Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Místa na stavění je u nás dost. Vyplatí se bourat ruiny

Konečně, třicet let „poté“, se v Česku vyplácí čistit zanedbané kouty. A tak postupně začínají mizet barabizny. Díky vysokým cenám realit se zaplatí nákladné demolice a projekty nové výstavby či rekonstrukce. Nepolíbených stavebních pozemků ubývá. Zemědělské půdy je za dvacet let zhruba o třetinu méně. A to je jasná výzva: bourat ruiny!

Jsme malá země a města mají téměř vyčerpané územní plány. Vždyť i u vesnic už vyrostly „satelity“. Podle odhadů ministerstva životního prostředí je v ČR zastavěno přes deset procent plochy území. Navzdory tomu je však u nás stále místa ke stavění nových bytů a rodinných domů dostatek. A není třeba kvůli tomu prolamovat územní plány nebo ničit ornou půdu.

Jen se nebát bořit ruiny. Ty nejsou překážkou. Limitující je ovšem infrastruktura, tedy silnice a zejména železnice. Do ní by měla každá vláda bez ohledu na barvy a koalice investovat. Vše a víceméně všem se to v dobrém vrátí.

Místo strojíren pěkné čtvrtě

V Praze se konečně začaly bourat zbytky lihovaru na Smíchově. Zdejší nádraží čeká velká obnova, český developer zde už buduje úplně novou rezidenční čtvrť s několika tisíci byty. Ještě nedávno zde byly polorozpadlé boudy. No jasně, že zde nebudou byty za hubičku. To je ovšem starost starostů a ministrů a premiérů, aby města měla dostatek městských bytů s „měkkým“ nájemným. Nikoliv developerů.

Stejně tak ze „starých olejů“ a uhelného prachu vstává okolí kolem pražské „Kolbenky“. Díky metru. Za deset minut je člověk v centru. Připravuje se výstavba v Bubnech, na Nákladovém nádraží Žižkov

Nebo o pětadvacet kilometrů dále, v Mokropsech u Berounky, na místě nevzhledných a pramálo využívaných budov ze 60. let, rostou nové byty v ambiciózním projektu. Pravda, nejsou levnéOsm milionů, patnáct… Pěkná a dostupná lokalita nikdy nebude levná. Tak to prostě je a bude. Nové byty jsou ovšem impulsem třeba pro nový obchod potravin, služby, které v místě dříve byly, a tak nějak vymizely.

Likvidace zničených kravínů 

Pojďme ale ještě dále. V České Kanadě, ve vesnici s malebnou přírodou, hned vedle koňských stájí, léta chátraly ruiny kravína. Místní si na ně tak nějak zvykly, ale byl to vřed v jinak překrásné krajině. Vlastník, muž, jenž zde v kupě starých hadrů uprostřed marastu pobýval, nakonec pochopil, že barabiznu neprodá za peníze, jaké si umanul, ale za reálnou cenu pozemku mínus náklady demolice.

Mnoho zájemců právě potřeba rozsáhlé demolice i osoba vlastníka od koupě odrazovaly. Spolu s kolegy jsme do toho šliKdo se bojí, zůstává stát v síni, říká se.

Díky odstranění rozpadlých budov bez velkého váhání se prostor otevřel pro citlivou výstavbu. Budova si zachová vesnický ráz a přivede nové lidi.

„V ČR mají velký potenciál  nevyužitá nádraží, kasárny, bývalé textilky, obecně výrobní budovy z 19. století, ale i kravíny, sýpky, zemědělská družstva,“ míní architekt Pantelis Larcou ze společnosti Urban SurvivalZ bývalých kasáren vybudoval například seniorský dům v Jičíně.

Země zaslíbená

V Krušných horách, v Abertamechči Horní Blatné chátrají mnohé průmyslové objekty. Budou z nich do pěti, deseti, patnácti let byty k trvalému bydlení či rekreační apartmány, to mi tedy věřte. Místní budou mít více příležitostí, hospodští více hostů.

Škola v Krušných horách čekající na opravu. Foto: Archiv Vladimíra Brůny, publikováno s jeho svolením.

V Krušných horách jsem objevil objekt bývalé školy, která už přes dvacet let nesloužila původnímu účelu a chátrala. Nikdo o ni neměl zájem. Bylo mi té krásné budovy líto. Připadala mi jako Popelka. Bude to stát hodně práce a starostí. Jednodušší by bylo ji zbořit než ji opravovat. Ale těším se na to, až sem budou jezdit děti na školy v přírodě a rodiny. Až krásná školní budova opět ožije, tentokrát s jiným využitím.

Celé bývalé Sudety jsou jedna velká příležitost. Vidím to tak nejen já, ale i jiní podnikatelé v nemovitostech. Například šéf Bezrealitky.cz Hendrik Meyer už několikrát napsal, že právě v Krušných horách vidí velký potenciál růstu, a že se zde díky vysoké poptávce po nemovitostech začínají opravovat budovy, které léta jen chátraly. Konečně se to vyplatí.

