Babiš není žádný Jeff Bezos. Kombinace politické a mediální moci je velký problém

Napsal/a Robert Břešťan 16. listopadu 2017

O České televizi, Babišovi i o budoucnosti tištěných médií – druhá část rozhovoru se zkušeným mediálním manažerem a současným radním České televize Lubošem Beniakem. 

První díl rozhovoru – Luboš Beniak: Není důvod, proč by měl ředitel ČT Dvořák skončit dřív než v roce 2023.

Často se operuje s pojmy vyváženost, objektivita… Přijde mi, že veřejnoprávní rozhlas a televize to řeší tak, že vyvažují – sledují a poměřují politická zastoupení v pořadech. Je to správná cesta, takhle dokazovat vyváženost?

Určitým kvantitativním kritériím se nelze vyhnout. Třeba předvolební debaty — musí se rozhodnout, koho pozvat a koho nepozvat. A ať jsou kritéria jakákoli, ten první pod čarou bude vždycky křičet nejvíc. Když se to ale přežene do podoby pět minut Hitler a pět minut židé, tak je to špatně. To klíčové slovo, a bavíme se tu samozřejmě o zpravodajství a publicistice, není ani objektivita, ani vyváženost, ale nestrannost. Když ji ale začnete posuzovat jen objektivně, jsme zase u pěti minut pro Hitlera a pěti minut pro židy. O nestrannost se musí usilovat, ale říct, že včera v 18:24 bylo dosaženo stádia absolutní nestrannosti, je pitomost. Já chci být přesvědčen, že redakce zpravodajství o to upřímně a poctivě usiluje, pak jsem ochoten uznat právo na občasnou chybu.

Smysl politických diskusí trvá

Pokud vím, jste zastánce toho, aby ČT měla – třeba podle vzoru BBC – svého vlastního komentátora… Myslíte, že je to reálné?

Na zasedáních rady jsem o tom mluvil několikrát i s příslušným ředitelem. Takto Zdeňku Šámalovi předhazuji příklad Českého rozhlasu. Ten má velmi dobré komentátory, kteří si vydobyli za ta léta postavení a jsou pro publikum čitelní. Když mluví Petr Nováček nebo Milan Slezák, tak to vnímám i prizmatem těch let, co tu práci dělají. A to je rozdíl mezi interním komentátorem a pozvaným externím expertem. Lidsky ale chápu, že Česká televize je mnohem větší terč a je pro ni těžké komentátory ustavit. Ideální by bylo, kdyby postupně vyrostli zevnitř ČT. Ale jak říkám, komentátor České televize, to by byl v českém mediálním a politickém světě velký terč.

Své schytává i Václav Moravec jako hlavní tvář českotelevizních politických debat. Vy jste dva roky, v 90. letech, moderoval diskusní pořad na TV Nova. Pamětníci si vzpomenou, jmenoval se Proč? …

… a vždycky mě za něj někdo napadl. Buď jsem byl na někoho moc hodný, nebo naopak moc zlý. A to ten pořad vznikal v době, kdy ještě nebyl internet a neexistoval Facebook.

Nepřijde vám obecně ten formát nedělní politické diskuse už přežitý?

Myslím si, že to na Českou televizi, na specializovaný zpravodajský kanál, patří. Své publikum to má a je správné, aby diváci měli možnost poslouchat politiky i jinak než přes „soundbites“. Ať půl hodinu mluví o zdravotnictví, školství, o Rusku, o Trumpovi, ať vysvětlí sami sebe. Tohle určitě patří na ČT 24. Možná by to nemuselo být na ČT 1, ať je tam místo toho třeba pohádka. Ale tohle je rozhodnutí managementu, já jsem jen jeden z patnácti členů rady.

Ale zase jste jeden z mála, kdo tam má aktivní novinářské zkušenosti.

Proto to také říkám, ale o takových věcech nerozhoduje rada. My zvolíme ředitele a pokud neprovede něco skutečně monstrózního, musíme to nechat pracovat a rozhodovat. To ani jinak nejde. Když někoho posadíte k volantu, musíte ho nechat, aby tím volantem točil.

Dlouho jste byl vysoko postaveným mužem vydavatelského byznysu, 14 let jste byl generálním ředitelem Reader’s Digestu pro střední Evropu. Co děláte dnes – kromě toho, že jste televizní radní?

Píšu knížku. Občas mi někdo zavolá a najme si mne jako konzultanta na byznys. Jsem expert na direct marketing, párkrát jsem takhle nějakou práci udělal, ale ani se nějak nesnažím si z toho vybudovat živnost. Tu práci jsem ale dělal dvacet let a je to pro mne uzavřená kapitola.

Tištěná média nějak přežijí

Proč jste vlastně skončil?

Byla to společnost obchodovaná na burze a v roce 2007 ji skoupily private equity fondy. Půjčily si na to dvě miliardy dolarů, úrokové splátky byly 160 milionů dolarů ročně. My jsme jako firma generovali 120 – 140 milionů hotovosti ročně. To jsou úžasné peníze, ale nebylo to těch 160. Tři roky se s tím prali a nakonec mateřskou firmu v USA přivedly až k bankrotu, respektive k ochraně před věřiteli. Noví investoři se pak v roce 2011 rozhodli, že dluh vyřeší prodejem poboček mimo Spojené státy. Těch bylo 55, rozdělených mezi sedm výkonných ředitelů, já byl jedním z nich. Nabídli nám prodej do rukou managementu,. Velmi vážně jsem o tom přemýšlel asi pět vteřin a pak jsem řekl, že ne. Po těch letech mne to ani moc nebavilo, chtěl jsem pryč. Zůstal jsem do doby, než se jim to podařilo prodat.

Takže problémy Reader’s Digestu nesouvisely obecně s problémy tiskového trhu?

Samozřejmě jsme se s tím prali. Ale firma byla rozkročená do řady oblastí a byla to prosperující firma. My jsme prodávali knížky, ale i pojistky, kreditní karty. Hodně to stálo na direct marketingu, měli jsme čtvrt milionu stálých zákazníků. Když s nimi správně komunikujete, tak z toho se dá žít.

Zamluvili jsme tu knihu, co píšete. Ta bude z prostředí byznysu, médií?

Ne, ta je o fotbale. Já jsme se k novinařině dostal přes fotbal. Nebyl jsme až tak talentovaný fotbalista, jakým jsem chtěl být. Hrál jsem za dorost Dukly s kluky, co pak skončili i v reprezentaci. Tak jsem pak šel na žurnalistiku s tím, že budu sportovní novinář. Pro měsíčník Reportér jsem napsal text o fotbalových agentech a při psaní mi došlo, že v roce 2007 česká fotbalová dvacítka hrála finále mistrovství světa a napadla mne banální otázka, co ti kluci dělají dneska. Je jim dnes 30, jsou v nejlepších fotbalových letech a je zajímavé, co se s kým stalo za těch deset let. Jsou to velmi velmi rozdílné osudy a je to téma na knihu. Pracovní název je Dvě minuty mistry světa.

Ještě zpět k novinařině. Jakou dáváte budoucnost tištěným médiím?

Rozhodně si nemyslím, že print je mrtev. Je ale velmi ohrožený jeho tradiční byznys model. Na digitalizaci médií totiž nejvíce vydělali marketéři velkých firem, zadavatelé reklamy. Korporace jako automobilky, Procter&Gamble a řada dalších. Tím, že svůj marketing přesunují na web, šetří obrovské peníze. Ubírají tím peníze z reklamy pro tištěná média. Print ale nezahyne. Stejně jako nezahynul rozhlas s nástupem televize. Nezahynula ani kina. Kinoprůmysl to sice bolelo, ale změnil se a přežil. Stejně tak muzika. Hudební průmysl si také našel novou cestu. Dřív muzikanti jezdili koncertní šňůry jako reklamu na nosiče, z nichž měli hlavní příjmy. Dnes jsou hlavní příjmy ty koncerty. Nepochybně je to bolelo a bolí, ale pop music neumřela.

Odpustek pro Babiše?

Něco podobného tedy čeká tištěná média?

To je ten další příklad. My jsme v Reader’s Digestu vydávali i knihy. Před nemnoha lety panovalo přesvědčení, že tištěnou knihu zahubí elektronické čtečky. Já jsem jejich velký fanda, mám Kindle, účet na Amazonu a je to úžasné… Ale zajímavé je, že růst podílu e-knih na celkovém počtu se i v Americe, která je o pár kroků napřed, zastavil. Tištěných knih vychází čím dál tím víc. Podobně si nemyslím, že lidé přestanou kupovat tištěná média. I když deníky jsou mnohem více ohrožené než časopisy.

To ale asi souvisí i s kvalitou, s obsahem…

Oni jsou zatím stále ještě ve stádiu paniky. Vidí, že web nad nimi vítězí, a snaží se tomu čelit tím, že ten web kopírují. Ale kopie nikdy není lepší než originál. Musí nabídnout něco víc.

Vadí vám kombinace politické, byznysové a mediální moci?

