Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: akce Greenpeace varovala v Praze před závislostí na fosilních palivech a krvavém plynu od Putina. Foto: Anna Boháčová/ MAFRA/ Profimedia
,

Český ideál: vytopit si aspoň na 22 stupňů. Co platilo ještě vloni, se letos kvůli Putinovi mění

Češi si v posledních letech zvykli „na vyšší teplotní standard“. Ještě vloni uvádělo přes tři miliony domácností, že své byty vytápějí na 22 a více stupňů. O šest let dříve si takový teplotní komfort v chladných měsících dopřávalo o 400 tisíc domácností méně. Plyne to z údajů Českého statistického úřadu zveřejněných v oborovém magazínu Statistika & My.

Nyní – s ohledem na energetickou krizi vyvolanou ruskou válkou proti Ukrajině – vláda apeluje na lidi, aby si teplotu ve svých domácnostech snížili. Každý stupeň dolů průměrně znamená úsporu šesti procent spotřeby energie.

Domácnosti se na celkové konečné spotřebě paliv a energií v České republice dlouhodobě podílejí zhruba 30 % – podobně jako průmysl. Z celkové spotřeby domácností připadá největší část, zhruba dvě třetiny, právě na vytápění.

Někdo i na dvacet čtyři

Jak uvádí ČSÚ, ze srovnání výsledků jednotlivých šetření Energo 2015 a 2021 vyplývá, že jsme si – až do začátku letošního roku – v tuzemsku zvykli „na život v teple“.

V loňském roce bylo „spokojeno s teplotou vytápění“ více než 96% domácností v Česku. Téměř 90% českých domácností vytápělo nejčastěji obývanou místnost na více než 20 °C. Zhruba třetina domácností (34,6 %) vytápěla na 22 °C, dalších 22,7 % domácností vytápělo na 21 °C; 22,6 % domácností na 23 °C.

Jen 1,6 % domácností vytápělo nejčastěji obývanou místnost na méně než 19 °C, 6,7 % domácností vytápělo na 24 °C a 3,2 % domácností na teplotu vyšší než 24 °C.

Situace se podle statistiků liší podle příjmových kategorií domácností, jak ukazuje tabulka níže:

ZDROJ: Statistika & My, se svolením ČSÚ, zdroj dat – ČSÚ a Energo 2021

Rekordní spotřeba versus úspory

Český statistický úřad nabídl i zajímavá data o spotřebě plynu v České republice – jde o klíčovou komoditu, která má bezprostřední vliv i na cenu elektřiny, propisuje se do inflace a tak i do vyšších životních nákladů.

Čistý dovoz zemního plynu do České republiky dosáhl v roce 2021 celkové výše 8 719 mil. m3, oproti roku 2020 se dovoz zvedl o 15 %, ve srovnání s rokem 2019 šlo naopak o pokles o 8,5 %.

Za první polovinu letošního roku do Česka přiteklo 4 856 mil. m3 plynu, o 474 mil. m3 (10,8%) více než ve stejném období loni.

Pozornost si zasluhuje statistika týkající se tuzemských zásobníků plynu – i vzhledem k výrokům bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka, který letos na jaře obviňoval vládu Petra Fialy, že „na rozdíl od vlády ANO“ má zásobníky skoro prázdné .

Fakta jsou podle ČSÚ následující: zatímco koncem roku 2019 bylo v zásobnících uskladněno 3 263 mil. m3 plynu, o rok později to bylo jen 2 226 mil. m3 a koncem roku 2021 už jen 1 690 mil. m3 .

Do konce prvního pololetí roku 2022 zásoby vzrostly na 2 315 mil. m3 , což představuje zhruba jednu čtvrtinu spotřeby z roku 2021.

A nyní jsou již s blížícím se koncem roku podle ministra průmyslu Jozefa Síkely zásobníky na více než 90 % své kapacity, jež celkově činí asi 3,5 miliardy metrů krychlových.

V roce 2021 dosáhla spotřeby plynu v Česku 9 434 mil. m3, byla to vůbec nejvyšší spotřeba za posledních více než deset let. Letos se spotřeba meziročně snížila v průměru téměř o pětinu.

Konkrétně za první pololetí 2022 ČSÚ uvádí, že se spotřeba plynu snížila o 19,7 % – z toho nejvíce u velkoodběratelů a středních odběratelů (o 22,3 %), u domácností to je pokles o 19,2 %.

„Nižší spotřebované množství plynu bylo ovlivněno jednak vyššími venkovními teplotami ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, a také snahou omezit spotřebu z důvodu výrazného nárůstu ceny plynu. Zvýšení ceny bylo rovněž jednou z příčin poklesu spotřeby plynu na výrobu elektřiny,“ komentuje to ČSÚ.

Česko a plyn

ZDROJ: Statistika & My, se svolením ČSÚ, zdroj dat – Energetický regulační úřad

Největší podíl na spotřebě plynu v Česku představuje sektor průmyslu, v němž se v roce 2020 spotřebovalo 39,4 % z celkového množství. Domácnosti spotřebovaly 36 % a ostatní odvětví 24,6 %.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

8 komentářů

  1. martin napsal:

    ja sem dal na radu p. Pekarove, obliknul svetr a nebudete verit, ono to fakt funguje.
    nechapu proc kvuli tomu je tolik povyku

  2. Sam napsal:

    Kam asi zmizela neviditelná ruka trhu?

    • wenkovan napsal:

      „Neviditelná ruku trhu“ účinkuje na volném trhu. Není-li volný trh, nefunguje ani neviditelná ruka trhu. BTW „neviditelná ruka trhu“ neřeší diskrepance, jen na ně ukazuje.

    • Pavel napsal:

      Nikam. Současnému stavu se podle neviditelné ruky trhu říká oligopol.

    • Horymír napsal:

      Je přece neviditelná.
      Zato tržné rány od ní viditelné jsou. A dost dlouho.

  3. A.S. Pergill napsal:

    Ty požadavky na vyšší teplotu zcela jistě souvisejí i s tím, že roste podíl práce s malým fyzickým výkonem (třeba home office u počítače, tedy sedavá práce s malou tvorbou tepla ve svalech). A poskočilo to jednoznačně v souvislosti s covidem

  4. A.S. Pergill napsal:

    K tepelné pohodě navíc přispívá kromě teploty vzduchu i tepelné sálání. Jeho zdrojů v poslední době drasticky ubylo (vinou EU a nesmyslného zákazu žárovek). Pokud mi nad hlavou svítí stovka žárovka, tak mi přispívá k tepelné pohodě docela dost. Když je tam její ekvivalent v LED (cca 10W), tak se to nijak neprojeví. A topím-li elektřinou (a honím tepelnou pohodu teplotou vzduchu), mohu paradoxně protopit i víc, než co sežere ta žárovka.

    • Horymír napsal:

      Mohu potvrdit.
      Doma topím klimatizacemi (tepelné čerpadlo vzduch-vzduch , které mají nejvyšší účinnost ( topný faktor v průměru 4,5 tj. za 1 kwh elektřiny pro kompresor cca 4,5 kwh tepla) , ale je to takzvané studené teplo , protože mu schází sálavá složka. Vzduch proudící z klimatizace má cca 33°C a když přijdu z venku, tak je doma krásně teplíčko. Když pak ale déle sedím, není to to krásné teplo od rozpálených kamen , nebo horkých radiátorů. Částečně to ale také může být tím, že klimatizace udržuje nastavenou teplotu, nepřetápí a reguluje se nikoli vypínáním, ale snižováním výkonu kompresoru (invertorová technologie), takže maximálně šetří el. energii.

Přidávání komentářů není povoleno