Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Jaderná elektrárna Dukovany. Foto: Robert Břešťan
,

Investor Brůna: Elektrošoky pro domácnosti i firmy. Proč je a bude elektřina hodně drahá

KOMENTÁŘ. Následující tři až čtyři roky budou pro domácnosti a firmy velmi těžké. Ceny energií hned tak klesat nebudou. Kromě vlastního snížení spotřeby se domácnosti proti „elektrickým šokům“ nemají jak bránit. Kromě diskutabilní regulace ze strany státu není možnost extrémní ceny elektřiny snížit. Lze je domácnostem kompenzovat, buď plošně všem nebo adresně.

Cena termínovaného kontraktu na elektřinu na burze v Lipsku poprvé překročila 700 eur (přes 17 200 Kč) za megawatthodinu (MWh). V pondělí 22. srpna 2022 vzrostla o více než 25 procent, teprve před týdnem vystoupila nad 500 eur.

To je téměř trojnásobek oproti polovině června tohoto roku a čtrnáctinásobek oproti běžné ceně minulých let.

Co se to děje?

Jak napsal novinář David Tramba v Ekonomickém deníku, příčinou extrémních cen je omezování ruského vývozu zemního plynu do evropských zemí, výpadek výroby francouzských jaderných elektráren (plánované odstávky, koroze reaktorů a nedostatek vody na chlazení) a vliv počasí na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů (slabý vítr, málo vody).

Nutno dodat, že po dlouhé období byly ceny plynu a elektřiny naopak velmi nízké. Evropská unie je příliš závislá na nestabilních obnovitelných zdrojích a potrubní dodávky z Ruska působily jako jistota. A tak si hlavně Německo, ale i další země prohloubily svou závislost výstavbou plynovodu Nord Stream 2.

Zhruba od září loňského roku začaly ceny skokově růst, hlavně kvůli ruské manipulaci s trhem s cílem donutit Evropu k akceptování dlouhodobých smluv a ke spuštění Nord Streamu 2 ještě před plánovaným útokem na Ukrajinu.

Ceny vyšší než v Lipsku

Pro Českou republiku se cena za elektřinu stanovuje na energetické burze PXE v Praze. Zjednodušeně se odvíjí od ceny v Lipsku, cena na pražské burze dokonce bývá i o něco vyšší.

Cena se stanovuje na burze tak, že v každém okamžiku se porovnává poptávka po elektřině od zákazníků s cenovými nabídkami od jednotlivých elektráren.

Cena elektřiny na trhu je pak ta cena, za kterou elektřinu vyrábí ten poslední (nejdražší) zdroj, který je ještě potřeba k uspokojení poptávky – tuto částku obdrží všechny právě vyrábějící elektrárny, i ty, které nabídly nižší nabídkovou částku.

Platí, že čím je vyšší poptávka po elektřině, tím více se musí zapojovat dražší a dražší zdroje elektřiny, což navyšuje cenu elektřiny pro celý trh.

Ach ty povolenky

Nízká výroba levnějších zdrojů energie (jaderných, vodních či uhelných) vede k nutnosti zapínat drahé elektrárny na zemní plyn, a to zvyšuje výslednou cenu. Výrobcům navíc zvyšují náklady emisní povolenky (netýká se obnovitelných zdrojů).

Pokud zvýšíme množství elektřiny vyrobené z levných zdrojů – ideálně z větru a slunce, nepotřebujeme zdroje dražší (plyn) a cena elektřiny se snižuje. To se však nyní na trhu neděje.

V EU se podle Eurostatu vyrábí elektřina v tomto mixu: 40,2 % obnovitelné zdroje, 24,1 % jádro, 20,8 % plyn, 14,9 % uhlí.

Hlavním zdrojem elektřiny v ČR byly v roce 2021 jaderné elektrárny, které se na výrobě podílely z 36,6 procenta. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny (35 %).

Nejlevnější elektřinu v současnosti produkují obnovitelné zdroje elektřiny. Tyto zdroje nepotřebují žádné palivo a nevypouštějí oxid uhličitý (tedy neplatí za emisní povolenky)

Zvláštní postavení mají jaderné elektrárny. Regulovat jejich výkon je obtížné. Jejich výkon běží prakticky vždy (kromě plánovaných odstávek). Je však nejdražší je postavit.

Elektrárny na uhlí, zemní plyn či biomasu závisí na cenách paliva a také energetické náročnosti. Čím víc vypustí elektrárna oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny, tím víc musí elektrárna zaplatit na emisních povolenkách.