To považuji za naprosto zásadní problém. Vyndal bych z toho to slovo byznys. Je naprosto v pořádku, že Jeff Bezos koupil Washington Post. Co vím od svých kamarádů, amerických novinářů, tak se tam chová mravně v tom smyslu, že nezneužívá své noviny k tomu, že by dělal třeba nějakou podprahovou reklamu Amazonu. Ale není v politice. Kombinace politiky a médií je netolerovatelná. Ale bohužel většina našich spoluobčanů tomu nerozumí, často ani netuší jaké noviny komu patří a mají nedostatky v elementárním vzdělání. Když sněmovna vydala Babiše s Faltýnkem k trestnímu stíhání, druhý den to byla logicky hlavní zpráva všech novin – s výjimkou MF Dnes a Lidových novin. Že těm lidem není ze sebe samých špatně, je pro mne záhadou. Ale zřejmě mají pan Plesl a spol dobré žaludky.

(Poznámka redakce: na slova Luboše Beniaka reagoval ředitel redakce Lidových novin Veselin Vačkov s tím, že jak LN, tak MF Dnes informaci o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání na titulní straně měly jako svou hlavní zprávu)

Na druhé straně se dá říct, že Andrej Babiš přispěl k větší rozmanitosti českého mediálního prostředí.

To, že vznikla nová nezávislá média, samozřejmě pozitivum je, ale rozhodně bych to Babišovi nepřičítal jako odpustek. To jistě neměl v úmyslu, že svým vstupem do médií podpoří nezávislou žurnalistiku.

 

 

11 komentářů

  1. Alexandr Rovný napsal:

    V České kotlině, resp. v království Černé královny. je přezemanováno, přešámalováno ….., a přestože jsem poprvé nebyl u voleb, Babiš u mne zabodoval, když na kandidátku nepostavil známého banditu z mosteckého Palerma.Je to odpad, který nemůže šéfovat mostecké městské policii. Děkuji HP, že alespoň nemaže moje příspěvky.

    • Tondach napsal:

      mTo u vás zabodoval za takovou pitomost? Na druhé straně na kandidátce nechal známé ksichty z řad hejtmanů a starostů a když vyhráli, tak je donutil rezignovat na mandáty a dostali se tam lidi, kteří u voličů neprošli…. tím zase „zabodoval“ u mně, podrazák!

  2. Nemec napsal:

    Rozdíl mezi státními médi jako ČT a ČR oproti médi pana Babiše a dalších je ten, že státní média poskytují profesionální pravdivé informace, které občan NECHCE slyšet. Zatím co Babišova média a další poskytují skreslené informace, které občan CHCE slyšet. Stále totiž platí bolševická poučka, že lež je účinnější než pravda.
    Pokud ale pan Beniak spoléhá na veřejné mínění, tak asi spadl z višně, protože ředitel Dvořák nevydrží na svém postu ani do příštích švestek.

    • Weber napsal:

      Asi jste nedospěl k poznání, že lidé žijí svoje životy podle názoru a přesvědčení které mají, nebo sdílejí od někoho, koho respektují, případně adorují (víra v božstva). Ještě jsem nepotkal člověka, aby svůj život žil v souladu se svou případnou vzdělaností. Souvisí to s tím, že každý byl nějak vzděláván ve škole a kdo souhlasil s tím, co jej tam učili? Téměř každý určitě to považoval za zbytečnost atd., a určitě ne za něco, co by mělo řídit jeho život (aspoň částečně). Asi jste si nevšiml, že lidé mnoho času prožvaní, nejen s mobilem u ucha, ale kdykoli, jak najdou parťáka na žvanitbu, na nějaké rozumy z médií nejsou zvědavi, neboť každý má právo na svůj názor na cokoli, nejen právníci a soudci a podle toho se ubírá vývoj člověka. Pokud lidé využívají svoji vzdělanost, tak jen na to, aby se uživili, byli sociálně na výši a tím si vytvořili podmínky a prostor k prosazování svého názoru a přesvědčení. O tom je také politika, ta je navíc také o tom, že někdo má touhu přesvědčit ostatní, že právě jeho přesvědčení a názor jsou pro ně to pravé ořechové. Pravda sem, pravda tam.

    • petrph napsal:

      Kdyby to bylo tak jednoduché jak píšete „.. Stále totiž platí bolševická poučka, že lež je účinnější než pravda.“ Ona to totiž poučka je, jenže nikoliv bolševicky vymyšlená.. Naopak, jeden z ruských uměleckých rebelů Vysockij jí popsal poměrně přesně a v češtině to pak přezpíval pan Hutka ve známé písni o Pravdě a Lži..Připomeňme si alespoň konec
      „.. často je k mání vodky jen půl litru na tři
      a ani nevíš, s kým dneska přenocuješ,
      někdo tě vysvlíkne, řeknou ti, že ti to patří,
      a dřív, než se naděješ, nosí tvé kalhoty lež…
      Neboli, jest to smutné, ale i s demokracií přišla takzvaná pluralita názorů. Píšu bohužel „takzvaná“ , protože nejde o původní Platonův smysl společného rozpoznávání a zpřesňování pravdy,..ale pravý opak, každý subjekt se snaží ten svůj názor všemi prostředky prosadit na úkor někoho jiného.. Ostatně, ono to vyplývá i z definice kapitalismu – i ta informace /pravdivá, lživá, i propaganda/ je zkrátka kapitál, který lze podnikatelsky i „podnikavě“ využít…
      Neboli, i když vezmeme v úvahu roli ČT – jak uvedeno výše v článku, ta má za úkol divákům pouze nestranně předávat ty rozdílné názory. (tedy kromě syrových faktů, ale těch je v dnešní mediálni inflaci pomálu).Že by snad právě ČT byla jakýmsi atributem pravdy a poskytovala vždy a pouze potřebné a pravdivé informace (ať už je někdo slyšet chce nebo nechce), na to můžete s klidem zapomenout…

  3. Alexandr Rovný napsal:

    Babiš je rozhodně dobrý bača. Pásl ve svém stádu hodně politických ovcí, které mu mu přinesly ohromný majetek. Ale není zaručeno, že jako premiér přinese užitek a prosperitu celé zemi. Měl by být frustrován stavem celé společnosti, alespoň jako já. Vedu válku s uhelnou mafií 25 roků s důchodem 7220,- Kč a přesto nejsem chudý. Pracoval jsem bez mzdy, pro svoji rodinu a vyplatilo se.

  4. jan rich napsal:

    Spojte si Babiše s Trumpem.Trump má mediální i výkonnnou moc.Jak se liší od Babiše?Asi tak, jako my od USA.

    • petrph napsal:

      Jistě, mezi Babišem a Trumpem je určitá podobnost, která je ale nyní daná rozdílnostem amerického a našeho ústavního zřízení. Připomeňme si je.
      1. Americký prezident je na úrovni našeho předsedy vlády, sám si tu vládu sestavuje a předsedá jí.
      2. Americký prezident je volen samostatně občany, nevychází z koaličních většinových dohod v americkém Kongresu (jako u nás v parlamentu)
      3. Z bodu 2) tedy vyplývá že nemá automatickou většinovou podporu prohlasování svých zákonů v Kongresu (ani Senátu, který má skutečné právo veta). Některé návrhy si tam může nesnadno projednat „napříč politickým spektrem“, jiné prostě neprojdou.
      4. Tím se dostáváme k tomu že vlastně v ÚeSeJ (kde je hej) prakticky pořád vládne menšinová vláda, a nikdo to tam nepovažuje za tragické, ani za ohrožení demokracie svobody a vůbec. Právě proto že tam správně fungují i jiné demokratické instituce, které mohou její kroky kontrolovat..
      Jenom nám se to zdá zcela nezvyklé protože po celou tu dobu skoro 30 let jsme tu měli propojené vládní koalice, kde partajní poslanci většinov ě hlasovali jednotně pro návrhy svých stranických vůdců z vlády, a nikomu to nepřišlo podivné, že právě tim jsme od demokracie dál než je nutné…

  5. jan rich napsal:

    Děkuji za to,že adorace=víra v božstva.Je to pro nás poučením, či snahou se poučit.

  6. Jakub Hrabe napsal:

    P.Beniak přistižen u lži při tomto rozhovoru a pak plácá o mravnosti…Smůlou českého národa je neschopnost vyprodukovat své kvalitní elity.

  7. Pedro napsal:

    Pan Beniak veřejně lže,viz poznámka v rozhovoru. MF Dnes čtu denně,takže to mohu potvrdit.A že by AB jako majitel zneužíval MF Dnes si nemyslím.Už se z toho stal takový ten mýtus,kterému neinformovaný občan rád uvěří.Pan Beniak působí jako poradce ČT.No to se nedivím,že se ze všech stran,nejen od pana Žantovského,na ČT snáší kritika pro jejich neobjektivnost ve zpravodajských pořadech.Jak už tu bylo řečeno,lež je účinnější než pravda.V případě veřejnoprávní ČT bohužel za naše peníze.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies