Buďte digitální, vzkazuje Čechům Brusel. Nevidí tuzemské úspěchy v umělé inteligenci
Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Vláda se ale hájí, že za poslední rok udělala velký pokrok, například byl přijat zákon o právu na digitální služby a chystá se očekávaná digitalizace stavebního řízení. Komise také opomíjí české úspěchy, například v oblasti umělé inteligence.
Nedávno zveřejněné doporučení Evropské komise konstatuje, že v užívání a poskytování veřejných digitálních služeb patří Česko mezi nejméně rozvinuté členské státy. Počet uživatelů tzv. e-governmentu v tuzemsku zaostává daleko za unijním průměrem.
„Průtahy v budování digitální infrastruktury mohou oslabit a v krajním případě až izolovat celé regiony,“ píše Komise.
Ta doporučení vydala v rámci tzv. evropského semestru, což je každoroční cyklus koordinace hospodářských politik zemí EU. Stejně jako v minulých letech, i letošní doporučení klade značný důraz na potřebu digitální transformace Česka.
Text Lukáše Hendrycha vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
Taková doporučení ale v ČR nejsou příliš reflektována, vyplývá z tzv. indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI index), který každoročně sleduje digitální konkurenceschopnost členských zemí.
Česko se v tomto hodnocení totiž pravidelně ocitá až ve druhé polovině. DESI index pro rok 2019 ho řadí na 18. místo z celkových 28 členských států. V roce 2018 přitom Česko obsadilo 17. příčku a v roce 2015 dokonce 15. Proces digitalizace Česka tak za ostatními unijními státy spíše pokulhává.
Komise tento vývoj sleduje. I proto je mezi letošními doporučeními například důraz na posilování a rozvoj digitálních dovedností obyvatel s důrazem na digitální vzdělávání či důraz na investice do vysokorychlostní digitální infrastruktury a digitálních technologií.
Na druhou stranu český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE) upozornil, že v některých oblastech v rámci DESI indexu je ČR na špici. „Jako příklad bych uvedl sektor elektronického obchodování, nakupování online či v rozsahu pokrytí sítěmi 4G,“ uvedl.
Ovšem při zohlednění všech oblastí, se kterými index počítá, se ČR opakovaně ocitá na podprůměrných příčkách. Žebříček totiž zohledňuje vedle e-shopů či pokrytí 4G také zavádění 5G sítě, úroveň digitálních a softwarových dovedností obyvatel, využívání a kvalitu internetového připojení nebo úroveň digitálních veřejných služeb. A zde Česko podle Komise dlouhodobě zaostává.
Brusel: Elektronizujte zdravotnictví
S postojem Komise souhlasí i odborníci.
„V České republice v posledním desetiletí rapidně narůstá připojení k internetu, které má dnes přes čtyři pětiny českých domácností, bohužel však stále zaostáváme za EU průměrem. Výrazně se zvyšuje i mobilní připojení, za které však platíme jednu z nejdražších částek v Evropě. Myslím, že v tomto ohledu je proto doporučení Komise správné,“ řekl pro Euractiv.cz David Nosák z bruselské pobočky amerického think-tanku Center for Democracy and Technology.
„Koronavirová krize dokonale ukazuje, jak je kvalitní a cenově dostupné internetové připojení pro občany důležité. Svou roli v budoucnu bude jistě hrát i budování vysokokapacitní sítě 5G, která umožní například rozvoj autonomních vozidel a vytvoření opravdových tzv. chytrých měst (smart cities),“ zdůraznil.
Komise v letošním evropském semestru krizi kolem koronaviru zohlednila a ve svých doporučeních ji několikrát zmiňuje. Do hledáčku komisařů se tak dostala například potřeba elektronizace českého zdravotnictví, což je oblast, ve které České také zaostává.
Úroveň elektronizace české veřejné správy otestoval i nouzový stav, kvůli kterému musela většina občanů ČR řešit své pracovní i další povinnosti on-line.
