Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Současný (vlevo) a bývalý slovinský premiér Robert Golob a Janez Janša. Foto: Profimedia
,

Země, kde má média PPF i Orbánovi lidé. Slovinsko má s českou mediální krajinou mnoho společného

Když přijde řeč na to, jak je na tom Česko se svobodou médií, zaznívá často srovnání zejména s Maďarskem či Polskem. Neprávem opomíjené zůstává Slovinsko, které má přitom s českou mediální realitou aktuálně mnohem víc společného. Třeba novou vládu, která chce zvýšit nezávislost veřejnoprávních médií, a opozici, která se tomu vší silou snaží zabránit podobně jako SPD a ANO v Česku.

Když v dubnových volbách ve Slovinsku prohrál Janez Janša přezdívaný „malý Orbán“, řada slovinských novinářů v tom viděla šanci na novou éru pro média v zemi. Půl roku poté přichází vystřízlivění.

„Od voleb se nic zásadního nezměnilo. Přinejmenším verbálně ale vláda dává najevo, že naše média by se měla víc podobat třeba těm severským než těm, řekněme, středoevropským. Ve skutečnosti ale minulý půlrok věnovali hlavně tomu, aby vyměnili editory dosazené Janšovou vládou,“ shrnuje poslední měsíce ve Slovinsku expert na komunikaci Dejan Verčič, který v minulosti působil i jako poradce několika premiérů.

Mediální rady po českém vzoru?

Jak dodává, už sám fakt, že premiérem je prozápadní Robert Golob namísto Janeze Janši, jehož vláda viděla spojence hlavně v zemích jako je Orbánovo Maďarsko nebo Kaczyńského Polsko či Babišovo Česko, a který na média často tvrdě útočil, znamená viditelný posun.

Ten se ale stále nepřetavil například v konkrétní zákony a novináři jsou podle Verčiče „trochu zklamaní“ z toho, jak pomalu se zlepšování mediálního prostředí po letech mediální války s vládou hýbe dopředu. Na žebříčku svobody tisku organizace Reportéři bez hranic patří aktuálně Slovinsku 54. příčka a toto umístění odráží do značné míry právě Janšovy útoky na média.

Dejan Verčič. Foto: Profimedia

Pro srovnání – ještě loni bylo Česko „sousedem“ Slovinska kolem 40. příčky na indexu svobody médií. Pak ale skončila Babišova vláda a to samo o sobě i bez výrazných změn mediálních zákonů stačilo k tomu, aby Česká republika poskočila až na 20. pozici.

Rok po volbách ale v Česku jen pomalu postupují vládní novely zákonů o veřejnoprávních médiích a opoziční ANO s SPD obstruují ve sněmovně proti tomu, aby členy mediálních rad volil také Senát. Něco podobného teď zažívá i Slovinsko.

Nová vláda Roberta Goloba chce prosadit, aby namísto parlamentu většinu členů rady veřejnoprávní televize s rozhlasem RTV napříště nominovaly také společenské organizace – šlo by tedy v některých rysech o podobný systém, který posledních zhruba dvacet let funguje i v České republice.

Argumenty jako od Babiše a Okamury

Jenže strana SDS Janeze Janši, podporovaná skupinou svých vlastních stranických médií, chce k návrhu uspořádat referendum. To by se mělo konat v příštích týdnech a i když zřejmě nemá šanci legislativní záměr zvrátit, nepochybně ho alespoň oddálí.

„Ať už to skončí jakkoli, bude to chaos. Kdyby Janša prohrál a Golobova vláda mohla začít vyměňovat lidi v televizi na vedoucích pozicích, pak se téměř jistě stávající management televize obrátí na ústavní soud s tím, že zákon byl sepsán s jediným účelem – aby je dostal z funkce. Pokud Janša vyhraje, bude tu minimálně jeden další rok televize, do které Janšova vláda dosadila velké množství svých lidí,“ dodává Verčič s tím, že část zaměstnanců televize už několik měsíců právě kvůli politickému tlaku stávkuje.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


V jakém chaosu a vnitřních sporech se aktuálně slovinská veřejnoprávní média nacházejí, ukazuje srpnový incident z vysílání RTV. Moderátor zpráv tehdy přečetl ohlášení k jedné z reportáží s dodatkem, že se „vysílá na přímý rozkaz šéfredaktora“. Podle Dejana Verčiče to nebyl ojedinělý případ. Vnitřní spory také poškozují renomé veřejnoprávních médií, která masivně přicházejí o diváky.

Některé argumenty jako by si Janšova SDS vypůjčila přímo od hnutí Andreje Babiše či Tomia Okamury: novela zákona má prý jediný cíl – pomoci vládě ovládnout veřejnoprávní média a dosadit tam „vlastní lidi“. Stejně jako v Česku je přitom cíl novely ve skutečnosti přesně opačný.

„Problém s veřejnoprávní televizí ve Slovinsku je, že zůstala jednou z posledních institucí, které neprošly žádnou skutečnou reformou. Trochu to připomíná třeba slovinské železnice,“ dodává s jemnou nadsázkou Verčič.

Ten také před třiceti lety také spoluzakládal slovinskou tiskovou agenturu STA. Právě ta se stala dalším z terčů minulé Janšovy vlády, když kabinet agentuře na řadu měsíců pozastavil státní příspěvek na činnost. Agenturu nakonec pomohly zachránit finanční dary od čtenářů. „Reputačně to STA pomohlo, finančně se z toho stále ještě dostávají,“ shrnuje Verčič.

PPF a maďarští vlastníci médií

Specifikem slovinského mediálního trhu jsou také silní zahraniční hráči. Na jedné straně jsou to média z české skupiny PPF, na druhé média propojená s maďarskými byznysmeny blízkými vládě Viktora Orbána.

PPF provozuje ve Slovinsku několik televizních kanálů, v čele s nejsledovanější POP TV a Kanal A, a několik webů. „V jejich programu bych viděl jen běžnou míru oportunismu, který vidíme u každé televize za každé vlády, zkrátka trochu hladší hrany. Nikdo by ale rozhodně neřekl, že je POP TV provládní. Naopak – Janez Janša ji kritizoval jako protivládní,“ připomíná Verčič.

V případě maďarských vlastníků médií je situace složitější. Část maďarského kapitálu už podle Verčiče slovinská média opustila, jako v případě prodeje televize Nova24, dříve podporující Janšovu vládu, zpět do slovinských rukou.

„Ve Slovinsku naopak zůstává televize Planet TV, která má také maďarské vlastníky. Ti se ale snaží vybudovat normální soukromou televizi, která se udrží na trhu. Myslím, že když Janša prohrál volby, Maďarsko začalo ve Slovinsku sledovat víc své komerční zájmy než politiku,“ dodává Dejan Verčič.

Slovinská média podle něj celkově trpí tím, že od získání slovinské samostatnosti a zavedení demokracie nikdo z politiků nebral média jako seriózní téma. „Vidíme implozi mediálního trhu, stále více médií, která ve skutečnosti ale mají stále menší dopad. Pozorujeme očividnou pauperizaci (chudnutí, pozn. red.) žurnalistiky ve srovnání s jinými profesemi,“ popisuje stav médií ve Slovinsku – a do značné míry i v dalších zemích regionu, včetně Česka.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Přesněji řečeno, pokud je tam navrhováno „–aby členy rady veřejnoprávní TV napříště nominovaly také společenské organizace, tak to naopak mohou vzít ČR jako odstrašující příklad, jak se to dělat nemá. Tolik šaškárny si v dnešní zostřené situaci ani nemůžou dovolit..

Přidávání komentářů není povoleno