Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Místo Prahy třeba Putim. Bydlení ve velkých městech už nezlevní

Týden co týden čtu volání po levnějších bytech v Praze a dalších velkých městech v naší zemi. Éterem létají četné politické nápady, jak znásilnit trh a docílit toho byrokratickým zásahem. Určování tzv. nad-metrů ještě mnozí pamatují, i důsledky. V Berlíně zase zkusili regulace nájmů a bytovou situaci jen zhoršili. Racionálně vzato, Praha, Brno, Hradec Králové a další velká města nominálně levnější už nebudou.

Ještě před dvěma, třemi lety jsem si také myslel, že ceny pražských bytů narazí na strop a třeba i mírně klesnou. Ale kdeže… Vstoupily do toho vskutku ne úplně předvídatelné faktory. Peníze se nad očekávání rychle znehodnocují, navíc jsou za babku, takže ceny bytů klesnout nemůžou. Nikdy bych si nemyslel, že hypotéka může stát pouhých 1,6 procenta ročně. 

V Praze je navíc průměr HDP na obyvatele lepší než průměr EU. Praha je jedno z nejbezpečnějších měst světa. Není nafukovací, stavební pozemky jsou vzácné a proto drahé. Levnější byty v Praze jsou jen líbivé politické téma.

Nemá smysl čekat, že ze stoprocentního růstu cen pražských bytů za posledních deset let se zrovna po letošním podzimu zlevní desetinka.

Rostoucí ceny nemovitostí obecně ukazují, jak moc rychle se znehodnocuje reálná hodnota obsahu peněženkyInflace u nás nemůže být tři a půl procenta. Absolutně nechápu, jak se k tomu mohou statistici dopočítat, a kroutím nad tím hlavou vždy, když přijdu do obchodu s potravinami, když platím oběd v restauraci nebo zavítám do stavebnin.

Jsme na tom bídně. Fakt…

Některá média hrají libozvučnou píseň na část populace, která jen tak tak vychází s příjmem. Vytváří obraz, že na bydlení v Praze a dalších městech už skoro nikdo nemá.

Podporují to všeobecně rozšířeným pocitem, že by člověk už div ne v pětadvaceti měl mít na to, aby si pořídil vlastní byt. A celkový obraz bídy a utrpení rámují burcující titulky, že každý druhý sice nakonec bydlí ve svém, ale polovina díky daru, respektive dědictví. No a? 

Nevím, v jakém vesmíru to někteří žijí, když si myslí, že sotva vystudují vysokou školu, tak do pěti let se posadí na šéfovské křeslo, na účet každého desátého přistane sto padesát tisíc, do práce si přijdou jednou týdně, a do třicítky budou vlastnit byt u Václaváku. Toto je hezký cíl, motivace, nikoliv však div ne ústavní právo. A že k bytu pomůže dar od rodiny, dědictví či sňatek? Na tom není nic k udivení. 

Kromě toho nerostou jen ceny bytů, ale tak trochu i příjmy. Myslím si, že většina, která nemá zdravotní omezení, nějaké trable v rodině a vztazích, a chce pracovat, tak se nemá špatně, a nakonec i dosáhne na vlastní bydlení. Zřízení „všem stejně podle jejich potřeb se neosvědčilo, i když jak vidím, některé hlásné trouby to opět vytrubují, byť jinak zabarveně.

Vzdálenosti se zkracují

Datový portál Česko v datech analyzoval situaci bydlení mladých lidí a zjistilV Česku rostou mediány příjmů mladých lidí rychleji než ceny bytů a bydlení je tak pro ně dostupnějšíJedinou výjimkou je Praha, kde si na byt o zhruba 60 m2 spoří 31 let.“


Mladí nájmy zvládají

– Dvě třetiny Čechů považují za výhodnější platit hypotéku než nájem.
– Pro třetinu je nový byt řešením nevhodného prostoru a 12 % považuje „cihlu“ za nejlepší investici.
– Zhruba 67 procent Čechů ve věku 16 až 29 let žije u svých rodičů.
– Mladé od 18 do 24 let stojí nájem obvykle třicet procent příjmu. V Praze polovinu.
– Obvykle bez problémů hradí nájem garsoniéry i 1+kk, a to i v Praze. Na nájem ve větších bytech se skládá více spolubydlících.
– Do roku 2019 rostly průměrné nájmy podobným tempem jako mzdy, ale kvůli pandemii začaly být od loňska dostupnější napříč všemi kategoriemi. Kromě největších bytů o více než čtyřech místnostech klesaly ceny nájmů i letos.
– Na vlastní bydlení mladí Češi spoří nejdéle v Praze, kde si při teoretickém odkládání třetiny měsíčních výplat naspoří na 57,8 metrů čtverečních za 31 let. Ve zbytku republiky si Češi na byty našetří za kratší dobu než v roce 2011.
– Hypotéky si nejčastěji zařizují Češi ve věku 30–44 let, kteří podle letošních dubnových dat České spořitelny stojí za 60 % všech sjednaných hypoték.

Zdroje: Česko v datechEMA data, RE/MAX


Praha je opravdu draháprotože stojí za to. Ale není jen Praha.

Chystá se například zajímavý projekt na bydlení v Putimi u Písku. Dostupné bydlení v krásné přírodě. To je moje odpověď. Dálnice z Budějovic přes Písek do Prahy se staví dlouho. Ale dostaví se. Z Písku v Praze bude pak člověk ani ne za hodinu. A Písek, to je nádherné, hrdé město…

Smysl má jít žít do regionu s vlakovým spojením na velké město. Nedávno lidé akceptovali vzdálenosti do 25 km, nyní se tyto pomyslné prstence zvětšují na dvojnásobek.

Putim, letecký snímek. Foto: se souhlasem Tomáše Jašíčka

Města ať staví byty a stát spojení

Proč Praha rozprodávala obecní byty pod cenou? Politika a postranní zájmy. Tak to bylo vždy a bude. A hesla nemohou chybět. 

Pokud by se města chovala jako skutečný hospodář, který myslí na lidi, byty neprodávají, sami stavějí, tím zvětší nabídku a jedině tak smysluplně ovlivní trh.

Regulovat nájemné? Ale jděte. Většině to nepomůže, regulace lze snadno obejít. Já si to ještě pamatuju, jak se kšeftovalo s dekrety. To samé s úředně určeným nájmem. Není vlastně problém. Co třeba k nájmu ještě poplatek za technické opotřebení bytu?

Dotace, regulace a nařízení dostupné bydlení nezařídí. Je to prostor pro kličky, prospěchářství, korupci. Končí zdevastovanými činžáky, omšelými ulicemi.

Nejen města, ale i stát může do bytového trhu pozitivně vstoupit, to ano, třeba tím, že zmodernizuje železnici, postaví nové silnice a konečně opraví ty stávající.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Tedy, díky za snahu, ovšem ani toto není (ani dočasné) řešení, spíše jen vcelku zbytečný pokus opakovat staré chyby Západu. Na to totiž stačí shlédnout, klasický to film Volný pád aby člověk pochopil, kam to vedlo . Mimochodem, nejen těmi dlouuuhým dojížděním, ale rovněž vznikem těmi no-go zón mezi .Ani z toho se dodnes Západ nedokáže vzpamatovat.

    Čili, řekněme že jedna z možných cest, je již, nyní, během korokrize vyzkoušená distanční, jak práce, tak i výuka, přes internet. Ta potřebná datová kapacita by se jistě dala dobudovat, třebas přes 5G. O tom by se jistě diskutovat dalo….

Přidávání komentářů není povoleno