Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Jan Rasch, z cyklu Pražské panoptikum. Se souhlasem Jana Rasche
,

Bohatá Praha a evropské dotace. Podle magistrátu jsou nová pravidla čerpání pro město nevýhodná

Praha je v porovnání s ostatními českými regiony „bohatá“. Evropská unie při hodnocení nároků na poskytování evropských dotací řadí jedině hlavní město mezi více rozvinuté regiony. To v praxi znamená, že v novém programovém období 2021-2027 bude EU Praze proplácet pouze 40 procent nákladů na projekty spolufinancované z evropských fondů. Například u uhelných regionů, které patří mezi ty méně rozvinuté, to bude 70 procent.

„Postavení Prahy je v rámci kohezní politiky dlouhodobě méně výhodné, než je tomu u ostatních regionů ČR. Již v období 2007-2013 bylo pro regiony mimo hlavní město Prahu k dispozici osm operačních programů s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliardy eur. Pro Prahu, jakožto ekonomicky vyspělejší region, byly k dispozici dva operační programy, ovšem s alokací pouze 0,42 miliardy eur,“ vysvětluje ředitel poradenské společnosti Enovation Jiří Kvíz.


Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


V právě ukončeném programovém období 2014–2020 Česká republika dostala z Evropských strukturálních a investičních fondů částku téměř 24 miliard eur. „Pro Prahu byl vyčleněn jediný operační program s alokovanou částkou 200 milionů eur,“ dodává Kvíz.

To je však logika kohezních fondů – mají pomoci vyrovnávat rozdíly mezi evropskými regiony. Ty zaostalejší a chudší si tedy vyslouží větší podporu, zatímco ty bohatší by měly být schopné zafinancovat potřebné projekty primárně z vlastní kasy.

Praha: Platíme i za Středočechy

Zásadní otázkou je, jestli je tento systém při započítání veškerých příjmů a výdajů v konečném důsledku spravedlivý. Záleží totiž mimo jiné na tom, jak funguje zařazování regionů do jednotlivých kategorií, a jak se k jejich podpoře staví národní instituce, tedy relevantní ministerstva.

Nelze popřít, že Praha je skutečně nejbohatší region v ČR, a dokonce patří mezi ty vůbec nejbohatší v rámci celé Evropské unie. Pražský primátor Zdeněk Hřib nicméně upozorňuje na několik problematických oblastí. První se týká hodnocení „bohatství“ regionu, které Evropská komise určuje podle výše HDP na osobu. Podle Hřiba by statistika vypadala jinak, pokud by EU brala v potaz celý urbánní region, tedy ne pouze hlavní město, ale celou oblast i se Středočeským krajem.

„Omezená míra spolufinancování evropských projektů se do městského rozpočtu promítá negativně. Jsme na tom biti, protože když započítáme veškeré zdroje, tak do všech měst a obcí teče na jednoho obyvatele prakticky stejný objem peněz. My navíc musíme poskytovat servis více lidem, než jich v Praze oficiálně žije, protože ne všichni jsou registrovaní,“ upozornil Zdeněk Hřib.

Tato pražská kritika se netýká pouze evropských fondů, ale celkových příjmů města. Objem peněz získaných ze státního rozpočtu totiž podle upozornění magistrátu nezávisí na ekonomickém „výkonu“ Prahy, který představuje klíčový ukazatel pro EU, ale na počtu obyvatel.

„Města a obce jsou placeny převážně podle počtu registrovaných osob pomocí rozpočtového určení daní, všechny ostatní zdroje financí jsou minoritní. Postavení v žebříčku Eurostatu tedy ve skutečnosti nemá vliv na to, kolik máme prostředků na řešení výzev dnešní doby, ať už jde o ekologii, dostupné bydlení nebo dopravní infrastrukturu,“ říká primátor Hřib.

Hlavní slovo dostanou ministerstva

Novou překážkou pro metropoli je navíc zrušení jejího vlastního Operačního programu Praha – pól růstu, který fungoval v předchozím programovém období. Proč ministerstvo pro místní rozvoj společně s vládou dospělo k tomuto rozhodnutí, Hřib nechápe. „Všechny ukazatele plníme, řadu z nich plníme i lépe než některé jiné operační programy,“ podotkl primátor.

„Pro Prahu se samozřejmě jedná o nepříjemné rozhodnutí, které vyplynulo z příprav nového dotačního období a vyjednávání. Zřejmě převážil názor, že vzhledem k ekonomické síle Prahy by byla disponibilní alokace natolik nízká, že není efektivní a hospodárné, aby byla implementována vlastním a samostatným operačním programem,“ odhaduje Jiří Kvíz.

Podle neoficiálních informací z ministerstva financí stojí za rozhodnutím přílišná komplikovanost operačního programu, pomalé čerpání financí a časté chyby, způsobené mimo jiné nedostatečnými zkušenostmi a malým administrativním aparátem. Program v minulosti kritizoval také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Odbor evropských fondů pražského magistrátu s touto kritikou nesouhlasí a naopak tvrdí, že program není v porovnání s jinými pokračujícími operačními programy komplikovaný, pomalý ani chybový.

