Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Jsem rád za korunu. Euro by nám teď pouštělo více žilou

Úrokové sazby v Česku lezou už přes pět procent. Peníze rostou na ceně. Přesněji řečeno koruna. Zdražují hypotéky, ano, ale také jsou už plusové úroky na účtech v bankách. Alespoň něco, byť je to jen tenká náplast na třikrát až čtyřikrát vyšší inflaci. Země, které mají euro, jsou na tom ale z pohledu střadatelů hůře. Kromě inflace jim totiž peníze účtech užírají záporné úrokové sazby.

Současná úroková sazba vyhlášená Evropskou centrální bankou je mínus 0,5 %. Od základní úrokové sazby se odvíjí sazby komerčních bank.

Pokud je sazba 5 % a střadatel si uloží na rok do banky 1 000 eur, dostane po roce úrok 50 eur. Pokud je však sazba záporná, střadatel dostane nominálně ještě méně, než do banky vložil. Je to vlastně pokuta za to, že bance svěřil své peníze.

Střadatelé si pak nechtějí do banky dávat peníze a být za to penalizováni. To radši peníze drží doma v matraci. Ale je inflace, takže držet peníze se nevyplácí. Pak jsou lidé nuceni hledat jiné investiční příležitosti. Jsou to většinou rizikovější investice než vklady v bankách, a roste riziko, že o peníze přijdou.

Komerční banky žijí z toho, že shromažďují vklady od lidí a pak je za vyšší úrok půjčují dlužníkům. Pokud ale nemají vklady, chybí jim přísun levných peněz a musejí hledat jiné zdroje. To má vliv nejen na stabilitu bank, ale také na jejich ziskovost. Evropské banky jsou méně stabilní a ziskové než třeba americké.

Superlevné půjčky zdražují nemovitosti

V Dánsku dokonce znají hypotéku se zápornou úrokovou sazbou. Co to znamená? Dlužník si vezme hypotéku například 100 tisíc eur a díky záporným úrokům splatí méně, než kolik si původně půjčil. Kam to vede? Než by lidi dávali peníze do bank, tak si radši levně půjčují a investují peníze do nemovitostí. Tím ale ještě více vyvolávají poptávku po nich a zvětšují jejich cenu.

Tím, že jsou peníze velmi levné, můžou přežít firmy, které by za normální tržní situace musely zkrachovat. Pokud se ale úrokové sazby zvýší, tak tyto krachy nastanou.

Úročení státních dluhopisů evropských penzijních fondů se odvíjí od základní sazby Evropské centrální banky. Spousta zemí má dluhopisy se záporným úrokem. Věřitel tedy v budoucnu dostane méně peněz, než půjčil. A kdo je jeden z největších investorů do státních dluhopisů? Ze zákona jsou to penzijní fondy. Můžeme tedy říct, že tím chudnou ti, kdo si u nich spoří na důchod.

Evropská centrální banka se přes levné peníze snažila nastartovat hospodářský růst. Jihoevropské země (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko) mají vysoké zadlužení. Kdyby úrokové sazby na jejich státní dluhy byly normální, tyto země by se dostaly do problémů.

Evropská centrální banka se levnými úrokovými sazbami snažila dostat na dvouprocentní inflaci ročně, která je ekonomy považována za prospěšnou. Nyní ale mají Nizozemí a Estonsko inflaci přes deset procent.

Za normálních okolností by centrální banka zvýšila úrokové sazby a proti inflaci bojovala. Stejně tak, jako teď bojuje Česká národní banka proti inflaci u nás. Ale Nizozemí a Estonsko mají euro, svou suverenitu odevzdaly do rukou Evropské centrální banky, a zbavily se tak základního nástroje pro boj s inflací.

Raději garáž než papírové přísliby

Podle mého názoru je Evropská unie soubor států s rozdílnými ekonomikami a s rozdílnými ambicemi. Společná měna je experiment, který se nemusí vyplatit. Jednotlivé země Evropské unie se vyvíjí rozdílně. Pokud se dříve nedařilo Itálii, tak se znehodnotila italská lira, dovozy do Itálie se staly dražší a italské zboží bylo v cizině levnější a tím se stalo konkurenceschopnější. To teď však s eurem nejde – jednotlivé státy nemůžou ovlivňovat svůj měnový kurz, protože mají euro.

Totéž s úrokovými sazbami. Například Řecko, Španělsko a Portugalsko jsou rizikovější země na investování než třeba Německo. To je vidět u úrokových sazeb státních dluhopisů, kdy trh pro rizikovější země stanovuje rizikovější přirážku, a tyto země tak mají dražší možnosti při získávání zdrojů.

Neplatí to ale u firem. Řecké firmy jsou podle mého názoru rizikovější než německé, ale základní úroková sazba je pro euro stejná pro obě země. Pokud by mělo Německo marku a Řecko drachmu, tak úroková sazba pro marku by byla podobná té eurové a úroková sazba pro drachmu by byla podle mého názoru nad 5 %.

Současná doba a blízká budoucnost nebude přát investicím do dluhopisů. Vyplatí se proto věřit hlavně hmotným investicím. Vytvářet si své vlastní rezervy nejen na důchod, a to v něčem hmatatelném. Přilepšením k důchodu může být klidně i pronájem garáže.


Autor je český investor.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

7 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Souhlas. Volání po euru je přivolávání katastrofy.