Aby mohla ČR vůbec pomýšlet na efektivní digitalizaci veřejné správy a budování tzv. e-governmentu, je třeba nejdříve vybudovat kvalitní vysokorychlostní síť a zaměřit se přitom na technologii 5G. Bez vysokorychlostního internetového připojení se totiž digitální transformace jen těžko uskuteční.
Zajímavé je v tomto ohledu nedávné zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého stát v posledních letech neposkytl na rozvoj vysokorychlostního internetu v Česku žádné dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom na tuto oblast mělo původně vyčleněno přes 11 miliard korun. Ty však nakonec skončily v jiných oblastech a celý program pro vysokorychlostní internet skončil fiaskem.
Místo internetu betonování
S kritikou Komise do jisté míry souhlasí i odborníci z Úřadu vlády, zároveň však připomínají, že Česko za poslední rok udělalo velký kus práce, o kterém se příliš nemluví.
„Doporučení Evropské komise určitě nepovažujeme za přísná. Česká vláda k jejich znění a navazujícím krokům přistupuje konstruktivně a pečlivě,“ řekl redakci vedoucí Oddělení evropské digitální agendy na Úřadu vlády ČR Jan Míča.
„Rádi bychom se v příštích letech více věnovali rozvoji infrastruktury, a to včetně jejího kybernetického zabezpečení. Současná krize nám zároveň připomněla důležitou roli digitálních služeb státu ve vztahu k on-line komunikaci s občany,“ uvedl.
Podle něj ale nesmíme zapomínat na úspěchy v oblasti digitalizace, které nejsou zanedbatelné.
„Za poslední rok se udělalo opravdu hodně. Zvládli jsme prosadit zákon o právu na digitální služby. Ministerstvo pro místní rozvoj zase připravuje dlouho očekávanou digitalizaci stavebního řízení. Přes tzv. Portál občana vyřídíme z pohodlí domova zhruba 150 služeb,“ připomněl.
„Projekt BankID umožní do jednoho roku přístup ke službám státu prostřednictvím stejných přihlašovacích údajů, které využíváme do svého internetového bankovnictví. A čeká nás toho mnohem více. V blízké době budou vládou přijaty implementační plány vládního programu Digitální Česko pro období 2020-2021,“ dodal.
Český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA) je ale v tomto ohledu kritičtější.
„Upřímně si myslím, že to hodnocení Komise je ještě shovívavé. Česká státní správa se k nějaké digitalizaci začala posouvat až na základě poslaneckého návrhu zákona o právu na digitální služby a udělala nějaké kroky vlivem koronakrize, ale jinak se stále topíme v papírech a bolestivé neefektivitě,“ zdůraznil.
„Podobně slabé je to i v digitalizaci ekonomiky. Česká vláda naprosto katastrofálně nezvládla výzvu na vysokorychlostní internet do obcí, bez které té digitalizace moc nezvládneme. Místo toho je prioritou další betonování. Stejně tak chybí vzdělávání v oblasti digitálních kompetencí,“ dodal.
A kritiku do jisté míry přijímá i poslanec Kovařík: „Je nutno dát za pravdu Komisi v tom, že z hlediska budoucího vývoje je nutné stále více posilovat rozvoj tzv. digitálních schopností, ať už v rámci školství či u celé populace. Schopnost ovládat a rozvíjet nové technologie bude určující pro budoucí uplatnění na pracovním trhu a také z hlediska konkurenceschopnosti české ekonomiky na evropské a globální úrovni,“ upozorňuje.
„Dalším bodem, kde lze souhlasit, je také nižší úroveň digitalizace veřejných služeb, zde jsou zcela jistě rezervy. Společně s Komisí lze také konstatovat, že i přes pozitivní trend z posledních let zůstávají v ČR stále relativně drahá mobilní data,“ dodal.
Komise přehlédla „chatbota“ z ČVUT
„Česká republika je zemí, která může být výrazně zasažena technologickými změnami, proto do této oblasti potřebuje značně investovat. Digitální transformace vyžaduje podporu včetně cílených investic do chytrých technologií a do vzdělávání,“ stojí mimo jiné v doporučení Komise.
