
Investor Brůna: Peníze vznikají jinak, než nám říkali. Je užitečné tomu rozumět
KOMENTÁŘ. Dnešní měny už dávno nejsou kryty zlatem. Jejich hodnota stojí především na důvěře, že dlužníci budou své závazky splácet a bankovní systém zůstane stabilní. Kdo rozumí tomu, jak vznikají peníze, lépe pochopí fungování ekonomiky. I to, jak úrokové sazby ovlivňují trhy. V různých obdobích ekonomického cyklu se totiž daří různým investicím. Proto se vyplatí rozumět tomu, proč rostou nebo klesají ceny nemovitostí, akcií a drahých kovů.
Když se dnes mluví o „tištění peněz“, většina lidí si představí centrální banku, která zapne rotačky a začne chrlit nové bankovky. Tento obraz se pravidelně objevuje v debatách o inflaci, státním dluhu nebo měnové politice.
Jenže moderní peněžní systém funguje jinak. Většina peněz totiž vzniká v okamžiku, kdy komerční banky poskytují úvěry domácnostem a firmám.
Nejde o alternativní ekonomickou teorii ani o konspirační výklad fungování bank. Tento mechanismus popsala už v roce 2014 samotná Bank of England ve studii Money creation in the modern economy, která patří mezi nejcitovanější texty vysvětlující fungování současného finančního systému.
Peníze nejsou jen bankovky
Bankovky a mince představují jen malý zlomek všech peněz v ekonomice. Naprostá většina existuje pouze jako čísla na bankovních účtech. Právě těmito bezhotovostními penězi platíme mzdy, nájmy, hypotéky, faktury nebo běžné nákupy. Jak tedy vznikají peníze?
Způsob, jakým vznikají peníze, ovlivňuje prakticky všechno. Ceny nemovitostí. Dostupnost hypoték. Inflaci. Investice firem. I tempo hospodářského růstu.
Představme si člověka, který si sjedná hypotéku ve výši pěti milionů korun. Mnoho lidí si představuje, že banka nejprve přijme vklady od střadatelů a následně tyto peníze půjčí dalším klientům. Ve skutečnosti moderní bankovní systém funguje opačně.
Ve chvíli, kdy banka úvěr schválí a podepíše smlouvu, připíše klientovi na účet pět milionů korun. Současně si ve svém účetnictví zaeviduje pohledávku vůči klientovi ve stejné výši.
Vznikl nový úvěr a současně nový bankovní vklad. Jinými slovy: nové peníze vznikly zároveň s novým dluhem. Celková peněžní zásoba v ekonomice se právě rozšířila.
Banka nevytahuje existující peníze od jiného střadatele, nejde tedy o přesun již existujících peněz od jednoho klienta ke druhému. To ale neznamená, že banky mohou vytvářet peníze bez omezení.
Při poskytování úvěrů musí zohlednit, zda se jim půjčka vyplatí, jestli ji bude klient schopen splácet a zda mají bonitní klienti o úvěr vůbec zájem.
Jakou roli hraje centrální banka
Centrální banka má na vznik peněz vliv, jen většinu peněz sama přímo nevytváří. Její hlavní úlohou je určovat podmínky, za kterých komerční banky úvěry poskytují.
Nejdůležitějším nástrojem jsou úrokové sazby. Když sazby rostou, úvěry zdražují. Domácnosti i firmy si půjčují méně a tempo růstu peněžní zásoby zpomaluje. Naopak nižší sazby mají úvěrovou aktivitu podpořit.
Centrální banka tak ovlivňuje vznik peněz nepřímo, nikoli tím, že by sama vytvářela většinu peněz v ekonomice. Centrální banka také nad celým systémem dohlíží.
Komerční banky musejí splňovat kapitálové požadavky, řídit rizika, posuzovat schopnost klientů úvěry splácet a zajišťovat dostatečnou likviditu pro vypořádání plateb s ostatními bankami.
Proč je důležité tomu rozumět? Způsob, jakým vznikají peníze, ovlivňuje prakticky všechno. Ceny nemovitostí. Dostupnost hypoték. Inflaci. Investice firem. I tempo hospodářského růstu.
Moderní měny už dávno nejsou kryty zlatem. Jejich hodnota stojí především na důvěře, že dlužníci budou své závazky splácet. A na důvěře, že bankovní systém zůstane stabilní a centrální banka udrží inflaci pod kontrolou.
V době ekonomické prosperity banky zpravidla více úvěrují, čímž vzniká více nových peněz. To podporuje spotřebu i investice, ale zároveň může přispívat k růstu cen aktiv. Naopak během recesí banky úvěrovou aktivitu omezují. V ekonomice vzniká méně nových peněz a hospodářství zpomaluje.
Mýtus, který přežívá dodnes
Je zajímavé, že ještě dlouhá léta mnoho ekonomických učebnic popisovalo bankovní systém jinak. Podle tradičního výkladu banky nejprve shromáždí vklady a teprve poté je půjčují dalším klientům. Bank of England ale upozornila, že v moderním bankovnictví často platí opačné pořadí. Úvěr vytváří nový vklad.
Teprve následně si banka podle potřeby zajistí potřebné rezervy a financování. Stejný pohled dnes zastává také Evropská centrální banka, Deutsche Bundesbank nebo Bank for International Settlements.
Moderní měny už dávno nejsou kryty zlatem. Jejich hodnota stojí především na důvěře, že dlužníci budou své závazky splácet. A na důvěře, že bankovní systém zůstane stabilní a centrální banka udrží inflaci pod kontrolou.