ČEZ rekordně vydělává

ČEZ vyrábí téměř tři čtvrtiny z celkového objemu výroby elektřiny v Česku. Letos očekává čistý zisk mezi 60 a 65 miliardami korun a vyplatí rekordní dividendu. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 34 až 36 miliard Kč.

Česko patří mezi tři největší evropské vývozce elektřiny, po Francii a Německu. Loni vzrostl vývoz naší elektřiny trojnásobně na 60,4 miliardy korun, a to při poklesu fyzického objemu exportu o 8,3 procenta.

Dovoz se zvýšil více než dvojnásobně na 24,4 miliardy korun (fyzický objem importu přitom klesl o 19,6 procenta).

Trháme tedy rekordy ve vývozu elektřiny a plýtváme uhlím – vyvážíme svůj čistý vzduch a sami si zvyšujeme ekologickou zátěž a nutnost rekultivovat místa těžby, což přinese v budoucnu vysoké výdaje.

Výsledná cena

Cena silové elektřiny je ale pořád jen část ceny pro spotřebitele (méně než 40 %). Do regulované složky patří platba za distribuci elektřiny, jistič, systémové služby a také za činnost operátora trhu, podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a daň z elektřiny. Tvoří větší část výsledné ceny. Plus DPH, které na elektřinu činí 21 %.

V ČR je 4,5 milionů domácností, každá v průměru spotřebuje kolem 3 MWh elektřiny ročně. Pokud elektřinu využívá domácnosti pouze pro svícení a napájení běžných spotřebičů spotřeba se bude pohybovat kolem 2 MWh za rok

Největší náklady v domácnostech generuje elektřina používaná k vytápění a ohřevu. Podle statistického úřadu topí elektřinou v Česku šestina všech domácností. Pro tyto domácnosti se vyplatí distribuční sazba s nízkým tarifem – má výhodnější sazby.

Za jednu megawatthodinu (MWh) v nízkém tarifu zaplatí Češi aktuálně kolem 8600 až 8800 korun. Průměrná cena za megawatthodinu se původně pohybovala kolem 2300 korun. Oproti loňské sazbě se tak zvýšily ceny elektřiny skoro čtyřnásobně.

A cena rostla přirozeně i na burze s elektřinou. Cena jedné megawatthodiny s dodávkou v příštím roce se začátkem srpna minulého roku pohybovala kolem 80 eur (1 965 korun) oproti současným rekordním 700 eurům (17 200 korun).

České domácnosti v součtu za elektřinu ročně zaplatí kolem sto miliard korun. To je mimochodem jen o něco více než je zisk ČEZ. Více z nich vymačkat nepůjde, a je proto správné spotřebitelům pomoct.

Z čeho financovat pomoc

DPH na elektřinu je 21 %. Lze snížit. Dividenda z ČEZ bude letos rekordní přes 30 miliard korun – lze ji použít. Stejně tak na stole leží peníze z emisních povolenek. Mimořádná daň, o níž se také diskutuje, je ale nešťastné řešení, protože vnese nejistotu do celého odvětví.

Regulovat ceny je též kontraproduktivní. Pokud investoři budou mít důvěru ve stabilitu odvětví, začnou budovat nové kapacity, a to ceny sníží. Roste potřeba investic do nových technologií – například do akumulací.

V důsledku na tom mnohem hůře budou firmy. Musí zdražovat své produkty, což roztáčí inflaci a mnohé podniky to neustojí. Všichni ale pak nenajdou práci v počítačových centrech sdílených služeb. Ty rohlíky neupečou. Evropa je co se energetických zdrojů slabá, zaskočená, ochromená politikařením vzdálenému selskému rozumu.

V Německu se odstavují se spolehlivé jaderné elektrárny, aniž je k dispozici plnohodnotná náhrada. A jak je možné, že ve Francii dopustili, že jsou reaktory rezavé?

Třeba Švédové měli málo elektřiny už minulou zimu, tedy ještě před válkou; politici pak v televizi apelovali na domácnosti, aby neluxovali. Protože si ekologicky odstavili jadernou elektrárnu.

Úředníci a politici pořád vymýšlejí nějaké koncepce, hesla, ale těmi si jak známo člověk nezatopí a fabriku v chodu neudrží. Závěr je žel jednoznačný: dokud bude Evropa energeticky závislá na okolním světě, elektřina levnější nebude.


Autor je podnikatel a investor 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře