Až budou v Letech šumět stromy. Vyroste dřív les, nebo tolerantní česká společnost?
GLOSA. V horkém letním odpoledni to chce dávku fantazie představit si, že jednou tu všude kolem bude stín a šumění stromů. Potrvá roky, než povyroste nový les a zbrusu nový památník romského holokaustu v Letech u Písku nebude celý vystaven slunci a dalším živlům. Příroda i tak bude dost možná v „zarůstání“ rychlejší než česká společnost ve svém vztahu k romské menšině. Ukazuje to i pohled do návštěvní knihy památníku v Letech.
Kdo navštívil některé z bývalých nacistických koncentračních táborů v Evropě, zřejmě ten pocit zná.
Jde o tísnivá místa s brutální historií, nezřídka však obklopená nádhernou přírodou (například rakouský Mauthausen nebo bavorský Flossenbürg), která pomáhá hrůzy lokality vstřebat a zmírnit. Zvláštní souhra smrti a krásy, klidu a nezahladitelných, neustále drásajících vzpomínek.
Když zhasnou světla a opadne zájem
Jednou to takhle bude nepochybně vypadat i v Letech u Písku, jak ukazuje i vizualizace areálu se vzrostlými stromy. „Jak bude les dorůstat, věříme, že i v naší zemi dojde ke zlepšování soužití majority s romskou menšinou,“ řekla loni při vysazování stromů ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Od otevření památníku ubylo zvědavců, kteří se přijeli podívat, „co se za ty naše daně postavilo“ a přibylo lidí se skutečným zájmem o zdejší historii. Řadu z nich odradí stokorunové vstupné do multimediální expozice, venkovní areál je však přístupný každému zdarma.
Za čas stromy obklopí i zbytky budov vepřína, který desítky let na místě bývalého romského koncentračního tábora stál. Torza betonových hal dnes zatím trčí na volném prostranství a umocňují absurditu a bezohlednost toho, jak komunistický režim s tímto prostorem naložil. Jenže i demokratickému Česku trvalo přes třicet let, než místo „prasečáku“ v Letech vyrostl skutečně důstojný památník.
To se definitivně stalo letos na jaře, za velkého zájmu politiků, veřejnosti i médií. Ale tak, jako vždy, i v Letech platí, že nejzajímavější je vracet se na taková místa poté, co zájem opadne a světla reflektorů zhasnou.
„Tohle nebyl žádnej lágr.“
Tak tedy – je horký letní všední den a v poledne na prostranství kolem pietní louky obklopené obřím betonovým kruhem se jmény obětí koncentračního tábora na první pohled nikdo není. Slunce pálí, jako by chtělo návštěvníka vyhnat. Za necelou hodinu se na obou parkovištích areálu vystřídají asi tři auta.
Personál infocentra mezi řečí potvrzuje, že skladba návštěvníků se pomalu mění. Od otevření památníku ubylo zvědavců, kteří se přijeli podívat, „co se za ty naše daně postavilo“ a přibylo lidí se skutečným zájmem o zdejší historii. Řadu z nich odradí stokorunové vstupné do multimediální expozice, venkovní areál je však přístupný každému zdarma.
Na obou vstupech do prostoru památníku jsou k dispozici návštěvní knihy. Jednoznačně v nich převládají projevy piety i uznání za to, jak to teď v Letech vypadá. Od běžných návštěvníků z Čech i zahraničí, od politiků či diplomatů. Najdou se ale i jiné vzkazy…
„Tohle nebyl žádnej lágr, ale tábor pro lidi, kteří nechtěli pracovat. Tak si nepleťte dojmy s pojmy. Hamba, kdo tohle tvrdí,“ stojí přesně takto na jedné z popsaných stran.
Přestupní stanice do pekla
Není to výrok příliš vzdálený od toho, který o táboře v Letech pronesl ještě ve funkci ministra financí šéf hnutí ANO Andrej Babiš a za nějž se v roce 2016 také omluvil:
„To, co píšou v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Dodejme, že Babiš tehdy tvrdil, že média jeho slova vytrhla z kontextu. Exposlanec SPD Miloslav Rozner zase v souvislosti s Lety dostal od soudu podmínku za svá slova o „neexistujícím pseudokoncentráku“.
Fascinuje, jak i v době, kdy se nenávist tak snadno šíří online prostorem z anonymity gaučových klávesnic, stojí někomu za to, vyrazit na místo činu, v tomto případě romského holokaustu, a vyjádřit zde svůj rasismus osobně, vlastní rukou.
Připomeňme, že v táboře byly vězněny celé rodiny včetně malých dětí a starých lidí. Táborem za nelidských životních podmínek prošlo na 1300 osob a nejméně 335 zemřelo. Pro Romy z protektorátu bylo toto místo přestupní stanicí do vyhlazovacího tábora Osvětim. To jsou fakta, kterými se však někteří z návštěvníků nenechávají zviklat.
