Investor Brůna: Nákup kryptoměn se teď možná vyplatí. Ale stejně je nemám rád
Kryptoměny jsou počítačová šifra čistě ke spekulacím. Koupit, když padají, a počkat, až někdo z „kapitánů“ něco prohlásí či kýchne a ony vyletí. Tedy měřeno stále ještě skutečnými měnami jako je dolar či euro. Jak bitcoin zlevnil, může se vyplatit do něho jít. Jako doplněk.
Kryptoměny odrážejí více než co jiného davové psychózy. Určitě zase přijde doba, kdy hráči automatů poletí nakupovat. Na krypto bych ale nesázel jako na hlavní pilíř investic.
Bitcoin spadl o 50 procent z maxima. To však neznamená, že nemůže padat dál. V minulosti jsme viděli i 80procentní propady. Problém bitcoinu spočívá v jeho přílišné abstrakci. Mnozí z investorů proto s ním nechtějí mít nic společného nebo do něj investují jen drobné.
Štěpán Křeček, ekonom
Neříkám, že na kryptoměnách lidé nezbohatli. Znám dva bratry, co si před pár lety vybudovali ve staré industriální hale v Praze těžařskou dílnu na kryptoměny. Oficiálně. Větráky na super počítače musely být tak silné, že když pršelo, stahovalo to kapky kolmo.
A když jste přišli do místnosti s jističi a křižovatkami tlustých kabelů, stáli jste na tlusté gumové podlaze a div vám nevstávaly vlasy. Platili si nonstop výjezdovou skupinu elektrikářů. Rozjeli to a prodali. Co z toho vytěžili, pak oba dali každý do jiné své firmy. Jeden z nich vyrábí čističky vzduchu. Zkrátka šli do něčeho hmotného.
Češi a kryptoměny
V 1. pololetí nakoupili investoři v Česku kryptoměny za téměř 3,5 miliardy korun.
„Proti začátku roku se v posledních měsících růst objemu obchodů zpomalil, stále jsou ale proti loňsku na zhruba dvojnásobku,“ shrnul ředitel Bit.plus Martin Stránský.
Z kryptoměn se vymykají stablecoiny, které se snaží mít stálou cenu a jsou tedy na ceně bitcoinu do značné míry nezávislé.
Jsou i méně veselé případy: Můj známý si začal hrát s kryptoměnami a banka mu obstavila všechny jeho firemní účty. Několik transakcí s kryptoměnou způsobilo, že jeho zdravý byznys téměř padnul proto, že se nedokázal dostat ke svým penězům.
Raiffeisenbank už delší dobu tvrdí, že považuje obchodování s bitcoinem a dalšími kryptoměnami za rizikové z hlediska opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Česká spořitelna zase neumožňuje zakládání účtů subjektům, které se věnují obchodování s digitálními měnami, jako jsou například kryptoměnové směnárny.
Kryptoměny jsou pro banky rizikové kvůli rostoucím nárokům v oblasti legislativy proti praní špinavých peněz. To je ale podle mě až vedlejší důvod. Co banky a regulátory trápí nejvíc, je to, že kryptoměny odčerpávají peníze z oficiálního sektoru, na který lze dohlížet.
Půda voní, zlato se leskne. A co krypto?
Opravdu nejsem investor do kryptoměn.
Jestli ale někdo zvažuje kryptoměny, tak má smysl je koupit v dobách, kdy klesne jejich hodnota, což je třeba v těchto dnech. Kryptoměna je odrazem nedůvěry ve finanční systém. Já také netleskám, ale pozemky v kombinaci s fyzickým zlatem a stříbrem jsou pro mě lepší způsob, jak chránit bohatství.
Pokud si někdo chce hrát s kryptoměnou, doporučuji pouze takové množství, které může bez bolesti odepsat. A když zdražují, prodat. Pak si může člověk zamnout ruce, že má něco navíc.
