Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Olympiáda v Pekingu. Foto: Profimedia
,

Vítejte v olympijské Číně: cenzura, ticho kolem násilí na ženách a mizející Ujguři

Organizace Human Rights Watch začátkem ledna vydala svou pravidelnou Zprávu o stavu lidských práv ve světě. Čínské lidové republice je věnováno asi dvacet z více než 750 stran. Podle zprávy se míra represí čínské vlády v loňském roce „zdvojnásobila směrem dovnitř i ven“. Nezlepšila se ani práva žen, ani pracovní podmínky dělníků. Už za pár dní přitom Čína bude hostit mezinárodně ostře sledované zimní olympijské hry.

Obsáhlé pasáže zprávy jsou věnovány shrnutí situace v Sin-ťiangu a Hongkongu, kde ústřední pekingská vláda upevnila svou moc a situaci zde měla v uplynulém roce zcela pod kontrolou. Tomu výrazně napomohla legislativa přijatá v minulých letech, od protiteroristických zákonů v Sin-ťiangu po hongkongský zákon o státní bezpečnosti přijatý v červnu 2020.

Stovky „zmizelých“ Ujgurů

V Hongkongu se rok 2021 nesl ve znamení zatýkání a procesů s protipekingskou opozicí. Ta byla v podstatě zcela eliminována a její nejvýraznější osobnosti jsou nyní buď ve vězení nebo v exilu. Po zavedení zákona o státní bezpečnosti bylo dosud podle HRW v Hongkongu zatčeno přes sto padesát lidí, včetně padesáti tří opozičních politiků v lednu a tří členů hnutí Student Politicism v září 2021.

Ve stejné době vláda také ukončila činnost hongkongské Aliance na podporu vlasteneckých demokratických hnutí v Číně, která pořádala každoroční připomínku masakru demonstrantů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a provozovala muzeum informující o události.

Sin-ťiang se mezitím posunul do další fáze „sinizace“ obyvatelstva. Množství Ujgurů, kteří prošli převýchovou a „rekvalifikací“ v táborech, bylo zapojeno do vládou organizovaného systému nucené práce, což vedlo Západ uvalení sankcí proti zástupcům vládních úřadů v Sin-ťiangu.

Zároveň vláda v Pekingu pokračovala v úsilí o potlačení „ujgurského separatismu“ omezováním ujgurské kultury a jazyka a pronásledováním ujgurských elit. Od zmizení významné folkloristiky Rahile Dawut v prosinci 2017 bylo údajně dosud zatčeno nebo „zmizelo“ téměř čtyři sta ujgurských intelektuálů a vědců, včetně známého básníka Hadži Mirzahída Kerimiho, který před rokem zemřel ve vězení ve věku 82 let.

„Prosperita v socialismu s čínskými rysy“

I přes proklamované směřování ke „společné prosperitě“ vláda potlačuje jakékoli nespokojené hlasy z nižších vrstev společnosti a mnohde selhává v zajištění základních práv a potřeb pracujících, kteří často bojují s nadměrným pracovním zatížením bez jakýchkoli sociálních a zdravotních jistot.

Například v dubnu zatkla policie v Pekingu Čchen Kuo-ťianga, řadového kurýra bojujícího za lepší podmínky pro pracovníky doručovacích služeb. V červenci pak byl k osmnácti letům vězení odsouzen miliardář podnikající v zemědělství a zdravotnictví Sun Ta-wu, jenž v posledních dvaceti letech otevřeně kritizoval stranickou politiku a samotnou komunistickou stranu, podporoval některé disidenty a obhájce lidských práv a zastával se zemědělců v občanskoprávních sporech o půdu.

V listopadu 2020 byl zatčen kvůli konfliktu jeho společnosti se státní firmou v provincii Che-pej a obviněn z „podněcování nepokojů“. Soud jej poté odsoudil k vysokému trestu, podobně jako o rok dříve realitního magnáta a kritika režimu Žen Č‘-čchianga.

V loňském roce také pokračovaly procesy s aktivisty, kteří na začátku epidemie covidu informovali o dění ve Wu-chanu nebo se kriticky vyjadřovali o vládních opatřeních. Odsouzen byl například bývalý profesor Pekingské vědecko-technologické univerzity Čchen Čao-č‘, který obhajoval autorku zakázaného Wuchanského deníku Fang Fang a na sociálních sítích označil „wuchanský virus“ za „virus čínské komunistické strany“.

Mezi odsouzenými byli i aktivisté Čchen Mej a Cchaj Wej, kteří archivovali cenzurovaný online obsah týkající se viru. Z podvracení státní moci byl obviněn aktivista Ou Piao-feng, který retweetoval video tzv. „inkoustové dívky“ Tung Jao-čchiung. Ta byla internována v psychiatrickém ústavu poté, co v roce 2018 polila portrét prezidenta Si Ťin-pchinga inkoustem.

Tresty za hanobení hrdinů a mučedníků

Podle reportáže uveřejněné ve Wall Street Journalu v lednu 2021 bylo v období od roku 2017 odsouzeno k trestům v délce šesti měsíců až čtyř let přes padesát čínských občanů za aktivity na zahraničních sociálních sítích, především Twitteru, Facebooku a YouTube, které jsou v Číně oficiálně blokované.

Nejčastější obvinění jsou podněcování nepokojů a pomluvy, očerňování Číny a nově také „hanobení hrdinů a mučedníků“, zejména v souvislosti s čínsko-indickými potyčkami u hranic mezi Indií a Tibetem.

V posledních letech v Číně výrazně posiluje tlak na soukromý sektor, zejména na velké technologické firmy, jež se vláda snaží zapojit do propagace oficiální ideologie a do kontroly obyvatelstva. V srpnu 2021 schválil stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců zákon o ochraně osobních údajů, který sice formálně zajišťuje určitou ochranu dat čínských uživatelů, zároveň však umožňuje úřadům využívat data shromážděná soukromými společnostmi pro státní potřeby a pro zefektivnění cenzury.

Čínské MeToo

Mezi dalšími problémy, které zpráva HRW zmiňuje, je potlačování ženských hlasů v případech domácího násilí i v souvislosti s kampaní MeToo. V roce 2021 se odehrálo několik výrazných kauz.

Jednou z nich byl na sociálních sítích hojně diskutovaný případ bývalé novinářky Ma Ťin-jü, která obvinila z domácího násilí svého tibetského manžela a státní média z obvinění udělala „tibetský problém“. Mezi dalšími je případ zaměstnankyně internetového gigantu Alibaba, která byla propuštěna poté, co vznesla obvinění proti manažerovi firmy, či zadržení populárního kanadsko-čínského zpěváka Krise Wu podezřelého ze zneužívání fanynek.

Zahraniční média zaujaly hlavně dvě kauzy: obvinění prominentního hlasatele státní televize CCTV ze sexuálního zneužívání stážistky, které v září soud zamítl pro nedostatek důkazů, a nedávný mediálně ostře sledovaný případ tenistky Pcheng Šuaj. Témata v čínské společnosti a na sociálních sítích silně rezonují, nicméně vysoko mířící obvinění se málokdy dostanou až k soudu, a pokud k tomu dojde, jsou zpravidla smetena ze stolu.

V závěru se zpráva HRW věnuje problematickému čínskému působení v zahraničí. V souvislosti s projekty Pás a stezka jde nejčastěji o zneužívání pracovní síly ať už místních, nebo čínských dělníků. Dále zpráva zmiňuje zejména otázky ochrany životního prostředí a v neposlední řadě i čínské dezinformační kampaně mířící do zahraničí, zejména v souvislosti s pandemií covidu.

Jak si naklonit třetí svět

Při tom všem je Čína jedním z nejaktivnějších států na mezinárodní scéně a v OSN se aktivně snaží o prosazování svých zájmů, mezi něž patří i potlačování kritiky vlastního porušování lidských práv.

Zástupci čínské vlády systematicky prosazují rezoluce podporující čínskou zahraniční politiku, vycházející ze státní ideologie Komunistické strany Číny. Loni v létě například čínský zástupce na jednání Rady OSN pro lidská práva rozpoutal debatu o vyšetřování zločinů západního kolonialismu v souvislosti s hrůznými nálezy pozůstatků stovek domorodých dětí na různých místech v Kanadě.

Stalo se tak v přímé reakci na západní kritiku čínské politiky v Sin-ťiangu, tedy situace, která narozdíl od koloniálních zločinů v Kanadě, USA a Austrálii dosud trvá. Podobným způsobem Čína využívá proti západním kritikům svůj model „vzájemně prospěšné spolupráce“ nebo program „lepší život pro všechny“ (zmíněná rezoluce nakonec nenašla dostatečnou podporu mezinárodního společenství).

Čína se takto snaží získat na svou stranu rozvojové země (dříve označované jako „Třetí svět“, nyní častěji jako „globální Jih“), které mají zkušenost se západním kolonialismem či vojenskou přítomností, a mohou proto být ochotné se přiklonit na stranu Pekingu.

Těmito debatami a poukazováním na problémy a minulost jiných pekingské vedení podle HRW záměrně „oslabuje mezinárodní normy a odklání pozornost od otázky vlastní odpovědnosti za porušování lidských práv“.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

16 komentářů

  1. vlad napsal:

    Neexistuje žádné právo a už vůbec ne morální právo, soudit jiné státy podle jakýchsi pravidel. Každá země na světě porušuje lidská práva a USA spolu s demokratickými zeměmi nejsou výjímkou. Ať se podobné organizace pustí do boje s chudobou, kterou vyvolaly kapitalistické státy a tím zotročily miliardy lidí na celé planetě. Bohužel, kapitalismus je postanen na společnosti chudých a bohatých, kde mešina vlastní ohromné majetky a většina žije v chudobě. I u nás existují děti, které nemají na oběd ve škole a musí dostávat oběd zdarma, za socialismu jev nevídaný. A to není porušení lidského práva, to niomu nevadí…
    OH v Číně je správná volba, Ujguři mizí, protože nacvičují zahajovací ceremoniál s radostnými písněmi a tanci. Však je brzy uvidíme a s námi celý svět…

    • Jirka napsal:

      Vlad Napichovač ?

    • Radomír napsal:

      Sinopsis má jeden problém, píše o Číně stylem bez diskuse vše černé. Kdyby stejným stylem psali a tak často o Saúdské Arábii, Turecku a Spojených státech nebo Ukrajině, také by se nespletli.

      • Pavel napsal:

        Hádej čínomile od čeho je odvozen název Sinopsis. Pro info je to od slova sino tedy čínský. Stěží tedy členové tohoto sdružení, mohou psát třeba o stejně zločineckém rusácku. Zkus napsat něco ty o násilí, cenzuře a zmizelých lidech v rusácku, a ano máš pravdu určitě se nespleteš.

        • josef napsal:

          …no právě, že k Číně jako takové, nenapsal Sinopsis nikdy nic „kladného“ (třeba by stačilo jen to, že je to nejlidnatější stát – protože by to byla pravda, ale to se nikdy nedočkáme..). Sinopsis to má prostě v preambuli, že musí psát jen negativa… Je určitě škoda, že jim zřejmě Čína nedala volnou akreditaci na za chvíli probíhající olympijské hry – to by oni (Sinopsis) ale z principu museli odmítnout… A ještě něco, kdykoliv se napíše příspěvek od Sinopsis, tak já nikdy nevím zda je to kolektivní výtvor, nebo to bylo od Hály, Lomové, Procházkové, Jirouše,nebo od nějakých dalších elévů, ktteří beztak čekají v záloze…

          • Pavel napsal:

            A proč by to měl Sinpsis psát, když jsi to zrovna teď napsal ty, josef. Chápu, že tobě jako obdivovateli zločineckých totalitních režimů, nejdou pod nos fakta uváděná o tomto krvavém komunistickém režimu. Ovšem na rozdíl od číny ti zde nikdo neupírá svobodu slova. Můžeš se pokusit fakta uváděná nejen v tomto článku vyvrátit. Zvládneš to, nebo budeš jen po jiných žebrat oslavné články na čínské komunistické zločince?

