Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Místa na stavění je u nás dost. Vyplatí se bourat ruiny

Konečně, třicet let „poté“, se v Česku vyplácí čistit zanedbané kouty. A tak postupně začínají mizet barabizny. Díky vysokým cenám realit se zaplatí nákladné demolice a projekty nové výstavby či rekonstrukce. Nepolíbených stavebních pozemků ubývá. Zemědělské půdy je za dvacet let zhruba o třetinu méně. A to je jasná výzva: bourat ruiny!

Jsme malá země a města mají téměř vyčerpané územní plány. Vždyť i u vesnic už vyrostly „satelity“. Podle odhadů ministerstva životního prostředí je v ČR zastavěno přes deset procent plochy území. Navzdory tomu je však u nás stále místa ke stavění nových bytů a rodinných domů dostatek. A není třeba kvůli tomu prolamovat územní plány nebo ničit ornou půdu.

Jen se nebát bořit ruiny. Ty nejsou překážkou. Limitující je ovšem infrastruktura, tedy silnice a zejména železnice. Do ní by měla každá vláda bez ohledu na barvy a koalice investovat. Vše a víceméně všem se to v dobrém vrátí.

Místo strojíren pěkné čtvrtě

V Praze se konečně začaly bourat zbytky lihovaru na Smíchově. Zdejší nádraží čeká velká obnova, český developer zde už buduje úplně novou rezidenční čtvrť s několika tisíci byty. Ještě nedávno zde byly polorozpadlé boudy. No jasně, že zde nebudou byty za hubičku. To je ovšem starost starostů a ministrů a premiérů, aby města měla dostatek městských bytů s „měkkým“ nájemným. Nikoliv developerů.

Stejně tak ze „starých olejů“ a uhelného prachu vstává okolí kolem pražské „Kolbenky“. Díky metru. Za deset minut je člověk v centru. Připravuje se výstavba v Bubnech, na Nákladovém nádraží Žižkov

Nebo o pětadvacet kilometrů dále, v Mokropsech u Berounky, na místě nevzhledných a pramálo využívaných budov ze 60. let, rostou nové byty v ambiciózním projektu. Pravda, nejsou levnéOsm milionů, patnáct… Pěkná a dostupná lokalita nikdy nebude levná. Tak to prostě je a bude. Nové byty jsou ovšem impulsem třeba pro nový obchod potravin, služby, které v místě dříve byly, a tak nějak vymizely.

Likvidace zničených kravínů 

Pojďme ale ještě dále. V České Kanadě, ve vesnici s malebnou přírodou, hned vedle koňských stájí, léta chátraly ruiny kravína. Místní si na ně tak nějak zvykly, ale byl to vřed v jinak překrásné krajině. Vlastník, muž, jenž zde v kupě starých hadrů uprostřed marastu pobýval, nakonec pochopil, že barabiznu neprodá za peníze, jaké si umanul, ale za reálnou cenu pozemku mínus náklady demolice.

Mnoho zájemců právě potřeba rozsáhlé demolice i osoba vlastníka od koupě odrazovaly. Spolu s kolegy jsme do toho šliKdo se bojí, zůstává stát v síni, říká se.

Díky odstranění rozpadlých budov bez velkého váhání se prostor otevřel pro citlivou výstavbu. Budova si zachová vesnický ráz a přivede nové lidi.

„V ČR mají velký potenciál  nevyužitá nádraží, kasárny, bývalé textilky, obecně výrobní budovy z 19. století, ale i kravíny, sýpky, zemědělská družstva,“ míní architekt Pantelis Larcou ze společnosti Urban SurvivalZ bývalých kasáren vybudoval například seniorský dům v Jičíně.

Země zaslíbená

V Krušných horách, v Abertamechči Horní Blatné chátrají mnohé průmyslové objekty. Budou z nich do pěti, deseti, patnácti let byty k trvalému bydlení či rekreační apartmány, to mi tedy věřte. Místní budou mít více příležitostí, hospodští více hostů.

Škola v Krušných horách čekající na opravu. Foto: Archiv Vladimíra Brůny, publikováno s jeho svolením.