Praze vadí především to, že zatímco doteď si magistrát díky vlastnímu operačnímu programu vytyčoval priority sám a evropské peníze administroval víceméně napřímo, nyní budou mít v rámci celonárodních programů hlavní slovo ministerstva.

Vlastní operační program nicméně znamenal, že si Praha musela evropské projekty vždy dofinancovat téměř úplně sama. Programy řízené ministerstvy naopak u určitých projektů pokrývají toto dofinancování zcela ze státního rozpočtu. Méně kontroly nad prioritami tedy zároveň z pravidla znamená více peněz od státu.

Peníze leží i jinde

Ztráta operačního programu ale neznamená, že Praha musí na evropské dotace zapomenout. Jak vysvětluje Jiří Kvíz, hlavní město bude moci využít prostředky z některých celostátních programů, i když „ve velmi omezené míře“. Jedná se například o Integrovaný regionální operační program (IROP) nebo „tematické“ programy – OP Zaměstnanost či OP Doprava. Ty byly Praze k dispozici i v minulém programovém období.

Při nastavování pravidel kohezní politiky se původně počítalo s tím, že v novém období 2021-2027 si Praha bude muset veškeré evropské projekty realizované na svém území dofinancovat sama – ke 40 „evropským“ procentům tedy vždy přidat 60 „vlastních“ procent. Výjimku v tomto ohledu představují projekty týkající se škol, veřejně prospěšné činnosti nebo sociálních služeb, kde platí jiná pravidla.

V dubnu se však Praze podařilo vyjednat si s ministerstvem financí a ministerstvem pro místní rozvoj dodatečný příspěvek ze státního rozpočtu. Projekty hlavního města Prahy, městských částí a příspěvkových organizací realizované v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) tak nakonec dostanou státní příspěvek 10 procent, u Evropského sociálního fondu plus (ESF+) půjde o 15 procent. Jak připomněl Jiří Kvíz, státní příspěvky jsou naprosto běžné u většiny operačních programů.

I když je jasné, že Praha bude mít k dispozici méně evropských prostředků ze strukturálních fondů, totéž platí i pro celou Českou republiku. Čím víc země bohatne, tím méně dotací do ní teče. Kohezní fondy navíc nejsou jediný dostupný zdroj financí.

I podle Zdeňka Hřiba se Praha snaží najít způsoby, jak si zajistit přímý přístup k financování z EU, například skrze programy zaměřené přímo na regiony. Příležitostí mohou být také Modernizační fond nebo tzv. fond obnovy.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. Jan napsal:

    Brání někdo někomu, aby se z Prahy vystěhoval třeba do Horní-Dolní, nebo kamkoliv jinam? Ne, tak držet …. a krok.

    • A. S. Pergill napsal:

      To odstěhování je problém, pokud tam třeba máte nemovitost a progresivisté vám ji znehodnocují, třeba zákazem vjezdu apod. Nedivím se, že v příměstích (nejen pražských) vyrůstají relativně uzavřené komunity, které mají tendence mezi sebe nepustit nikoho, kdo by tam chtěl podobné věci zavádět.
      Na druhé straně je Praha pod taktovkou pirátů (a zelených za jejich zadky) skvělým odstrašujícím příkladem a odůvodněním, proč nikoho takového na podzim nevolit.

      • Jan napsal:

        Naprostý souhlas. Hlavně nevolit Piráty a Zelené. To by bylo na stěhování nejen z Prahy, ale z Česka vůbec.

    • petrph napsal:

      Ono je to složitější – ještě tak před rokem a půl to problém byl kvůli práci. , protože mimo velká centra se nedala sehnat kvalifikovanější, lépe placená práce.
      Covid s tím dost zatřásl, takže home office (ale pozor pouze pokud to má smysl )je poměrně rozšířen , a ti odborníci se klidně mohou přestěhovat do Horní Dolní a pracovat odtamtud. I to má své limity, jak v kvalitě internetového připojení, tak ale i v kvalitně dopravního spojení, i třeba jednou za týden do centra na poradu.

      Nicméně, ono jde o něco jiného, o to čemu se říká občanská vybavenosr. Ti lidé co by se chtěli do té Horní-Dolní přestěhovat, se taky budou ptát, zda a kam tam budou jejich děti chodit (nebo dojíždět?) do školy, i pak střední školy, jestli je tam dokttor (i odborní doktoři), , jak daleko je nemocnice nebo dokonce jestli je tam i jen blbá pošta, nějaká kultura, sport, větší obchody, opravny,, Nebo si i za tímhle vším budou pokaždé dojíždět desítky kilometrů po rozbitých okreskách do spádového města, a vracet se domů jen vyspat?

Přidávání komentářů není povoleno