Vedle výše zmíněných nedostatků je podle komisařů problémem třeba i zaostávání Česka v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence či nedostatečný rozvoj digitálních dovedností učitelů.
Minimálně v oblasti umělé inteligence je však kritika Komise na pováženou. Důkazem je i tým z ČVUT v Praze, který vede vědec a tamní doktorand Jan Pichl. Jejich konverzační bot Alquist se již potřetí dostal do světového finále soutěže Alexa Prize, kterou pořádá společnost Amazon.
„V soutěži Alexa Prize mají univerzitní týmy za úkol vyvinout konverzačního chatbota, který se dokáže zábavnou a smysluplnou formou bavit s uživatelem na libovolné téma,“ upřesnil Pichl.
A tým vědců z ČVUT v této soutěži slaví už potřetí nebývalé úspěchy. Jejich chatbot Alquist skončil v letech 2017 a 2018 na druhém místě a i letos se dostal do nejužšího finále pěti týmů. Jak letošní finále dopadlo by mělo být oznámeno v průběhu června.
Konkurence je přitom obrovská, soutěže se pravidelně účastní týmy ze Stanford University, University of Michigan, Carnegie Mellon v Pittsburghu či stockholmského Královského polytechnického institutu. Jen do letošního ročníku se přihlásilo 375 týmů z celého světa.
Podle Pichla je třeba úroveň vývoje umělé inteligence v Česku spíše vyzdvihnout a nikoli kritizovat.
„ČR je na výborné úrovni výzkumu v oblasti AI. Jednotlivé univerzity mají spoustu špičkových týmů, které se zabývají různými oblastmi AI. Velkou zásluhu na tom mají české univerzity, které vytvářejí pro takovéto týmy skvělé zázemí, umožňují jim podílet se na zajímavých projektech a v neposlední řadě spolupracovat se zahraničními společnostmi a univerzitami,“ upozornil.
Na úspěchy v oblasti AI poukazuje i poslanec Kovařík. „Česko patří k významným hráčům z hlediska pokročilých technologií (zejména v oblasti umělé inteligence), kybernetické bezpečnosti nebo v herním průmyslu,“ uzavřel.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Kyberútoky na vzestupu. Firmy dostanou povinnost se bránit a hlásit incidenty
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Jinak řečeno, ona sice u nás digitalizace je a funguje, ale nestrefili jsme se do těch správných úředních chlívečků podle přání Brusele. Což se nám (a i daších státech V4) kupodivu stává poměrně často i v jiných oblastech. :))))
Chápu, že nejste člověk z ICT oboru, proto si můžete dovolit plácat nesmysly o tom, že „u nás digitalizace je a funguje“. Nicméně lidé, kteří tomu skutečně rozumí, nebo úřady, které mají povinnost sledovat nejrůznější indikátory, o jejichž validitu se opírají mnohé tržní analýzy, které zase slouží pro důležitá byznysová rozhodnutí mající (pro Vás) nepředstavitelný společenský a ekonomický dopad, tvrdí pravý opak. To skutečně není o tom, že si nějaký úředník XY vymyslí lejstro, ze kterého by měla vyplývat zaostalost třeba V4. Ta zaostalost (v mnoha oblastech) je skutečná a mnohá hard i soft data to jednoduše potvrzují.
Evidentní je, že státní mašinérie je rigidní stroj, který se digitalizaci a z ní vyplývající transparentnosti a efektivitě brání seč mu síly snaží. Doplatíme na to všichni, bez ohledu na to jak naivně a nesmyslně o tom „“přemýšlíte““.
No a o to právě přece jde – a to jsem přece taky napsal „nějakou digitalizaci tady máme, leč nestrefili jsme se do chlívečků Brusele“, přesněji řečeno ideologických chlívečků , které si pouze vymysleli, ale nefungují kvalitně nikde.¨
Protože – a snad se mnou budete souhlasit, řekněme že vím o čem píšete – jenomže, jakpak se to Vámi označené zpracován srovnává třeba s s našimi předpisy o ochraně osobních dat, jak třeba s ustanovením, že stát by měl ta data od občanů/subjektů využívat jen pro ten účel, pro který je vyžaduje. Tudíž – vlastně jakékoliv „přehazování těch dat (jak je teď módní) mezi úřady si vyžaduje zákonem danou vyjímku? Ta data by se taky měla – někdy anonymizovat, někdy naopak s možností dohledání zdroje, dle potřeby, je to tak….?
