Z jednotek aktivních záloh se v posledních týdnech ozývají nespokojené hlasy. Česká armáda totiž záložáky zatím nevyužila v boji s koronavirovou pandemií a většině z nich zrušila i cvičení. Právě na průběžném výcviku přitom závisí akceschopnost aktivních záloh. Po kritice vojáků v záloze se armáda rozhodla, že jejich cvičení od listopadu obnoví.

Armáda oznámila dočasné přerušení výcviků aktivních záloh na začátku září: „Jsme důslední. Ochranu vojáků a nás všech bereme vážně. Situace se zhoršuje a my zpřísňujeme opatření,“ stálo tehdy v armádním prohlášení. Výcviková pauza měla zamezit šíření nákazy nemocí Covid-19 uvnitř jednotek.

„Setkání pestrého kolektivu, intenzivní společný výcvik a návrat domů nám vyšly jako jednoznačně rizikové. Jakmile to situace umožní, výcvik obnovíme,“ vysvětlila armáda s tím, že „sebekázeň a důslednost jsou vojenské hodnoty, za které se nestydí“.

Toto rozhodnutí však řadu záložáků zaskočilo, jak vyplývá z jejich reakcí na sociálních sítích. Komentují například fakt, že členové záloh vykonávají brannou službu při svém civilním zaměstnání a kvůli výcvikům si musí svůj program předem plánovat.

„Nařízení vzhledem k situaci chápu a respektuji, ale zrušit to ze dne na den, když vláda zavedla opatření od 1. září s půlměsíčním předstihem, zkomplikovalo dost život všem příslušníkům aktivních záloh,“ zní například jedna z facebookových reakcí.

„Reagujeme na situaci a musíme zareagovat včas a pokud možno ještě přísněji, než je nutné. Protože nutně musíme zůstat bojeschopní. Musíme chránit sebe i okolí. Věřte, že nás komplikace mrzí!“ odpověděla tehdy na kritiku na síti armáda.

Bojeschopnost vs. Covid

Zajištění akceschopnosti aktivních záloh je důležitý úkol armády a z reakcí jejích členů vyplývá, že i oni si to uvědomují: „Jestli něco ohrožuje onu bojeschopnost, tak to není Covid, ale právě rušení všech možných cvičení,“ kritizuje v rozhovoru s HlídacíPes.org rozhodnutí armády jeden ze záložáků, zároveň student Univerzity Karlovy, který však nechtěl mluvit na jméno.

Řada členů záloh se podle něj za rok nedostane ani na jedno cvičení. „Co je to za armádu, když některé její součástí jen musí sedět na zadku?“ ptá se.

Někteří záložáci kvůli opatřením v důsledku koronavirové pandemie již skutečně necvičili déle než rok. Výcviky aktivních záloh byly totiž zrušeny na jaře a teď znovu na podzim, přičemž během letních prázdnin se výcviku dočkali hlavně nováčci na kurzech základní přípravy.

Velká prodleva mezi výcviky s sebou nese ale i jiné komplikace než jen snížení akceschopnosti aktivních záloh. V první řadě jde o problém finanční. Záložáci totiž dostávají roční odměnu 18 tisíc korun za svou připravenost pomoct státu v době krize. To však pod podmínkou, že odcvičí alespoň sedm dnů v roce nebo službu v operačním nasazení. Právě to jim ale současná situace komplikuje a není jasné, zda všichni tyto podmínky budou mít možnost splnit.

Druhý problém je s motivací. Do aktivních záloh jejich členové vstupují, aby mohli pomáhat státu a jeho obyvatelstvu v době krizí, případně aby se na potřebnou pomoc aspoň průběžně připravovali. V době, kdy Českou republiku sužuje epidemiologická krize, však záložáky armáda doposud nevyužila, což spolu se zrušením cvičení může být pro ně demotivující.

Armáda otočila

Na konci září však armáda s plány na výcvik aktivních záloh otočila. Na svých sociálních sítích oznámila, že se vojáci musí připravovat za každého počasí a v každé situaci, tedy i v časech koronavirové krize, s tím, že výcvik se rozjede znovu od listopadu.

Změna přišla krátce poté, co HlídacíPes.org oslovil tiskovou mluvčí Armády České republiky Magdalenu Dvořákovou a o situaci v aktivních zálohách se začal zajímat.

„Chceme dát příslušníkům aktivních záloh příležitost zapojit se do cvičení a dáme jim na výběr, jestli se zúčastní. Musí asi přijmout částečně to riziko, kterému se vystaví,“ vysvětlila po telefonu Dvořáková s tím, že armáda k tématu uspořádá tiskovou konferenci, kde oznámí další detaily.

„Vojákům aktivní zálohy, kterým bylo zrušeno cvičení v měsících září a říjnu, nabídneme možnost odcvičit alternativní formou od listopadu,“ dodala ještě v e-mailové odpovědi. Uvnitř aktivních záloh se mluví o tom, že cvičení budou moct být absolvována formou e-learningu online. To však Dvořáková odmítla komentovat.

Zálohy proti koronaviru

Na dotaz, proč dosud armáda jednotky aktivních záloh nevyužila v boji proti koronaviru, mluvčí odpověděla, že zatím stačila výpomoc profesionálních vojáků. Vojáci v aktivní záloze mají podle Dvořákové přijít na řadu až v případě, že kapacity profesionálů nebudou stačit.

Nasazení záložáků v epidemii tedy česká armáda do budoucna nevylučuje. „AČR se ve svých scénářích připravuje včetně využití aktivní zálohy na zhoršení situace nejenom v důsledku koronaviru,“ dodává.

Při naplnění takového scénáře by podle branného zákona mohl voják v aktivní záloze sloužit maximálně sedm měsíců a pouze, pokud by s nasazením sám souhlasil.