Evropská unie může v souvislosti s novým koronavirem vůbec poprvé využít takzvaný systém včasného varování. Ten obsahuje příklady nejčastějších lží, které se o koronaviru šíří na internetu a sociálních sítích. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) se také kvůli tomu sešla se zástupci Googlu, Facebooku, Twitteru, Microsoftu a obchodní asociace EDiMA.

„Mezi příklady takových dezinformací patří třeba rady týkající se falešných léků a různých léčebných prostředků a postupů, které ve skutečnosti mohou zdraví lidí naopak ohrozit,“ řekla po jednání Jourová.

Na internetu se objevují zprávy, že proti viru pomáhá pití bělidla a dávání octu do nosních dírek. Problémem jsou ale i falešné zprávy o původu viru nebo o rychlosti jeho šíření,“ dodala.

Text Samuela Stoltona přeložil Lukáš Hendrych. Vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje. 

Účastníci jednání se také dohodli na důslednějším „prosazování důvěryhodných zdrojů“ zpráv, dále na „odstraňování zakázaného či škodlivého obsahu“ či na ochraně zákazníků před „zavádějícími reklamami“.

Evropská komise také potvrdila, že je připravena vůbec poprvé spustit tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System), a to právě v souvislosti s šířením nepravd a paniky okolo koronaviru.

Tento nástroj je klíčovou součástí Akčního plánu EU proti dezinformacím z roku 2018 a je určen k lepší a snadnější výměně informací týkajících se dezinformačních kampaní a zpráv. Součástí systému jsou kontaktní místa ve všech členských zemích, které mají za úkol dezinformace a fake news monitorovat a vzájemně sdílet svá zjištění. V Česku je kontaktním místem ministerstvo vnitra.

Systém včasného varování existuje od března 2019, od té doby však nebyl oficiálně aktivován. Nyní v souvislosti s šířením koronaviru pomáhá upozorňovat na příklady nejčastějších a nejrozšířenějších lží, které se na internetu objevují, a to mezi členskými státy EU i mezi státy G7.

Facebook a Twitter proti koronaviru

Vedle monitorování a upozorňování na dezinformace však musejí konkrétní kroky podniknout i samotné internetové platformy.

Mluvčí společnosti Facebook pro Euractiv.com řekl, že mezi přijatá opatření v takovém případě patří například odstraňování obsahu, který Světová zdravotnická organizace nebo jiné důvěryhodné a odborné zdroje v oblasti ochrany zdraví označily jako falešný a nepravdivý.

Stejně tak jsou zakazovány i reklamy, které v uživatelích vytvářejí falešný pocit naléhavosti a potřeby koupit si daný výrobek, který má zaručit okamžitou a efektivní ochranu před koronavirem.

Součástí boje proti lživým a dezinformačním kampaním je i propagace oficiálních údajů, dat a analýz, které souvisí s prognózami budoucího šíření viru. Na internetu se totiž v souvislosti s původem viru, jeho dopady a rychlostí šíření objevuje mnoho zavádějících informací. I proto se Facebook rozhodl, že na své síti bude šířit a podporovat datové mapy a prognózy vytvořené vědci z Harvardské univerzity a z Národní univerzity Tsing Hua na Tchaj-wanu.

V únoru se k podobným krokům rozhodl i Twitter. Jeho zástupci uvádějí, že sociální síť je v případě vyhledávání informací o koronaviru nastavena způsobem, aby uživatelům poskytovala pouze důvěryhodné lékařské informace.

Redakce Euractiv.com oslovila v této souvislosti i společnost Google, ta ale na otázky ohledně přijatých opatření neodpověděla.

Virus ohrožuje i ekonomiku

Evropská komise v minulém roce představila tzv. Etický kodex, který je zaměřen právě na boj proti dezinformacím, fake news, ale také proti nenávistnému a nezákonnému online obsahu. Jedná se však o nástroj dobrovolný, k jehož dodržování se internetové firmy a online platformy nemusejí zavázat. Internetoví giganti typu Facebook, Google či Twitter se však rozhodli kodex dodržovat.

Průběžné hodnocení jeho fungování v praxi se nyní vytváří a má být zveřejněno nejpozději do konce tohoto roku, kdy bude rovněž představen tzv. Demokratický akční plán (EU Democracy Action Plan). Ten by měl obsahovat konkrétní kroky jednak pro boj proti dezinformacím, jednak pro zajištění spravedlivých voleb, ochranu demokratických institucí či podporu nezávislých a kvalitních médií.

V pondělí navíc unijní exekutiva vytvořila tým, který sestává z pěti komisařů, a jehož cílem je věnovat se dopadům šíření koronaviru na unijní země a jejich obyvatele. Komise se tak hodlá zaměřit zejména na dopady šíření viru v oblasti zdraví, mobility a evropské ekonomiky.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control) zároveň na počátku týdne zvýšilo riziko infekce ze stupně „mírné“ na stupeň „vysoké“.