Čínské kriminální organizace operující v regionu širšího Mekongu rozjely během covidu ve velkém nový byznys: online investiční podvody založené na otrocké práci statisíců lidských „botů“.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v srpnu 2023 zveřejnil zprávu upozorňující na řádově až statisíce lidí, kteří se v jihovýchodní Asii stali oběťmi organizovaného zločinu a obchodování s lidmi.

Zločinecké organizace lákají lidi mnohdy ve složitých životních situacích nabídkami dobře placené práce nejčastěji v Thajsku. Poté je převezou do rozsáhlých komplexů v Myanmaru (Barmě) či Kambodži, kde jsou nuceni se zapojit do v současnosti zřejmě největší sítě online investičních podvodů na světě.

Autorkou textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Za mnohými z těchto organizací stojí čínské zločinecké gangy nebo čínský kapitál, který už od první dekády milénia proudí do zvláštních ekonomických zón zakládaných nejčastěji v příhraničních oblastech v Myanmaru, Kambodži a Laosu.

Vznik „továren“ na internetové finanční podvody v posledních letech akcelerovala pandemie covidu-19. K nárůstu organizovaného zločinu v oblasti tzv. Zlatého trojúhelníku, tradičně nechvalně proslulého obchodem s drogami, přispěl i vojenský převrat v Myanmaru v roce 2021, po němž je země zmítána občanskou válkou a politickou i ekonomickou nestabilitou.

Švindl v průmyslovém měřítku

Západní média jako deník The New York Times či CNN na konci prosince zveřejnila reportáže vycházející z přímých svědectví obětí zločinecké sítě na obou stranách – jak těch, kteří byli nuceni aktivně se podílet na podvodech, tak těch, kteří naletěli a přišli o statisíce, někdy i miliony dolarů.

Najatí pracovníci továren si vytvářejí fiktivní profily na sociálních sítích, často využívající virtuální identitu krásných žen nebo atraktivních mladíků vystavujících na odiv luxusní životní styl. Díky tomu pak vytipované oběti přesvědčí k investování velkých finančních částek s příslibem pohádkového zhodnocení.

Za těmito aktivitami často stojí čínskými subjekty vybudované „scamové továrny“ zneužívající otrockou práci podvodně rekrutovaných zaměstnanců. Ti přicházejí z dalších zemí jihovýchodní Asie, např. Indonésie, Malajsie, Filipín či Vietnamu. Mnohé z těchto komplexů však cílí na čínskou klientelu a nuceně zaměstnávají občany Číny, někdy také mladé lidi z Hongkongu či Tchaj-wanu. Většinou se jedná o absolventy škol se znalostí práce na počítači a ovládající několik jazyků.

Ty pak zločinecká organizace drží v dobře střežených komplexech, detailně popsaných ve zprávě OSN. Nutí je přes internet získávat movité „investory“ do kryptoměn. Postupu se říká „zabijačka“ (pig butchering) a je založen na postupném „vykrmování prasete“ – získávání důvěry potenciálních klientů.

Pracovníci je po několik měsíců přesvědčují k investování přes fiktivní aplikace, k nimž nakonec ztrácejí přístup a jejich peníze zůstávají podvodníkům.

Najatí pracovníci továren si vytvářejí fiktivní profily na sociálních sítích, často využívající virtuální identitu krásných žen nebo atraktivních mladíků vystavujících na odiv luxusní životní styl. Díky tomu pak vytipované oběti přesvědčí k investování velkých finančních částek s příslibem pohádkového zhodnocení.

Násilí a miliardové podvody

Přestože se sami dopouštějí trestné činnosti, jsou zároveň podle zprávy OSN oběťmi:

„… čelí různým druhům nátlaku, zneužívání a vyhrožování, mnohé z nich byly vystaveny mučení a krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení a trestům, neoprávněnému zadržování, sexuálnímu násilí, nucené práci a dalším formám porušování lidských práv.“

Tento „globální scamový průmysl“ v současnosti nedobrovolně zaměstnává tisíce novodobých „otroků“, což vedlo OSN k označení zločinecké sítě za jeden z největších případů obchodování s lidmi v Asii v posledních desetiletích.

Americká FBI již v roce 2020 vyčíslila, že tyto profesionalizované podvody připravily Američany o více než 900 milionů dolarů, v roce 2023 se částka vyšplhala na 2,9 miliardy. Organizace Chainalysis pak ve zprávě za rok 2021 odhaduje, že podvodníci s kryptoměnami jen během tohoto roku globálně připravili klienty asi o 7,8 miliardy dolarů. Za globální hrozbu to označil také Interpol.

Mezi Myanmarem a Palau

Jedna ze scamových továren, zachycená v reportáži CNN, se nachází v myanmarském příhraničním městečku Myawaddy, které od sousedního Thajska odděluje jen úzké říční koryto. Čínští podnikatelé tam s tichou podporou myanmarské junty vybudovali rozsáhlé komplexy přísně střežených budov, v nichž drží pracovníky původně najaté na práci v Thajsku.

CNN popisuje příběh třiatřicetiletého Inda jménem Rakeš, vystudovaného inženýra chemie, který v komplexu strávil téměř rok poté, co se v prosinci 2022 přihlásil na práci v oblasti IT v Bangkoku. Namísto toho byl převezen přes hranici do Myanmaru a při příjezdu do komplexu mu byl zabaven pas.

Když odmítl podepsat smlouvu, která ho zavazovala k práci profesionálního podvodníka, byl tři dny vězněn v cele bez jídla a vody, než konečně souhlasil.

Deník The New York Times zase popsal příběh mladého Číňana, který se ucházel o práci překladatele v e-commerce firmě v Thajsku. Stejně jako Rakeš však skončil v jednom z komplexů v Myawaddy, známém jako Dongmei Zone.

Pod příslibem ekonomického rozvoje a přílivu investic a turistů byly v málo rozvinutých příhraničních oblastech často vybudovány rozsáhlé komplexy s kasiny a zábavními podniky cílícími na čínskou klientelu.

Podnik vybudoval podnikatel čínského původu Wan Kuok Koi, který je v prostředí organizovaného zločinu známou figurou. Podle amerických úřadů, jež na něj už v prosinci 2020 uvalily sankce, je přitom členem Čínského politického poradního shromáždění (obdoba naší někdejší Národní fronty) a jeho společnosti spolupracují i na projektech v rámci Si Ťin-pchingovy iniciativy Pás a stezka (BRI).

Coby vůdce jednoho z čínských kriminálních gangů známých jako triády provozuje podnikání také v Kambodži a na ostrově Palau v Tichém oceánu, oblíbené destinaci pro turisty z východní Asie.

Od kasin k online podvodům

Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva je v jihovýchodní Asii, zejména v Myanmaru a Kambodži, takto drženo až přes 200 tisíc osob, které jsou pod nátlakem zapojeny do podvodného byznysu. Jedná se o jeden z typů podnikání provozovaných v mnoha zvláštních ekonomických zónách zřízených v zemích jihovýchodní Asie, v některých případech ve spolupráci s Čínou.

Pod příslibem ekonomického rozvoje a přílivu investic a turistů byly v málo rozvinutých příhraničních oblastech často vybudovány rozsáhlé komplexy s kasiny a zábavními podniky cílícími na čínskou klientelu. Zpráva OSN např. uvádí, že v Kambodži jen mezi lety 2014 a 2016 vzniklo téměř sto nových kasin, což představuje nárůst o 163 %.

Na kasina masivně budovaná v oblasti tzv. Zlatého trojúhelníku a regionu širšího Mekongu je zpravidla navázaná další trestná činnost jako je obchodování s drogami, praní špinavých peněz, obchod s bílým masem či právě různé typy online podvodů. Jejich nárůst podpořila zejména pandemie covidu-19, která znemožnila provozování kasin.

Zatímco Kambodža na boom scamových továren na svém území v letech 2021 až 2022 zareagovala a pokouší se s tímto druhem kriminality bojovat, Myanmar, po převratu v roce 2021 zmítaný občanskou válkou, nyní představuje ideální prostředí pro různé typy trestné činnosti.

Koncem loňského roku se však Peking, který má s myanmarskou juntou nadstandardní vztahy, rozhodl zakročit proti některým z těchto podniků na myanmarsko-čínských hranicích cílícím na občany ČLR.

Díky politickému tlaku na juntu a vyjednávání s dalšími ozbrojenými skupinami v regionu se čínské policii ve spolupráci s místními složkami podařilo zatknout některé z čínsko-myanmarských bossů. Jedním ze zadržených byl člen myanmarské pohraniční stráže čínského původu Ming Süe-čchang, který byl obviněn z vraždy několika čínských občanů v Kokangu a má být údajně popraven. Spolu se třemi příbuznými, kteří se podíleli na provozování továrny na podvody, v níž drželi hlavně občany ČLR, byl v polovině listopadu předán čínským úřadům.

Podle amerického Institutu pro mír (USIP) však tyto kroky Pekingu nepovedou k ukončení provozu komplexů, ale jen k přesměrování jejich aktivit mimo Čínu, zejména do Spojených států a západní Evropy. Komplexy v Myawaddy na myanmarsko-thajské hranici zatím nerušeně fungují dál, napojené přes řeku na thajské telekomunikační služby.