Pixabay, Mojpe, zdroj

Hagia Sofia jako symbol „znovudobytí“. V Evropě se na mešity mění některé kostely

V pátek má istanbulský chrám Boží Moudrosti – známý jako Hagia Sofia – začít fungovat jako mešita. První modlitby se zúčastní prezident Recep Tayyip Erdogan spolu s dalšími pěti stovkami věřících. Ostentativní přeměna dřívějšího chrámu, dnešního muzea a památky chráněné UNESCO na muslimský svatostánek vyvolala ve světě bouřlivé reakce. Pro Erogana je ale jen vyústěním dlouhodobé snahy zbavit Turecko sekulárního charakteru.

Navíc, jak zjistil HlídacíPes.org, Hagia Sofia není jediným tureckým muzeem, které se má změnit na mešitu. A trend proměny kostelů na islámské svatostánky není výjimečný ani v Evropě.

Debata o proměně jednoho z nejkrásnějších světových chrámů na mešitu nespadla z čistého nebe. Turečtí nacionalisté po ní volali desetiletí, Asociace pro ochranu náboženských základů se jí posledních 15 let snažila domoci soudně.

V roce 2019 jejich kampaň oficiálně podpořil i prezident Erdogan. Pro znalce poměrů současného tureckého soudnictví, které je pod značným vlivem prezidentského paláce, proto nebylo překvapivé, když Nejvyšší správní soud ani ne do roka rozhodl o změně z muzea na mešitu. Konkrétně shledal, že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934, které v rámci sekulárních reforem Mustafy Kemala Atatürka změnilo mešitu na muzeum, bylo protiprávní.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyvolalo ve světě protichůdné odezvy.

Papež František řekl, že ho hluboce rozesmutnilo. Americký ministr zahraničí se od něj tureckého prezidenta snažil odradit a ostře se proti němu vyhradilo UNECSO, pod jehož ochranu světově unikátní památka spadá od roku 1985. Nadšení naopak návrat sekulární budovy do náruče islámu vyvolalo v Pákistánu, ale i v samotném Turecku u konzervativní části populace. Jak glosovala některá blízkovýchodní média – Turecko se dočkalo novodobé rekonkvisty”. Na tomto postřehu je mnoho pravdy.

Hagia Sofia jenom začátek?

Když Mehmed II. dobyl v roce 1453 Istanbul a ukončil tak tisíciletou existenci Byzantské říše, jeho první kroky vedly právě do chrámu Hagia Sofia, kterou ihned přikázal změnit na mešitu.

Oltáře, kříže a zvony byly zničeny, mozaiky a fresky znázorňující křesťanské symboly zasádrovány. Pro Osmany mělo dobytí zásadního křesťanského svatostánku jasnou symboliku – dokazovalo převahu jejich státu a náboženství nad ostatními.

Jenže uběhlo 40 let a tomuto konceptu zasadila krutou ránu Isabela Kastilská a Ferdinand II., kteří v rámci tzv. rekonkvisty neboli znovudobytí” vytlačili v roce 1492 Maury z Pyrenejského poloostrova, muslimy z Evropy. Mešity v Córdobě, Malaze, Granadě se proměnily v křesťanské kostely.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Mezi konzervativními muslimy tato potupa” rezonuje dodnes a není proto divu, že prezident Erdogan v projevu o proměně bezvěreckého muzea Hagia Sofia v duchovní stánek citoval báseň popisující celý akt jako „druhé dobytí Istanbulu“. Podle španělského webového portálu Atalayar a deníku Times of Israel ve stejném projevu také uvedl, že osvobození Ayasofyi”, jak zní název v turečtině, je pouhým začátkem a předzvěstí osvobození” dalších islámských svatých míst – jeruzalémské mešity Al-Aksá a mešity-katedrály v Córdobě.

Umíráček sekulárního Turecka

Erdogan dal svým projevem jasně najevo, že éra sekulárního Turecka končí. Koneckonců Hagia Sofia není jediným muzeem, které za Erdoganovy vlády projde proměnou na mešitu. Podobný osud čeká další tři budovy, mezi nimi také známý byzantský kostel a muzeum s jedněmi z nejlépe dochovalých mozaik na světě zvané Chora. Istanbulský soud ho na mešitu nařídil proměnit už vloni.  Zatím se tak nestalo  jen kvůli soudním průtahům. Nadace, která muzeum spravuje, podala oficiální protest.