Veřejná debata se často soustředí na úrokové sazby nebo inflaci. Méně pozornosti se věnuje samotnému mechanismu vzniku peněz. Přitom právě ten rozhoduje o tom, kolik peněz v ekonomice obíhá, jak rychle vznikají a jak citlivý je celý finanční systém na hospodářské výkyvy.
Úrokové sazby vyhlašované centrální bankou ovlivňují trhy. Abyste byli v investování úspěšní, je potřeba pochopit, jak vznikají peníze.
Proto sám věřím hlavně hmotným investicím: pozemky a drahé kovy jsou vzácné, nejde je vytvořit na dluh.
Autor je podnikatel a investor, pravidelný autor HlídacíPes.org

České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Investor Brůna: Kdo opravdu ovládá českou půdu a proč je to dobré vědět

Jan Urban: Politika dneška. Předstírání úspěchu, lhaní a hledání nepřátel
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Příliš zjednodušující popis, tedy zavádějící. Úplně mi tam chybí zmíněné to hlavní – a to je kolaterál. Nové peníze (formou úvěru – na podnikání, nákup nemovitosti…) se půjčují oproti zajištění. A to je dvojího typu – jednak záruka („zástava“, třeba), jednak – a to především – na „projekt“. Což je podnikatelský záměr, nebo pořízení nemovitosti na hypotéku někým, kdo je ekonomicky aktivní…. atd. Takto jsou „tištěny“ nové peníze, ale neděje se tak bezdůvodně, nýbrž za konkrétním účelem – a díky tomu je to nejproduktivnější prvek moderního kapitalismu. Prostě je to sázka na to, že dlužník má takové schopnosti a tak dobrý nápad, že půjčené peníze bance splatí, ze zvýšených výnosů, kterých dosáhne díky tomu, že mu banka půjčí peníze „z ničeho“ (protože nemá tolik úložek od střadatelů, aby to mohla půjčit z nich). Zárukou je tedy pracující člověk, resp. jejich veliká skupina, protože statisticky je zcela vyloučeno, že by se všichni naráz pomátli a rozhodli se přestat pracovat. Samozřejmě, závadné úvěry vznikají tak, že se napůjčuje na nerealistické věci, v nerealistických objemech (když pominu zjevné podvody). – – – – Centrální banka rozsah půjčování moderuje tak, že chce po bankách dodržovat nějaká konkrétní pravidla. A to zejména kapitálovou přiměřenost. Což – pokud se nemýlím – je to jednak vlastní kapitál banky + povinnost shromáždit určitý objem termínovaných vkladů střadatelů, ve vztahu k objemu poskytovaných úvěrů (třeba 10%)…… Zúžit moderní bankovnictví na to, že emisí nových peněz dojde zároveň ke vkladu těchto peněz (technicky snad ano…), to je hodně zavádějící.
Zkrátka si banky ty peníze můžou za daných podmínek vymýšlet. A na klávesnici si prostě napíšou že někomu peníze půjčili a on jim je bude splácet. Jenomže půjčují peníze které si jen napsali na klávesnici, NIKOLIV peníze které už někde mají, vezmou je a půjčí.
Až na to, že banky mají poskytovat zálohy na práci v měsíční výši a v měsíčních intervalech, nikoliv úvěry.
Úrokové míry se měly vyhlašovat pouze vně státu. Uvnitř státu si mají banky vyzvedávat peníze od centrální banky, protože ta je obdrží od daňového úřadu. Toto platí pro každý stát či unii států s vlastní měnou.
Jestli bych si dovolil – spíše do diskuze otázku, nakolik je tento systém skutečně bankami masově používaný a funkční, natož stabilní.
Protože – , tento systém může fungovat stabilně hlavně pokud se ty zapůjčené „vygenerované peníze převádějí v rámci účtů té jedné banky. Zatímco pokud se přesunují mezi bankami, i třeba globálně?
Dokonce, když si vezmeme ty skutečně moderní prostředky bezhotovostního placení , nejen platební karty, ale i ty ještě modernější – tak ale ty jsou na předpokladu „té jedné místní banky“ naprosto nezávislé, ty jsou skutečně globální. Nákupy v eshopech, nákupy a prodeje digitálních měn na speciálních burzách. atd,, atd.
A, nedejbože, takové sprosté transakce, jako je placení daní – protože i ty se platí převody jen na státem stanovené účty v určené bance.
I když se dá samozřejmě uznat, že se ten popsaný systém do jisté míry používá, tak to už je spíš součást toho ohromného finančního systému, kde už jsou vlastně zadluženi všichni. Od domácností, přes podnikatele až po státy. A čas od času to bouchne a nějaká skupina o ty peníze masově příjde…
Článek je napsán zavádějícím způsobem. Sice je pravda, že peníze na úvěr se vytvářejí jaksi ze vzduchu a nemusí je tam někdo předtím přinést, ale aby banka mohla dlouhodobě poskytovat úvěry, potřebuje stabilní zdroje financování (zejména vklady), dostatek kapitálu a likvidity.
Článek vytváří dojem, že si banka vytváří peníze ze vzduchu donekonečna a nikdo tam peníze nosit nemusí. To není pravda. Vklady jsou jedna z nejdůležitějších součástí financování. Banka musí vždy zajistit dostatek rezerv na straně aktiv, aby mohla vyrovnat mezibankovní přesuny vkladů.
Takže v konečném důsledku ta představa, že lidé do banky peníze nosí a ta je pujčuje není tak daleko od pravdy… není to vyložený mýtus, jen tam není přímá souvislost a pořadí