KOMENTÁŘ. Dnešní měny už dávno nejsou kryty zlatem. Jejich hodnota stojí především na důvěře, že dlužníci budou své závazky splácet a bankovní systém zůstane stabilní. Kdo rozumí tomu, jak vznikají peníze, lépe pochopí fungování ekonomiky. I to, jak úrokové sazby ovlivňují trhy. V různých obdobích ekonomického cyklu se totiž daří různým investicím. Proto se vyplatí rozumět tomu, proč rostou nebo klesají ceny nemovitostí, akcií a drahých kovů.

Když se dnes mluví o „tištění peněz“, většina lidí si představí centrální banku, která zapne rotačky a začne chrlit nové bankovky. Tento obraz se pravidelně objevuje v debatách o inflaci, státním dluhu nebo měnové politice.

Jenže moderní peněžní systém funguje jinak. Většina peněz totiž vzniká v okamžiku, kdy komerční banky poskytují úvěry domácnostem a firmám.

Nejde o alternativní ekonomickou teorii ani o konspirační výklad fungování bank. Tento mechanismus popsala už v roce 2014 samotná Bank of England ve studii Money creation in the modern economy, která patří mezi nejcitovanější texty vysvětlující fungování současného finančního systému.

Peníze nejsou jen bankovky

Bankovky a mince představují jen malý zlomek všech peněz v ekonomice. Naprostá většina existuje pouze jako čísla na bankovních účtech. Právě těmito bezhotovostními penězi platíme mzdy, nájmy, hypotéky, faktury nebo běžné nákupy. Jak tedy vznikají peníze?

Způsob, jakým vznikají peníze, ovlivňuje prakticky všechno. Ceny nemovitostí. Dostupnost hypoték. Inflaci. Investice firem. I tempo hospodářského růstu.

Představme si člověka, který si sjedná hypotéku ve výši pěti milionů korun. Mnoho lidí si představuje, že banka nejprve přijme vklady od střadatelů a následně tyto peníze půjčí dalším klientům. Ve skutečnosti moderní bankovní systém funguje opačně.

Ve chvíli, kdy banka úvěr schválí a podepíše smlouvu, připíše klientovi na účet pět milionů korun. Současně si ve svém účetnictví zaeviduje pohledávku vůči klientovi ve stejné výši.

Vznikl nový úvěr a současně nový bankovní vklad. Jinými slovy: nové peníze vznikly zároveň s novým dluhem. Celková peněžní zásoba v ekonomice se právě rozšířila.

Banka nevytahuje existující peníze od jiného střadatele, nejde tedy o přesun již existujících peněz od jednoho klienta ke druhému. To ale neznamená, že banky mohou vytvářet peníze bez omezení.

Při poskytování úvěrů musí zohlednit, zda se jim půjčka vyplatí, jestli ji bude klient schopen splácet a zda mají bonitní klienti o úvěr vůbec zájem.

Jakou roli hraje centrální banka

Centrální banka má na vznik peněz vliv, jen většinu peněz sama přímo nevytváří. Její hlavní úlohou je určovat podmínky, za kterých komerční banky úvěry poskytují.

Nejdůležitějším nástrojem jsou úrokové sazby. Když sazby rostou, úvěry zdražují. Domácnosti i firmy si půjčují méně a tempo růstu peněžní zásoby zpomaluje. Naopak nižší sazby mají úvěrovou aktivitu podpořit.

Centrální banka tak ovlivňuje vznik peněz nepřímo, nikoli tím, že by sama vytvářela většinu peněz v ekonomice. Centrální banka také nad celým systémem dohlíží.

Komerční banky musejí splňovat kapitálové požadavky, řídit rizika, posuzovat schopnost klientů úvěry splácet a zajišťovat dostatečnou likviditu pro vypořádání plateb s ostatními bankami.

Proč je důležité tomu rozumět? Způsob, jakým vznikají peníze, ovlivňuje prakticky všechno. Ceny nemovitostí. Dostupnost hypoték. Inflaci. Investice firem. I tempo hospodářského růstu.

Moderní měny už dávno nejsou kryty zlatem. Jejich hodnota stojí především na důvěře, že dlužníci budou své závazky splácet. A na důvěře, že bankovní systém zůstane stabilní a centrální banka udrží inflaci pod kontrolou.

V době ekonomické prosperity banky zpravidla více úvěrují, čímž vzniká více nových peněz. To podporuje spotřebu i investice, ale zároveň může přispívat k růstu cen aktiv. Naopak během recesí banky úvěrovou aktivitu omezují. V ekonomice vzniká méně nových peněz a hospodářství zpomaluje.

Mýtus, který přežívá dodnes

Je zajímavé, že ještě dlouhá léta mnoho ekonomických učebnic popisovalo bankovní systém jinak. Podle tradičního výkladu banky nejprve shromáždí vklady a teprve poté je půjčují dalším klientům. Bank of England ale upozornila, že v moderním bankovnictví často platí opačné pořadí. Úvěr vytváří nový vklad.

Teprve následně si banka podle potřeby zajistí potřebné rezervy a financování. Stejný pohled dnes zastává také Evropská centrální banka, Deutsche Bundesbank nebo Bank for International Settlements.

Moderní měny už dávno nejsou kryty zlatem. Jejich hodnota stojí především na důvěře, že dlužníci budou své závazky splácet. A na důvěře, že bankovní systém zůstane stabilní a centrální banka udrží inflaci pod kontrolou.

Veřejná debata se často soustředí na úrokové sazby nebo inflaci. Méně pozornosti se věnuje samotnému mechanismu vzniku peněz. Přitom právě ten rozhoduje o tom, kolik peněz v ekonomice obíhá, jak rychle vznikají a jak citlivý je celý finanční systém na hospodářské výkyvy.

Úrokové sazby vyhlašované centrální bankou ovlivňují trhy. Abyste byli v investování úspěšní, je potřeba pochopit, jak vznikají peníze.

Proto sám věřím hlavně hmotným investicím: pozemky a drahé kovy jsou vzácné, nejde je vytvořit na dluh.

Autor je podnikatel a investor, pravidelný autor HlídacíPes.org