Jistě, nějak se to dělá, nějak pomalu právně, logisticky i ajťacky, a draho ale dle snů Brusele to stále není..
Nakonec ten jeden případ se i tady přetřásá, samozřejmě by pro režim /i asi pro Brusel) bylo výhodné kdyby mohl každého občana online sledovat kam chodí a s kým se stýká, jako v Číně – a teď by k tomu měl legitimní důvod „protože koro“, ale asi to není dobrá myšlenka, že?
No a s tím že “ státní mašinérie je rigidní stroj“ bych rád souhlasil. tak by to mělo i být (takto fungují úřady už od dob římských císařů), – pokud by tedy měřila každému stejně..
jenomže nemáte pravdu v tom že se ty úřady brání digitalizaci, přece naopak dobře víte, že právě ty je pro svou potřebu vyžadují nejvíc..Co třeba EET? :))))
Já myslím, že nedávné hackerské útoky na nemocnice jasně ukazují, že zdravotnictví by se mělo digitalizovat co nejméně. A rozhodně by neměla péče o pacienty záviset na tom, zda funguje nebo nefunguje nějaký počítač.
Druhou věcí je nedostatečná internetová konektivita v řadě lokalit ČR. Což je problém nejen digitalizace státní správy, ale i EET nebo e-receptů a e-neschopenek.
Je jasné, že pražáky nebo bruseláky tento problém netrápí a při svém nedostatku imaginace si takovéto problémy ani nezvládají představit.
Tak ona i ta pomalejší internetová konektivita v řádě lokalit stačí, pokud hovoříme o digitalizaci státu, tedy rozuměno vyplňování online formulářů. Dokonce – jak mám odzkoušeno, to postačí i na Zoom pro videokonference pro školy.
Takže ty důvody proč mít vysokorychlostní internet jsou ještě někde jinde, obvykle leda v oblasti zábavy – a není důvod proč by to měl zařizovat a financovat stát..
Jenže jsou oblasti, kde internet třeba týden nejede. A to už může podnikatel platit likvidační pokutu kvůli EET a i lékař bude mít problémy s e-recepty a e-neschopenkami. A může, pochopitelně, dojít i k prošvihnutí termínu z dokumentu v datové schránce.
Pokud stát tyhle číčoviny po lidech chce, měl by mít současně povinnost zajistit stoprocentní a stoprocentně spolehlivou internetovou konektivitu na celém svém území.
Já Vám rozumím, samozřejmě že pokud nejede místně týden internet, tak je to pro spoustu místních subjektů likvidační.
Čili, proto by měl být místní provider natolik schopný, aby to dokázal opravit, řekněme dnem dvou..popřípadě nasadit nějaké náhradní řešení. Jenomže, to se nevyřeší tím že se tam postaví vysokorychlostní internet.
Pokud by toto stát chtěl garantovat, musel by ten internet defakto zestátnit, a pak pro jeho kalamity vyhlašovat nouzový stáv – a potom pro ty kritické poruchy tam nahrat třeba spojaře z armády..
Což ale ani Brusel nepožaduje, tomu stačí, když soudruh stát rozdělí pro výstavbu tého internetu mezi vybrané privátní subjekty velký prachy, je to tak?
Problém vidím v tom, že provideři do oblastí s řídkým osídlením (zejména na okrajích státu) prostě nejdou a nejdou tam ani mološi typu O2. A v těchto případech (a ne v jiných) by měl stát zakročit a tu konektivitu zajistit. A nebo tu digitalizaci lidem nevnucovat, když je technicky nemožná.
Jinak já jsem o vysokorychlostním internetu nikde nepsal. Stačil by takový, co se přes něj dá dostat do datových schránek, interface pro EET, e-recepty a další podobné státem vynucované číčoviny. V podstatě ve vetšině případů by asi stačila rychlost nebožtíka vytáčeného připojení.
ˇUředníků a státního aparátu neustále přibývá a proti tomu utrácí státní moloch desítky miliard za mantru zvanou digitalizace!Kde je její efekt,kromě byznysu firem na to napojených?V rámci zdravotnictví se ukázala za velmi nebezpečnou-viz nedávné případy.Je to svatý grál této doby,který v poměru cena a výkon je neefektivní!
1) Je jasne, ze neni snaha cokoliv digitalizovat. Kdyz musite za urednikem s lejstrem, vzdycky je moznost se setkat s korupci. Masiny uz tak snadno neuplatite. 2) Jedina transformace, ktera se da pod (ne)vladou ANO ocekavat, je tranformace EU dotaci/fondu do penez vyplacenych AgroFert-u. 3) Asi neni nahoda, ze trouba z ANO se chlubi cizimi uspechy a micha hrusky s jabkama – jsme na spici diky soukromemu byznysu, stat na tom nema nejmensi podil. 4) Nebyl to nahodou Babis, ktery se rozkrikoval, jak mame „draha data“ a jak s temi operatory zatoci? Skutek utek! Uz se na to zapomnelo, nemelo to dalsi potencial pro rust podpory v pruzkumech. Ostatne jako vsechno ostatni, na co se ANO taky „chtelo podivat“ a ve skutecnosti s tim nic nedelat. 5) Podle toho, co ten Mica rika, to neni Oddeleni evropske digitalni agendy, ale dalsi pobocka ANO-propagandy. Dalsi darmozrout, ktereho platime, aby nam poskytoval informace, ktere nikoho nezajimaji. 6) A v zavesu dalsi lobbista – Kovarik. Hlavne vytvaret mlhu – pozitivni trend, relativne draha data. Kecy, same lzi! 7) Nerozumim, jake vydobytky na poli umele inteligence v CR maji ti lide na mysli? Vzdyt to jsou hracky!
Mimochodem, dovolil bych si ještě jednu technickou poznámečku. Když si totiž člověk trochu zamyslí nad fakty (jak se doporučuje), tak zjistí že ta E-komis má v mnohém pravdu, jenže tím nekritizuje technické nedostatky (které by snad šlo napravit), leč neskutečný bordel, který v tomto státě panuje, a který nepůjde napravit dlouho.
Když například kritizuje „..důraz na investice do vysokorychlostní digitální infrastruktury „, náš soudruh stát asi „nepostřehl“ a neohlídal , že optické sítě u nás přebírají mobilní operátoři, a tím se ´hlavně zbavují konkurence. Abych dal takový jednoduchý příklad, půl roku se v Karlových Varech kope a buduje optická síť – což by se sice dalo kvitovat pozitivně, jenže si jí postavil T-Mobile a nabízí za „lidovou cenu“ -dle jeho ceníku 1000 Mb/s za 799 Kč plus další podobně vysoké částky za příjem internetové TV, plus další poplatky za pronájem modemů. (Navíc – to spouští až několik měsíců po místním přechodu na DVBT2, takže tu jeho TV už vlastně místní nepotřebují). A vedle toho, jak se dá dočíst, Karlovy Vary se nyní chystají si vystavět lokální síť 5G. (ale je otázka pro koho to bude..)¨Existuje k tomu jeden velice výstižný citát uváděný v záhlaví reklam na satirický film „Myš která řvala“, leč ten zde neuvádím, aby se snad ještě někdo neurazil :))))
Mimochodem, v tom bodu 1) se pletete. Protože žádná digitalizace u nás neslibovala úplnou automatizaci úředního postupu. Je to jenom o online podání žádosti. A jak dobře víte, ani když přijdete se žádostí na úřad tak v podatelně žádný úplatek dávat nemusíte :))))
Kdo si myslí že díky internetu a digitalizaci bude ve světě menší hlad ať zvedne ruku. A ten kdo si myslí že díky internetu bude spíše více kontrolován a svazován ať zvedne obě.