě, dělníci na to mohli kašlat) povinně odebírat komunistické noviny (buď centrální Rudé Právo nebo noviny krajských organizací KSČ, jako třeba v Brně Rovnost). Je mi líto, to povinné placení ČT, ale i to, co ČT produkuje, mi připomíná právě tento „povinný odběr stranického tisku“.

Přidávání komentářů není povoleno