  2. wenkovan napsal:

    Je to opatrné shrnutí nevýhod eurozóny, jenže základním problémem eura je to, že je to projekt politický, nikoliv ekonomický. Proto jsou tyto nevýhody neřešitelné, protože jsou „zadrátovány“ již v podstatě eura.

  3. Aleš napsal:

    Pořád nemůžu přijít na to, kdo to teda zaplatí a komu to vlastně pomůže? Velké firmy si účtují v eurech, mohou si brát úvěry v eurech, tím se vyhýbají dopadům ČNB. Pak tu jsem já, který má tu hypotéku v korunách, a kterému to banka zdraží. Tudíž platící. Z mého důchodového spoření si znovu stát bere, protože máme korunu a ČNB, přestože jsem se řídil radami slovutných ekonomů a zajišťuji se na stáří….Pak mě napadá malá a střední firma, která buďto zaplatí v případě investice do bagru přes úvěr víc a tím opět přispěje, protože máme korunu.
    Nejsem ekonom, ale po pravdě, jako občan žádné výhody nevidím.

  4. Jiří Choun napsal:

    Článek se mi zdá hodně jednostranný:
    1) Pouhým rozdílem mezi naší inflací a úrokovými sazbami ČNB ve srovnání s tímtéž v zemích eurozóny je evidentní, že druhé je pro občany eurozóny výhodnější, o držení v „západních matracích“ ani nemluvě.
    2) Nevím jak dnes, ale např. v 90. létech naše banky rozhodně stabilnější nebyly.
    3) Tím, že jsou peníze velmi levné, můžou přežít firmy, které by za normální tržní situace musely zkrachovat. Souhlas. Jenže tím, že ČNB drží systematicky slabou korunu (před více než 10 lety byl kurz Kč k EUR lehce přes 22 Kč, srovnejte dnes), se stále udržují při životě firmy, které by jinak neměly šanci přežít. Kdysi jsem Kč fandil, protože jsem věřil tezi, že k západní úrovni se dostaneme kombinací vyšší produktivity a posilováním koruny, tak aspoň zněly oficiální teze. Dnes je vidět, že 2.způsob byl mýtus.
    4) Oslabování koruny z důvodu exportu je velmi jednostranné. Jsme sice otevřená ekonomika, ale rozdíl exportu a importu je k celkovému objemu zahraničního obchodu je dost malý. Tedy co získáme slabou korunou na exportu, v podstatě ztratíme na straně importu. Rozdíl je jen v tom, že na straně exportu jde efekt vlastníkům, zatímco při dovozu importní firmy zdraží a zaplatí to spotřebitel.
    Je to podobný princip, jaký uplatňovalo Německo hyperinflací po 1.sv.válce nebo Srbsko v 90. létech, kdy ekonomické problémy státu byly hozeny na jejich občany, přesněji jejich úspory. Jen tehdy v řádově větším měřítku. I když kdo ví, co nás ještě čeká…

    • Petr Pazderka napsal:

      Ano, je ten článek hodně, nebo příliš jednostranný. Jednoduše řečeno: Slovensko je podobná ekonomika jako my, možná měli v lecčems horší startovací základnu, a přijetí Eura, jejich současný stav a stav naší ekonomiky hodně napoví.
      Kromě monetární politiky existuje i fiskální, především stav veřejných rozpočtů a vývoj jejich dluhu (akcelerace za poslední vlády – A. Babiš a Schillerové) je zřejmě významný faktor výrazně vyšší hodnoty inflace, než v Eurozóně. Za tento faktor vývoje inflace si můžeme sami.
      S čím se dá bez výhrad souhlasit, je, že teď pro malého člověka je rozumné jít po aktivech, zbavovat se měny.

  5. JuraJurator napsal:

    Dobrý den,
    Nevím nevím inflace v Eurozóně se mi dle zpráv zdá nižší než u nás. V USA naposledy oznámili inflaci 8pct a čekají pokles. U nás vše jen roste. Hypotéky jak jsme zjišťoval cca už před pár lety z kolegou jsou v Eurozóně nižší u nás tenkrát byly 2.6 a v Německu jsme našli 1.1. Ty hyptéky kdy zaplatíte méně nebo 0 navíc jsme taky hledali byly to hypotéky na rekonstrukci, nikoliv na nákup celé nemovitosti. Konkrétně na Islandu. Kolega si koupil nemovitost v Itálii protože oproti naší nafouklé realitní bublině ho přišla na polovic…tak nevím, nemohu souhlasit…zdá se mi, že skoro vše se už prodává za Eura jen krát kurs za Kč a přirážka za směnu. Zdá se mi, že Kč se drží aby se tu dala držet skupina a ekonomika s nízkými mzdami, že ČR jede v tom co lidi pořád akceptují bez přenýšlení levná základní výroba, s levnou pracovní silou…a to už od 90let..to se v takové ostrovní ekonomice oddělené s měnou kterou lze hýbat odděleně dá a to je podle mně smysl a záměr. Stejně jako velmi drahé energie se srovnáním s EU..ČeZ zde levně vyrobí, draho prodá přes burzu a to i nám..jinak nemůže, nebyl by přece dobrý hospodář, kdyby neprodával za nejvyší burzovní cenu atp..holt oddělený státeček se lépe manipuluje…

  6. JuraJ Jurator napsal:

    P.s. Rád bych aby p. Brůma dovysvĕtlil/narovnal proč by nám Euro pouštělo žilou…inflace ve Francii je prý 5pct…
    https://tradingeconomics.com/france/inflation-cpi
    Díky předem…

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


ReklamaMediální Gramotnost