Úrokové sazby v Česku lezou už přes pět procent. Peníze rostou na ceně. Přesněji řečeno koruna. Zdražují hypotéky, ano, ale také jsou už plusové úroky na účtech v bankách. Alespoň něco, byť je to jen tenká náplast na třikrát až čtyřikrát vyšší inflaci. Země, které mají euro, jsou na tom ale z pohledu střadatelů hůře. Kromě inflace jim totiž peníze účtech užírají záporné úrokové sazby.

Současná úroková sazba vyhlášená Evropskou centrální bankou je mínus 0,5 %. Od základní úrokové sazby se odvíjí sazby komerčních bank.

Pokud je sazba 5 % a střadatel si uloží na rok do banky 1 000 eur, dostane po roce úrok 50 eur. Pokud je však sazba záporná, střadatel dostane nominálně ještě méně, než do banky vložil. Je to vlastně pokuta za to, že bance svěřil své peníze.

Střadatelé si pak nechtějí do banky dávat peníze a být za to penalizováni. To radši peníze drží doma v matraci. Ale je inflace, takže držet peníze se nevyplácí. Pak jsou lidé nuceni hledat jiné investiční příležitosti. Jsou to většinou rizikovější investice než vklady v bankách, a roste riziko, že o peníze přijdou.

Komerční banky žijí z toho, že shromažďují vklady od lidí a pak je za vyšší úrok půjčují dlužníkům. Pokud ale nemají vklady, chybí jim přísun levných peněz a musejí hledat jiné zdroje. To má vliv nejen na stabilitu bank, ale také na jejich ziskovost. Evropské banky jsou méně stabilní a ziskové než třeba americké.

Superlevné půjčky zdražují nemovitosti

V Dánsku dokonce znají hypotéku se zápornou úrokovou sazbou. Co to znamená? Dlužník si vezme hypotéku například 100 tisíc eur a díky záporným úrokům splatí méně, než kolik si původně půjčil. Kam to vede? Než by lidi dávali peníze do bank, tak si radši levně půjčují a investují peníze do nemovitostí. Tím ale ještě více vyvolávají poptávku po nich a zvětšují jejich cenu.

Tím, že jsou peníze velmi levné, můžou přežít firmy, které by za normální tržní situace musely zkrachovat. Pokud se ale úrokové sazby zvýší, tak tyto krachy nastanou.

Úročení státních dluhopisů evropských penzijních fondů se odvíjí od základní sazby Evropské centrální banky. Spousta zemí má dluhopisy se záporným úrokem. Věřitel tedy v budoucnu dostane méně peněz, než půjčil. A kdo je jeden z největších investorů do státních dluhopisů? Ze zákona jsou to penzijní fondy. Můžeme tedy říct, že tím chudnou ti, kdo si u nich spoří na důchod.

Evropská centrální banka se přes levné peníze snažila nastartovat hospodářský růst. Jihoevropské země (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko) mají vysoké zadlužení. Kdyby úrokové sazby na jejich státní dluhy byly normální, tyto země by se dostaly do problémů.

Evropská centrální banka se levnými úrokovými sazbami snažila dostat na dvouprocentní inflaci ročně, která je ekonomy považována za prospěšnou. Nyní ale mají Nizozemí a Estonsko inflaci přes deset procent.

Za normálních okolností by centrální banka zvýšila úrokové sazby a proti inflaci bojovala. Stejně tak, jako teď bojuje Česká národní banka proti inflaci u nás. Ale Nizozemí a Estonsko mají euro, svou suverenitu odevzdaly do rukou Evropské centrální banky, a zbavily se tak základního nástroje pro boj s inflací.

Raději garáž než papírové přísliby

Podle mého názoru je Evropská unie soubor států s rozdílnými ekonomikami a s rozdílnými ambicemi. Společná měna je experiment, který se nemusí vyplatit. Jednotlivé země Evropské unie se vyvíjí rozdílně. Pokud se dříve nedařilo Itálii, tak se znehodnotila italská lira, dovozy do Itálie se staly dražší a italské zboží bylo v cizině levnější a tím se stalo konkurenceschopnější. To teď však s eurem nejde – jednotlivé státy nemůžou ovlivňovat svůj měnový kurz, protože mají euro.

Totéž s úrokovými sazbami. Například Řecko, Španělsko a Portugalsko jsou rizikovější země na investování než třeba Německo. To je vidět u úrokových sazeb státních dluhopisů, kdy trh pro rizikovější země stanovuje rizikovější přirážku, a tyto země tak mají dražší možnosti při získávání zdrojů.

Neplatí to ale u firem. Řecké firmy jsou podle mého názoru rizikovější než německé, ale základní úroková sazba je pro euro stejná pro obě země. Pokud by mělo Německo marku a Řecko drachmu, tak úroková sazba pro marku by byla podobná té eurové a úroková sazba pro drachmu by byla podle mého názoru nad 5 %.

Současná doba a blízká budoucnost nebude přát investicím do dluhopisů. Vyplatí se proto věřit hlavně hmotným investicím. Vytvářet si své vlastní rezervy nejen na důchod, a to v něčem hmatatelném. Přilepšením k důchodu může být klidně i pronájem garáže.

Autor je český investor.