Německo nejsou jen uprchlíci a Angela Merkelová, i když by to tak ze zpravodajství hlavních českých médií v posledních letech mohlo vypadat. Česko zase nežije jenom Andrejem Babišem, jakkoli právě tento dojem naopak získávají čtenáři německých novin a diváci tamních televizí.

„Realita v Německu má samozřejmě mnoho odstínů, stejně jako české zpravodajství o Německu. A každý jednotlivý článek, který tu vyjde, ty různé odstíny přirozeně nemůže vystihnout všechny,“ připustil nedávno v rozhovoru pro HlídacíPes.org i německý velvyslanec v Praze Christoph Israng.

Oboustranně pestřejší zpravodajství o Češích a Němcích podporuje i Česko-německá novinářská cena pro výjimečné novinářské počiny z obou zemí. V každé kategorii se vyhlašuje vždy jeden český a jeden německý vítěz. Letos se cena bude udělovat už počtvrté.

První ročník se na české straně tematicky jednoznačně točil hlavně kolem tématu migrace, v dalších letech přišly jiné příběhy, třeba o minulosti i současném soužití Čechů a Němců na hranicích.

Uprchlíci ze Sýrie i Sudet

„Tady v Česku poměrně často píšeme o tom, že Němci přijali tolik a tolik uprchlíků, Němci to nedokážou, Němci se s tím perou, neumí tohle to, umí tamto…Ale kdo jsou ‚ti Němci‘? Kdo jsou ti lidé, kteří naráží denně na úplně běžné problémy, které s přijetím takového množství uprchlíků souvisí? Na to jsem se chtěla podívat,“ popisovala v roce 2016 během prvního ročníku Česko-německé novinářské ceny vítězka v kategorii text Lucie Suchá.

Přihlašovat příspěvky do Česko-německé novinářské ceny je možné přes on-line formulář. Více k podmínkám účasti zde. Konečným termínem podání přihlášky je 30. 6. 2019

Loni v kategorii multimédia zvítězil na české straně film Stíny nad Libavou popisující historii regionu postiženého odsunem německého obyvatelstva a vytvořením vojenského újezdu. Dokument ukazuje i snahu části současných obyvatel vrátit některé tamní památky do původního stavu.

Na německé straně zvítězil film Doma na pomezí (Im Dazwischen daheim), který mapuje současný život na hranici obou států pohledem různých generací.

Mezi neznámé či méně známé příběhy, které v Česku získaly i díky tomuto ocenění větší publicitu, patří například ta část života bratří Mannů spojená s Československem. V kategorii audio v roce 2017 vyhrála mezi německými příspěvky audioreportáž „Praha nás přijala jako své příbuzné. Jak se z Thomase a Heinricha Manna stali Češi“.

„Příspěvek vyvolává hluboké emoce a je nanejvýš aktuální na pozadí současné uprchlické krize a českého postoje k ní,“ řekl při předávání ceny jeden z porotců František Černý.

Najít skryté poklady

Historické téma zabodovalo předloni i na české straně. V rozhlasové kategorii vyhrála reportáž Tajemný kořistní fond popisující dosud neznámé německé archiválie ve sbírkách Českého rozhlasu.

„Archivní poklady se tu jeví i jako metafora vztahů mezi Čechy a Němci. Stále je ještě zapotřebí nějaké ty poklady vyzdvihovat,“ okomentovala téma další členka poroty Bogna Koreng.

„Konkrétně v Německu si musíme přiznat, že lidé ještě nevědí o sousedech z Česka dost,“ potvrzuje německý velvyslanec v Praze Christoph Israng.

Podle ředitelů Česko-německého Fondu budoucnosti Petry Ernstberger a Tomáše Jelínka je právě v tom smysl Česko-německé novinářské ceny, kterou fond vyhlašuje: „Uchovat si v dnešní době čerstvý, nezaujatý pohled a názor vyžaduje odvahu a zaslouží si podporu. Podmínky pro nezávislou žurnalistiku v Evropě i v obou našich zemích jsou bohužel stále drsnější.“