Investor Brůna: Proč nesázím na startupy? Věřím zlatým českým ručičkám
Nedávno mě kdosi konfrontoval otázkou, proč nesázím více na počítačové startupy. Odpověď: Je to ruleta. Možnost vysoké výhry, to ano. Ale z padesáti projektů vyjde jeden, dva. V lepším případě. Některým investorům to bohatě stačí a hrstka z nich královsky vydělá. Zázračné startupové příběhy se dostanou na hlavní stránky. Pravda.
Když se ale člověk podívá do hloubky, většina startupových firem je předlužená. Existují jen z peněz investorů, často těch, kteří sázejí menší sumy, ale davově. Hodnotu akcií udržuje jen na sítích sdílená víra, že „To“ v budoucnu klapne. Říká se jim zombie firmy.
Já věřím menším výrobním firmám, které umí strojírenství, mají svoji nástrojárnu a lidi, kteří ovládají elektrotechniku, poradí si s vývojem vlastních řešení. Nenápadné flexibilní podniky, schopné se rychle přizpůsobit, změnit svižně výrobní náplň podle poptávky.
Zlaté české ručičky
Menší strojírenské firmy obstojí ve všudypřítomné automatizaci. Nenadálé situace, například v rámci servisních služeb, dokážou řešit tvůrčí improvizací. Přispějí k vývoji, výrobě a servisu automatizačních celků. Průmysl, potravinářství, služby, nic z toho se neobejde bez robotizace. Lidí na práci je málo, bývají drazí a nespolehliví.
Auto smontuje robot, auto samo o sobě už bude vlastně div ne bezpilotním robotem, pole obdělávají už dnes chytré traktory mající o všem přehled přes satelit, pokladní v obchodech nahrazují terminály a objednané zásilky domů budou přivážet robotická vozítka či drony.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Toto všechno ale není jen o dalších a dalších počítačových aplikacích. Do dat dnes dělá kdekdo. Žádná aplikace se však neobejde bez „fyzického podvozku“, bez železa. Aplikace je jen prostředek pro řízení. Žádný automatický stroj se ale neobejde bez servisu, nejlépe v rozumné dojezdové vzdálenosti od místa nasazení.
Já proto věřím skutečným, hmatatelným firmám, na skutečné adrese v České republice, které mají své inženýry i zručné nástrojáře, svářeče, obráběče a elektrikáře. Co se koncové produkce týče, pak nejvíce věřím potravinářství.
Vymyslí a vyrobí. Bez zdlouhavých procesů
„Výrobní program společnosti není těžké změnit. Jsme schopni udělat cokoli z oblasti kovovýroby, návrhu a designu výrobků, a také poskytovat servisní a údržbářské práce na strojích jiných výrobců,“ říká Bohumil Říha, šéf společnosti ISOS Automation. Továrna je v krušnohorském Perninku.
Více než dvě desítky zaměstnanců zde vyrábí automatizační celky na míru, prototypová zařízení a jednoúčelové automatizační stroje. Jde zejména o balící či plnící linky a robotická pracoviště pro průmysl. Zákazníky jsou například mlékárny ale také třeba podnik z oblasti obranného průmyslu.
„Naše stroje umí nahradit jakékoli opakující se úkony a při aplikaci složitějšího a komplexnějšího řešení umí zákazníkovi ušetřit náklady na desítky pracovníků. Důležitá je také schopnost rychle reagovat, když zákazník potřebuje servis,“ zdůrazňuje Říha.
Linky z Perninku zastanou v dalších továrnách práci, kterou už ani lidé dělat nechtějí, protože je ukrutně stereotypní. Třeba kontrolovat každé víčko právě zabaleného jogurtu, zda není děravé nebo vadně aplikované. V Perninku na to vymysleli vlastní automat.
„Umíme ale vyrobit i terasy, schody, brány, zábradlí a další designové a funkční prvky z nerezové i černé oceli,“ dokresluje flexibilitu podniku Říha.
Situace posledních tří let podle něho nahrává právě výrobním podnikům v Evropě, protože nadnárodní společnosti teď mají potíže s výrobou v Číně. „Komponenty sice jsou, ale ne pro každého,“ dodává Říha. Firma se nyní zabývá například možností rozšířit produkci o některé elektronické součástky, jež chybí průmyslu.
Robustní mechanika versus stlačený vzduch
Zajímavá je konkurenční výhoda, s jakou ISOS hraje. Levnější producenti balících a plnících linek používají pro chod linek převážně stlačený vzduch. Linky jsou sice levnější v pořizovací ceně, ale z méně kvalitních materiálů, a provozně dražší. Stlačený vzduch něco stojí.
„My sázíme na robustní mechaniku, kvalitní elektroniku a motory, které odolávají i extrémním podmínkám vlhkých provozů,“ konstatuje Říha.
Pečlivě sleduje situaci svých zákazníků, a tak si všímá toho, že menším potravinářským výrobcům se v poslední době vedlo lépe.
Zkrátka a dobře, taková továrna má přesah, je hmatatelná a obstojí i v dobách skutečných krizí, protože neživí korporátní „úřednictvo“; nemá svého manažera na ochranu dat, dalšího manažera pro ochranu našeho spotřebitele, dále manažera štěstí, dalšího pro věci politické (dodržování zásad všeobecné korektnosti a nošení stuh patřičných barev), zeleného manažera, manažera pro řízení epidemií, manažera pro reportování do komise, manažera pro vnější komunikaci, manažera pro vnitřní komunikaci…
U startupových aplikací všeho druhu je naopak otázka, kolik z nich budeme v opravdu těžkých časech potřebovat. Jíst se oproti tomu bude vždy a obrábět či letovat také.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Levné a pohodlné bydlení? Hledejte oblasti, které ožijí za deset let
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Dalsi vyhoda je, ze IT odbornik neco stoji, ale otrokovi ve firme miliardare musi na pozici zlatych rucicek (zamecnik, svarec, obrabec) stacit 20 – 25 tisic hrubeho mesicne 🙁 To se mame co?
Dobrý den, jmenuji se Ivan a věřím jen firmám, které dokáží získat ze země suroviny, protože vyrábět umí kdejaký číňan. 🙂
A jakým způsobem do těchto firem investujete? Myslím ty české, které nejsou na burzách.
Bohužel, tady se porovnávají švestky s hruškama. On totiž, startup je startup, počítačový jako jiný. Tam se dělá řada chyb, i a všude je riziko, že řada jich (i s podporou investorů) brzo zkrachuje. Ovšem v průmyslu ta ztráta bude mnohem větší, protože skutečně postavit fabriku a vybavit jí průmyslovými stroji na výrobu robotů najmout a zplatit si techncké inženýry, a pak kdyby to krachlo, tak i pan Brůna jako investor těžce zapláče.
Ale porovnávat to už s vybranou, zavedenou, řadu let prosperující firmou, kde už jsou pochopitelně ty procesy zavedeny, v logistice, kvalitě,.. (jak ostatně v článku zmíněno??), Tak ono, kdyby o to šlo, tak kdyby se teď pan Brůna rozhodl investovat třeba do Avastu, taky neprodělá,,,:))
Bohužel, podobné firmy jako zmíněný ISOS nemají téměř žádnou šanci na to vyrůst do velikosti evropské extraligy, hrající prim na západoevropských trzích. Tam je prostě německé, francouzské, italské korporáty, kteří jsou jejími koncovými zákazníky prostě nepustí. To nemá nic společného s kvalitou produktu, ale politikou. Skrytou za různé korporátní předpisy a certifikace. V lepším případě je někdo přizve ke spolupráci jako subdodavatele. Takže jim zbývá český, slovenský či jiný neutrální trh a eventuálně menší zákazníci na západním trhu. V tom je rozdíl mezi firmami jako je zmíněný ISOS a start-upy, které v principu jsou hlavně o nápadu a myšlence a jsou od počátku určené ke kapitalizaci. Pan Brůna srovnává jablka s hruškami, bez hlubšího vhledu do této problematiky.