„Hnus, vyhozené prachy“, „Pryč s černejma hubama“, „Škoda, že jich nezdechlo víc“, čteme pak jinde v návštěvních knihách. Zrovna tyto komentáře jsou – nijak překvapivě – bez podpisu. Nutno však dodat, že podobné výlevy tvoří jen zlomek z celkových ohlasů.
Útoky (nejen) propiskou
Přesto fascinuje, jak i v době, kdy se nenávist tak snadno šíří online prostorem z anonymity gaučových klávesnic, stojí někomu za to, vyrazit na místo činu, v tomto případě romského holokaustu, a vyjádřit zde svůj rasismus osobně, vlastní rukou.
Tyto pomyslné „útoky propiskou“ však mají svůj odraz i v policejních statistikách. Zpráva ministerstva vnitra o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2023 eviduje 25 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům. Oproti předchozímu roku jde o nárůst o pět případů.
Nezbývá než s ředitelkou Muzea romské kultury věřit, že společně se stromy v Letech dál poroste i česko-romské soužití. Už sám vznik památníku a zboření vepřína, jakkoli s mnohaletým zpožděním, je zásadní zlom. I tak bude mít ale česká společnost nejspíš co dělat, aby tempu dnes malých stromků vůbec stačila.
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: Schéma elita vs. lid už neplatí. Vítězí spotřeba a zábava pro všechny
Investor Brůna: Penzijní spoření? Tak to raději garáž
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Je smutné,že památník,který vybudoval stát většinu Romů vůbec nezajímá a nikoho z nich tam nenajdete….
a co by tam jako Romové dělali,když už tam lágr není ?
Byl to pracovní tábor a nejen pro tkz. Rómy. Mladý Vopěnka si s místními dětmi hrál mezi budovami …
Ano, byl to pracovní tábor a šlo se tam za mnohonásobné recidivy bagatelní trestné činnosti a kromě Cikánů (Romové tenkrát nebyli) tam byli Češi, Slováci i Němci. MMCH, osoby zde umístěné pracovaly na rodinu nedávno zesnulého politika – „šlechtice“.
Němci po zřízení protektorátu zde zřídili shromažďovací tábor pro cikány, který kromě lokality a části personálu (která dostala od Němců „nabídku, jaká se neodmítá“) neměl s předchozím zařízením nic společného. Do toho předchozího zařízení se dostali lidé za opakované řádné odsouzení (u rodin se to týkalo živitele rodiny), do toho pozdějšího na základě etnicity.
Bylo to na území protektorátu, proto to nemohl být právně koncentrační tábor (příslušné parafrafy německých zákonů to zakazovaly, umožňovaly zřizovat koncentráky jen na území „říše“ a některých okupovaných územích (třeba v Polsku). Ostatně, šlo o zařízení, odkud byli vězni lifrováni do skutečných koncentráků.
A areály tábora a prasečáku se pouze částečně překrývaly. Rozhodně žádné prasečáky nestály na místě budov pro vězně a některé z nich stály mimo areál tábora. Ostatně, plyne to i z textu článku.
To, že česká společnost netoleruje bezcenné prolhance a aktivisty, tvrdící bezcenné nesmysly i zjevné lži, je v podstatě dobře.
Podle toho jak je naše tolerance
stále a čím dál hůř zkoušena,je česká společnost tolerantní více než zdrávo.
Lépe to nejde říci. A nemám z toho radost.
Mimochodem, ta vítězná vizualizace, podle toho co je na ní vidět, odpovídá principiálně tomu památníku, který tam už postavili za Havla. Tedy, památník, vysypané cestičky, stromy – jenže tehdy o kus dál stál ten vepřín.
Ale, přece, právě ten vepřín byl za drahé státní peníze vykoupen , zbořen, a celý jeho prostor asanován, takže právě ani jeho zbytky už tam být nemají..
Čili jestli se dočítám dále „zbytky budov vepřína, který desítky let na místě bývalého romského koncentračního tábora stál. Torza betonových hal dnes zatím trčí na volném prostranství a umocňují absurditu „..
No snad i novináři by měli pochopit, že toto není (jenom) památník holocastu Romů za druhé světové, toto už je mnohem smutnější památník vývoje minulých 30.let demokracie
u nás, kdy se právě zvolení politici nedostali dále než k šíření vzájemné nenávisti a dehonestatici, jak svých politických odpůrců, tak i svých nedávných předchůdců..
Minulý památník se zbourá a postaví se nový..(sláááva), jenomže právě ty konstrukce vepřína se tam nechají, aby připomínaly, že to ti předešlí politici dělali špatně?
Jak mám tolerovat např.Chánov, Janov a podobné lokality ???
Jelikož bydlím vedle cikánů, jsou mi nějaký Lety ukradený…
Podkoní Vopěnka vám to kdysi vysvětlil, vše bylo košér až na … finanční podvod vůči státu.