Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Foto: Profimedia

Čína a Rusko se navzájem inspirují. V cenzuře, potlačování opozice a ničení svobodných médií

Napsal/a Sinopsis 19. dubna 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Nově uniklé záznamy odhalují detaily „oboustranně prospěšné“ rusko-čínské spolupráce. V rámci ní si Peking s Moskvou navzájem radí, jak nejlépe potlačit disent či jak šířit propagandu. Čína je ochotná Vladimiru Putinovi poskytnout podporu pro vyčištění ruského internetu od nežádoucího obsahu, který by mohl ohrožovat jeho mocenské postavení. Za to chce Peking od Ruska pomoc s budováním pozitivního obrazu Číny a s potíráním hlasů kritických vůči čínskému režimu.

Podle zprávy, kterou zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa začátkem dubna, Rusko a Čína již mnoho let úzce spolupracují v oblasti kontroly disentu a cenzury na internetu. Zpráva shrnuje obsah záznamů z jednání, která v letech 2017 a 2019 proběhla mezi čínskou kanceláří ústřední vedoucí skupiny pro internetovou bezpečnost a informatizaci, jinak známou pod zkratkou CAC (Cyberspace Administration of China), a ruskou vládní internetovou agenturou Roskomnadzor.

Vůdce obou zemí spojuje společná vize přísně a efektivně kontrolovaného internetu zpřístupňujícího pouze prověřený nebo přímo vládou šířený obsah s eliminací zahraničních hlasů i domácího disentu. Řada nově získaných dokumentů z Ruska ukazuje na některé klíčové oblasti jeho spolupráce s Čínou. Jedná se především o šíření propagandy a narativů podporujících oba režimy.

Ukrajina jako důkaz

Již v prvních týdnech ruské agrese na Ukrajině mediální analýzy jasně ukazovaly, že Čína pomáhá šířit ruské narativy, dezinformace a propagandu. Asi nejznámějším případem byly konspirační teorie o amerických laboratořích na výrobu biologických zbraní na Ukrajině. Tyto zprávy z ruských zdrojů rychle přejala čínská média a propagovala je i prostřednictvím svých mezinárodních kanálů.


Autorkou textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Chyběly však přímé důkazy o systematické spolupráci mezi Moskvou a Pekingem. Až dokumenty, které získali hackeři z ruských serverů koncem loňského roku, potvrdily existenci bilaterálních dohod o mediální spolupráci mezi těmito zeměmi.

Server The Intercept a další subjekty, sdružené pod projektem pro reportování o organizovaném zločinu a korupci, založily konsorcium mediálních organizací. Jejich cílem jsou analýzy materiálu získaného hackery. Jedním z výstupů byla i zpráva týkající se „smlouvy o propagandě“, kterou ruští a čínští představitelé podepsali v červenci 2021, jak vyplynulo z uniklé e-mailové komunikace Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti (VGTRK). V Česku o jejich zjištěních začátkem ledna informoval server Investigace.cz.

Spolupráci dohodlo ruské ministerstvo pro digitální rozvoj, komunikaci a masmédia a čínská Správa rozhlasového a televizního vysílání. Podle serveru The Intercept je „kooperace v oblasti zpravodajství a narativů velkým cílem obou vlád“ a zástupci z obou zemí se během virtuálního summitu na toto téma v červenci 2021 domlouvali na „desítkách zpravodajských produktů a společných projektů, včetně výměny zpravodajského obsahu, strategií ve využívání digitálních médií a koprodukce televizních pořadů“.

Informace z těchto uniklých dokumentů teď doplnily nové materiály. Ty nedávno získal ruský investigativní tým Rádia Svobodná Evropa, známý jako Systema, ve spolupráci s organizací DDoSecrets. Data vrhají více světla na spolupráci Pekingu a Moskvy v oblasti internetu.

Jen žádnou „záchodovou revoluci“

Prohlubování vztahů obou zemí se zintenzivnilo po první zahraniční návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga po zvolení do funkce, která v roce 2013 vedla právě do Moskvy. Podle materiálů, jež má Svobodná Evropa k dispozici a které zahrnují poznámky z jednání, zvukové nahrávky či e-mailovou komunikaci, od té doby proběhla celá řada setkání na různých úrovních. Jejich výsledkem byly podepsané dohody s praktickými dopady na fungování internetu v obou zemích.

Ruská strana měla zájem o čínské zkušenosti s kontrolou masmédií, online médií a jednotlivých blogerů a regulací komunikačních aplikací, šifrovacích služeb a šifrovaného připojení VPN. Číňany zase zajímala kontrola tištěných médií a potlačování disentních postojů mezi lidmi, například v souvislosti s aktivitami ruského disidenta Alexeje Navalného.

Ten v roce 2017 zveřejnil video odhalující korupční aféry tehdejšího premiéra Medveděva a vyvolal masové protesty po celém Rusku. Čína při další z příležitostí žádala Rusko o zablokování přístupu ke konkrétnímu zpravodajskému obsahu nebo rozhovorům týkajících se pro Čínu citlivých témat. Tyto žádosti se nedotýkaly jen „klasických“ pro stranu nepohodlných témat, jako jsou otázky Sin-ťiangu či Tibetu.

Odepření přístupu požadovala i například u článku o údajném Si Ťin-pchingově zranění zad či k textu BBC o čínské „záchodové revoluci“ – kampani usilující o zlepšení hygienických podmínek. Jindy zase tehdejší ředitel Roskomnadzoru Žarov údajně žádal tehdejšího náměstka čínské CAC Žen Sien-linga o školení ruských specialistů ohledně fungování „velké čínské internetové zdi“ (Great Firewall of China) blokující přístup k zakázaným webům a aplikacím od Googlu a Facebooku až po Wikipedii či zahraniční zpravodajství.

O snaze Ruska využít čínské „know-how“ o cenzuře internetu mluví i ruský investigativní novinář Andrej Soldatov v rozhovoru pro Svobodnou Evropu. V této souvislosti označil jako přelomový rok 2017. V té době podle něj „Rusko hledalo efektivní způsob, jak vybudovat v současnosti fungující sofistikovaný systém“ a „podle všeho se přitom inspirovalo u Číňanů“.

Na kontrolu internetu se tedy Putin připravoval dávno před zahájením války na Ukrajině a v rámci příprav na ni. V roce 2019 pak Rusko schválilo zákon o „svrchovaném internetu“, na jehož základě byl veškerý online provoz přesměrován na státem kontrolovanou infrastrukturu. Jeho schválením se Moskva přiblížila čínskému modelu kontroly a Pekingem od roku 2014 prosazovanému konceptu „internetové suverenity“.

Mír v kyberprostoru

Toto mediální sbližování začalo podle Rádia Svobodná Evropa ve skutečnosti už na jaře 2016. Tehdy lobbistická skupina Liga za bezpečný internet, založená konzervativním ruským oligarchou s vazbami na Kreml i ortodoxní církev Konstantinem Malofejevem, pořádala v Moskvě konferenci. Na ni pozvala i čínskou delegaci vedenou tehdejším šéfem čínské CAC Lu Wejem a tvůrcem velkého čínského firewallu Fang Ping-singem.

O tři roky později už o internetové bezpečnosti jednali osobně Vladimir Putin se Si Ťin-pchingem při jeho další návštěvě v Moskvě. Tehdy uzavřená dohoda o „všestranném strategickém partnerství“ zahrnovala i spolupráci v oblasti informačních technologií a internetu. Putin a Si se shodli na potřebě „míru a bezpečnosti v kyberprostoru na základě rovné účasti všech států“. Zavázali se také k vybudování „globálního řádu pro správu informací a kyberprostoru“, o němž Si Ťin-pching hovořil již na první Světové internetové konferenci v čínském Wu-čenu v roce 2014.

V říjnu 2019 pak během této konference podepsaly Roskomnadzor a CAC dohodu o spolupráci v boji proti šíření „zakázaných informací“. Dokumenty, které analyzoval tým Systema, obsahují také několik čínských žádostí o blokování konkrétního obsahu poměrně různorodého charakteru, od zpráv o Sin-ťiangu až po starý rozhovor bývalého čínského prezidenta Ťiang Ce-mina pro pořad 60 minut americké zpravodajské televizní stanice CBS.

„Je zajímavé, že si Peking myslí, že může po Rusku požadovat blokování obsahu o Číně. Dochází tak k externalizaci způsobu, jak k takovým věcem Čína přistupuje doma, a nejspíš to naznačuje, kam tato spolupráce míří,“ komentoval rusko-čínskou spolupráci pro Rádio Svobodná Evropa Andrew Small z think tanku German Marshall Fund.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)