„Čím starší, tím chytřejší.“ A jak je to ve skutečnosti?
S věkem přichází moudrost, praví okřídlené úsloví. Jak to ale s našimi duševními schopnostmi v průběhu života doopravdy je? Řada z nich se skutečně rozvíjí až zhruba do padesáti, jiné ovšem dosahují svého vrcholu, už když je nám osmnáct.
Specializovaný server Psychological Science publikoval výzkum skupiny amerických vědců, jehož některé poznatky mění dosavadní pohled na vývoj lidské mentality. Výzkumu si nedávno všimly i stránky Světového ekonomického fóra.
Nejdéle se podle něj rozvíjejí slovní zásoba (na grafu níže vyznačena žlutě), objem všeobecných znalostí (modře). Podobně je na tom i naše způsobilost porozumět komplexnějším problémům (červeně). Do padesáti se všechny tyto schopnosti zlepšují, pak sice naberou opačný směr, ale ještě zhruba v sedmdesáti na tom nejsme hůře, než když nám bylo třicet. Naopak krátkodobá paměť (fialová) a schopnost dlouhodobě si pamatovat detaily (zelená a oranžová) klesá prakticky od chvíle naší plnoletosti.
STM = krátkodobá paměť
WM = pracovní paměť (má vliv na naší schopnost plánovat resp. jednat určitým způsobem)
WAIS = Wechslerova inteligenční škála pro dospělé
Porozumět emocím druhých jsme nejlépe schopni kolem 47. roku života (na grafu vyznačeno jako“Mind-In-Eyes Task”). V pětatřiceti si umíme nejpřesněji vyvolat události, které se právě odehrály. Až do padesáti se zlepšujeme i v matematice, odhaluje dále studie.
“Prakticky v každém věku se většina z nás v něčem zlepšuje, v jiném ohledu se ale naše schopnosti naopak snižují,“ řekl vedoucí výzkumu Joshua Hartshorne z bostonského MIT serveru Business Insider.
Prezidentem v devadesáti
Studie upozorňuje, že vývoj mentálních schopností se u jednotlivců může výrazně lišit. To jakoby chtěli potvrdit nejrůznější vládci a politici v průběhu celé historie lidstva.
Africkému Zimbabwe ve svých více než jedenadevadesáti letech stále vládne autokratický prezident Robert Mugabe. Šimon Peres opustil izraelský prezidentský úřad též v jedenadevadesáti, italský prezident Giorgio Napolitano abdikoval letos v lednu v necelých devadesáti. Nejstarší americké hlavě státu Ronaldu Reaganovi bylo 77 let, když opouštěl Bílý dům.
Dva nejstarší českoslovenští prezidenti odcházeli z Hradu v době, kdy již byli velmi těžce nemocní a prakticky neschopní úřad vykonávat. Tomáš Garrigue Masaryk v pětaosmdesáti, Ludvík Svoboda v osmdesáti. Gustávovi Husákovi bylo v roce 1989, kdy abdikoval, 76 let.
Ze současných českých politiků patří k nejstarším osmasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg. O rok více je ještě například bývalému předsedovi JZD Slušovice Františku Čubovi, který byl vloni zvolen do Senátu. Prezidentu Miloši Zemanovi bude letos v září jedenasedmdesát.
A zajímavost na konec: navzdory vžitým představám o „stárnoucí“ KSČM není žádnému jejímu současnému poslanci ještě ani sedmdesát let. Nejstarší Miroslav Grebeníček oslavil letos šedesáté osmé narozeniny.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Syndrom falešné paměti, neboli vzpomínky na události, které se nestaly.1. pilířem propagandy je jednoduchost. Propagované poselství musí být tak jednoduché, aby je co nejsnáze a nejrychleji pochopil co největší počet lidí. 2. pilířem propagandy jsou emoce. Čím jednodušší a prostší je sdělované poselství, čím méně obsahuje podrobností, které by mohly být důvodem k zamyšlení, tím víc musí oslovovat sympatie. 3. pilířem propagandy je oslovení představivosti. Není nad pohyblivé barevné obrazy kombinované s patřičnými zvuky. 4. pilířem propagandy je opakování. Neustálé opakování téhož je nezastupitelným pilířem propagandy nebo reklamy