Kostel Chora byl původně postaven jako součást klášterního komplexu u zdí Konstantinopole. Celé jméno kostela bylo Církev Svatého Spasitele v zemi.

Vývoj kolem Hagia Sofia se dá vykládat i tak, že  Erdogan odhodil poslední zábrany, svou vlast už nepokrytě prezentuje jako islámskou a sám sebe vnímá jako vlajkonoše obnovení islámské velikosti ve světě.

Je za to ochotný i hodně zaplatit. Turecký Úřad pro náboženské záležitosti – Diyanet, pod jehož správu teď z tureckého ministerstva kultury přechází i Hagia Sofia, v posledních letech investoval desítky miliónů eur do budování nových mešit nejen ve své zemi, ale i v zahraničí.

Expanze tureckých mešit ve světě

Jen v roce 2015 a 2016 otevřel Diyanet v Turecku čtyři nové mešity. V Kirikkale pro 10 tisíc věřících, V Ankaře pro šest a v Corumu pro tři tisíce. Impozantní mešita pro 35 tisíc věřících pak vyrostla v Istanbulu.

Ve stejném období si ale Turecko připsalo také zásadní mezinárodní „zářez” v podobě největší mešity otevřené na území Ruska. Moskevskou centrální mešitu financoval Diyanet zčásti. Přispěl na ni 12 milióny eur, 86 miliónů euro doplatil podnikatel Sulejmán Karimov.

Turci financovali také výstavbu největší nizozemské mešity v Utrechtu. Největší mešitu v albánské Tiraně. Výstavbu nových mešit v Kosovské Mitrovici, v Bosně a Hercegovině, v Kazachstánu, v Mali, v americkém Lanhamu, severokyperské Nikózii a částečně v německém Duisburgu a v britském Cambridgi, kde vznikla první eko-mešita. Sám prezident Erdogan pak v roce 2017 slavnostně inauguroval Centrální mešitu v německém Kolíně.

Plány na vybudování turecké mešity naopak pro nedostatek financí padly v rumunské Bukurešti. Ve vyjednávání je výstavba turecké mešity v bulharském Kardzhali, běloruském Minsku, maďarské Budapešti, gruzínském Batumi a kosovské Prištině, v somálském Mogadišu, kubánské Havaně, ve Venezuele.

Rostoucí vliv v Německu

Prezident Erdogan prezentuje posilování tureckého kulturního vlivu jako přátelskou výpomoc muslimským bratrům a sestrám. Vývoj v Německu ale ukazuje, že jde rozhodně o víc.

Turecký Diyanet provozuje v Německu prostřednictvím turecko-islámského svazu pro náboženské záležitosti (DITIB) 900 z 2 400 německých mešit. Organizace se profiluje jako politicky neutrální, německá média ale opakovaně přinesla svědectví, která tomu zcela neodpovídají.

Časopis Der Spiegel informoval o imámech, kteří otevřeně podporovali tureckou invazi do syrského kurdského Afrínu. Několik tureckých imámů vyšetřovaly německé úřady kvůli špehování příznivců kontroverzního duchovního Fethullaha Gülena, německé tajné služby začaly zvažovat, že DITIB začnou oficiálně sledovat.

Němci začali otevřeně hovořit o nutnosti začít vychovávat a vzdělávat vlastní islámské duchovní a kazatele, neboť vliv Turecka a čím dál agresivnější prosazování Erdoganovy konzervativní doktríny v rámci početné turecké diaspory v Německu začalo zasahovat i do oficiálních německo-tureckých politických vztahů.

Fatihova mešita v Amsterdamu vznikla z bývalého protestantského kostela.

Veřejnou debatu o nutnosti podpory moderní evropské verze islámu a umírněných duchovních vyvolalo také několik incidentů, k nimž došlo v souvislosti s proměnou několika bývalých křesťanských kostelů na mešity.

I evropské kostely se mění na mešity

Zatímco počty křesťanských věřících slábnou, praktikujících muslimů v Evropě přibývá. Ve většině evropských zemí se muslimské náboženské obce potýkají s nedostatkem prostor, kde by mohly vykonávat modlitby.

V několika městech se proto církev rozhodla vyřešit situaci tak, že kostely, které už nebyly funkční a některé i léta chátraly, odprodala islámským centrům nebo i jednotlivcům, kteří je pak věnovali pro účely vybudování modlitebních prostor.