V Krušných horách jsem objevil objekt bývalé školy, která už přes dvacet let nesloužila původnímu účelu a chátrala. Nikdo o ni neměl zájem. Bylo mi té krásné budovy líto. Připadala mi jako Popelka. Bude to stát hodně práce a starostí. Jednodušší by bylo ji zbořit než ji opravovat. Ale těším se na to, až sem budou jezdit děti na školy v přírodě a rodiny. Až krásná školní budova opět ožije, tentokrát s jiným využitím.

Celé bývalé Sudety jsou jedna velká příležitost. Vidím to tak nejen já, ale i jiní podnikatelé v nemovitostech. Například šéf Bezrealitky.cz Hendrik Meyer už několikrát napsal, že právě v Krušných horách vidí velký potenciál růstu, a že se zde díky vysoké poptávce po nemovitostech začínají opravovat budovy, které léta jen chátraly. Konečně se to vyplatí.

Už ani chalupy nejsou za dvě či deset průměrných výplat jako před padesáti lety, ale běžně za sto i více současných průměrných výplat.

Nákladní vlaky a rychlíky pod zem

Po pěkné dálnici jste z Prahy v Krušných horách za hodinu a půl. V Pardubicích jste vlakem za hodinu. Do Liberce nebo Ústí nad Labem dojedete autem za hodinu. Až dokončí dálnici, budete autem za hodinu v Písku. Tedy dříve než z Prahy-Východ na Prahu-Západ.

A o tom to právě je. Němci jsou ochotní dojíždět za prací i přes sto kilometrů. Mají ovšem čím. Právě proto budují už dvacet let ambiciózní projekt Stuttgart-Ulm 21, a ještě pár let ho budovat budou. Dostávají rychlovlaky pod zem a propojí i vzdálenější sídla s městem. Zachovali samozřejmě trať nahoře pro místní vlaky.

Zprůchodnili stuttgartské nádraží tak, že vlak je odbaven během tří minut. Nešlo to ovšem jako po másle. Proti stály vlivné ekologické organizace. Není však jiné cesty než vlaky hrnout pod zem.

Příliš účinným řešením pro metropole a stokilometrové prstence kolem nich totiž nebudou ani víceméně samořiditelné elektrické osobní přepravní individuální moduly. Pořád budou trčet na křižovatkách, objížďkách, potřebovat parkovací místa…

Je velká škoda, že se ještě u nás nezačal budovat obdobný projekt jako je Stuttgart-Ulm 21, a to tunel pro rychlíky a nákladní vlaky z Berouna na pražský Smíchov. Projekt existuje. Linie, kudy by měl vést, je už zanesena i do územních plánů obcí. 

Chtělo by to nejen Západní expres

Ulevil by povrchové trati tak, že osobní vlaky příměstské dopravy by konečně mohly jezdit podle jinak velmi pěkně napsaného jízdního řádu. Na čas každou půl hodinu. Až mé děti budou důchodci, tak třeba možná už ten tunel bude. Věřím tomu. A dnes už tak drahé byty v Mokropsech, které jsou na této trati, pak budou ještě cennější. Stejně tak i byty v Berouně.

Vždyť už dnes Západním expresem dojíždějí lidé za prací či studiem běžně z Plzně do Prahy. Bohužel ale dojet vlakem z Liberce do Prahy trvá 2 hodiny 29 minut, v roce 1937 jste stejnou vzdálenost přejeli vlakem za 2 hodiny 34 minut. Za 84 let je to zrychlení o pět minut.

Čína představila vlak s technologií, která vyvine rychlost až 600 km/h. Vlaky ve Francii dosahují rychlosti 300 km/h. Už i v Maroku postavili vysokorychlostní trať, kde vlaky jezdí 220 km/h.

V některých vagónech vlaků Českých drah ale pořád splachujeme obsah záchodové mísy na pražce mezi koleje. Až pochopíme, že budoucnost patří vysokorychlostním železnicím a z Liberce nebo Ústí nad Labem dojedeme vlakem do Prahy za 20 minut, ještě více ožije zatím chudé pohraničí a mladí lidé nebudou hořekovat nad drahými cenami bytů ve stověžaté Praze.   

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře