Čínská platforma pro předvídání „incidentů“ využívá analýzu velkých dat. Jedinci vytipovaní algoritmem putují šmahem na převýchovu bez ohledu na presumpci neviny.

Čínské úřady, policie a armáda mají k dispozici ohromné množství dat o občanech – včetně dat osobních a citlivých. Tato data jsou shromažďována plošně. Při absenci právních záruk na ochranu osobních údajů se situace rovná zjevnému porušování práv a svobod všech občanů ČLR.

Sjednoceně za účinnější šikanu

Organizace Human Rights Watch nedávno přinesla shrnutí nejnovějšího vývoje v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, která se v posledních letech stala jakousi „pokusnou laboratoří“ orwellovského modelu totální kontroly nad společností.

Minimálně v jedné prefektuře, konkrétně v západním Kašgaru, byl nyní plně zaveden systém označovaný jako „platforma pro integrované společné bojové operace“ umožňující sběr a následnou analýzu velkých dat, jež tak mohou být využita k předvídání zločinů nebo jakéhokoli chování ohrožujícího společenskou stabilitu.

Tento systém je už nyní v praxi využíván k odhalování „podezřelých“ či „nedůvěryhodných“ osob, které jsou bez dalších průtahů za účelem „integrace“ či přímo asimilace internovány do „politických vzdělávacích center“.

Tedy do nechvalně proslulých „převýchovných táborů“, v nichž se čínská komunistická strana již přes 70 let pokouší vzdělávat politicky nedostatečně uvědomělé či nespolehlivé občany.

Lidová válka za stabilitu

Čínské aktivity v Sin-ťiangu obývaném převážně muslimským obyvatelstvem, který je proto považován za jednu z bezpečnostně a politicky nejcitlivějších oblastí v rámci ČLR, souvisí s kampaní „tvrdého úderu proti terorismu“ nebo také „lidové válce proti teroru“, jež byla spuštěná v květnu 2014.

V Sin-ťiangu ale naplno vypukla až s výměnou vedení, když byl v srpnu 2016 na post stranického tajemníka oblasti zvolen Čchen Čchüan-kuo (osvědčený už z dřívějška, když v Tibetské autonomní oblasti „stabilizoval“situaci po nepokojích v roce 2008).

Cílem této kampaně je „udržení společenské stability“ v Číně, což v praxi znamená tvrdé potírání jakékoli formy disentu včetně občanského aktivismu nebo např. náboženských aktivit.

Dalším z cílů této kampaně jsou také „migrující osoby“, tj. takové, které se nezdržují v místě registrace k pobytu, včetně osob cestujících do zahraničí nebo tam déle pobývajících.

Podle odhadu Human Rights Watch za necelé dva roky od dubna 2016 ve zmíněných politických vzdělávacích centrech skončily již desítky tisíc Ujgurů, Foreign Policy hovoří dokonce o osmi stech tisících.

Jak prohlásila Maya Wang z čínské pobočky HRW: „Poprvé můžeme jasně ukázat, že způsob, jakým čínská vláda využívá sběr velkých dat a předvídání kriminality, nejen očividně porušuje právo na soukromí, ale také umožňuje úředníkům libovolné zatýkání občanů. (…) Libovolné hromadné sledování a zatýkání jsou orwellovské politické nástroje; Čína by je měla přestat užívat a měla by neprodleně propustit všechny, kdo jsou drženi v politických vzdělávacích centrech.“

Moc knih, moc hnojiva

Zmíněná „integrační platforma“ shromažďuje a analyzuje data získaná ze široké škály zdrojů. Od bezpečnostních kamer, z nichž mnohé jsou vybaveny softwarem na rozeznávání tváře či nočním viděním, přes „wi-fi špióny“, kteří dokáží odhalit IP adresy počítačů a mobilních zařízení, až po oficiální databáze zahrnující veškeré osobní údaje včetně informací o zdravotním stavu, rodině, bankovní informace, trestní rejstřík apod.

Údaje získávají také četné hlídky v terénu, které mají např. za úkol pravidelně navštěvovat domácnosti „nedůvěryhodných osob“.

Tyto údaje jsou v reálném čase využívány během kontrol na četných „check-pointech“, jež jsou rozmístěny nejen na letištích a nádražích, ale také na všech důležitých silničních tazích.

Na základě okamžitého upozornění systému na „podezřelou osobu“ mohou úřady na místě zasáhnout a podle svědectví HRW jsou takoví lidé zpravidla neprodleně zatčeni.

Důvodem pro „podezření“ pak mohou být často banality typu velkého množství knih nalezených při náhodné domovní prohlídce nebo nákup většího množství hnojiva než v minulých letech apod.

Bedlivě se hlídá také cestování Ujgurů a dalších občanů muslimského vyznání jak v rámci Číny, tak i do zahraničí.

„Integrační platforma“ byla vytvořena a je spravovaná společností s čínským názvem Sin-ťiang lien-chaj cchang-č‘, jež je plně vlastněna mateřskou společností China Electronics Technlology Group Corp. (CETC).

Ta je zároveň jedním z nejvýznamnějších státních kontraktorů dodávek pro čínskou armádu.

„Kombinované integrační operativní postupy“ jsou údajně klíčovou doktrínou čínské Lidově-osvobozenecké armády sloužící k vytvoření jakéhosi „systému systémů“ označovaného jako C4ISR a zahrnujícího „velení, kontrolu, komunikaci, počítače, rozvědku, dohled a rozpoznávání“.

O Tibet je také postaráno

V rámci tohoto systému se například pracuje i s analýzou spotřeby elektrické energie nebo nákupu potravin v domácnostech.

Jedním z klíčových cílů je odhalování „tří zlých sil“: separatistů, teroristů a extremistů. Boj proti těmto „třem zlým silám“ však v praxi často maskuje diskriminaci etnických a náboženských menšin či celých komunit a národů.

Jako je tomu např. v Sin-ťiangu, ale také Tibetu, z něhož za posledních deset let zcela chybí jakákoli data. Po nepokojích z roku 2008 je totiž Tibet pro zahraniční novináře, badatele, ale i neziskové organizace neprodyšně uzavřen. Vše ale nasvědčuje tomu, že situace je tam velice podobná Sin-ťiangu, ne-li horší.