Novinář Muhamad Bagher Moradí před osmi lety utekl z Íránu kvůli problémům s tamním islámským režimem a požádal o azyl v Turecku. Letos v květnu ale náhle zmizel a nebylo jasné, co se s ním stalo. Až teď jeho právník řekl novinářům, že ho íránský režim drží v nechvalně známé teheránské věznici Evín.

Zní to jako příběh z detektivního románu. Íránského disidenta po osmi letech života v Turecku zastavili v noci po cestě domů neznámí muži. Kdosi pak ráno zaparkoval novinářovo auto nedaleko jeho bydliště. Po samotném Muhamedovi Bagherovi Moradím se slehla zem.

Jeho rodina se domnívala, že ho unesli íránští agenti. Když teď Moradí rodiče po půl roce kontaktoval z vazby z Teheránu, vyšlo najevo, že jejich domněnky byly správné jen částečně. Do Moradího zmizení totiž byly zapojeny nejen íránské tajné služby, ale také turečtí agenti.

To teď prozradil novinářům ze serveru Al-Monitor Moradího právník Sálih Efe, který zároveň uvedl, že disident byl umístěn do věznice Evín v Teheránu, známé pro špatné zacházení s politickými vězni, které tu islámský režim drží.

Moradího příběh je o to závažnější, že není prvním kritikem íránské vlády, který požádal o azyl v zahraničí, poté záhadně zmizel a po nějaké době se objevil před íránským soudem. Írán tak zjevně porušuje veškeré mezinárodní dohody a některé státy s tamním režimem v tomto ohledu spolupracují.

Turečtí konfidenti

„Moradího tajná deportace z Turecka do Íránu je zjevným porušením tureckého a mezinárodního práva, včetně Úmluvy OSN o uprchlících z roku 1951,“ řekl před časem v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Sálih Efe, právník, který Moradího a jeho rodinu zastupuje v Turecku. Teď pro server Al-Monitor dodal další podrobnosti o Moradího únosu:

„Od Moradího íránských právních zástupců jsme se dozvěděli, že ho 30. května unesli agenti tureckých tajných služeb. Ti ho zadržovali v tajném vězeňském středisku používaném tureckou rozvědkou,“ uvedl Sálih Efe. Moradí podle něj právníkům řekl, že ho turečtí agenti několik dnů vyslýchali a mučili. Poté byl umístěn na pět měsíců do neoficiálního střediska turecké rozvědky na neznámé adrese.

„Až začátkem listopadu ho Turci předali íránským tajným službám, které ho odvezli do Teheránu,“ popsal novinářům Sálih Efe. Tam se bývalý novinář dostal do vazebního střediska Íránských revolučních gard, které také kontaktovaly jeho otce a požadovaly po něm, aby přesvědčil syna ke kajícné zpovědi v íránské státní televizi. Tuto taktiku příslušníci gard běžně používají vůči zadrženým opozičním aktivistům a osobám, které vystupují proti režimu.

Bezpečná země nebo past?

Muhamed Bagher Moradí uprchnul z Íránu do Turecka v roce 2014 se svým otcem poté, co byli oba odsouzeni k pěti letům žaláře za „tajné spiknutí proti íránskému státu“. Moradí požádal v Turecku o azyl. Podmíněný status uprchlíka mu turecké úřady udělily měsíc před jeho zmizením. I to je důvod, proč podle Sáliha Efeho porušila turecká vláda spoluprací s íránskými tajnými službami mezinárodní dohody:

„Ze strany turecké vlády jde o nezákonné jednání proti osobě, která byla pod její oficiální ochranou a také ochranou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Turecku. Domnívám se, že Turecko nemůže být nadále považováno za bezpečnou zemi pro íránské uprchlíky,“ řekl ke kauze Sálih Efe.

Moradího případ totiž není ojedinělý. Navíc se ukázalo, že za únosem íránského novináře může být i jeho zamítavá reakce na možnou žádost Turků, aby se stal jejich agentem.

Svou složitou situaci vylíčil sám Moradí zhruba rok před svým zmizením na chatovací platformě Clubhouse. Napsal, že se ho jako informátora pokusil naverbovat muž, který se představil netureckým jménem, ale prohlašoval, že je pracovníkem turecké rozvědky. Tuto verzi ještě rozvinul jeho přítel Peyman Aref, íránský aktivista žijící v Londýně, který ze své vlasti také prchal přes Turecko.

„Moradí rok před svým únosem řekl, že se cítí být ohrožen tureckými tajnými službami,“ řekl Aref v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Uvedl, že on sám byl z Turecka v roce 2017 deportován do Libanonu poté, co odmítl spolupracovat s tureckou rozvědkou.

„Hon“ na íránské disidenty

Turecko, které leží na západní hranici Íránu, je jedním z prvních cílů íránských disidentů a aktivistů prchajících před islámským režimem. Podle právníka Sáliha Efeho je i toto důvodem, proč se mezi nimi své agenty snaží v Turecku lovit íránské zpravodajské služby. V případě odmítnutí takové nabídky se z íránských politických uprchlíků stává lovná zvěř a zdá se, že Turecko při „honech“ na íránské disidenty s íránským režimem spolupracuje.

„Moradího případ není ojedinělý. Může to už být čtvrtá nebo pátá podobná nezákonná a tajná deportace íránského politického uprchlíka z Turecka, organizovaná naší vládou,“ uvedl Moradího turecký právník Sálih Efe.

Mediálně známý je například případ Habíba Chaaba, zakladatele a bývalého vůdce separatistické skupiny Arabského hnutí za osvobození Ahwazu. Ten žil čtrnáct let ve Švédsku, ale v roce 2020 zmizel během cesty do Istanbulu. Měsíc poté, co byl prohlášen za nezvěstného, se objevil na videu v íránské státní televizi. Na záznamu se přihlásil ke spolupráci se saúdsko-arabskými zpravodajskými službami.

Popravou pak skončil únos novináře Ruholláha Zama. Ten žil v exilu ve Francii. V roce 2019 ale vyjel služebně do Iráku, odkud byl unesen íránskými agenty. Podle některých zdrojů padl do předem připravené léčky.

Objevil se pak v Teheránu, kde byl postaven před soud. Ten manažera populárního opozičního kanálu Telegram Amad News usvědčil z „korupce na Zemi“, obvinění často vznášeného v souvislosti se špionáží nebo pokusy svrhnout íránskou vládu, a odsoudil ho k trestu smrti. Ruholláh Zam byl popraven před dvěma lety.