Už ani chalupy nejsou za dvě či deset průměrných výplat jako před padesáti lety, ale běžně za sto i více současných průměrných výplat.

Nákladní vlaky a rychlíky pod zem

Po pěkné dálnici jste z Prahy v Krušných horách za hodinu a půl. V Pardubicích jste vlakem za hodinu. Do Liberce nebo Ústí nad Labem dojedete autem za hodinu. Až dokončí dálnici, budete autem za hodinu v Písku. Tedy dříve než z Prahy-Východ na Prahu-Západ.

A o tom to právě je. Němci jsou ochotní dojíždět za prací i přes sto kilometrů. Mají ovšem čím. Právě proto budují už dvacet let ambiciózní projekt Stuttgart-Ulm 21, a ještě pár let ho budovat budou. Dostávají rychlovlaky pod zem a propojí i vzdálenější sídla s městem. Zachovali samozřejmě trať nahoře pro místní vlaky.

Zprůchodnili stuttgartské nádraží tak, že vlak je odbaven během tří minut. Nešlo to ovšem jako po másle. Proti stály vlivné ekologické organizace. Není však jiné cesty než vlaky hrnout pod zem.

Příliš účinným řešením pro metropole a stokilometrové prstence kolem nich totiž nebudou ani víceméně samořiditelné elektrické osobní přepravní individuální moduly. Pořád budou trčet na křižovatkách, objížďkách, potřebovat parkovací místa…

Je velká škoda, že se ještě u nás nezačal budovat obdobný projekt jako je Stuttgart-Ulm 21, a to tunel pro rychlíky a nákladní vlaky z Berouna na pražský Smíchov. Projekt existuje. Linie, kudy by měl vést, je už zanesena i do územních plánů obcí. 

Chtělo by to nejen Západní expres

Ulevil by povrchové trati tak, že osobní vlaky příměstské dopravy by konečně mohly jezdit podle jinak velmi pěkně napsaného jízdního řádu. Na čas každou půl hodinu. Až mé děti budou důchodci, tak třeba možná už ten tunel bude. Věřím tomu. A dnes už tak drahé byty v Mokropsech, které jsou na této trati, pak budou ještě cennější. Stejně tak i byty v Berouně.

Vždyť už dnes Západním expresem dojíždějí lidé za prací či studiem běžně z Plzně do Prahy. Bohužel ale dojet vlakem z Liberce do Prahy trvá 2 hodiny 29 minut, v roce 1937 jste stejnou vzdálenost přejeli vlakem za 2 hodiny 34 minut. Za 84 let je to zrychlení o pět minut.

Čína představila vlak s technologií, která vyvine rychlost až 600 km/h. Vlaky ve Francii dosahují rychlosti 300 km/h. Už i v Maroku postavili vysokorychlostní trať, kde vlaky jezdí 220 km/h.

V některých vagónech vlaků Českých drah ale pořád splachujeme obsah záchodové mísy na pražce mezi koleje. Až pochopíme, že budoucnost patří vysokorychlostním železnicím a z Liberce nebo Ústí nad Labem dojedeme vlakem do Prahy za 20 minut, ještě více ožije zatím chudé pohraničí a mladí lidé nebudou hořekovat nad drahými cenami bytů ve stověžaté Praze.   

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

8 komentářů

  1. Daniel napsal:

    Chytrák Brůna. Kde byl doposud? Zozumbrada

  2. petrph napsal:

    Jenomže o to právě jde, já přeji panu investoru Brůnovi jeho jistě vysoké zisky, očividně v tom umí chodit, a má velké úspěchy.

    Tohle je ovšem, klasický podnikatelský risk založený na představě, někde nakoupíme zalevno pozemky (a barabizny na demolice), postavíme tam bytové domy , a až tam soudruh stát zadraho zainvestuje veškerou infrastrukturu, tak na tom bohatě vyděláme.
    Ono totiž, je pravda. že v oblasti Krušných hor stojí velké množství zchátralých budov, o které ale nikdo nemá zájem. A ten důvod je právě ta chybějící infrastruktura, takže se tam nikdo do bytů za miliony nepožene.

    Už kdybych to vzal to první , za hodinu a půl se do Krušných hor, někam k těm Abertamům, rozhodně nedostanete, protože tam (tím směrem) žádná dálnice nevede. A výčet toho, co tam je z infrastruktury a občanské vybavenosti, by byl velice krátký, prakticky nic,. A těžko lze očekávat, že tam jak soudruh stát, tak ale i obce ze svého to potřebné vybavení pro zbohatlé novousedlíky přistaví.

    Mimochodem, jak i napsáno, za tu hodinu, hodinu a půl se – po dálnici dá dostat někam k  Ústí n.Labem – ale to už je, jak čtu dále těm vyžranejm pražákům málo a chtěli by tam ještě vedle toho rychlodráhu…:))

  3. Ondra napsal:

    Vždyť jste Filip Brůna, ne Vladimír.