Mešita takto vznikla například ve francouzském Vierzonu, Lille a v Paříži, v německém Hamburku či v nizozemském Amsterdamu. Zatímco duchovní z „prodávajících” křesťanských kongregací vnímali proměny vesměs pozitivně a byli rádi, že opuštěné a chátrající budovy opět poslouží duchovním účelům, ozývalo se i hodně lidí, kteří s odprodejem kostelů muslimům zásadně nesouhlasili.

Například islámské centrum Al Nour, které otevřelo v roce 2018 v Hamburku na místě bývalého protestantského kostela, se potýkalo s ostrými reakcemi ze strany konzervativní Křesťanské demokratické unie, která veřejně vyzývala k zastavení konverze a případnému zbourání budovy, které považovala za lepší řešení. Před budoucí mešitou se také konala demonstrace extrémní pravice, jejíž účastníky ale nakonec co do počtu překonali jejich odpůrci.

Interiér amsterdamské Fatihovy mešity

Zatímco proměny kostelů ve zmiňovaných městech nakonec proběhly úspěšně, protesty ustaly a mešity „oděné do zdi kostelů” fungují bez problémů, najdou se i varovné hlasy, které upozorňují na snadnou zneužitelnost tématu k vyvolání potenciálních svárů mezi muslimy a křesťany či šíření islamofobie v Evropě.

Kostel jako džihád

Mahmúd Zaki, odborník na politický islamismus britské Westminsterské univerzity pro webový portál Arab Weekly nedávno uvedl, že převádění náboženských budov z jedné víry na jinou má v sobě společensky výbušný potenciál: „Je to karta, která se může proti evropským muslimům v nějaké chvíli obrátit.”

Zaki vidí zásadní nebezpečí v potenciálním zneužití nákupu křesťanských svatostánků radikálními islamisty. Téma skupování křesťanských kostelů a jejich proměny na mešity začíná podle něj mezi islamisty rezonovat:

„Bezpečnostní zprávy ukazují, že řadu evropských islámských center ovládají radikální islamistické skupiny, které koupi křesťanského kostela a jeho proměnu v mešitu považují za jednu z forem džihádu. Tyto skupiny hledají po Evropě prázdné kostely a vybízejí muslimské obchodníky k jejich koupi,” uvedl Mahmúd Zaki.

Tyto skupiny můžou podle něj konverzi kostelů na islámská centra používat k cíleným provokacím a vyvolávání nesvárů s místní komunitou. To by se podle něj mohlo v budoucnu velmi negativně odrazit i na vztahu veřejnosti k umírněné muslimské náboženské obci.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

24 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Jediný rozumný recept a racionální reakci, zachraňující civilizované poměry v Evropě, nabízejí antiislamizační „extrémistické“ strany. Bohužel.

    • Manitius napsal:

      Vaše civilizovanost je zřejmě formována názory jednoho českého vlastence asijského původu, který si na antimigrační rétorice buduje svůj mnohamilionový tubus.

  2. Kasam napsal:

    Jsem pro změnu VŠECH kostelů v mešity.Až se změní v Římě Sv Petr na mešitu snad si konečně evropané uvědomí, že islám není náboženství, ale plán na ovládnutí světa.
    To ovšem už bude pozdě.

    • Jarda napsal:

      vždy je to o tom, co si ta společnost dovolí a kam až zajde servilita ve jménu všeho dobra se neví, co se vlastně tím všehodobrem omlouvá a jaké bude mít následky….následky pro Evropu budou velké, už teď je 90 tisíc radikálů v Francii…a Francie jim jde naproti, požadavky se budou zvyšovat a nepokoje jsou jasný, jen je otázka kdy….v Německu to taky není žádná krása

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Problém je v tom, že islámské státy vlastní většinu majetku v Evropě. Protože soukromé vlastnictví je podle současných zákonů nedotknutelné, mají Evropané smůlu. Jediným skutečně obranným krokem by bylo vyvlastnění, což nejde, protože … Proč vlastně?
      Z kostelů křesťanských církví v Evropě budou do několika desítek let mešity a basta.

  3. Jarda napsal:

    v Angole islám zakázali, mešity zbourali a víru zakázali…myslíte, že to nejde? ale je na to potřeba mít „koule“…

    • Travis napsal:

      Samozřejmě že to jde. Římané zakázali křesťanství a tvrdě pronásledovali křesťany celá staletí ale efekt se jaksi nedostavil…

      • A. S. Pergill napsal:

        Ve skutečnosti je cca 90 procent zvěstí o pronásledování křesťanů jen křesťanská lež. Římané doplatili právě na to, že křesťany nijak zvlášť nepronásledovali. Prakticky jen tehdy, když vyvolávali veřejné pohoršení nebo porušovali platné zákony.

    • Oskar (hanák z hané) napsal:

      Evropané skutečně „koule“ nemají a proto, tahle euroatlantická civilizace dopadne tak, jak dopadla kdysi světovládná Římská říše.

  4. Jan Kotas napsal:

    „Jenže uběhlo 40 let a tomuto konceptu zasadila krutou ránu“…
    Prosím – jakému „konceptu??? snad bezpráví!!! Nazývejme věci a události správným jménem…
    Jinak dobrý článek, bohužel vzbuzuje pocit bezmoci před touto novodobou invazí…

  5. Petr Kaminsky napsal:

    1) Zajimalo by me, kterou dejinnou etapu Erdogan povazuje za vyznamnou z pohledu „islamske velikosti“? Osmanskou risi? Nevim, ale pripada mi, ze vestina zemi s islamem jako statnim nabozenstvim jsou dost zaostale, moderni civilizaci nedaly vubec nic. 2) Uz se tesim, az jednou bude mesita ze Sv. Vita. To Okamuru (a podobne posahance branici „narodni zajmy“) klepne pepka. 3) Kam to Erdogan chce dovest? Teokracie jako v Iranu? Ale predtim se necha ve zmanipulovanem referendu prohlasit ajatollahem. 4) Chtel bych kriklouny, kterym se nelibi islam a prestavba kostelu na mesity, upozornit, ze ten vzestup islamu je poctive odpracovany. Pokud s tim chteji neco delat, nepujde to cestou zakazu a protestu. Budou se zkratka muset stat vericim krestany a o nejaky kostel pecovat v ramci sve farnosti. Ale to je asi pro „klikace na siti“ prilis velka namaha, ze jo?

    • Manitius napsal:

      Erdogan se může těžko prohlásit ajatolláhem, když není šíita. A o tom, co daly islámské země jako svůj přínos civilizaci, si může každý přečíst v libovolné knize o dějinách islámu (dokonce i v češtině). Ach ti čecháčkové, všecko hážou do jednoho pytle, aniž by věděli, o čem mluví.

  6. Jos napsal:

    Erdogan oprášil staré mapy, obnovil staré zvyky z doby Mehmedovy, protože vidí, že tradiční islámská cesta na sever a na jih je opět otevřena. Tím více vyniká, jakou šílenou debilitou NATO a západních zemí byla násilná krádež Kosova Srbsku. Erdogan už postavil v Kosovu více než 700 nových mešit a jeho muslimové provedli v Kosovu úspěšnou etnickou čistku. Takové svinstvo nějak pokryteckému západu, včetně států NATO, vůbec nevadí.

  7. Manitius napsal:

    Ten chrám je na území Turecka a Turecko si s ním může dělat, co chce, třeba ho i zbourat. Ostatně, byla to mešita skoro 600 let a teprve za divoké sekularizace Atatürkovy došlo k její dehonestaci. A pokud jde o státní investice, že nikoho nepřekvapuje počet nových chrámů v Rusku, které vznikají se státní podporou a zavazují tak církev k adoraci Putinova režimu. Mešity vadí, kostely nevadí? A pokud někdo argumentuje, že v mešitách dochází k radikalizaci, ať se podívá do českých hospod, kde u piva vykřikují novodobí čecháčkové, eurofobové a „slušní lidé“ všeho druhu, kteří by těm druhým rádi ukazovali svou vlastní pravdu. Naštěstí je radikalizovaných frustrátů mnohem méně, než normálních lidí (věřících nevyjímaje).

  8. Vahe Avetisjan napsal:

    Těším se, az v chrámu Hagia Sophia opět zazní bohoslužba v řečtině ^_^ ^_^

  9. Daniel Altman napsal:

    Když nebudou chodit do kostelů Evropané, je to nevyhnutelná budoucnost. Komu vadí přestavba kostela na mešitu, ať řekne, kolikrát byl sám v minulém roce v kostele a kolik přispěl na jeho provoz.

  10. ČERT napsal:

    Trend, popisovaný v článku, je jistě velmi znepokojivý.
    Nicméně, několik vlastních poznámek či postřehů… Z našeho pohledu možná trošičku puntičkářská poznámka, ale pokud jde o tu španělskou Córdobu, tak ta v tom roce 1453, tj. v době dobytí Konstantinopole Turky, byla už přes 200 let součástí křesťanského Kastilsko-leónského království (na rozdíl, ano, od té Málagy a Granady, ty zůstávaly až do sklonku 15.století součástí toho posledního muslimského emirátu ve Španělsku).
    Jinak, ten postřeh, týkající se srovnání přeměny té Hagie Sofie na mešitu se středověkou španělskou reconquistou, jen vlastně s jaksi opačným znaménkem… Tak když povážíme, že od těch 30.let 20.století to sloužilo jako muzeum, předtím bezmála půltisíciletí (od toho roku 1453) to už mešita byla, a ano, byzantský, křesťanský chrám to býval po dlouhá staletí ještě předtím… Taky je třeba vidět, že ta vláda Mustafy Kemala Atatürka se opírala o takový hodně sekularizovaný turecký nacionalismus, aniž by zase tedy vyloženě ale popírala, že islám jako takový je součástí nějaké kulturní identity tureckého národa… Nevím, ale napadá mě (když už jsou tady, na HP, o tom jiné články), že podobně bychom skoro mohli říct, že u nás zase, po desetiletích principiálně ateistického komunistického režimu, představují nějakou „reconquistu“ církevní restituce.
    Ještě, když už je tady taky ta připomínka postojů papeže Františka nebo i ministra zahraničí USA… Tak vzhledem k tomu, že ta Hagia Sofia byla nejpůvodněji byzantský, východokřesťanský chrám, tak může být jistě dost relevantní, že se proti tomu ozvalo i Řecko a ruská pravoslavná církev (uniklo mi, zda Rusko jako takové, tedy Putin či pod.)… Ostatně, pokud vím, východní křesťané dodnes vyčítají západním (katolíkům) mj. to, že je v tom roce 1453 (dobytí Konstantinopole a vůbec definitivně Byzance Osmany) nechali úplně osamocené, že se na ně prostě úplně vykašlali…

  11. Pavel Chalupa napsal:

    Počkám si na zveřejnění informace, kolik mešit bylo v poslední době ve světě přeměněno na kostely.

  12. Pavel Liška napsal:

    No tak myslím si, že na to Turci měli právo. Ačkoliv si o islámu myslím své, tak se jedná o tureckou stavbu v Turecku a nikdo jim do toho nemá co kecat.

    • A. S. Pergill napsal:

      Jedná se o řeckou stavbu na Turky okupovaném řeckém území.

      • Pavel Liška napsal:

        Aha. Díky za upozornění. Kouknu na to.

      • Manitius napsal:

        A „Řekové“, neboli Byzantinci, jsou zase potomky římského impéria, ti to ukradli Parthům, ti zase Peršanům a tak dále až k Chetitům. Ostatně, Konstantin a Metoděj pocházeli z Thessaloniky v Řecku, kterou už drahnou dobu okupovali Slované. Proto taky mohli vytvořit staroslověnštinu, neboť rozuměli slovanskému nářečí. Takže bychom vlastně kus toho Řecka měli mít my, podle vaší logiky, ne?
        Jinak Turci jsou v Istanbulu 600 let, tomu pořád říkáte okupace?

  13. A. S. Pergill napsal:

    Čili v tom roce 1821 si Řekové měli říct: Turci jsou tu 400 let – dá se tomu ještě říkat okupace? A vykašlat se následně na boj za znovuobnovení řeckého státu. A něco podobného si mohla říct generace mých prarodičů a byli bychom v Rakousku a dorozumívali se německými skřeky.

    • Pavel Liška napsal:

      Tak jsem se na tu historii kouknul a na mém názoru to nic nemění. Jednou jsem si to území dobyl. Tak je to teď moje a mohu si s tím dělat co chci. Nebo se mám těch Řeků optat o svolení? Obávám se, že takto svět nefunguje. To bychom mohli anulovat veškerou historii. A že se o to nyní zrovna nyní spousta progresivistů snaží….. Nevěřím, že patříte mezi ně.

Přidávání komentářů není povoleno