Kromě toho s kryptoměnami už to nebude taková svobodná jízda. „V celém světě se ozývá volání po regulaci kryptoměn. V Nizozemsku dokonce vysoký funkcionář navrhl bitcoin zcela zakázat, ale holandský ministr financí namítl, že dohled bude účinnější než zákazy,“ říká analytik Saxo Bank Anders Nysteen.
Na vlastní peněženku: něco to vydělalo, ale nic moc
„Někteří lidé připisují pád kryptoměn Elonu Muskovi či nově vznikajícím regulacím. To jsou však jen zástupné důvody. Kdyby neexistovaly, kryptoměny by se stejně propadly. Pouze by se hledalo jiné vysvětlení,“ míní ekonom a investor Štěpán Křeček.
Podle něj se budou dál objevovat lokální cenová minima a v dlouhodobém pohledu by se kryptoměny měly opět vrátit k růstu.
On sám do kryptoměn investoval dvě procenta svého portfolia. „Vzhledem k bouřlivému růstu kryptoměn jsem je musel mnohokrát prodávat, aby jejich váha v portfoliu příliš nevzrostla. I tak se jejich váha zvýšila na dnešních zhruba pět procent portfolia,“ shrnuje osobní zkušenost. I on upozorňuje, že některé české banky se ke kryptoměnám staví odmítavě.
Bitcoin by se měl dokupovat po malých částkách. Třeba v týdenní či měsíční periodě. Bitcoiny lze dokupovat po „haléřích“, které se nazývají satoshi. Z kryptoaktiv se nyní pod vlivem nepříznivých zpráv stahují horké a „hloupé“ peníze, tedy krátkodobí spekulanti.
Lukáš Kovanda, ekonom
Také Lukáš Kovanda doporučuje v portfoliu držet jen jednotky procent v kryptu. Když bitcoin a další krypto padaly, napsal, že se z nich „stahují krátkodobí spekulanti, až gambleři a nepříliš zkušení investoři, kteří začátkem roku do krypta bezhlavě naskákali, neboť se o něm hodně psalo a mluvilo a nechtěli promarnit příležitost.“
„U kryptoměn vidíme další smutný den. Jedna moje firemní kolegyně ovšem protestuje, že jde o den velmi veselý, protože již brzy se jí prý vyplatí bitcoin dokoupit. Cena bitcoinu se propadla pod 30 tisíc USD. Leží tak o víc než polovinu níž proti historickým maximům z dubna,“ glosovala vývoj na konci června ekonomka Markéta Šichtařová.
Hotovost je král, ale…
Rozumím nervozitě řady investorů. Hotovost je král, ale když je jí nahromaděno moc a neotáčí se, mizí. „Rostoucí inflace nebude pouze přechodná, ale déletrvající. Vyvolá trvalou poptávku investorů po dalším zajištění,“ míní stratég Saxo Bank Ole Hansen.
Ztracená cesta je půjčovat státu. „Investovat třeba do německých dluhopisů, které mají takřka nulový výnos, je v inflačním prostředí nebezpečné,“ dodává Saxo.
A u nás tolik oblíbené stavební spoření? Nikdy to nebyla investice, ale už to není ani spoření. Extrémní růst cen stavebních materiálů ze stavebka dělá vlastně nic. Za to, co si za šest let našetříte, neopravíte byt, ale koupíte tak akorát menší zahradní boudu z tenkých prkýnek sešitou většími „kancelářskými“ sponkami.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
14 komentářů
„…měřeno stále ještě skutečnými měnami jako je dolar či euro“ – „skutečné měny“ – to jako vážně? To je asi jiný význam pojmu „skutečný“ než je obvyklý. Tyto „skutečné“ měny jsou podloženy jedině dost neopodstatněnou vírou, že vám za ty papírky ještě někdo prodá něco „skutečného“. Skutečnost fiat měn není ani o fous větší než je skutečnost kryptoměn a jejich smrtelná nevýhoda je v tom, že jsou v rukou centrálních bank potažmo vlád, které je „tisknou“ jako o závod. Proto také vlády a tudíž banky tak kryptoměny nenávidí.