  4. gogo napsal:

    To je úplná blbost. Ty staré objekty nejsou bez hodnoty, mají historickou hodnotu a specielně Praha přišla za uplynulých třicet let o obrovské množství technických památek z prvního období industrializace -jen namátkou rustonka, ringhofferovy závody. V obou případech šlo o objekty zakreslené ještě na mapě stabilního katastru. Navíc do toho vstupuje i nesmyslné plánování celého města, kdy je tendence vytlačovat výrobu na okraj, kde ale není dostupná velkokapacitní hromadná doprava a tím pádem lidé , kteří v těch moderních továrnách pracují nejsou ochotní čekat desítky minut na autobus a jezdí radši vlastními auty, což pak přispívá ke katastrofálnímu stavu pražské dopravy. Navíc tyhle nové továrny nemají často napojení na železnici a všechno expedují v kamionech. Ty staré výrobní objekty byly mnohem promyšlenější, měly vždy železniční vlečku a zaměstnanci se k nim dostali pohodlně tramvají nebo dokonce metrem, takže vůbec nebylo zvykem takhle denně jezdit autem jako to vidíme dnes. A díky přednostní expedici po železnici pak nebyly silnice tak zatížené kamionovou dopravou. To rozmístění průmyslu uvnitř města má své opodstatnění, tím spíš že současný průmysl nezatěžuje nijak své okolí, nejsou to už žádné kouřící komíny jako v 19 století takže není žádný důvod to takhle někam vytlačovat a komplikovat pak dopravu za prací zaměstnancům

  5. Tomáš napsal:

    To bude až veškerý kapitál, zůstane v ČR a nebude vyváděn do cizích daňových rájů a tím bude zrušen ten západní finanční expres, který tady funguje již více než 30 let. Ale dle výsledků současných voleb v ČR, a dění v Té „pražské žvanírně“, tomu nic nenasvědčuje. A autorova chiméry, jak si budou dnešní „mladí Češi“ kupovat byty za za 10 – 15 a více milionů Kč a přitom má to být normální, tak potom trpí vrozenými paranoidními fikcemi. To by Ti „dotyční“ museli vydělávat cca 150 – 200 tis. Kč/měs. a nebo jako „Bakala“ a spol. a nebo být takovými „podnikavci“ jako majitel Bohémia Energie.

  6. Horymír napsal:

    Anebo ještě jinak. Po éře globalizace přijde éra atomizace.Většina běžných věcí se bude vyrábět v místě spotřeby,Všechny firmy nebudou nutně mít sídlo v Praze a díky digitalizaci lidé nebudou muset s každou prkotinou do hlavního,případně krajského města.Možná nám ale ekoteroristi zakážou cestovat úplně.

    • petrph napsal:

      Jistě v  delším období můžete mít pravdu, po éře globalizace může přijít éra atomizace, jenomže k tomu by musel nastat opravdu silný efekt, který by tu současnou západní civilizaci zničil. Čili, pak opravdu mohou nastat vize podobné filmů ala pokračování Šileného Maxe, a podobně.. Popřípadě z našich luhů pan Neff kdysi napsal krásnou povídku s názvem Jak přišla Lali o zapalovač

      Zkoušet to zavádět v současnosti, nedává příliš smysl, protože za prvé jakýkoliv výrobek potřebuje řadu surovin, dílů i ingrediencí z celého světa, ale za druhé, malovýroby (v každém místě spotřeby) budou samozřejmě dražší než velkovýroba.
      Pokud jde o tu snahu „.. díky digitalizaci lidé nebudou muset s každou prkotinou do hlavního, případně krajského města.“ , tak je nutné připomenout, že ona digitalizace jako komunikace funguje (pokud jí někdo chce užívat , ať si založí datovou schránku), jenomže už v nedávné krizi s covidem se ukázalo jak funguje – stálo by to za hlubokou analýzu, co šlo lépe, co hůře…‘
      Nicméně, co je nutné si uvědomit – ono je rozdĺ mezi tím „podat digitálně žádost“ a je rozdíl v tom, něco si se státní správou „domluvit“, popřípadě dokonce „smluvně domluvit“ – což je tedy doména podnikatelů, a to už digitálně příliš nejde, takže se smiřte s tím, že právě oni do toho Práglu na ty centrální úřady budou jezdit nadále

  7. Horymír napsal:

    Já chtěl jen říci,na co nám bude dokonalá dálniční síť,když zakážou auta na spalovací motor a elektromobily budou jezdit jen když bude svítit a foukat a tunel od Smíchova k Berounu za desítky miliard,co zkrátí cestu o 10 minut,když ho budou využívat hlavně nákladní vlaky,protože lidé už možná nebudou muset do jezdit do Matičky za prací.
    Jasně že ve velkých továrnách se vyrábí levněji,ale možná bude problém distribuce.Navíc malé firmy snáze inovují.A 3D tiskárny také neřekly poslední slovo.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *