Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Jedním z terčů sledování systémem Pegasus měl být i francouzský prezident Macron. Foto: Profimedia
,

Špionáž proti vlastním lidem. Kvůli kauze Pegasus se řeší větší dohled Bruselu nad odposlechy

Evropský parlament chce spustit vyšetřování Maďarska a Polska kvůli podezření, že tamní vlády využily špionážní program Pegasus proti svým kritikům, namísto boje proti terorismu. Někteří europoslanci také kvůli kauze Pegasus požadují, aby Evropská unie více dohlížela na zákonné využití odposlechů v jednotlivých členských státech.

Spyware Pegasus vyvinutý izraelskou firmou NSO Group umí bez vědomí uživatele ovládnout mobilní telefon a proměnit jej v odposlouchávací zařízení. Útočníkovi umožňuje číst zprávy, nahrávat hovory či na dálku zapnout kameru v telefonu. To vše bez toho, aby uživatel musel sám udělat jakýkoliv krok, kterým by Pegasus aktivoval.

Řada států, které si od roku 2016 Pegasus od Izraele koupily, však tento program nezapojila pouze do boje proti teroristům a těžkým zločincům. Jak ukázalo mezinárodní vyšetřování nazvané The Pegasus Project, na kterém se podílely organizace Amnesty International, Forbidden Stories a 17 mediálních organizací, mezi sledovanými byli často opoziční politici, novináři a aktivisté.

Tlak i díky Macronovi

Podezření ze špehování padlo na Budapešť a Varšavu. Maďarsko i Polsko totiž Pegasem jako jedny z mála evropských zemí disponují. Kromě nich program vlastní Španělsko a Německo.

Podezřelé kroky maďarských a polských úřadů vyvolaly rozruch také uvnitř Evropského parlamentu. Ten se kauzou začal zabývat minulý měsíc po iniciativě poslanců třetí nejsilnější politické skupiny Renew Europe. V jejích řadách totiž převažují i zástupci francouzské vládní strany En Marche!, kterou vede prezident Emmanuel Macron. Právě jeho jméno se také objevilo na seznamu odposlouchávaných osob.


Text Vojtěcha Freitaga vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Podle vyjádření europoslankyně Sophie in’t Veldové se frakci Renew Europe povedlo na začátku února zajistit širokou podporu v rámci EP, a ten by tak v nejbližší době měl odsouhlasit a následně ustavit speciální vyšetřovací komisi.

Pokud se tak stane, tento orgán bude po dobu jednoho roku zkoumat příslušné dokumenty a ptát se zpravodajců a úředníků z daných členských zemí. Podobným způsobem vyšetřovali europoslanci v minulosti kauzu Panama Papers či operace CIA na území EU.

Sankce i větší dohled EU nad odposlechy

V debatách o špionážním systému se objevují i hlasy požadující daleko razantnější postup EU, než je „pouze“ vyšetřovací komise. Podle společného dopisu 86 lidskoprávních organizací adresovaného loni v prosinci šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi a unijním ministrům zahraničí by měla EU na NSO Group uvalit sankce a podniknout „všechny kroky“ ke globálnímu zákazu špionážních produktů od této firmy.

K omezení obchodování s NSO Group přistoupily loni v listopadu například USA, které zařadily izraelskou firmu na tzv. obchodní černou listinu. Americké firmy tak nemohou s NSO Group obchodovat ani jí poskytovat své služby.

Podle některých hlasů však situace vyžaduje širší přístup, protože podobných špionážních softwarů se může objevit více. „Potřebujeme systematická pravidla, které nám umožní využívat špionáž v případech, jako je terorismus, ale zároveň ochrání lidi před vládami, které zneužívají svoji moc na odposlechy novinářů, aktivistů, právníků, ale i opozičních politiků,“ řekl pro server Euractiv slovenský europoslanec Vladimír Bilčík (EPP), který je členem výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci LIBE, do jehož působnosti kauza Pegasus spadá.

Podle Bilčíka se totiž ani v rámci EU nedá na vlády členských zemí vždy spolehnout, že zajistí spravedlivý proces schvalování odposlechů a také nezávislé vyšetřování zneužití špionážních programů. EU by proto měla vynutit dodržování celounijních standardů ohledně odposlechů.

„Z konkrétních opatření se mluví například o nezávislém dohledu nad odposlechy v členských státech, které budou každoročně monitorované a vyhodnocované ve zprávách o právním státu od Evropské komise,“ dodal europoslanec.

Nezávislé vyšetřování? V Polsku těžko

To, že se na podezřelé členské státy nepůjde v otázce vyšetřování špehování spolehnout a je třeba celounijní přístup, potvrzuje i případ polské prokurátorky Ewy Wrzosekové. Ta se loni stala terčem útoku spywaru šestkrát během dvou měsíců. Podle ní souvisí útok s jejím vyšetřováním zákonnosti prezidentské volby v Polsku během pandemie, kdy se stala „nepřítelem“ ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra.

„Podala jsem oficiální stížnost. Jenže ten samý úřad, který mě měl špehovat, teď bude činný ve vyšetřování. Soudy navíc nemají šanci reálně zjistit, kde všude tajné služby Pegasus zapojují. V Polsku tedy není nikdo, kdo by mohl zneužívání nezávisle prošetřit,“ zdůraznila ve svém projevu před europoslanci Wrzoseková.

V Polsku program koupil v roce 2017 Ústřední protikorupční úřad (CBA). Ten podle auditu polského Nejvyššího kontrolního úřadu získal zhruba 5,5 milionu eur na Pegasus nezákonně ze zvláštního fondu polského ministerstva spravedlnosti pro oběti trestných činů. Nákup technologií jako Pegasus by přitom v Polsku měl financovat veřejný rozpočet, a podléhat tak parlamentní kontrole.

Ani v Maďarsku se situace výrazně neliší. Poté, co loni iniciativa The Pegasus Project ukázala prstem na Budapešť a zveřejnila jména odposlouchávaných opozičních politiků a novinářů, se vláda Viktora Orbána k věci několik měsíců nevyjadřovala. Až v listopadu poslanec a člen vládní strany Fidesz Lajos Kósa připustil, že Budapešť má takový program k dispozici, ale že všechna telefonní čísla schválilo maďarské ministerstvo spravedlnosti.

„Vláda tím v podstatě řekla, že odposlech novinářů je v Maďarsku oprávněný. Přitom nemá žádné argumenty, proč jsme podezřelí. Materiál navíc může použít u soudu proti nám obviněným,“ popsal svoji situaci jeden z monitorovaných novinářů Szabolcs Panyi.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

4 komentáře

  1. liberal shark napsal:

    Někdo by měl zahrnout do vyšetřování i českou republiku. Jen u nás soudy povolí odposlech komunikace mezi obviněným a jeho advokátem. Jen u nás může státní zástupce v soudní síni vyrvat advokátovi z ruky jeho dokumenty. Jen u nás se odposlechy schvalují jako na běžícím pásu bez přezkumu zdůvodnění a zůstávají na věky neukončené, aby se o nich odposlouchávaní nemohli dozvědět.

  2. Petr napsal:

    A co takhle vyšetřit jak je tohle vůbec možné, našli Izraelci tajná zadní vrátka? Nebo je to chyba vývojářů Googlu? A co s tim chtějí dělat? To prostě jen budou konstatovat že někdo může jen tak nainstalovat komukoliv do mobilu štěnici?

  3. Jindřich Mitter napsal:

    Maďarsko a Polsko nedrží hubu a krok, tak to v EU schytávají, holt zlobivé děti.

    • Pavel napsal:

      Chtěl jsi říct, že polšťí a maďarští novináři a soudci nedrží hubu a krok, takže to od pisáků a orbána schytávají.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaMediální Gramotnost