          • A. S. Pergill napsal:

            Pavle,
            to, že někdo chápe, že se v Číně nedá nastolit ze dne na den demokracie západního typu, ještě neznamená, že je „čínomil“. Prostě, na rozdíl od vás a mnoha podobných chápe, že takový pokus musí zákonitě skončit tragicky a zpravidla vznikem režimu daleko horšího než ten svržený totalitní.
            Chytrému by mělo stačit, jak skončil pokus o demokracii v Německu (Výmarská republika). Těm méně chytrým by mělo stačit velké množství dalších příkladů z celého světa, které dopadly podobně, byť ne s tak katastrofálními následky pro celé lidstvo, ale jen pro místní populaci. A lidé, kterým ani tyhle příklady nestačí, by asi neměli mít volební právo.

          • Pavel napsal:

            Jinými slovy, ty lžigrile, nechápeš o čem je řeč v tomto vlákně. Po lopatě řečeno, o snaze josefa upírat svobodu slova Sinopsisu, který spolu s tebou nechápe, že nikoli „pokusy o demokracii“ ale totalitní režimy způsobili mnoha milionové genocidy, pričemž ten čínský v nejhorších dobách, k jejímž praktikám se soudruh si vrací, způsobil smrt DESÍTEK milionů vlastních lidí a totální ožebračení celé země, tragický čínomile.

          • A. S. Pergill napsal:

            Pavle,
            svobodu slova sinopsis nikdo neupírá. Nicméně Josef a další by měli mít svobodu konstatovat, že kafrají jak mladý vrány.

  2. A. S. Pergill napsal:

    Kde byli soudruzi z HRW při hromadném znásilňování evropských žen a dívek imigranty?
    Kde byli při „mizení“ ne nějakých teroristů, ale kvalitních lidí, vč. nositelů Nobelovy ceny, v souvislosti s „cancel culture“?
    Prostě ta kritika Číny je na úrovni onoho biblického podobenství o třísce a trámu v oku.

    • Anofertí zmar napsal:

      „…hromadném znásilňování evropských žen a dívek imigranty?“

      To jste četl zase nějakou studii, co?

      Je mi vás kutečně upřímně líto ,pane učiteli. Jen o trochu méně než zdejšího „vlada“. Ten je ještě o level níž.

      • A. S. Pergill napsal:

        Je mi líto, to znásilňování a sexuální obtěžování prošlo na sociálních sítích ještě před covidem. Znásilněny, nebo alespoň obtěžovány, byly tisíce žen a dívek při silvestrovských oslavách, především ve velkých městech v Německu, ale i v některých dalších státech západní Evropy,. Soudruzi to nejdříve asi 14 dní popírali, ale pak museli jít s barvou ven.

  3. Josef napsal:

    TO, co nyní předvádějí vlády Rakouska, Francie, Německa, Česka a dalších států ohledně covidu je bezprecendentní útok na lidská práva a není daleko od počátečních bolševických či fašistických myšlenek. A státní a další televize tomu velmi napomáhají svým jednostranným zpravodajstvím, které nemá za posledních 30 let obdoby. To, co dělá Čína je jen posunuto dál.

  4. martin napsal:

    nejostudnejsi olympiada vsech dob
    uplne se vytratila olympijska myslenka

    • v napsal:

      Olympijská myšlenka je o spolupráci a mírovém soužití národů, kde soupeření je pouze na poli sportovním. Až to pochopí „demokratické státy“, bude po válkách a napětích – viz: nežádoucí intervence NATO na Ukrajině a „mírové“ granáty do děl pro Ukrajince, aby mohli odstřelovat civilní ruské obyvateltvo na Donbase.

  5. Veselý jiří napsal:

    Ano díky takovým,tak zvaným politikům,z bývalých totalitních režimů,kteří si stále namlouvaji,že bez nich to nepůjde,že jsou nepostradatelní,že jsou nejchytřejší,viz náš současný vládce z Lán,je Střední Evropa v takovém stavu v jakém je.

Přidávání komentářů není povoleno