Německá kontrarozvědka (Spolkový úřad pro ochranu ústavy, BfV) zveřejnila výroční zprávu za rok 2017. Kromě rozboru řady extrémně pravicových i levicových organizací a prostředí militantních islamistů se BfV zabývá samozřejmě i zahraniční špionáží v Německu. Stále více také tou čínskou.

Špionáž namířenou proti Německu coby globálnímu politickému hráči vedou hlavně Rusko, Čína a Írán, a jejich činnost určuje strategická agenda příslušných států.

Snahy čínských tajných služeb, usnadněné a posílené loni schváleným zákonem o tajných službách v Číně, jsou zaměřeny především na zachování územní integrity ČLR, zajišťování hegemonie Komunistické strany Číny a expanzi globální politické, vojenské a hospodářské moci země:

A Tibeťany tady máte?

Zaměření čínských zpravodajských aktivit se přesouvá k politické špionáži. Důležitým cílem je získat vhled do fungování nadnárodních institucí jako je EU a mezinárodních konferencí jako summit G20. Velký zájem je i o politické pozice, které nějak ovlivňují Čínu (například její uznání jako tržní ekonomiky, případně teritoriální konflikt v Jihočínském moři).

Oblastmi zájmu konkrétních čínských zpravodajských aktivit jsou tedy především hospodářství, věda a technika či vojenství. Dále je zajímají aktéři, kteří dle čínského pojetí hrozí oslabením moci komunistické strany – především pak aktivisté sympatizující s Tibeťany, Ujgury, prodemokratičtí aktivisté a organizace zabývající se lidskými právy.

Na nebezpečí, že Čína získá další přístup k citlivým informacím ve strategických průmyslových odvětvích nakupováním firem s unikátním know-how, začali němečtí politici upozorňovat už před časem. Toto nebezpečí dle BfV stále trvá. Vedle toho čínská strana těží z těsných hospodářských vztahů obou zemí.

Ty otevírají rozmanité možnosti pro hospodářskou a technologickou špionáž, kupříkladu přes pobočky německých firem v Číně (především tzv. joint ventures). Zpravodajské služby tak bývají podporovány státními i soukromými podniky.

Trpělivě zpracovávat

Zákeřnou, čím dál šířeji uplatňovanou metodou špionáže je ale i zdánlivě neformální networking.

Zpravodajské služby intenzivně vyšetřují oblasti působení a znalosti čínských vědců v Německu. Ti zkoušejí využít přátelských a neformálních kontaktů s vybranými lidmi ke společné práci. Kvůli těsnému propojení státu a hospodářství v Číně je prakticky nemožné rozlišit státem organizovanou průmyslovou špionáž od konkurenčního boje mezi společnostmi.

MAPA ČESKÉ JUSTICE  – nová exkluzivní publikace HlídacíPes.org

Vztahy a vazby v českém soudnictví. Pro odborníky i laickou veřejnost

Takovýchto neformálních kontaktů využívají čínští zpravodajci rovněž ze svých legálně krytých pozic.

Udržují si množství kontaktů a vztahových sítí s těmi, kdo mají snadný přístup k zajímavých informacím. Prostřednictvím dlouhodobé trpělivé „kultivace“ mají potom tyto kontaktní osoby v politice a hospodářství odkrývat údajnému příteli důvěrné informace, a tak se stát informátorem nebo dokonce agentem čínské služby.

Takto nastavené vztahy potom fungují i v politických a vědeckých think-tancích. Spolupráce v takových případech bývá oficiální. Tyto instituce často navíc slouží k snadnému cestování agentů do Německa, stejně jako ke kontaktování studentů, diplomatů a podnikatelů.

V ČLR k nástrojům zpravodajců patří také všudypřítomná sledovací technika, která kromě monitorování čínských občanů usnadňuje také kontaktování potenciálních zahraničních informátorů.

Nabídka, která se neodmítá

Podstatnou součástí čínských vlivových operací jsou kybernetické útoky, jejichž počet kontinuálně narůstá. Spočívají jednak v získávání informací pomocí dříve neznámých způsobů, ale také v sabotáži „kritické infrastruktury“.

Čína je stále jedním z hlavních hráčů v kyberútocích. Čínské tajné služby jsou schopné dlouhodobých a strategických útoků prostřednictvím kybernetické špionáže. Nejde jen o schopnost zaútočit cíleně a komplexně, ale také útoky zasahovat velké množství obětí.

Jiným způsobem lovení elit je navazování vztahů prostřednictvím maskování na sociálních sítích (konkrétně například zde).

Čínské zpravodajské služby masivně používají sociálních sítí jako LinkedIn pro navázání kontaktů. Modus operandi je vždy stejný: údajný vědec nebo zprostředkovatel práce naváže kontakt s lidmi, kteří mají odpovídající osobní profil. Přivábí je lákavou nabídkou a nakonec pozve do Číny, kde dojde k zahájení spolupráce.

Německá kontrarozvědka očekává, že čínské zpravodajské aktivity budou pod vládou Si Ťin-pchinga nabývat na intenzitě. Snahám pevněji kontrolovat všechna odvětví života společnosti, včetně rozhodování o obchodní strategii, odpovídají stále silnější politické i společenské kontrolní mechanismy.