A že se s kryptoměnami fuj fuj spekuluje? A s čím se nespekuluje?
Není ono to přesně naopak? Zkuste si prosím u nějakých prodejců zboží, kteří akceptují bitcoin (i u nás jich pár je, třeba Alza) vyžádat jejich ceník v bitcoinu.
Odhadl bych, že Vám nevyhoví, proto že ceny jsou uvedeny pouze v těch skutečných, stabilnějších měnách (v korunách, nebo ejru, a pod.) a tu cenu v bitcoinech se dozvíte až při placení – dle právě aktuálního přepočtu dle kurzu bitcoinu na nějaké burze.
A to tedy z toho důvodu, že pokud sám ten prodejce není spekulant v bitcoinem, tak hned v tom okamžiku a za stejný kurz ty Vaše bitcoiny hned na té burze střelí dál – aby měl na zaplacení toho zboží svým dodavatelům, protože ti a „kupodivu“ od něj chtějí ty zelené papírky, a na nějaký bytcoin mu kašlou :))
Ani s ostatními „skutečnými“ měnami kromě koruny v ceníku bych to neviděl tak růžově. Ono totiž nejde ani tak o skutečnost či stabilitu měny (vůči čemu?) jako spíš o kursové riziko.
Souhlas. Pouze bych zmínil, že v podstatě každá měna je postavena pouze na víře jejích uživatelů. Můžete podotknout, že kdysi v minulosti byly mnohé měny „kryty“ zlatem a tudíž hodnotu měly. V principu jde ale stále o stejný model. Lidé věřili, že zlato je jakousi hodnotou, za kterou vám někdo prodá něco skutečného.
U jakýchkoli měn je základním principem jejich úspěchu či pádu právě a jenom důvěra v ně. Proto můžeme platit virtuálním převodem z účtu na účet, proto můžeme platit zlatem či pouze obyčejnými papírky (Medicejové postavili Evropský bankovní systém na důvěře v jimi vydávané dlužní úpisy, ze kterých se později staly bankovky tak, jak je dnes známe), proto mohou někteří Polynésané platit mušlemi, které si nasbírají na pláži.
Z tohoto pohledu je pak kryptoměna (jak správně píšete) stejně legitimním prostředkem placení. Bude fungovat pouze tak dlouho, jak dlouho v ní její uživatelé budou věřit. Poslední dobou však vidíme snahy o její diskreditaci ze strany vlád a bank, protože je pro tyto instituce mnohem hůře regulovatelná. Ale to už v podstatě opisuji to, co jste sám zmínil.
Bohužel, jest to trochu složitější, ona totiž každá fiat měna je postavena právě na tom, že je v tom kterém státu vyhlášena jako zákonná, tudíž jí tam všichni přijímat, při finančních transakcích musí – a to doslova, i kdyby nechtěli.. I když tedy, že souhlasím s tím, že je v tom politické riziko, pokud vlády tu měnu pak nějakým zmíněným způsobem znehodnocují.
Zatímco v případě těch kryptoměn, ono jest tam jeden velký rozdíl, a jeden velký podraz, který si asi jejich držitelé neuvědomují. V tom prvním, správně píšete “ Bude fungovat pouze tak dlouho, jak dlouho v ní její uživatelé budou věřit.“ – jinak řečeno, tím míníte pokud si jí budou platit ti její uživatelé mezi sebou. To ano (takto taky byla, doufejme kdysi navržena). Ale nemůžou nutit nikoho mimo, aby jí přijímal (tedy, aby u něj s ní mohli platit) – a to samé dále v celém výrobně – dodavatelském řetězci..
No a věc druhá, dokud v kryptoměnách existuje současná vysoká volatilita, tak je prakticky nemožné aby přímo v ní vůbec vznikaly nějaké déletrvající finanční smluvní vztahy. Vemte si naprosto klasické schema, nastoupíte do práce, sjednáte si nějakou měsíční mzdu. Nebo si objednáte zboží nebo službu na fakturu s dodávkou a platbou za 14 dní /měsíc, atd.. Dovedete si asi představit tu katastrofu, pokud by na té smlouvě či faktuře byla uvedena cena přímo v bitcoinech – a jeho hodnota se během té doby změnila o desítky procent – nahoru nebo dolu, pro jednu stranu té transakce by to bylo likvidační. A v takových smluvních vztazích by tedy i ta kryptoměna fungovala stejně špatně jako ta rychle znehodnocovaná fiat měna..
Jasně, máte pravdu. Já jsem vzcházel z obecného principu fungování měny. Nakonec to vlastně popisujete i vy v závěru prvního odstavce. Pokud bude stát vyhlašovat povinně měnu, která bude mezi lidmi nedůvěryhodná (typicky například jejím znehodnocováním ze strany politické reprezentace), v historickém horizontu bude mít dotyčný stát nakonec takové problémy, že časem zanikne spolu se svou nedůvěryhodnou měnou. A lidé začnou jako platidlo používat něco, co bude jejich důvěru mít.
Jinak kryptoměny jsou samozřejmě něčím odlišným a v principu mohou být použity jako běžné platidlo až ve chvíli, kdy bude „vytěžen“ celý řetězec bloků a nebude možné získat další objem této měny. A až se po nějaké době zastabilizují. Pak může být teoreticky (to bych zdůraznil) poměrně stabilním platebním mechanismem. To vše chce ale čas, takže teprve uvidíme, jak se s tím kryptoměny poperou. V tuto chvíli jsou patrně předurčeny především ke spekulativním nákupům a k anonymním platbám. To prosím nezaměňujte s ilegálním obchodem, i když pro ten jsou kryptoměny využívány také právě pro jejich anonymitu.
Nějak tak, ono totiž, když už o tom mluvíme, dokonce naše právo požaduje, aby kdokoliv, kdo zprostředkovává/nabízí/radí finanční investice, musí povinně nechat vyplnit své potenciální klienty jejich finanční profil, ve kterém mají uvést svůj vztah k možnému riziku (tedy i potenciální ztrátě). Takže potom, zrovna rizikové investice s bitcoinem, kde může během pár týdnů dojít k pádu o 50 procent hodnoty by naprosté většině z nich nesměli radit či nabízet vůbec.
Obecně mi vadí jedna věc. A tou je časté nepochopení onoho magického slova „investice.“ Stále častěji slyším o tom, jak vydělat peníze „šikovnou“ investicí. Pokud se bude jednat o investice do nějakého podniku, technologie atd., nemám s tím problém. Prostě poskytnu své peníze někomu, kdo je sám nemá (v dostatečném množství), protože věřím, že jeho nápad (podnik, nová technologie a pod.) má šanci na existenci a bude v budoucnu schopen generovat zisk tím, že bude vytvářet nějakou novou hodnotu. Potud vše v pořádku.
Stále častěji se ale dnes za slovem investice skrývá v principu pouhá spekulace. To znamená, že pouze přelévám peníze ze strany na stranu s vidinou snadného zisku. To vše ale často bez jakékoli přidané hodnoty (typicky spekulace na burzách a pod.). Tento způsob získávání peněz bez vytvoření reálné hodnoty je velmi špatnou věcí, protože ve své podstatě pouze okrádá jedny pro nenažranost druhých. Vytváří se tak mnohdy nestydatě bohatí spekulanti, což logicky generuje na druhé straně velké množství chudých. A dál už to všichni známe. Chudí se jednoho dne naštvou, vezmou bohaté klackem po hlavě a je z toho další nechutná krvavá revoluce. A ve finále pak prohráváme všichni 🙁
To je lidská chamtivost tolik nadřazená rozumu, že jsme se dosud nepoučili z historie? Legitimizování spekulací jako standardního a morálního druhu vydělávání peněz je přímou cestou do pekla, ať se to lidem líbí, nebo ne.
Proč se o tom rozepisuji? Protože „investice“ části něčího portfolia do Bitcoinu (jak zmiňuje článek) je podle mě také spíše spekulací. Rozhodně nic hmatatelného nepřináší. Pokud budu hodně hledat, tak možná jedině větší víru v existenci této kryptoměny a tím její použitelnost i do budoucna. Ale to je věc velmi nejistá. To, co naopak jisté je je to, že takovou spekulací se snažím získat peníze bez práce. To si opravdu všichni ekonomové myslí, že takto je to správně a že jde o životaschopný model? Že budoucnost je taková, že budeme všichni sedět doma na zadku a peníze nám budou samy naskakovat na účtech? Někdy mám pocit, že si to opravdu myslí. Pak by ale měli vrátit své školní diplomy, protože nepochopili základy ekonomie. Pochopili pouze, jak okrádat ostatní a ještě se u toho tvářit, že je všechno v pořádku.
Nevěřím. Máte nějaký konkrétní příklad ekonoma, který vzbuzuje takový pocit? Nezapomeňte přitom, že investiční rady Brůnů, Kovandů a dalších nejsou určeny pro průměrnou část populace, ta opravdu neřeší jestli zlato nebo krypto. Pakliže rady pro finanční elitu vztahujete na sebe nebo průměr, dojdete zajímavým ale nepoužitelným výsledkům.
No jako konkrétní příklad legitimizace spekulací a nahrazování termínu spekulace termínem investice mohu uvést například určitou část burzovního obchodování. Zde je přece jisté procento nákupů a prodejů čistě spekulativní bez jakékoli ambice zhodnotit nějak obchodovanou komoditu. Takové chování pak ale obhajuje naprostá většina ekonomů. V závěru mého komentáře jsem to velmi zobecnil a přiznávám, že i dost expresivně podal tak, že nám ekonomové říkají, že takový model je pro všechny. Tam jsem přestřelil, uznávám. Ale obecně proti spekulacím dneska nikdo nic nenamítá a uznává je jako legitimní součást finančního podnikání. A to byla ta věc, kterou jsem kritizoval.
V tom máte jistě pravdu, jenomže je zde ještě jeden pohled – totiž nápad tisknout si své vlastní peníze (rozuměno kryptoměnu), a chtít po ostatních aby je akceptovali jako platnou měnu, by se zdál ještě tak před desítkami let nesmyslný, ovšem stačilo trochu marketingu a funguje to. Takže pak není divu, že po úspěchu bitcoinu (přejme mu to), vznikají nové kryptoměny po stovkách.
Ale že se pořád tvrdí že tomu státy a banky brání, co doplnit takové jednoduché pravidlo „Když si někdo zaregistruje svou vlastní kryptoměnu, a „doluje v ní peníze“ co kdyby tedy recipročně vrátil ekvivalentní počet svých fiat peněz do státní pokladny k likvidaci? Tomu by se jistě žádný stát nebránil :)))
Ale bránil. O tento monopol se totiž žádný stát nechce nechat připravit. Fiat totiž znamená vnucený.
K hodnotě, o které mluvíte, musíte přidat ještě riziko a likviditu. A pak to zvíře začne vypadat úplně jinak. Myslím, že bez „spekulantů“ by vám veseleji nebylo.
Veseleji by nám asi opravdu nebylo. Jen mi vadí, že se spekulace pomalu posouvá do morální a normální roviny, což dříve až tak nebývalo. Podle mě je tento trend vyvolaný pouze a jenom nenažraností lidí. Vždyť už tatíček Klaus nás učil, že neexistuje nic, jako jsou špinavé peníze.