Oleg Elkov / Alamy / Alamy / Profimedia,

Čínská zlatá horečka v Africe. Těžba ničí krajinu i místní obyvatelstvo

Napsal/a Sinopsis 17. ledna 2020

Aurelio Gazzera je misionář a kněz řádu karmelitánů. Více jak 25 let žije ve Středoafrické republice, většinu z toho ve městě Bozoum asi 400 kilometrů od hlavního města Bangui. Kromě misionářské práce dokumentuje i činnost čínských firem, které v oblasti těží zlato, drancují tamní přírodu, porušují ekologické standardy a ohrožují životy lidí.

Za svou kritiku byl Gazzera ochrankou těžařů také zatčen. Do Prahy přijel na pozvání české neziskové organizace Siriri, která působí ve Středoafrické republice.

V rozhovoru pro server Sinopsis popisuje, jaké dopady má na africkou přírodu i tamní obyvatelstvo částečně ilegální těžba zlata čínskými firmami. Podle Gazerra je těžba pro zemi nepřínosná, i přesto nad ní africké úřady přivírají oči.

V čem jsou čínské těžební aktivity ve Středoafrické republice zejména problematické? 

Čínské aktivity v centrální Africe sleduji už nějakou dobu, zhruba dva roky. Jde o projekty v okolí města Bozoum, kde žiji a pracuji. Když se tam Číňané poprvé objevili, slibovali, že v rámci upevňování vztahů a rozvoje spolupráce tam nejprve postaví malou nemocnici a podpoří pár dobročinných projektů. Chtěl jsem se do nich zapojit, ale nikdy nic nerealizovali. O samotných těžebních projektech Číňanů je velmi těžké cokoliv zjistit, místní lidé do nich nejsou zapojeni. Firmy je nezaměstnávají, jen občas využívají zdejší ženy k prostituci. Počet Afričanek, které se takto prodávají, se od příjezdu Číňanů a jejich mužů z ochranky mnohonásobně zvýšil.

Jak teď samotná těžba probíhá? 

Vláda sice dočasně zakázala čínským důlním společnostem v této oblasti těžbu. I přesto ale práce pokračovaly. Proto jsem tedy jejich aktivity začal mapovat a psal o nich. Což přilákalo pozornost médií, třeba televize France24 nebo deníku Le Monde)

Zjistil jsem, že v této oblasti navíc od počátku těžby dochází k významnému znečištění přírody, konkrétně vody. Množství rtuti v řece Ouham a okolí je nad povolenými limity. Pokračoval jsem tedy ve sledování a mapování činnosti čínských firem až do dubna, kdy jsem byl vojáky ze Středoafrické republiky zatčen. Tito vojáci pracují jako ochranka pro čínské těžaře. Po tlaku místních obyvatel mě propustili. Nastalo období dešťů a pracovat se v oblasti nedá. Uvidíme ale, co bude poté.

Až 20 kilo zlata měsíčně

Ví se o těchto těžebních projektech Číňanů něco bližšího?

Jak jsem říkal, málokdo ví, o co jde. Jsou to aktivity, z kterých stát v podstatě nic nemá. Do státní pokladny z nich nejdou žádné peníze, tedy oficiální cestou. Moje výzkumy se dostaly až do vlády SAR. Parlamentní vyšetřovací komise došla ke stejnému závěru jako já. Těžba je nebezpečná a nerentabilní. Ministr těžby si ale za projekty stojí. Od července jsou tedy čtyři doly uzavřeny, ale uvidíme, až přejde ono období dešťů.

Kolik Číňané vytěží a kolik vydělají? 

Čínské společnosti mají vysoké výdaje, pronájem strojů a nafta je vyjde asi na 30 tisíc eur za den. Těžba jim musí tedy vynášet minimálně tolik. Příjmy z dolů jsou ale podle parlamentní komise zhruba 400 gramů až jedno kilo zlata za měsíc z jednoho místa. Tedy 8 – 20 kg ze všech čínských nalezišť. To se píše v té parlamentní zprávě. Je ale jasné, že zisk je mnohem vyšší. Komise totiž zjistila, že čínští těžaři nemají žádné záznamy o tom, kolik zlata z míst vůbec vytěží, nebo to alespoň tvrdí. To by ale měli mít: měli by totiž z toho, kolik vytěží, platit státu daně. To se ale neděje!

Jak nově příchozí Číňany vnímají místní?

Lidé je moc nevidí a nevnímají. Číňané nejezdí do měst. Jsou uzavřeni ve svých obytných čtvrtích. Mají své kuchaře, dodavatele a často si i sami pěstují zeleninu. Do Středoafrické republiky se navíc dostali Číňané rychle, když máte peníze, můžete si dovolit cokoliv. A získat povolení k těžbě je tady kvůli korupci v podstatě bezproblémové. Stejně jako vytvořit infrastrukturu.

Kolik dolů a lidí je v projektech kolem těžby zlata ve Středoafrické republice zaměstnáno? Místních a Číňanů?

Těží se v devatenácti dolech v okolí Bozoumu. Ve vzdálenějších oblastech jsou těžaři asi na dalších deseti místech. Všude pracují hlavně Číňané, pak nějací lidé z centrální Afriky a Kamerunci. Ale nikdo z okolí, z Bozoumu. Většinou si tihle těžaři pracovníky vozí z domova či jiných míst. Africkou mají jen ochranku.

Jaké firmy čínským společnostem tedy zajišťují ochranu, jsou to soukromé bezpečnostní firmy? 

Na kontrolu čínských těžařů a těžebních míst dohlíží místní policie. Jde o takový mafiánský systém. Ministři vnitra a těžby a policejní ředitelé jsou na sebe různě napojeni a spolupracují. Prostě korupce. Muži z ochranky dostávají 15-25 eur na den, což je na místní poměry opravdu slušný výdělek. Takže samozřejmě odvádí svou práci, se vším, co k tomu patří.

Kdo dal těmto čínským firmám licenci k těžbě? 

Licenci vydalo ministerstvo těžby. A později publikovalo i dohody, které uzavřelo s firmou Zhao Baome. Všechny jsou datovány k 31. 12. 2018, což neodpovídá začátku těžby. V Bozoumu jsou to čtyři čínské těžební společnosti (Ti’an Xian, Ti’an Run, Meng a Mao), všem ale šéfuje jedna ředitelka, právě z firmy Zhao Baome. Problému se věnovaly už i organizace Amnesty International a IPIS. Dokázaly vypátrat, že z těchto 19 míst jsou čtyři nelegální. Nikdy ale nedošlo k vyšetřování. Amnesty International také napsala prezidentu Středoafrické republiky a tamnímu čínskému velvyslanci, ale nikdy nepřišla žádná odpověď. Žádná oficiální stanoviska nejsou.

Šest volů za odměnu

Jsou nějaké smlouvy o pronájmu dolů a pozemků firmě Zhao Baome? 

Ano, ony zmiňované zpětně datované dohody. Nic víc. Když se novináři snažili získat vyjádření této firmy, dozvěděli se jen, že Zhao Baome necítí žádnou vinu či pochybení. Médiím poskytla ředitelka firem seznam projektů a darů, které slíbila obyvatelům v tomto regionu: postavit nemocnice, školy, platformu pro průvod ke Dni nezávislosti, 48 metrů dlouhý most, studny, šest volů, oblečení, notebooky, batohy… Školy ani nemocnice zatím nebyly postaveny, ale jsou podle Zhao Baome „ve slibné fázi“. Ředitelka se v médiích nechala slyšet: „Všichni jsou šťastní, a to díky nám! Petici na naši podporu podepsalo 500 lidí. Středoafrické republice jsme dali hodně peněz. A ten kritik je jen kněz, který jde proti nám, stojí totiž v čele tajné prodejní sítě zlata.“ To mluvila o mě…

A jak reaguje společnost Zhao Baome na důkazy o znečišťování vody a přírody? 

Zhao Baome popírá jakékoliv využívání rtuti v okolí těžebních míst. Vzorky vody odebrané laboratoří Lavoisier v Bangui však ukazují, že na čtyřech místech se rtuť nachází v koncentracích mezi 4,2 až 26 μg na litr, standard je 1 μg na litr. Zpráva vědců rovněž uvádí, že přítomnost rtuti nebyla detekována před těžbou. Toto znečištění velmi toxickými těžkými kovy pochází tedy jasně z těžby provozované Číňany.

Jaké jsou další negativní důsledky těžby, kromě znečištění životního prostředí? 

Těžit začali Číňané v době sucha, teď je období dešťů, takže museli práci na několik měsíců přerušit. Přesto i teď pociťujeme dopady těchto aktivit – významně se zvýšil počet spontánních potratů, roste dětská úmrtnost a zvyšuje se počet kožních chorob a infekcí. A to zhruba v okruhu 100 kilometrů od těžebních míst. Když probíhaly práce, spousta lidí se snažila v těchto znečištěných místech hledat i sama zlato, což vedlo ještě k dalšímu rozšíření nákaz a nemocí.

Mluvil a mluví někdo s místními o nebezpečí, které těžba přináší?  

Číňané v žádném případě obyvatelstvo nevarovali. Dokonce ani úředníci z města. Ti jen zorganizovali pro místní debatu, kde si měli všechny problémy a nejasnosti vysvětlit. A chtěli také hlasovat o těžbě pro získání povolení. No a chytře pozvali potom jen ty, kteří šli úřadům a Číňanům na ruku. Získali tedy podporu některých lidí, ale nikdy se neřešilo, co tato těžba přináší a jaké může mít dopady.

Co na to Vatikán, nebo karmelitánský řád?

Vatikán to neřeší, ale vím, že o tom vědí. Posílal jsem jim všechny dokumenty, ale nikdy jsem nedostal žádnou odpověď.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

11 komentářů

  1. jan napsal:

    Tady už je jenom těžko něco zničit, nebo odvézt! To, co tam bylo, už spolehlivě zničil západní dravý kapitalizmus, společně s přáteli za oceánem!

    • vala napsal:

      Přesně tak !

    • Aha napsal:

      A ono tady něco zbylo po bratrské pomoci soudruhů z východu?

      • Dušan napsal:

        Nevytěžené zásoby zlata v ČR
        Mokrsko západ a východ: 120 tun zlata
        Kašperské Hory: 122 tun zlata (a 40 tisíc tun wolframu)
        Petráčková Hora: 32 tun zlata
        Celkově s dalšími lokalitami: až 400 tun zlata.
        V letech 1945-1991 bylo do Sovětského svazu vyváženo ročně v průměru 2100 tun uranu. Nevytěženo zůstává kolem 100 tisíc tun uranu. Atd.
        Z knihy Podzemní Čechy, Václav Cílek,Milan Korba, Martin Majer.

  2. Dušan napsal:

    Čeští geologové se k těžbě nerostných surovin vyjadřovali tím, že těžbu by měli provádět převážně státní firmy. Protože sanace půdy po těžbě je finančně náročná, nejlépe ji zvládne a pohlídá stát.
    Globální korporace přijde – vytěží – odejde. A je jedno, jestli je Čínská, Kanadská nebo Australská.
    A co potom z kontaminovanou podzemní vodou? Co budou lidé pít? Voda je cennější surovina než zlato, lithium aj.! Tak se potom nedivme, že budou hromadně odcházet ze zamořených území, třeba do Evropy!

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Tady jako, že už je zlato vytěžené, takže nehrozí znečištění? Kdepak, zlato vytěžené ještě není, jen se ho nevyplácí těžit, pro malou výtěžnost z tuny zeminy, ale ta doba příjde, jen co stoupne cena zlata. Je ho jen v ČR ještě odhadem 500 tun (bižší viz v odkazu :
      Jak je to s těžbou zlata v ČR doopravdy?
      https://rockhound.cz/clanek/tezba-zlata-v-ceske-republice
      Ono ani v té Africe se netěží všude, jen na několika lokalitách, tak asi na celém území Afriky se najde dost místa, soudím, že existuje tak 99,995 % rozlohy kontinentu, kde je rtuť je ve strarých teploměrech.

      • ČERT napsal:

        Jen bych dodal k tomu Vámi předloženému článku, když je tam mj. připomenut Roudný u Vlašimi… Ano, zrovna tam se spekulovalo o obnově těžba zlata už docela krátce po roce 1989. Tam se v průběhu minulosti zlato střídavě těžilo a netěžilo, k počátku 20.století (krátce poté, co se tam znovu těžit začalo, a kdy to tam vlastnila jedna britská společnost) se o tom dokonce hovoří jako o největším zlatodole na území tehdejší rakousko-uherské monarchie… V roce 1930 byl ten zlatodůl uzavřen, ale znova se tam práce k zahájení těžby konaly po druhé světové válce, ještě v 50.letech… A pak tedy se o tom už jen ale mluvilo v těch 90.letech. Tak je to mj. v prostoru chráněné krajinné oblasti atd.

  3. zlato je i v Mali :-) napsal:

    Zatímco Francoiuzi v Mali tam kradou ( pardon těží ) naprosto po právu a šetrně 🙂 a my jim tam při tom tou naší ,, mírovou vojenskou misí,, pomáháme – kdyby se to tam áhodou někomu nelíbilo …..

    • Karel Novotný napsal:

      V Mali se skutečně těží po právu a v příslušných společnostech má oficiální podíl stát (Mali). A mimochodem, zlato se těží na jihu a vojenské opearace proti islamistům jsou na severu.

  4. Takových dolů potřebujeme v Česku TISÍCE !!! napsal:

    Drazí soudruzi a soukmenovci, vážení bezpartijní!

    Ten papeženecký kněz je dozajista placen nejen Vatikánem, ale i Sorosem; jinak se to vysvětlit nedá, nám komunistům a putinistům.
    Vždyť přece my voliči Miloše a Babiše víme, že čínská rtuť neškodí, stejně jako sovětská/ruská radioaktivita a 100% přírodní hnojiva našeho Babiše.

    Prostě: Až Čínská lidová republika, geniálně vedená ÚV KSČ a Velkým Doživotním Vůdcem soudruhem Si Ťin-pchingem, otevře takové doly v Česku – bude nám konečně dobře. Ano, tak dobře, jako nám bylo do roku 1989.
    Takže se máme na co těšit.

    „Komunismus-putinismus-siťinpchingismus – budoucnost lidstva!“

    P. Radosta

    • ČERT napsal:

      Nejspíš to myslíte s nadsázkou, ale s tím nazýváním soudruha Si Ťin-pchinga „Velkým Doživotním Vůdcem“ bych byl asi trošku obezřetný. Ta dnešní ČLR je určitě klasickým stranickým totalitním režimem, ale pochyboval bych, že osobní diktaturou. Si Ťin-pching je od let 2012/2013 generálním tajemníkem ÚV KS Číny a presidentem ČLR, ale už před ním tyhle funkce vykonali v téměř pravidelných desetiletých intervalech Chu Ťin-tao a (ještě před) Ťiang Ce-min.
      To vůbec není problém si vyhledat. Je tedy fakt, že paralelně ještě s tím Ťiang Ce-minem byl takovým faktickým vůdcem, takovou „šedou eminencí“ bez oficiální rozhodující funkce, Teng Siao-pching, ten reformátor, kterému se hlavně přičítá ten obrovský ekonomický vzestup Číny, ale ten zemřel v roce, tuším, 1997…
      To jako uvádím i s vědomím toho, že právě v komunistických systémech tohle může být různé… Viz i Stalin v SSSR, který až do roku 1941 nezastával oficiálně žádnou přední státní (netvrdím stranickou) funkci. Na druhou stranu je tu Severní Korea, kde lze mluvit o transformaci ve vládu dynastie Kim, prostě jako v monarchii (nakonec, něco podobného, nástupnictví jednoho ze synů, se aspoň tak nějak předpokládalo i v Ceauseskově Rumunsku, kdyby nedošlo k revoluci v prosinci 1989)…

Přidávání komentářů není povoleno