Pixabay, zdroj

Informace jako atomy – rychle se mění a mají svůj „poločas rozpadu“

Napsal/a -pes- 11. července 2018

V případě konkrétního atomového jádra neumíme předpovědět, kdy dojde k jeho změně nebo rozpadu. Ale pro velké množství jader už relativně jednoduše ano. Dobu, za kterou se promění polovina jader, nazýváme „poločas rozpadu“. Podobné je to s informacemi. Třeba ve fyzice se polovina toho, co si myslíme, že víme, ukáže jako mylná průměrně každých 13 let.

V roce 1842 paleontolog Richard Owen vymyslel označení dinosaurus, což v řečtině znamená „strašlivý ještěr“. Problém je, že vědci nedávno přišli na svůj omyl, a to že dinosauři jako ještěři vůbec nevypadali. Byli totiž mnohem podobnější ptákům.


HlídacíPes.org tímto textem zve čtenáře na konferenci Kritické myšlení, jejímž je mediálním partnerem. Koná se 26. července 2018 v Kině Lucerna v Praze.

Víte, jak pracovat s informacemi?

Dokážete konstruktivně jednat s lidmi, kteří mají jiný názor než vy?


Přes 70 let jsme se učili, že sluneční soustava má 9 planet včetně Pluta. Dnes už Pluto mezi planetami nenajdete, protože jsou i větší tělesa, která bychom museli jinak taky započítat. Pluto bylo tedy vyřazeno.

Nebo třeba počet lidských chromozomů – původně jich v roce 1923 Theophilus Painter napočítal 48, aby se číslo o 33 let později zpřesnilo na 46. To je jen několik příkladů, které uvádí Samuel Arbesman ve své knize Half-life of facts (Poločas rozpadu faktů) jako ukázky rychlosti pokroku našeho poznání.

Zatímco u konkrétní informace nelze říct, kdy se ukáže jako mylná, pokud vůbec někdy, můžeme spočítat, jak rychle se změní polovina znalostí v určité doméně.

Poločas rozpadu v ekonomii – 9 let

Například ve fyzice se polovina toho, co si myslíme, že víme, ukáže jako mylná nebo nepřesná zhruba každých 13 let. V ekonomii je to každých 9 let a v psychologii 7.

Samozřejmě tu jsou rozdíly mezi různými znalostmi. Některé se budou měnit velice vzácně nebo vůbec, jako třeba obvyklý počet končetin člověka. Jiné naopak každou chvíli, například aktuální kurz bitcoinu nebo teplota.

Poločas rozpadu faktů znamená, že vzdělávání je nikdy nekončící proces. A že mnoho z toho, co dnes bereme jako fakt, se může brzy ukázat mylným.


Autor textu Lukáš Hána je lektorem kritického myšlení, zakladatelem projektu #krimyš

Čtěte též

Reklama

3 komentáře

  1. nováček napsal:

    Opravený text: Už Voskovec a Werich v třicátých létech minulého století, věděli že : „Nikdo nic, nikdy nemá míti za definitivní …“ A to prosím, i bez projektu #krimyš.

  2. jan rich napsal:

    Nedivte se nezájmu.Musíte nastolit téma,které asi z postele člověka nevstyčí,ale bdícímu nedovolí do ní ulehnout.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Že to co bylo včera pravda, dnes už pravdou není, je prastarý poznatek a nejsou k tomu třeba žádné projekty #krimyš, ba ani jejich autoři.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies