Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Za listopadový a prosincový částečný lockdown rakouská vláda nabídla postiženým oborům kompenzaci ve výši 50-80 procent loňského obratu
Profimedia.cz,

Rakouský vzor pro Česko. Covid nešetří ani tamní hospodské, vláda je ale od počátku podržela

Dělejme to raději jako Rakušané, kritizují českou vládu za nedostatečnou pomoc gastronomii často nejen tuzemští majitelé restaurací, ale i někteří ekonomové či opoziční politici. Rakouský model vypadá skutečně působivě, kromě výše kompenzací tamní covidová záchranná síť navíc oproti Česku funguje hlavně rychle a neprovázejí ji zmatky způsobené řadou výjimek.

Ve srovnání s českými restauratéry vstupovali ti rakouští do podzimní vlny pandemie koronaviru s podstatně větší jistotou. Krátce poté, co rakouská vláda vyhlásila na začátku listopadu „částečný lockdown“ a mimo jiné uzavřela restaurace, dala podnikatelům v gastronomii a hotelnictví garanci, že vzápětí dostanou i kompenzace.

Konkrétně náhradu ve výši až 80 procent jejich obratu za stejný měsíc loňského roku s tím, že peníze dorazí na účet už do pár dní, maximálně do dvou týdnů. O podporu sice rakouští provozovatelé restaurací a hotelů musejí požádat prostřednictvím webového rozhraní ministerstva financí, pak už se ale výše podpory vypočítá automaticky, na základě údajů z finančního úřadu.

Tou dobou byly restaurace v Česku zavřené už přes dva týdny a vyhlídka na kompenzaci se nerýsovala, natož možnost, že by podpora přišla v zásadě automaticky a s využitím dat, jež státní správa o podnikatelích už má. Ale zpět k Rakousku.

Plán versus Havlíček

Prosincová výše kompenzací se tam vyšplhala už „jen“ na 50 procent loňského obratu. K tomu však v polovině měsíce přibyl další záchranný program: kompenzace ztrát, které firmy utrpí mezi zářím 2020 a červnem 2021 (částečně se suma prognózuje i směrem do budoucna). V případě malých firem je náhrada ztrát až 90 procent, v případě velkých a středních pak až 70 procent. Za malou firmu se přitom považují ty s maximálně 49 zaměstnanci.

Začátkem prosince už tedy rakouský gastronomický sektor věděl, s čím může pro následující měsíc počítat. V Česku vláda zatím váhala mezi postupným rozvolňováním a dalším zavíráním ekonomiky a před Strakovou akademií zahájil jeden ze zoufalých hospodských protestní hladovku.

 

 

„100% nájmu na tři měsíce, 100% mezd a odvodů, speciální kompenzace za pokoje pro ubytovací zařízení a gastro bonus pro všechny majitele restaurací ve vazbě na počet zaměstnanců,“ oznámil nakonec ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček 14. prosince.

Tou dobou už však řada hospodských bez vyhlídky na kompenzace sáhla k radikálním krokům. Buď nechali otevřeno navzdory vládním omezením a pod hrozbou sankcí, nebo kvůli výpadku příjmů sáhli ještě hlouběji do mínusu, případně podnikání ukončili.

Zkušenosti konkrétních majitelů restaurací také mezitím ukazují, že vládní záchranné programy jim uhradí sotva 40 procent obvyklých nákladů, oproti vládou deklarovaným 100 procentům.

Zimní sezóna ovlivní HDP

Ani v Rakousku však z českého pohledu velkorysá pomoc gastronomii neznamená, že by tento sektor byl takříkajíc za vodou. Podle viceprezidenta rakouského sdružení hoteliérů ÖHV Waltera Veita i přes státní kompenzace asi pětině provozovatelů v Rakousku hrozí krach. Hotely i restaurace tam zůstanou podle aktuálně platných nařízení zavřené až do 7. ledna.

Výpadek bude citelný hlavně u zahraničních hostů, domácí Rakušané totiž podle Veita obvykle plní kapacity hotelů jen asi z 20 procent. Turismus je pro rakouskou ekonomiku klíčový a třeba kompletní výpadek zimní sezóny by se na rakouském HDP projevil podle odhadů poklesem až o 1,5 procenta.

Kompenzace na základě výše obratu však zdaleka není jediný podpůrný program, na který si mohou rakouští podnikatelé sáhnout a to nejen ti v gastronomii.

Ve dvou fázích (jaro a podzim) letos vláda Sebastiana Kurze vyhlásila vyplácení příspěvku na fixní náklady ve výši až 800 tisíc eur a hradí firmám postiženým vládními nařízeními také náklady na kurzarbeit (zkrácené pracovní úvazky za sníženou mzdu, kdy rozdíl oproti plnému platu dorovnává právě stát, pozn. red.).

Myslí i na startupy nebo přidává prémie za investice firem do digitalizace nebo ekologických vylepšení, pokud se je rozhodnou provést navzdory výpadkům příjmů kvůli covidu. Čerpání různých programů se v některých případech smí i překrývat.

Nechceme trestat podnikatele

Rakousko také na první pohled nehledá cesty, jak vyplacenou kompenzaci podnikatelům co možná nejvíce snížit. Ilustruje to znovu příklad z gastronomie: do základu pro výpočet náhrady z loňského obratu u restaurací se v Rakousku započítávají i příjmy z rozvozového prodeje jídla (na rozdíl od sousedního Německa).

Jinými slovy – fakt, že například pětinu obratu restaurace tvoří rozvoz, který lze provozovat i v době uzavření restaurací, nijak nesníží vypočítanou výši kompenzace.

Koronaviru se přizpůsobila i slavná vídeňská restaurace Figlmüller – speciální krabicí na vídeňský řízek „to go“ (Faceboook: Figlmüller)

V pokynech pro žadatele to rakouské ministerstvo financí na svém webu vysvětluje takto: „Obrat, vytvořený postiženou firmou v rámci (koronavirem) zasažené branže, není na škodu a nevede ke snížení kompenzace.“

Stejně tak mají nárok na kompenzaci na základě loňského obratu i hotely, které teď sice nemohou ubytovávat turisty, ale určité – byť výrazně slabší – příjmy jim plynou z hostů na služebních cestách.

Rakouské ministerstvo financí podobné dotazy, kdo má a nemá nárok na podporu, na svém webu shrnuje větou: „Nechceme trestat podnikatelskou aktivitu.“

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

7 komentářů

  1. Srovnání napsal:

    Srovnávejme se se stejně postavenými, k Rakousku jsme se ekonomicky za 30 let moc nepřiblížili, ekonomika Rakouska je mnohem více závislá na službách. Srovnávejme se třeba se Slovenskem. Jenže to už by jsme přestali být nejhorší a to přece novinář tohoto podivného plátku nechce.

    • František napsal:

      V ČR tvoří služby 60% ekonomiky, v Rakousku 70%. Tolik k „mnohem více“.

      • virus napsal:

        Ze služeb se najíme , ohřejeme , budeme bydlet ,atd. , to je skutečně turecké hospodářství !

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Takhle se chova civilizovany stat – pokud nekomu zakaze podnikani, uhradi mu ztratu (nebo aspon cast). O tom si v Babisistanu muzem nechat jenom zdat. Dokud tady bude vladnout tahle AgroFert-i mafie, nic se nezmeni. Jedine, co umeji – zakazy, nesmyslna opatreni, PR/lhani.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Stát nemá žádné svoje peníze, má jen peníze, které vybere od občanů proto, aby je v jejich prospěch spravoval a vydával a neexistuje zákon, který říká, že z nich musí živit nějakou skupinu podnikatelů, kterým se jejich podnikání z nějakých důvodů přestalo dařit, v tomto případě proto, že je pandemie covidu-19, kterou stát nevyvolal.
      S Vaší schopností chápat je to čím dál horší a horší, zkuste přece jenomvyhledat toho psychologa a pro jistotu i toho psychiatra, může to být i mentální porucha s fyziologickým pozadím (lidově měknutí mozku, nebo naopak cementoza).

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    V Rakousku také je daň z příjmu podnikatelů silně progresivní, ne jako v Česku jedna sazba a šmitec.
    Daň z příjmu fysických osob je až 55%, korporátní daň, která u nás není vůbec, je 25% až 27,5%, DPH je standartně 20%, snížené sazby 13% a 10%, při čemž se nižší sazba vztahuje zejména na knihy a léky.
    V Rakousku je možné z toho, co vyberou na daních kompenzovat kde co tedy trochu jinak, než je únosné, z toho co se vybere, v Česku.
    Podnikání vždy obsahovalo pro každého, kdo to dělal i tak zvané podnikatelské riziko a to se teď pandemií naplnilo. Neměl by to být důvod k veřejné podpoře z veřjných prostředků získaných jediným, v demokracii možným způsobem, výběrem daní od všech občanů bez rozdílu, protože mezi mými Listinou garantovanými svobodami je i svoboda na co vydám své vydělané peníze, byť odvedené ve formě daní do státní pokladny. Nikdo mně přece k tomu nesmí nutit.
    Kompenzace nějaké skupině obyvatel, k vůli tomu, že jim nejdou kšefty je, obecně vzato, sprosťárna vlády vůči ostatním občanům.

  4. petrph napsal:

    Začíná to být složité. Ono skutečně není sporu o tom, že by je měl stát podpořit po nějakou nepříliš dlouhou dobu, než se přežene nějaká kratší krize, a pak se zase rozjedou.
    Jenomže, už teď vidíme že ta pandemie koronaviru už je tu skoro rok, připomínám že to slibované masové očkování je naplánované na dva roky – a není tak jisté, zda vše vyřeší, už teď se objevují další mutace, některé rizikové skupiny obyv ani očkovat nepůjde, atd..A jasně se hovoří o tom, že třeba roušky a další opatření se budou dodržovat dlouhodobě.
    Čili – za této situace ani nelze na vládě požádovat, aby trvale/dlouhodobě (z vybíraných daní) platila neproduktivní odvětví za to že nic nedělá a dělat nebude.
    Už v Německu, jak se i psalo, se objevují názory, že Kurzarbeit by se mělo omezit. (Hovoříme o delším horizontu, nikoliv ten aktuální lockdown „do ledna“ :)) A počítám že i těm v Rakousku to dojde brzy taky,,,

Přidávání komentářů není povoleno