Bezpečné heslo? Tak takhle ne...
Foto: ISECO.cz,

V naší branži o klientech raději veřejně nemluvíme, říkají experti na bezpečnost informací

Napsal/a Ondřej Neumann 28. září 2018

„V našem oboru se špatně mluví o referencích, někdy nezbývá než jen naznačit mezi čtyřma očima,“ říkají Eva Neduchal a Tomáš Dedek, spoluzakladatelé společnosti ISECO.CZ. Mezi jejich klienty patří velké tuzemské bankovní domy i státní správa.

Svůj byznys v oblasti bezpečnosti informací za čtyři roky dostali i do Asie nebo Saúdské Arábie. V rozhovoru také vysvětlují, proč se rozhodli dlouhodobě podpořit část obsahu HlídacíPes.org.

ISECO podniká v oboru bezpečnosti informací. To je ale poměrně široký obor. Na co se specializujete?

Eva Neduchal (Foto: ISECO.cz)

Dedek: S tím, jak postupně rosteme, roste i náš záběr. Největší kompetenci máme v relativně úzkém segmentu IT bezpečnosti – v bezpečnostním monitoringu. Je to tak, že data tečou zleva zprava, vytváří se o tom záznamy, takzvané logy a ty lze vyhodnocovat, v podstatě hlídat, jestli se neděje nějaká nepravost. Takové projekty děláme pro relativně velké firmy jako jsou banky, pojišťovny. Ty na to, aby bezpečnost mohly řešit, mají prostředky a jsou na podobné projekty interně připraveny. Často jim také povinnosti vyplývají ze zákona nebo od mateřské firmy.

Neduchal: U finančních institucí třeba platí, že řadu povinností týkajících se bezpečnosti předepisuje Česká národní banka.

Dedek: K bezpečnostnímu monitoringu se pak postupně nabalují další věci. Teď relativně nově konzultace bezpečnosti informací, známé GDPR, elektronická identita a podobně.


LÍBÍ SE VÁM, CO DĚLÁ HLÍDACÍ PES? POMOZTE NÁM V TOM POKRAČOVAT

 TŘEBA PRAVIDELNÝM PŘÍSPĚVKEM 100 KČ ZA MĚSÍC NEBO I VYŠŠÍM – DĚKUJEME VÁM!


Byznys se Saúdy

Za loňský rok jste měli obrat 96 milionů korun. Působíte jenom na českém trhu, nebo i někde v zahraničí?

Neduchal: Primárně se stále soustředíme na český trh, nicméně už nás oslovují firmy, především dceřiné společnosti českých firem, třeba ze Slovenska. Teď jsme ale měli dva zajímavé projekty v Saúdské Arábii.

Dedek: Týkalo se to bezpečnostního monitoringu. Taky děláme pro klienta z Čech, který působí v dalších deseti zemích, do nichž dodáváme, nebo se kterými spolupracujeme. Takže Indie, Čína, Indonésie, Filipíny a podobné země.

Tomáš Dedek (Foto: ISECO.cz)

Můžete nějakého klienta jmenovat? 

Neduchal: S ohledem na bezpečnosti spíše ne, protože když bychom klienty jmenovali, tak se ostatní dozví, co mají za systém, což nikdo z nich nechce. „Narušitel“ pak bezpečnostní opatření může rychleji obejít, klient je zranitelnější.

Dedek: V naší branži se zkrátka špatně mluví o referencích.

A jak se dělá byznys v branži, kde nemůžete používat reference?

Dedek: Nemůže se používat veřejně. Mezi čtyřma očima se ale naznačit dá…

Ke zmíněným projektům v Saúdské Arábii jste se dostali jak? Saúdové od někoho tu referenci dostali? 

Dedek: To je docela hezký příběh. Saúdský trh je úplně jiný svět. Tam do vládních entit mohou dodávat jenom saúdští Arabové. V podstatě tam nejde založit si firmu, to trvá asi pět let a je to hodně komplikované. Takže je to uzavřený trh a velmi jim tam chybí kvalifikovaní lidi. Celé se to propojilo, protože té saúdské firmě chyběly zdroje, kvalifikace, zkušenosti s tím, jak konkrétní systém od IBM implementovat. A v Praze na školení se potkal náš dlouhodobý obchodní partner s manažerem právě saúdského distributora a slovo dalo slovo.

Spolupracujete tedy především právě s IBM?

Dedek: Ano, především s IBM. Jsme IBM Gold Business partner a také máme ocenění IBM Expert v oblasti Security operations and responds. Zaměřujeme se pak především na implementaci IBM QRadar.

IT a státní správa

Dodáváte v Česku i pro státní zprávu?

Neduchal: Minimálně, ale ano.

Dedek: Třeba pro ministerstvo zemědělství. Poskytujeme jim službu na monitoring infrastruktury s ohledem na zranitelnosti.

Jak dopadá srovnání velkých bankovních domů a státních institucí, co se týče kybernetické bezpečnosti?

Neduchal: Nevím, jestli to vůbec porovnávat lze. Jsou tam úplně rozdílní lidé, jiné světy. Svět bankovnictví a komerce obecně je flexibilnější. Můžou si vybírat, tvoří si větší rozpočty, pracuje tam víc kvalifikovaných lidí. Ve státní správě je to pomalejší, kvalifikovaných lidí je méně.

Dedek: Na trhu je celkově nedostatek technických lidí. Kdo si to může dovolit, tak lidi přetahuje a přeplácí. Stát na to aktuálně doplácí nejvíce. Všechny veřejné instituce také trpí tím, že jsou totálně závislé na svých dodavatelích, z nichž někteří si dělají takřka co chtějí. To je jedna rovina. Další je, že státní úředník má dělat jenom to, co mu zákon nakazuje. A donedávna legislativa v našem oboru nebyla. Naštěstí vznikl zákon o kybernetické bezpečnosti a pomalu se to někam posouvá a zavádí se pořádek. Půlka bezpečnosti spočívá právě v tom, že věci fungují jak mají, dělají se správně je v nich pořádek.

Navíc platí, že co státní organizace, to systém od jiné firmy. To taky asi dvakrát nepomáhá…

Dedek: To rozhodně nepřispívá ani k bezpečnosti, ani k hladkému provozu systémů jako takových. Nejvíce mě teď rozčiluje pracovat se systémem NEN, Národní elektronický nástroj zadávání veřejných zakázek. To je pekelná věc, nefunkční a pomalá.

Facebook a HlídacíPes.org

Kyberbezpečnost je velké téma současnosti i budoucnosti. Jak se o něm podle vaší zkušenosti v Česku mluví a informuje? 

Neduchal: Jde o to, aby i ke koncovým uživatelům pronikla nějaká osvěta. Aby si dávali pozor na to, co kde o sobě zveřejňují, co o sobě píší. Myslím si, že by se to mělo vyučovat už i na základních školách. Jeden jednoduchý příklad: hokejový klub má založenou skupinu na Facebooku a lidi tam píší data narození svých dětí, výšku, váhu, rodná čísla. Napsalo to tam dobrovolně celkem 42 lidí a nikomu z nich to nepřišlo divné. Přitom je to pro ty děti nebezpečné. Už když vyrůstají, tak je o nich vedený nějaký záznam a nikde není jasné, kdo ty data spravuje. Nikde nemám zodpovědnou osobu, pro případ, až se nějaká data ztratí. I když to udělala celé jedna maminka a v dobré víře.

Jak se tedy jako experti díváte na Facebook či Instagram?

Neduchal: Já sama používám Facebook i Instagram. Je to fajn nástroj, ale samozřejmě tam nezveřejňuji všechno. Nebo mám u některých příspěvků striktně nastaveno, kdo co uvidí. I když ani to mi nedává jistotu, že toho někdo nezneužije.

Osobně sociální sítě v podstatě používám pouze kvůli práci…

Neduchal: My také. Je důležité dělat PR, třeba při náborech nových zaměstnanců. Kouknou se spíše na Facebook než na naše webové stránky.

Dedek: Bez sociálních sítí se dneska fungovat nedá.

Vy jste se teď rozhodli spojit s HlídacíPes.org a podpořit rubriku, která se tímhle vším hodlá zabývat. Jednoduchá otázka – proč? Co si od toho slibujete?

Dedek: Chceme podpořit dobrou věc, nezávislou žurnalistiku a fandíme vám.

Neduchal: Myslíme si, že ty věci děláte dobře a správně. A tak by to mělo fungovat všude. Ne, že si někdo koupí noviny a bude si tam zveřejňovat, co je jen v jeho zájmu.


Partnerem rubriky (Ne)bezpečná síť je ISECO.cz

 

Čtěte též

Reklama

2 komentáře

  1. jan w napsal:

    Predposledni koment: Bez socialnich siti se dnes neda fungovat…..
    No nevim. Je mi 38. Fb ucet jsem zalozil v r. 2008. 8 let jsem na nem nebyl a zadnou jinou soc sit nepouzivam. Zil jsem 6 let v zahranici. Mam stale nekolik zahranicnich pratel a ziju. Nikde, pokud to neni nutne se na webu neregistruju. Kde se musim registrovat – zahazuju………a ziju. Mam manzelku, holcicku a jsem happy. Nejaky problem? Jsem exot? Net je z poloviny zlo a verte ze jsem na nem vyrustal a byl na jeho pocatcich….

  2. isafjordur napsal:

    Presne tak! Bez socialnich siti se da fungovat bez vetsich problemu. Dokonce bych si troufnul rict, ze bez nich je zivot mnohem lepsi.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama